Průmysl

Složení HDP podle odvětví a pracovních sil podle povolání. Zelená, červená a modrá barva země představují procenta v zemědělství, průmyslu a službách

Průmysl (přejatým slovem někdy industrie) je označení pro

  • proces tovární výroby za použití strojů
  • sektor ekonomiky zajišťující určitý druh výrobků nebo služeb
  • schopnost usilovně a soustavně pracovat.[1][2]

Původ výrazu průmysl

Výraz industrie pochází z latiny (industria), začátek použití se datuje do pozdního 15. století.[3] České slovo průmysl se začalo používat v 19. století, výraz je pravděpodobně odvozený z ruského прoмыceл.[4]

Dělení průmyslu

V Evropě, USA a v Kanadě se údajně uznává rozdělení průmyslu na 4 typy:

  • primární (zemědělství, lesnictví, rybolov, těžba nerostů apod.)
  • sekundární (rafinace ropy, hutnictví, výroba cementu, jatky, výroba el. proudu, výroba spotřebních předmětů, stavebnictví apod.)
  • terciární (komerční a veřejné služby všeho druhu, policie, veřejná správa, armáda apod.)
  • kvartérní (informační systémy, informační technologie, školy)[5]

Všeobecné uznání této téze v praxi není známé. Např. výraz healthcare industry (průmyslově organizované zdravotnictví) existuje dosud jen v angličtině,[6] pro Český statistický úřad není součástí průmyslu např. sektor stavebnictví a služeb.[7]

Jiné dělení

  • těžký průmysl - vyrábí převážně výrobní prostředky
    • strojírenství a obrábění kovů
    • elektrotechnický průmysl - výroba elektrických zařízení, přístrojů, kabelů
    • hutnictví železa a neželezných kovů
    • těžební průmysl - těžba paliv a rud
    • elektroenergetika - výroba elektrické energie a technologického tepla
    • chemický průmysl a petrochemie - rafinerie ropy, výroba plastů
    • farmaceutický průmysl - výroba léčiv a zdravotnického materiálu
    • průmysl stavebních hmot
  • lehký průmysl - vyrábí převážně spotřební předměty - také někdy nazývaný spotřební průmysl
    • potravinářský průmysl
    • oděvní průmysl
    • obuvnický průmysl
    • kožedělný průmysl
    • nábytkářský průmysl
    • papírenský a polygrafický průmysl
    • sklářský a porcelánový průmysl
    • … apod.[zdroj?]

Statistika

Průmysl je velmi rozsáhlým odvětvím národního hospodářství. Mimo strojírenství a zpracovatelského průmyslu zahrnuje rovněž těžbu nerostných surovin nebo výrobu a rozvod elektřiny, plynu a vody. Statistika průmyslu je v Česku definována Klasifikací produkce CZ-CPA a zejména Seznamem výrobků CZ-PRODCOM, který přesně stanoví, který výrobek či služba se zahrnuje do průmyslu. Průmyslovými podniky rozumíme ty podniky, ve kterých se největší podíl přidané hodnoty vytváří při výrobě průmyslových výrobků a při poskytování průmyslových služeb. Z hlediska metodiky statistických zjišťování i z hlediska zveřejňovaných statistických informací lze tedy statistiku průmyslu členit na tři základní oblasti:

  • Statistika produkce

Produkce všech průmyslových výrobků a průmyslových služeb je měřena podle jejich charakteru v různých měrných (fyzických) jednotkách (např. tunách, kilogramech, litrech, kusech, metrech, apod.) a v Kč. Použití té které fyzické jednotky je normalizováno ve všech průmyslových statistikách zemí EU. Mezi hlavní sledované ukazatele statistiky produkce patří i údaje o tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb průmyslové povahy.

  • Statistika průmyslových podniků

Vykazující podniky, resp. podnikatelské subjekty jsou vybírány z Registru ekonomických subjektů, a to na základě jejich hlavní (převažující) ekonomické činnosti i na základě dalších vlastností jako je např. velikost subjektu podle počtu zaměstnanců. Mezi hlavní ukazatele této statistiky patří sledování průmyslových zakázek, průměrný evidenční počet zaměstnanců či zaměstnaných osob v průmyslu průměrné mzdy v průmyslu nebo produktivita práce.

  • Index průmyslové produkce

Kombinací propočtů objemových ukazatelů o produkci průmyslových výrobků a služeb a o vytvořené přidané hodnotě při této produkci měřené na úrovni podniků se měsíčně počítají indexy průmyslové produkce (IPP), které představují základní (konjunkturální) ukazatele průmyslové produkce. Jde o základní ukazatel, který statistika měsíčně zveřejňuje a díky kterému lze objektivně hodnotit vývoj průmyslové produkce. Mimo celkového IPP jsou publikovány indexy v podrobnější úrovni (těžba a dobývání, jednotlivá odvětví zpracovatelského průmyslu a energetiky).[zdroj?]

Státy s nejvyšší průmyslovou výrobou v roce 2019 (výňatek ze statistiky Světové banky o 50 státech)[8]
PořadíStátMiliony US $US $ / obyv.
 Celosvětově13,809,1221790
1Čína Čína3,896,3452780
2Spojené státy americké USA2,317,1767060
3Japonsko Japonsko1,027,9678030
4Německo Německo747,7319350
5Jižní Korea Jižní Korea416,9038020
6Indie Indie394,531308
8Francie Francie266,6343930
9Spojené království Velká Británie243,1143680
10Rusko Rusko222,5441530
16Turecko Turecko143,0171720
18Švýcarsko Švýcarsko131,71815350
20Polsko Polsko100,0112600
21Nizozemsko Nizozemí99,6485750
33Česko Česká republika55,2705230

Vysvětlivky

V Česku je průmysl (sekundární sektor) jedním z nejvýznamnějších odvětví národního hospodářství [9] a vytváří velkou část národního důchodu. V ostatních evropských zemích je to méně, neboť tam hrají již větší podíl služby (terciární sektor). Naopak v rozvojových zemích je primární prvovýroba (primární sektor), tj. zemědělství, lesnictví a těžba. Řešením a řízením materiálových, finančních a informačních toků v jednotlivých sektorech se zabývá průmyslová logistika (pořizovací, nákupní, výrobní, distribuční - "prodej-odbyt").[10]

Související články

Odkazy

Reference

  1. Learner's definition of INDUSTRY [online]. Merriam-Webstepůvod z latinského, 2021 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. industry [online]. Reverso Dictionary, 2021 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. Industry (n.) [online]. Douglas Harper, 2001-2021 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. Holub/Lyer: Stručný etymologický slovník jazyka českého, Státní pedagogické nakladatelství Praha 1992, str. 303, 369. ISBN 8004237150
  5. Industry [online]. Encyclopaedia Britanica, 2021 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. What Can We Expect from the Healthcare Industry [online]. ISG, 2021 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. Nejnovější údaje [online]. ČSÚ, 2021 [cit. 2021-06-03]. Dostupné online. (česky) 
  8. Manufacturing, value added [online]. World Bank, 2021-04-28 [cit. 2021-06-02]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. PRECLÍK, Vratislav: Průmysl 4.0 a jeho základní koncept, in Strojař: časopis Masarykovy akademie práce, leden – červen 2019, roč.XXVIII. , dvojčíslo 1, 2 . ISSN 1213-0591, registrace Ministerstva kultury ČR E13559, str. 1 - 11
  10. Preclík Vratislav: Průmyslová logistika, 116 s., ISBN 80-01-02139-4, Vydavatelství ČVUT v Praze, 2000

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Gdp-and-labour-force-by-sector.png
GDP Composition By Sector and Labour Force By Occupation, produced using data from the CIA World Factbook 2006. The green, red, and blue components of the colors of the countries represent the percentages for the agriculture, industry, and services sectors respectively, as summarized on the color key - for example, rgb(102,51,201) represents 20% agriculture, 40% industry, and 40% services.