Pražský svaz

Pražský svaz
Účast na husitských válkách, křížových výpravách proti kacířům a spanilých jízdách
Grafická rekonstrukce korouhve pražských husitských obránců (1477). Původní korouhev byla ukořistněna roku 1649 švédskými vojsky, dnes je ve špatném stavu umístěna ve vojenském muzeu ve Stockholmu.
Grafická rekonstrukce korouhve pražských husitských obránců (1477). Původní korouhev byla ukořistněna roku 1649 švédskými vojsky, dnes je ve špatném stavu umístěna ve vojenském muzeu ve Stockholmu.
Základní info
Aktivní14211434
TransformacePanská jednota
Operační 
území
Banner of the Holy Roman Emperor with haloes (1400-1806).svg Svatá říše římská
IdeologieČeská reformace
utrakvismus
chiliasmus
VelitelJan Želivský
Diviš Bořek z Miletínka
ZákladnyStaré a Nové město pražské
SpojenciHusitská korouhev.svg husitská šlechta
Husitská korouhev.svg žatecko-lounští
Hussite banner (Taborites).png táborité
Hussite banner (Orphans).png sirotci
Litevská korouhev Litevské velkoknížectví
Korouhev Polského království Polská koruna
OponentiCoat of arms Holy See.svg Římskokatolická církev
Prapor sv. Jiří křižáci

Husitská korouhev.svg radikální husité

Konflikty/bojekřížové výpravy proti husitům

spanilé jízdy

Pražský svaz nebo také pražský městský svaz či pražané bylo husitské uskupení měst a šlechty, které vzniklo na jaře roku 1421, kdy Jan Žižka z Trocnova spolu s Pražany ovládl řadu měst ve východních Čechách. Pražský svaz se rozpadl poté, co vojensky vystoupil proti Janu Žižkovi a byl jím 7. června 1424 rozdrcen v bitvě u Malešova. Nejvýznamnějšími osobnostmi pražského svazu byli kazatel Jan Želivský a hejtman Diviš Bořek z Miletínka. Centrem svazu byla města Staré a Nové Město pražské.

Historie

Počátky husitství v Praze

První pražská defenestrace na obraze Adolfa Liebschera

Praha se jako město, kde kázali první husitští kněží a kde sídlila Karlova universita, stala prvním centrem husitského hnutí v Českých zemích. Poté, co do Čech přišla zpráva o upálení mistra Jana Husa, získal ve městě velkou oblibu (především mezi městskou chudinou) radikální kněz Jan Želivský. Král Václav IV. dosadil po nátlaku svého bratra Zikmunda 6. července 1419 na novoměstskou radnici nové konšely, kteří ostře vystoupili proti husitům ve městě. To vedlo v Praze k bouři nevole a rozhořčený dav vedený Želivským vtrhl na radnici a usmrtil konšely vyhozením z oken. Král Václav, poté co se dozvídá o těchto znepokojujících zprávách, umírá 16. srpna raněn mrtvicí na svém hrádku u Kunratic. Hlavní město, do kterého se z celé země hrnou husité, zachvacuje bezvládí a propuká v něm vlna obrazoborectví, jemuž padnou za oběť mnohé pražské kostely a kláštery. Vdova, královna Žofie spolu s předními českými pány uzavírá spolek na obranu země, který měl chránit pokoj v zemi do příjezdu Václavova bratra Zikmunda. K tomuto spolku se připojuje i Staré město pražské. Venkovští husité vedení Janem Žižkou a Břeňkem Švihovským na protest proti tomuto usmíření Prahy se Zikmundem opouštějí na konci roku 1419 hlavní město a míří do Plzně. Poté, co jednání mezi Zikmundem a husity z Čech ztroskotají na zemském sněmu v Brně, odjíždí Zikmund do Vratislavi, kde je 17. března 1420 papežským legátem vyhlášena první křížová výprava proti husitům.

První křížová výprava

Související informace naleznete také v článku První křížová výprava proti husitům.

Římský a uherský král Zikmund Lucemburský se v čele 30 000 vojáků vydal podrobit si vzpurné Čechy. Křižácká vojska zamířila z Vratislavi do Čech přes Kladsko, bez boje obsadila Hradec Králové a směřovala ku Praze. Nejvyšší pražský purkrabí Čeněk z Vartemberka přechází na královu stranu a vydává mu Pražský hrad. Poslední pokus o dohodu mezi Prahou a Zikmundem v Kutné Hoře skončí nezdarem a tak hlavní město povolává na pomoc venkovské husity, především Žižkovy tábory, východočeské orebity, ale také husity z Loun, Žatce a Slaného. Na počátku července jsou v Praze vydány Čtyři artikuly pražské, v nichž je shrnut program pražské a táborské strany. Pražská města jsou obklíčena křižáckým vojskem a Zikmund, na jehož straně jsou také posádky Pražského hradu a Vyšehradu slavnostně vjíždí na Pražský hrad. 14. července dochází k bitvě na Vítkově, v níž jsou křižáci odraženi při pokusu o obsazení strategického vrchu Vítkova. Zikmund se nechává narychlo korunovat arcibiskupem Konrádem z Vechty na českého krále a opouští město. Křižácké vojsko se bez dalších bojů rozchází a křížová výprava končí. Zikmund Lucemburský nebyl po své korunovaci převážně husitskou většinou národa přijat za krále. Poté, co jsou katolíci poraženi, dochází mezi tábory a Pražany k rozporům a táboři hlavní město opouštějí.

Bitva na hoře Vítkově od Adolfa Liebschera

Založení pražského svazu

1. listopadu je královské vojsko drtivě poraženo Pražany a jejich spojenci v bitvě pod Vyšehradem. Vyšehrad je husity vypleněn. Na jaře roku 1421 se za výrazné pomoci táborského hejtmana Jana Žižky postupně formuje pražský městský svaz. Při společném tažení s tábory obsazují pražané mnohá města ve východních Čechách. 21. dubna je mezi pražskými husity a arcibiskupem Konrádem z Vechty uzavřena dohoda, v níž se arcibiskup zavázal respektovat čtyři pražské artikuly a neuznávat krále Zikmunda. 3.-7. června se konal v Čáslavi tzv. Čáslavský sněm, na kterém byla ustanovena dočasná dvacetičlenná zemská vláda. Čtyři zástupce měla v zemské vládě právě Praha. Jan Želivský byl spolu s Janem z Příbrami zvolen rozhodčím v náboženských otázkách. Na přelomu června a července provedl radikální kněz Jan Želivský převrat na obou městských radnicích a dosazením konšelů z řad svých přívrženců ovládl obě pražská města. Pražské vojsko vedené Želivským je 6. srpna poraženo při tažení na sever v bitvě u Mostu míšeňskými žoldnéři. Jan Želivský je spolu se svými druhy 9. března 1422 zajat a popraven na Staroměstské radnici svými odpůrci. I přes velký odpor chudiny je toto konec radikálního období v Praze a k moci se dostávají umírněnější husité.

Rozpad svazu

Věnceslav Černý: Pražané obléhají Karlštejn

Koncem dubna dorazil na pozvání husitských diplomatů do Českých zemí synovec litevského velkoknížete Vitolda, Zikmund Korybutovič. Litevský kníže se na druhém sněmu v Čáslavi zavázal dodržovat body čtyř pražských artikulů a byl uznán Prahou i Táborem za správce země. Vzápětí v čele pražského vojska oblehl Karlštejn. Na pomoc obléhanému hradu se braniborský kurfiřt pokusil zorganizovat křížovou výpravu, avšak pro špatné vedení a koordinaci křižácká vojska vůbec nezasáhla do bojů. Obránci Karlštejna však obléhání přečkali a pražané se museli stáhnout. Na počátku roku 1423 litevský velkokníže Vitold a polský král Vladislav II. Jagellonský uzavřeli se Zikmundem Lucemburským dohodu a Zikmund Korybutovič byl svým strýcem odvolán z Čech.

Adolf Liebscher: Bitva u Lipan

Počátkem roku 1423 se slepý táborský hejtman Jan Žižka za neznámých okolností rozešel s tábority a začal ve východních Čechách budovat nové bratrstvo, tzv. Nový nebo Menší Tábor. V rámci této snahy v červenci téhož roku, po předem připravené dohodě se stranou radikálního kněze Ambrože, ovládl Hradec Králové, který byl od návštěvy litevského knížete součástí pražského svazu. Pro tuto akci využil nepřítomnosti pražského vojska, jež se toho času nacházelo na Moravě. Po jeho urychleném návratu z markrabství se vojáci obou husitských frakcí utkali v bitvě u Strachova dvora (4. srpna), v níž dosáhly triumfu Žižkovy oddíly. V polovině října téhož roku zástupci české metropole svolali do Prahy příslušníky umírněné kališnické a katolické šlechty k tzv. svatohavelskému sněmu. Přestože usnesení přijaté na tomto rokování nikoho nejmenuje, je patrné, že bylo namířeno zejména proti Žižkovi.[1] Pražské vojsko, jež bylo složeno z oddílů zúčastněných stran, však 7. června 1424 utrpělo výrazný neúspěch v bitvě u Malešova. O tři měsíce později přitáhl slepý hejtman k Praze, rozhodnutý s metropolity tvrdě zúčtovat. Od krveprolití jej však před pražskými branami odradil teolog Jan Rokycana a zaplacení vysoké jistiny. Smír mezi oběma tábory husity opět stmelil do jedné unie a během několika dní dospěli k vzájemné dohodě o společné výpravě na Moravu, kde operovala vojska vévody Albrechta, zetě krále Zikmunda. Postavení vedoucích sil v zemi však v té době převzaly táborský a východočeský svaz. Pražané spolupracovali s tábory a sirotky až do roku 1434, kdy se (kromě novoměstských radikálů) spojili s kališnickou i katolickou šlechtou, která byla rovněž proti pokračování válek. Tato utrakvisticko-katolická koalice (někdy též zvaná panská jednota[pozn. 1]) drtivě porazila spojená táborská a sirotčí vojska 30. května v bitvě u Lipan.

Vliv

Města ovládaná pražským svazem

Staré Město pražské Nové Město pražské Kouřim Čáslav Český Brod Mělník Litoměřice Kolín Litomyšl Nymburk Kutná Hora

Šlechta na straně pražského svazu

Diviš Bořek z Miletínka Hynek Koldštejnský z ValdštejnaJan ze Smiřic Václav Carda z Petrovic Čeněk z Vartenberka(dočasně)

Odkazy

Poznámky

  1. Koalice nezahrnovala jen pány, ale i nižší šlechtu a katolická i kališnická města. Jako "panská jednota" je častěji nazýván spolek vysoké šlechty proti Václavu IV.

Reference

  1. ŠMAHEL, František. Husitská revoluce. 3. Kronika válečných let. Praha: Karolinum, 1996. ISBN 80-7184-075-0. S. 144 a 145. 

Související články

Média použitá na této stránce

Prague banner c1477.png
Autor: Peter Loeser and Eugene Ipavec, Licence: CC BY-SA 3.0
During the Hussite Wars when the City of Prague was attacked by "Crusader" and mercenary forces, the city militia fought bravely under this banner. It was later captured by Swedish troops on their raid in 1649 and eventually placed in the Royal Military Museum in Stockholm; today it is simply called the "Prague Banner." Although this flag still exists, it is in very poor condition. When the Banner was first made and used is open for debate, but earliest evidence indicates that a gonfalon with some municipal charge painted on it was used for Old Town as early as 1419. Eva Turek dates this flag to about 1530 based on the style of characters, painted bordure, and fleurs-de-lis stenciled on it. Since this particular municipal militia flag was used before 1477 and during the Hussite Wars, it is the oldest still preserved municipal flag in Bohemia.
Husitská korouhev.svg
Husitská korouhev
Kingdom of Poland-flag.svg
Banner of Kingdom of Poland in the 14th century

A seal of Duke Premislaus II from 1290 shows the ruler holding a banner emblazoned with a crowned eagle. During the reign of King Ladislaus (r. 1320–1333), the red cloth with the White Eagle was established as the royal banner. The orientation of the eagle on the banner varied; its head could point either upwards or towards the hoist.

Flag of the Teutonic Order.svg
The Banner of the Order of Teutonic Knights
Banner of the Holy Roman Emperor with haloes (1400-1806).svg
Autor: David Liuzzo, eagle by N3MO, Licence: CC BY-SA 3.0
Banner of the Holy Roman Empire, double headed eagle with halos (1400-1806)
Coat of arms of Bohemian Crown.svg
Autor: ThecentreCZ, Licence: CC BY-SA 4.0
Coat of arms of Bohemian Crown in Österreich-Ungarn Monarchy.
Liebscher, Adolf - Svržení konšelů s Novoměstské radnice 30. července 1419.jpg
Adolf Liebscher (1857-1919) - Svržení konšelů s Novoměstské radnice 30. července 1419
Hussite banner (Orphans).png
Autor: Dragovit, derived from the work Sirotci 2.jpg, Licence: CC BY-SA 4.0
Rectagular version of the standard of bohemian hussite faction from 15th century – the Orphans (Czech: Sirotci)
Royal banner of the Grand Duchy of Lithuania.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC0
Royal military banner of the Grand Duchy of Lithuania with the Double Cross of the Jagiellonian dynasty on the shield of horse rider.
Red St George's Cross.svg
Red_St_George's_Cross
Used by Archbishopric-Electorate of Trier 898–1794 (Erzbistum Trier)
Věnceslav Černý - Husité obléhají Karlštýn.jpg
Věnceslav Černý - Husité obléhají Karlštýn
Adolf Liebscher - Bitva mezi Tábory a Pražany u Lipan r. 1434.jpg
Adolf Liebscher - Bitva mezi Tábory a Pražany u Lipan r. 1434
Royal banner of the Kingdom of Bohemia.svg
Autor: Samhanin, Licence: CC BY-SA 3.0
Royal banner of the Kingdom of Bohemia (1305)
Adolf Liebscher - Bitva na hoře Vítkově dne 14. července roku 1420.jpg
Adolf Liebscher - Bitva na hoře Vítkově dne 14. července roku 1420
Hussite banner (Taborites).png
Autor: Dragovit, Licence: CC BY-SA 4.0
Rectagular version of the standard of bohemian hussite faction from 15th century – the Taborites (Czech: Táborité or Táboři)