Pražská škola ukrajinských emigrantských básníků

Pražská básnická škola je souhrnný název pro početnou skupinu ukrajinských básníků, žijících a tvořících v meziválečném Československu. Za nejvýraznější osobnosti PBŠ jsou považováni Oleh Olžyč, Olena Teliha a Jevhen Malanjuk.

Úvod

Po zániku Ukrajinské lidové republiky (1917–1919) a anexi většiny území Ukrajiny k SSSR ve 20. létech 20. století došlo k emigraci mnoha intelektuálů, jejichž ideologická a morálně-estetická kritéria byla neslučitelná s bolševickou totalitou, do zemí střední a západní Evropy. Vedle Polska, Německa a Francie to bylo především meziválečné Československo, v jehož demokratickém a snášenlivém klimatu našla azyl řada ukrajinských básníků. Při československém ministerstvu zahraničí byl zřízen fond pomoci, ze kterého byla financována činnost exilových institucí. O jeho zřízení se osobně zasloužil první československý prezident T.G. Masaryk. Tato Masarykova finanční pomoc sehrála důležitou úlohu v rozvoji ukrajinské kultury.

Ukrajinské vzdělávací instituce v meziválečném Československu

Už v roce 1921 byla z Vídně do Prahy přestěhována Ukrajinská svobodná univerzita (od konce 2. světové války sídlí v Mnichově). Následovaly další naučné a vzdělávací instituce. V roce 1922 byla v Poděbradech založená Ukrajinská hospodářská akademie, o rok později Ukrajinské studio výtvarných umění a Ukrajinský pedagogický institut Mychajla Drahomanova (1923) a v roce 1926 Ukrajinské gymnázium v Řevnici. Dalším místem vzdělávaní a působení mladých ukrajinských básníků byla Filosofická fakulta UK. Studovali zde Andrij Harasevyč (slavistika), Ivan Kolos (bohemistika – ukrajinistika), Oksana Ljaturynska, Oleksa Stefanovyč a Oleh Olžyč (archeologie).

Boj za národní a individuální svobodu

Literární badatelé, zkoumající ukrajinskou básnickou školu v Praze, poukazují na její izolovanost, na nedostatek kontaktů s českými umělci (jako výjimka, potvrzující pravidlo se zpravidla uvádí literární styky Jevhena Malanjuka s J.S. Macharem). Jednou z příčin této izolovanosti mohla být zcela opačná politická orientace českých a ukrajinských básníků. Českoslovenští meziváleční literáti tíhli vesměs k levici a nacionální idea, opěvovaná Ukrajinci, nemohla být pro ně přitažlivou. Celá řada ukrajinských básníků působila v Organizaci ukrajinských nacionalistů (Irljavskyj, Teliha, Malanjuk,…). Oleh Olžyč byl dokonce ideologickým vůdcem OUN. Za svého duchovního otce si tato mladá generace básníků zvolila Dmytra Doncova.

Poetika pražské básnické školy

Romantická nálada boje za národní osvobození se odráží v poezii pražské básnické školy. Základními rysy tvorby byly motivy boje, monumentální hrdinství, dovolávaní se slavné minulosti, odkazy na folklór, archaickou společnost a slovanské (ale také řecké a germánské) pohanství. Forma básní zůstávala konzervativní: vázané verše, pravidelný rytmus, příznačná pro neoklasiky a neoromantiky absence formálního experimentu. Poměrně časté je využití sonetů. Verše jsou místy zvukomalebné.

Závěr

Z různých důvodů se díla jednotlivých básníků omezila pouze na několik málo sbírek. V mnoha případech to byla předčasná smrt. Leonid Mosendz (1897–1948), Maksym Hryva (1893–1931) a Jurij Darahan (1894–1926) zemřeli na tuberkulózu. Andrij Harasevyč (1917–1947) doplatil na svůj koníček – horolezectví, Ivan Irljavskyj (1919–1942), Olena Teliha (1907–1942) a Oleh Olžyč (1907–1944) zase na svou politickou angažovanost – byli brutálně popravení německými nacisty. Někteří zemřeli v osamocení, odtržení od své vlasti, někdy i rodiny (Halja Mazurenko (1901–1998), Oksana Ljaturynska (1902–1970), Jevhen Malanjuk (1897–1968), v nuzných poměrech v útulcích pro přestárlé (Oleksa Stefanovyč (1899–1970).

Význam pražské školy ukrajinských emigrantských básníků pro vývoj ukrajinské kultury je nesporný.

Autoři

Literatura

  • Děti stepní Hellady : pražská škola ukrajinských emigrantských básníků. Příprava vydání Alena Morávková. Praha: Česká koordinační rada Společnosti přátel národů východu, 2001. 94 s. ISBN 80-238-8013-6. 
  • MAZURENKO, Halja. Akvarely : výbor z díla. Příprava vydání Alena Morávková; překlad Václav Daněk, Tomáš Vašut a Petr Borkovec. Praha: Sdružení Ukrajinců a příznivců Ukrajiny v Čechách, 2005. 101 s. ISBN 978-80-254-7570-6. 
  • MALANJUK, Jevhen. Pod cizím nebem / Pid čužym nebom. Příprava vydání Alena Morávková; překlad Václav Daněk a Tomáš Vašut. Praha: Ukrajinska iniciativa v ČR, 2004. 127 s. ISBN 80-239-2650-0. 
  • HLAVÁČEK, Petr - FESENKO, Mychajlo: Nešťastná Ukrajina. Osobnosti Ukrajinské svobodné univerzity v Praze 1921-1945. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2015. ISBN 978-80-7308-581-0

Související články