Prácheňsko

Prácheňský kraj
Území
Sídlo krajePrácheň
Písek
Historická zeměČechy
StátČeskoČesko Česko
Vznik2. pol. 13. století
Zánik1849
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým správním jednotkám.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prácheňsko je historické správní území Českého království a rovněž etnografický subregion Pošumaví.[1] Nachází se na rozhraní současných krajů Jihočeského, Plzeňského a okrajově i Středočeského. Zhruba se shoduje s povodím řeky Otavy. Prácheňsko se nazývá podle někdejšího hradu Prácheň u Horažďovic, který byl původním správním centrem kraje. Pozdějším střediskem bylo sídlo hejtmana prácheňského kraje, např. Blatná a zejména Písek, dále sem patřily města Březnice, Horažďovice, Prachatice, Vimperk, Rožmitál pod Třemšínem, Strakonice, Sušice, Vodňany nebo Volary. Označení Prácheňsko je v oblasti dodnes poměrně živé, používá se v turistických a regionálních publikacích i mezi obyvateli jako vyjádření místní identity.

Historie

Písek – dřívější „srdce“ Prácheňska
Nejstarší vyobrazení Prácheňského kraje na Aretinově mapě 1619

Jako správní jednotka (kraj) existovalo Prácheňsko od 13. století (počátkem 15. století se mu také říkalo Sušický kraj kvůli existenci soudu v Sušici[2]) až do reformy krajského uspořádání v letech 1849–1850, kdy bylo rozděleno mezi kraj Budějovický a Plzeňský. Roku 1855 bylo nakrátko obnoveno jako Písecký kraj, ale roku 1862 zrušením krajů zaniklo jako správní jednotka definitivně.[3] Pozdější správní reformy let 1920, 1949, 1960 i 2000 potvrdily rozdělení historického Prácheňska mezi kraj Budějovický (resp. Jihočeský) a Plzeňský (resp. Západočeský).

Oživení se tento historický kraj dočkal v roce 2010, kdy se Prácheňsko stalo čtrnáctým regionem v rámci Asociace regionálních značek, která zaštiťuje certifikované značení regionálních výrobků a služeb. Místní výrobky tak používají označení „PRÁCHEŇSKO regionální produkt“ a grafickou značku, které představuje stylizovanou podobu hradu Prácheň.[4] Existuje také mikroregion Prácheňsko.

Vymezení

Tento kraj měl hraniční čáru procházející v blízkosti: Železná RudaSušiceKasejoviceRožmitál pod TřemšínemMilín u Příbrami – dále šla hranice zhruba po řece Vltavě k Českým Budějovicům, přesněji k Hluboké nad Vltavou, kde uhýbala směrem k Lhenicím, před Lhenicemi šla dále k jihu k dnešním břehům Lipna u Horní Plané a k hranici s Bavorskem. Do 16. století zahrnoval Prácheňský kraj i střední Povltaví a Brdy; toto území později tvořilo kraj Berounský.

Podle současného členění je území historického Prácheňska tvořeno zhruba okresy Písek, Strakonice a částmi okresů Prachatice, Klatovy a Příbram.

Z pohledu kulturně-etnografického přecházelo Prácheňsko v jihozápadní části (na Šumavě a v Pošumaví) do oblasti Podlesí, ačkoli z hlediska organizačně-správního tvořilo Podlesí nedílnou část Prácheňského kraje.

Dnešní regionální značka Prácheňsko pokrývá o něco menší území: zpočátku byl vymezen okresy Písek a Strakonice (bez několika obcí na jihu Strakonicka), v roce 2016 od něj bylo odděleno území obce s rozšířenou působností Milevsko, které se stalo součástí regionu Toulava.

Osídlení

Nejstarším sídlem kraje byl hrad Prácheň poblíž dnešních Horažďovic. Již ve středověku (13. století) přešla funkce sídla kraje na (Nový) Písek, který ve funkci krajského města vydržel až do poloviny 19. století. Prácheňský kraj obývali podle sčítání z 18. století z více než 90 % Češi. Německé obyvatelstvo převažovalo v Pošumaví, v některých městech ve vnitrozemí tvořilo menšinu. Především v malých poddanských městech (Čkyně, Březnice, Kasejovice…) i ve větších královských městech (Vodňany, Písek…) žilo též obyvatelstvo židovského původu. Židé se většinou živili jako drobní obchodníci. Jejich ghetto ve městě Kasejovice, kde tvořili až 11 % populace, se dochovalo jako memento z ne vždy slavné minulosti. Další židovské ghetto Lokšany se synagogou vzniklo v letech 1726–1747 v Březnici.[5]

Sídla v kraji Prácheňském roku 1654

Místa v kraji Prácheňském z roku 1654, označená v berní rule tohoto kraje jako města a městečka

Města

Jméno městastavobyvatel roku 1702*[6]počet budov roku 1830obyvatelstvo přítomné roku 1830obyvatelstvo domácí roku 1830[7]
Písekkrálovské krajské město139146954455112
Sušicekrálovské město40128932978
Horažďovicepoddanské, panské město, panství Horažďovice81724017931900
Strakonicepoddanské, duchovní město, panství Strakonice63240738253511
Prachaticepoddanské, panské město, panství Prachatice56432625292560
Netolicepoddanské, panské město, panství Netolice30919381969
Březnicepoddanské, panské město, panství Březnice24019431998
Vodňanypoddanské, panské město, panství Vodňany56331621042081
Volyněpoddanské, duchovní město, panství Volyně51621515311571
Kašperské Horykrálovské horní město47719716841715
Vimperkpoddanské, panské město, panství Vimperk44320616171642
Blatnápoddanské, panské město, panství Blatná28722714961570
Stříbrné Horypoddanské, panské město, panství Nalžovy107631667

(* Roku 1702 jsou obyvatelé nad 10 let)

Městečka

Jméno městečkastavpočet budov roku 1830obyvatelstvo přítomné roku 1830obyvatelstvo domácí roku 1830[7]
Vlachovo Březípoddanské, rytířské městečko, statek Vlachovo Březí25920572124
Volarypoddanské, panské městečko, panství Volary22220482045
Hluboká nad Vltavoupoddanské, panské městečko, panství Hluboká a Dříteň17917851774
Rožmitál pod Třemšínempoddanské, duchovní městečko, panství Rožmital25116481666
Kasejovicepoddanské, panské městečko, panství Lnáře21712381283
Protivínpoddanské, panské městečko, panství Protivín a Skočice12712311242
Sedlicepoddanské, panské městečko, panství Sedlice16712261235
Miroticepoddanské, rytířské městečko, statek Mirotice14811051222
Bavorovpoddanské, panské městečko, panství Netolice19611941219
Husinecpoddanské, panské městečko, panství Vimperk a Drslavice15411471139
Lhenicepoddanské, panské městečko, panství Netolice15410691101
Mirovicepoddanské, panské městečko, panství Orlík a Zvíkov12210271031
Kolinecpoddanské, panské městečko, statek Kolinec115918994
Strunkovicepoddanské, panské městečko, panství Netolice130882904
Velharticepoddanské, rytířské městečko, statek Velhartice123856875
Štěkeňpoddanské, panské městečko, panství Štěkeň, Čechnice Řepice107752775
Záblatípoddanské, panské městečko, panství Vimperk a Drslavice?655671
Rabípoddanské, rytířské městečko, statek Rabí94536540
Katovicepoddanské, panské městečko, panství Střela a Hoštice78530547
Rejštejnhorní městečko67496522
Radomyšlpoddanské, duchovní městečko, panství Strakonice95510496
Hory Matky Božíhorní městečko75444457
Hartmanicepoddanské městečko majetek královského města Sušice59323333
Purkarecpoddanské, panské městečko, panství Hluboká a Dříteň
Jinínpoddanské, panské městečko, panství Sedlice
Hrádekpoddanské, rytířské městečko, statek Hrádek
Heřmaňpoddanské městečko majetek královského města Písku

Reference

  1. Etnografický subregion Prácheňsko
  2. Ottův slovník naučný. Dvacátý díl. Praha: J. Otto, 1903, str. 533.
  3. Ondřej Kryštof Kolář: Prácheňsko v historii a současnosti. prachensko.eu [online]. [cit. 2013-10-22]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-10-23. 
  4. Prácheňsko – regionální produkt®: již 14. značka pro místní produkty zapojená do ARZ. Regionální značky [online]. 2011-02-14 [cit. 2016-08-16]. Dostupné online. 
  5. Březnice. www.zamek-breznice.cz [online]. [cit. 2021-09-29]. Dostupné online. 
  6. Démographie historique, Svazky 18–19, solné sčítání - [1]
  7. a b Jahrbücher des böhmischen Museums für Natur-und Länderkunde - [2]

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Pohled na Písek od jezu u lávky (2).JPG
Autor: Chmee2, Licence: CC BY 3.0
Pohled na vnitřní staré město od řeky, Písek, Česko
Nejstarší vyobrazení Prácheňského kraje na Aretinově mapě 1619.jpg
Nejstarší vyobrazení Prácheňského kraje na Aretinově mapě 1619.