Svrab
| svrab | |
|---|---|
 zákožka svrabová | |
| Klasifikace | |
| MKN-10 | B86 |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Svrab (latinsky scabies, z latinského scabere = drbat se), též sarkoptóza, u zvířat lidově též prašivina je infekční onemocnění způsobené zákožkou svrabovou (latinsky Sarcoptes hominis) postihující člověka i zvířata.
Svrab lidský
U člověka je původcem zákožka svrabová Sarcoptes scabiei var. hominis (podle jiných autorů Sarcoptes scabiei).[1] Poslední pochybnosti, že příčinou svrabu je zákožka svrabová, rozptýlil ve svém pojednání o svrabu z roku 1844 vídeňský lékař moravského původu, (rodák z Brna), Ferdinand von Hebra (1816–1880).[2]
V České republice byl v roce 2023 zaznamenán vzestup počtu nakažených oproti předchozím letům.[3] Svrab patří mezi nejčastější nemoci z povolání[4] a je nejrozšířenějším profesním onemocněním mezi zdravotníky.[5]
Zákožka vyvrtává kanálky ve zrohovatělé vrstvě pokožky. Samice naklade během života (tři až šest týdnů) asi 50 vajiček v slepých koncích chodbiček. Z vajíček se líhnou larvy, které žijí na povrchu těla. Z larev se během 18 až 23 dnů vyvinou nové samičky, které se opět zavrtávají nebo se mohou přenést na dalšího hostitele. Za tepla, obvykle v noci na lůžku, oživují paraziti svoji činnost, což nemocný pociťuje záchvatovitým svěděním.
Formy onemocnění
- U těžkých nemocí (např. AIDS, hematologické choroby) může dojít k těžkému stavu charakteristickému nadměrnou hyperkeratózou (vytvořením silné krusty na kůži), to je takzvaný svrab norský.
- U osob se zvýšenou hygienou dochází k zastření příznaků. Zbývá pouze svědění. Tato forma se nazývá svrab mytých.
- Scabies nodularis – Jedná se o červené noduly (pupínky), které intenzivně svědí. Vznikají v důsledku vystupňované imunitní reakce.
Přenos
Onemocnění se nejčastěji přenáší nákazou přímo od nemocného těsnějším nebo delší dobu trvajícím kontaktem, především společným užíváním textilií, spíše při dlouhodobém kontaktu (např. v noclehárnách, táborech, nemocnicích, avšak rozhodně ne podáním ruky). Častý je přenos na další členy rodiny. Infekci napomáhá snížená imunita. Na svrab jsou náchylné zejména děti, které se infikují hlavně během hraní.
Příznaky
Příznaky se objevují tři až osm týdnů po infekci, zprvu nejsou příliš výrazné ani charakteristické. Často i odborníci myslí, že je to záchvat kopřivky. Napadá nejdříve tenčí kůži na břiše, v podpaží, na vnitřní straně stehen, prsní dvorce, kotníky, u menších dětí i dlaně a plosky chodidel. Základním projevem jsou drobné červené pupínky velikosti špendlíkové hlavičky, často uspořádané ve dvojicích a kryté stroupkem. Jsou silně svědivé, takže se mezi pupínky objevují škrábance. Projevuje se nepříjemným svěděním a kožními změnami v podobě oděrek (exkoriací), pupínků a skvrn. Onemocnění nesouvisí pouze s osobní hygienou, ale nedostatečná hygiena může způsobit horší průběh nemoci. Naopak i přehnaná hygiena může způsobit zastření příznaků a problémy při diagnóze svrabu. Hlavním subjektivním příznakem je svědění, které se stupňuje v noci na lůžku a při zahřátí těla například při sportu. Na kůži je viditelná vyrážka – chodbičky zákožek jako několik milimetrů až několik centimetrů dlouhé našedlé nebo narůžovělé, lehce vyvýšené nitkovité stopy s perleťově zbarvenou 2 až 3 mm velkou kupkou na konci. Nejčastěji postiženými místy jsou meziprstní prostory, okolí genitálu a prsních bradavek, hýždě, zápěstí, záhyby loketního a kolenního kloubu, podbřišek a místa, kde přiléhá prádlo. U dětí také dlaně, plosky nohou, obličej a záda.[5]
Epidemická opatření
Mimo pokožku hostitele mohou zákožky přežít maximálně tři až čtyři dny. Pokud zákožku vystavíte na dobu delší deseti minut teplotám alespoň 60 °C, také nejsou schopny přežít. Po zjištění infekce je tedy důležité veškeré matrace, gauče, křesla, polstrované židle, polštáře, peřiny, deky a tak podobně vyčistit od parazitů. Například vynesením ven / nepoužíváním po dobu čtyř dnů, vyžehlením napařovací žehličkou nebo vysáním vysavačem, který je schopen zlikvidovat roztoče. Veškeré povlečení je nutné vyprat na 60 °C, vyžehlit je a nechat tři dny ležet.
Léčba
Léčba spočívá v zevním použití insekticidních přípravků obsahujících permethrin. U osob, u kterých to není vhodné, například u dětských pacientů, se zevně používá sírová vazelína. Ke zmírnění příznaků se doporučují pobyty na čerstvém vzduchu, zvláště pak ve večerních hodinách. I po přeléčení u některých lidí přetrvává svědění i dva měsíce, hůře se hojí atopici a lidé se světlým typem pleti, povšechně pak ženy a děti.
Svrab u zvířat
Liška obecná v pokročilém stadiu onemocnění prašivinou
Odkazy
Reference
- ↑ FABIÁNOVÁ, Kateřina, a kol. Svrab a současná epidemiologická situace ve výskytu svrabu v České republice. S. 84–91. Zprávy Centra epidemiologie a mikrobiologie [online]. Státní zdravotní ústav, 2023 [cit. 2024-01-09]. Roč. 32(2), s. 84–91. Dostupné online.
- ↑ CRAIG, Errol. The Itch : Scabies. 1st. vyd. United Kingdom: Oxford University Press, 2022. ISBN 978-0-19-284840-6. S. 128–131.
- ↑ KARLÍK, Tomáš. V Česku se letos silně šíří svrab. Parazit je nejen nepříjemný, ale i nebezpečný. ct24.ceskatelevize.cz [online]. Česká televize, 14. 4. 2023 [cit. 2024-01-09]. Dostupné online.
- ↑ Svrab (sarkoptóza). Definice, přenos a šíření, příznaky a prevence. www.bozp.cz [online]. 11. 01. 2022 [cit. 2024-01-09]. Dostupné online.
- ↑ a b TOLAROVÁ, Věra. Svrab. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2000. [5] s., 2 obr.
Literatura
- TOLAROVÁ, Věra. Svrab [on line]. Zdraví a zdravotnictví. 9. srpna 2002 [cit. 8. 8. 16]. Dostupné z www: http://www.zdrav.cz/modules.php?op=modload&name=News&file=article&sid=202
- TOLAROVÁ, Věra. Svrab. 1. vyd. Praha: Státní zdravotní ústav, 2000. [5] s., 2 obr.
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu svrab na Wikimedia Commons 
Slovníkové heslo svrab ve Wikislovníku- Galerie svrab na Wikimedia Commons
- http://www.zuusti.cz/wp-content/uploads/2012/10/Svrab.pdf[nedostupný zdroj]
Přečtěte si prosím pokyny pro využití článků o zdravotnictví.
Média použitá na této stránce
Autor: Sven Teschke , Licence: CC BY-SA 3.0
Beschreibung: Acarodermatitis
- Ursprung: Selbst fotografiert von Sven Teschke am 4. Januar 2005
- Lizenzstatus: GNU FDL
Star of life, blue version. Represents the Rod of Asclepius, with a snake around it, on a 6-branch star shaped as the cross of 3 thick 3:1 rectangles.
Design:
The logo is basically unicolor, most often a slate or medium blue, but this design uses a slightly lighter shade of blue for the outer outline of the cross, and the outlines of the rod and of the snake. The background is transparent (but the star includes a small inner plain white outline). This makes this image usable and visible on any background, including blue. The light shade of color for the outlines makes the form more visible at smaller resolutions, so that the image can easily be used as an icon.
This SVG file was manually created to specify alignments, to use only integers at the core 192x192 size, to get smooth curves on connection points (without any angle), to make a perfect logo centered in a exact square, to use a more precise geometry for the star and to use slate blue color with slightly lighter outlines on the cross, the rod and snake.
Finally, the SVG file is clean and contains no unnecessary XML elements or attributes, CSS styles or transforms that are usually added silently by common SVG editors (like Sodipodi or Inkscape) and that just pollute the final document, so it just needs the core SVG elements for the rendering. This is why its file size is so small.
Autor: Svajcr, Licence: CC BY-SA 4.0
Liška obecná v pokročilém stádiu onemocnění prašivinou.