Prašný most

Prašný most
Prašný most
Základní údaje
Kontinent	Evropa
Stát	Česko Česko
Kraj	Hlavní město Praha
Město	Praha
Doprava	silniční a pěší
Přes	Jelení příkop
Souřadnice	50°5′29,04″ s. š., 14°23′55,32″ v. d.
Mapa
Další data
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prašný most je bývalý most na Hradčanech, v současnosti násep, přes nějž vede jediná přístupová cesta ze severní strany k Pražskému hradu, přes Jelení příkop tzv. Pacassiho bránou na druhé nádvoří.^[1] V jeho těsné blízkosti se v ulici U Prašného mostu nachází jízdárna Pražského hradu. Názvem Prašný most se označuje též křižovatka a tramvajová zastávka u severního konce ulice U Prašného mostu.

První most v těchto místech přes Jelení příkop s potokem Brusnicí nechal postavit roku 1535 (v letech 1534–1538) Ferdinand I. Habsburský, aby tak spojil Pražský hrad s nově budovanou Královskou zahradou s letohrádkem. Tento most byl dřevěný, zakrytý střechou a stál na šesti kamenných pilířích. Původně býval uváděn jako Dlouhý most, ujalo se však jméno podle mlýna na střelný prach, který se nacházel pod mostem.^[2] Objevují se i další zdůvodnění názvu „Prašný most“ – jako důvod pojmenování se podle Jaroslava Schallera uvádí,^[2] že se pod střechou mostu usazoval prach,^{[3][pozn. 1]} nebo mohl souviset se střelným prachem, který se skladoval v sousední Prašné věži (Mihulce).^[4] Most již roku 1541 shořel při velkém požáru Malé Strany a Hradčan a brzy poté byl obnoven.

Most dále upravoval a opravoval Ulrico Aostalli v 16. století, o pozdějších úpravách chybí zprávy, ale podle kresby z 1. poloviny 18. století měl tehdy podobu kryté dřevěné chodby na zděných pilířích.^[2] Za válek o nástupnictví Marie Terezie byla roku 1742 střecha mostu poškozena francouzskou dělostřelbou. Most byl celkově v natolik špatném stavu, že mostovka byla pokryta vrstvou hnoje, který most chránil před otřesy přejíždějících povozů.^[4] Až za sedmileté války roku 1757 jej zasáhla a zapálila pruská puma.

V letech 1769–1770 byl na jeho místě zbudován mohutný násep o délce asi 90 metrů s tunelem (tzv. Tereziánskou štolou) pro potok Brusnici. Tento násep se zachoval dodnes.

V době působení prezidenta Václava Havla došlo k zatím poslední proměně valu, když v rámci zpřístupňování Pražského hradu veřejnosti byly obě části rozděleného Jeleního příkopu spojeny. V letech 1999–2002 byla původní štola pro Brusnici v délce 84 metrů upravena i pro pěší.^[5] Autorem tohoto řešení je architekt Josef Pleskot, který za toto řešení získal v roce 2003 užší nominaci na Evropskou cenu za architekturu a v roce 2004 cenu Brick Award.

Dnešní přemostění není přímo oficiálně pojmenováno. Tvoří nejjižnější část ulice U Prašného mostu (v 18. století Jaroslav Schaller název uváděl jako Prašnomostecká, do roku 1870 je uváděn název Za Prašným mostem),^[3] která směřuje ke křižovatce Prašný most.

Rovněž křižovatka ulic Svatovítská, U Prašného mostu a Milady Horákové se tradičně označuje názvem Prašný most.^[6] Do křižovatky jsou od roku 2015 zaústěny tunelové rampy Městského okruhu.^[6] Název Prašný most nesou i tramvajové zastávky v její blízkosti; v letech 1929 a 1939 byl název uváděn „U Prašného mostu“ podle ulice, která do křižovatky od jihu ústí, v roce 1948 již byly zastávky uváděny pod dnešním názvem „Prašný most“.^[7]

• Dušan Josef, Prašné mosty přes Jelení příkop a v Dejvicích Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine., Encyklopedie mostů v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, nedatováno, knižně vyšlo v nakladatelství Libri, Praha, 1999 a 2002

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Prašný most na Wikimedia Commons
• Prašný most, Atlas Česka, nedatováno, autor neuveden