Průmyslový palác

Průmyslový palác na Výstavišti
Průmyslový palác, foto 2008
Účel stavby
výstavní prostor
Základní informace
Sloh	historismus[1]
Architekt	Bedřich Münzberger
Výstavba	1891
Přestavba	1952–1954, 2022–2025
Současný majitel	Hlavní město Praha
Poloha
Adresa	Výstaviště č.p. 416 Praha 7, Bubeneč 170 00  Praha 7, Praha, Česko Česko
Souřadnice	50°6′24,22″ s. š., 14°25′47,42″ v. d.
Další informace
Kód památky	40601/1-1567 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Výstaviště Praha)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Průmyslový palác (v letech 1948–1990 Sjezdový palác) je prosklená stavba s ocelovou konstrukcí, dominanta areálu Výstaviště Praha v Bubenči. Byla postavena pro Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891. Budovu navrhli architekt Bedřich Münzberger a inženýr František Prášil. Jednalo se o první montovanou ocelovou konstrukci kombinovanou se sklem v českých zemích.^[2]

Budova, kterou navrhl český architekt Bedřich Münzberger, byla postavena v roce 1891 u příležitosti Jubilejní zemské výstavy. Münzberger chtěl původně vytvořit klasickou stavbu z cihel a omítky, ale pod vlivem mladých architektů, ovlivněných pařížskou Světovou výstavou z roku 1889 a tamní architekturou (např. Eiffelova věž) nakonec navrhl kombinaci tradiční a železné konstrukce, v českých zemích do té doby nevídanou.^[2]

Palác tvoří bohatě prosklená ocelová konstrukce, kterou doplnily zděné fasády a čtyři pylonové věže v rozích střední části. Nad střední částí se klene střešní kopule a věž s hodinami a točitým schodištěm uprostřed ve volném prostoru, s nejvyšším bodem 51 metrů nad terénem.^[2] Vyhlídka na vrcholu věže byla (v té době) za poplatek přístupná veřejnosti.^[3] Ve dvou nikách na hlavním průčelí se nacházely plastiky císařů Leopolda II. a Františka Josefa I. a v horní věži byla umístěna císařská koruna, spolu s dalšími prvky odstraněna v době první republiky. Interiér navrhl profesor Umělecko-průmyslové školy v Praze, pražský architekt Friedrich Ohmann.^[2]

Palác byl slavnostně otevřen v březnu 1891 a dne 15. května 1891 v něm byla otevřena Jubilejní zemská výstava.^[2]

• 
  Severní průčelí s portálem
• 

  (c) Валерий Дед, CC BY 3.0
  Věž s hodinami
• 
  Historická fotografie vnitřku jednoho z křídel

Už v únoru 1948 se v objektu konal sjezd závodních rad a odborových organizací a svatováclavská koruna na věži paláce byla nahrazena rudou hvězdou.^[3] K přejmenování paláce na Sjezdový palác došlo současně s přejmenováním Výstaviště na Park kultury a oddechu Julia Fučíka – a to již před rekonstrukcí z let 1952–1954. V letech 1952–1954 byl objekt zrekonstruován podle projektu Pavla Smetany: z jižního průčelí paláce byl odstraněn původní majestátní portál se sochami českých velikánů (na zadní straně budovy zůstal tento portál zachován) a přistavěna jižní vstupní hala, přistavěly se nové klenby^[2] a v bočních křídlech byly umístěny busty významných českých techniků a byla zakryta ocelová konstrukce.^[1][4] Na severní straně byly přistavěny provozní místnosti a osový portikus.^[5][6]

V březnu 1968 se ve Sjezdovém paláci konalo setkání tehdejších představitelů Pražského jara s Pražany a dva dny poté se vzdal funkce prezident Antonín Novotný.^[7]

V roce 1976 prošel palác generální opravou a podařilo se přitom zachovat jeho historickou podobu.

Ačkoli byl palác tradičně využíván k výstavním účelům a různým kulturním akcím, nejuctívanějšími akcemi byly pečlivě připravované sjezdy Komunistické strany Československa.^[8][9] Sjezdy se zde konaly do roku 1981, než byl postaven nový Sjezdový palác, nakonec pojmenovaný jako Palác kultury.

Po roce 1989 s v paláci konaly např. knižní veletrhy.^[2] Původní název Průmyslový palác byl budově navrácen v roce 1990.^[4]

Dne 16. října 2008 zachvátil výstavní Průmyslový palác požár, při němž úplně vyhořelo levé (západní) křídlo budovy.^[10] Podle některých úvah mohl být příčinou výbuch kyslíkové lahve, která tam byla v rámci zubařské výstavy Pragodent,^[11] jiní spekulovali o požáru modelu horkovzdušného balonu.^[12] Oheň byl uhašen zhruba za hodinu a půl, škoda dosáhla přibližně miliardy korun.^[2] Dne 13. února 2009 zveřejnila pražská policie závěr vyšetřování s konstatováním, že za požár mohl zapnutý elektrický vařič nacházející se v jednom ze stánků vystavovatelů, na kterém byly umístěny hořlavé předměty.^[13] Na místě vyhořelého křídla byl postaven provizorní stan.

Od roku 2008 se začalo spekulovat o tom, že by vyhořelé křídlo mohlo být dostavěno.^[14] Hlavním tématem se však rekonstrukce stala až v roce 2015 a 2016.^[15] V březnu roku 2017 Praha našla zhotovitele projektu. Stala se jím akciová společnost VPÚ DECO Praha.^[16] V září 2017 premiér Bohuslav Sobotka prohlásil, že na rekonstrukci paláce vyčlení vláda peníze.^[17]

V roce 2018 byl vypracován projekt obnovy,^[2] v létě 2019 získala Praha na rekonstrukci stavební povolení.^[18] Rekonstrukce paláce a dostavba levého křídla začala více než 13 let po požáru 1. února 2022.^[19] Rekonstrukce má dle plánů skončit roku 2025. Hlavní město Praha má za rekonstrukci zaplatit tři miliardy korun.^[20] Kromě obnovy samotného levého křídla je součástí rekonstrukce také oprava a rekonstrukce zbytku Průmyslového paláce (ocelové konstrukce, vitráže, odstranění socialisticko-realistické přestavby, obnova jižního portálu, hodinové věže, návrat Svatováclavské koruny na věž, atd.) a vybudování podchodu pod střední částí.^[20][21] Levé křídlo bude obnoveho s odhalenou svařovanou konstrukcí (s imitacemi nýtů), zatímco pravé křídlo zůstane v podobě po rekonstrukci z padesátých let.^[6][21]

• 

  (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
  Provizorní stan na místě vyhořelého křídla
• 
  Staveniště v květnu 2022
• 
  Staveniště v únoru 2024
• 
  Stavba levého křídla v únoru 2024

Dne 29. října 2017 strhla vichřice Herwart část střechy. Palác byl ihned evakuován a nedošlo k žádným vážným zraněním.^[22] Kvůli tomu byl zrušen uvnitř konaný festival Designblok.

Dne 11. března 1994 měla v Průmyslovém paláci vystoupit pop-grungová skupina Nirvana v rámci svého evropského turné. Koncert však byl zrušen kvůli Cobainově kolapsu v Římě.

• MOUTVIC, Miroslav. Pražské vzorkové veletrhy 1920-1951. Praha: Scriptorium, 2000. 179 s. ISBN 80-86197-17-4. 

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Průmyslový palác na Wikimedia Commons
• Zpráva Požár zničil pýchu pražského Výstaviště ve Wikizprávách