Pražské vodovody a kanalizace

Pražské vodovody a kanalizace
Sídlo společnosti v Praze-Hostivaři
Sídlo společnosti v Praze-Hostivaři
Základní údaje
Právní formaakciová společnost
Datum založení1. duben 1998
SídloPraha, Česko
Adresa sídlaKe Kablu 971/1
Souřadnice sídla
Klíčoví lidéIng. Philippe Guitard
(předseda představenstva)
Charakteristika firmy
Oblast činnostiVodní hospodářství
Mateřská společnostVeolia Česká republika
MajitelVeolia Central & Eastern Europe s.a.
Identifikátory
Oficiální webhttp://www.pvk.cz
IČO25656635
LEI315700BBUYTISOHBNX72
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Elektrické odstředivé čerpadlo ve vodárně Káraný.

Pražské vodovody a kanalizace (PVK) provozují vodohospodářskou infrastrukturu, která je majetkem hlavního města Prahy a kterou spravuje Pražská vodohospodářská společnost, a. s. Zabývají se výrobou a distribucí pitné vody a odváděním a čištěním odpadních vod. PVK jsou součástí skupiny Veolia Česká republika.[1]

O společnosti

Historie

  • 1951: vznik Pražské vodohospodářské služby – kanalizace (PVS – kanalizace) a Pražské vodohospodářské služby – čistírny odpadních vod (PVS – čistírny odpadních vod)
  • 1954: sloučením PVS – kanalizace a PVS – čistírny odpadních vod vzniká Pražská kanalizace a čistírny odpadních vod (PKČOV)
  • 1964: sloučením PKČOV a Pražské správy vodních toků vzniká Pražská kanalizace a vodní toky (PKVT)
  • 1. 4. 1998: vznik společností Pražské vodovody a kanalizace a.s. a Pražská vodohospodářská společnost a.s., zánik státních podniků Pražské vodárny a Pražská kanalizace a vodní toky na základě privatizačního projektu[2]
  • 2001: společnost Veolia se koupí 66 % akcií stala majoritním akcionářem PVK
  • 2002: společnost Veolia se odkupem zbylých 34 % akcií stala stoprocentním akcionářem PVK
  • od 20. září 2018, byl dokončen nákup 49% akcií PVK, které získala Pražská vodohospodářská společnost, která je stoprocentně vlastněna hlavním městem Prahou[3]

Akcionáři

Úprava pitné vody

PVK zajišťuje výrobu a distribuci pitné vody pro cca 1,33 mil. obyvatel hlavního města Prahy a dalších cca 225 tis. obyvatel Středočeského kraje.[4]

Hlavními zdroji pitné vody, které PVK provozuje, jsou vodní zdroj Káraný (kromě části umělé infiltrace[5])a Podolská vodárna. Z vodního zdroje Želivka je voda nakupována[6] a činí cca 83 % vody dodané do vodovodní sítě.

Úpravny pitné vody

Čištění odpadních vod

Odpadní vody od cca 1,3 mil. obyvatel hlavního města Prahy napojených na veřejnou kanalizaci jsou stokovými sítěmi odváděny do čistíren odpadních vod, a to do Ústřední čistírny odpadních vod na Císařském ostrově, jež se podílí na celkovém množství vyčištěné odpadní vody z 93 %, a 22 pobočných čistíren.[7]

Čistírny odpadních vod

Pobočné čistírny odpadních vod

Ekologicky a společensky odpovědná společnost

Jako ekologicky a společensky odpovědná firma PVK zahrnuje do své firemní strategie pracovní postupy a postoje přispívající k cirkulární ekonomice a podpoře udržitelného rozvoje.

Certifikace

PVK mají certifikován integrovaný systém řízení v souladu s požadavky norem pro:

  • systém řízení jakosti dle ČSN EN ISO 9001:2016
  • systém řízení bezpečnosti práce a ochrany zdraví při práci dle ČSN ISO 45001:2018
  • systém řízení ochrany životního prostředí dle ČSN EN ISO 14001:2016
  • systém řízení hospodaření s energií dle ČSN EN ISO 50001:2019
  • systém protikorupčního managementu dle ISO 37001:2016[8]

Příběh máku

Anaerobně stabilizovaný kal z Ústřední čistírny odpadních vod je přimícháván do čerstvého kompostu v kompostárně v Neškaradicích. Toto přírodní hnojivo je odebíráno např. firmou Ekoprogres z Třebovle, jež se používá ke hnojení polí, na kterých pěstuje mák.[9]

Dost bylo plastu

V roce 2019 se PVK připojily ke kampani #Dostbyloplastu Ministerstva životního prostředí s vlastním projekt #PVKneplastuje. Cílem projektu je eliminovat produkci jednorázových plastů mezi zaměstnanci a přecházení vzniku odpadů.

V rámci projektu byly PET lahve nahrazeny kovovými lahvemi, výdejníky vody či karafami s kohoutkovou vodou. Dále byly jednorázové jídelní obaly z kantýny pro zaměstnance nahrazeny vratnými krabičkami.[10]

Biodiverzita

Spolu s Pražskou vodohospodářskou společností a hl. městem Prahou se PVK účastní projektu biodiverzity, kterýsi klade za cíl přivádět přírodu zpět do města.

Po celé Praze se nachází skoro 1 mil. m2 zelených ploch na vodohospodářských zařízeních, což umožňuje např. výsev květnaté louky či umístění včelstev nebo hmyzích domečků a ptačích budek.[11]

Znovuvyužití obalových materiálů

V rámci projektu Znovuvyužití krabic na cirkulární bázi PVK spolupracuje se dvěma subjekty, a to organizací POHODA a obchodem Freshlabels s udržitelnou módou, kterým dodává přebytečné obalové krabice od vodoměrů, jež jsou následně využity jako obalový materiál v e-shopech.[12]

Věda a výzkum

Dle databáze STARFOS byly PVK účastníkem 11 projektům vědy a výzkumu financovaných z dotačních prostředků. Majoritním poskytovatelem grantů na vědu a výzkum je Technologická agentura České republiky (8 projektů)[13]. Projekty se zaměřují na ochranu zdroje pitných vod v období sucha, odstraňování mikropolutantů, znovuvyužitelnost šedých vod z domácností, na recyklaci odpadních vod z komunálních čistíren odpadních vod i na optimalizaci kalového hospodářství[14].

Odkazy

Reference

  1. Společnosti skupiny Veolia. Veolia Czech Republic [online]. [cit. 2021-04-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-22. 
  2. Historický vývoj pražského stokování a čištění odpadních vod - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-19]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-19. 
  3. a b Základní informace - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  4. Výroba a dodávka vody - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-18. 
  5. Vodárna Káraný a.s. | vodarnakarany.cz [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. 
  6. Pitná voda - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2024-01-05]. Dostupné online. 
  7. Odvádění a čištění odpadních vod - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-11. 
  8. Certifikace - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné online. 
  9. Příběh máku - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17. 
  10. Dost bylo plastu - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17. 
  11. Biodiverzita - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17. 
  12. Znovuvyužití obalových materiálů - Pražské vodovody a kanalizace, a.s.. www.pvk.cz [online]. [cit. 2021-04-18]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2021-04-17. 
  13. TA ČR Starfos. starfos.tacr.cz [online]. [cit. 2021-04-23]. Dostupné online. 
  14. Výroční zpráva PVK, a.s. za rok 2019, staženo dne 23.4.2021https://www.pvk.cz/res/archive/1498/230633.pdf?seek=1594711645

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Elektrické odstředivé čerpadlo ze strany, ÚV Káraný.jpg
Autor: Che
(Please credit as "Petr Novák, Wikipedia" in case you use this outside WMF projects.), Licence: CC BY-SA 3.0
Elektrická odstředivá čerpadla se používala k výtlaku vody do vodovodních řadů I, II a III. od roku 1936. V současnosti jsou nahrazována elektrickými čerpadly o nižší spotřebě. Výkon 1000l/s, příkon 2 MW.

Zdroje:

  • Křivánek, Oldřich a Kněžek, Miroslav. 2001. Zdroje pitné vody v Káraném. Principy získávání vody v oblasti káranské vodárny. Pražské vodovody a kanalizace a.s.
Praha Hostivar Ke Kablu 1.jpg
Autor: JiriMatejicek, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha - Hostivař, Ke Kablu 1 - Pražské vodovody a kanalizace