Pražský most (Hradec Králové)

Pražský most
Most arciknížete Karla
Wilsonův most
Pražský most od elektrárny Hučák
Pražský most od elektrárny Hučák
Základní údaje
StátČeskoČesko Česko
Krajkrálovéhradecký
MěstoHradec Králové
Číslo mostuHK-030
Dopravasilniční včetně trolejbusové, pěší a cyklistická
ŘekaLabe
ArchitektJan Kotěra, Ladislav Lauda
ProjektantAdolf Janoušek
Začátek výstavby1909
Otevřen7. července 1910
Souřadnice
Parametry
Typobloukový most
Materiálocel, beton
Délka57,45 m a 40,5 m
Šířka12,96 m
Mapa
Další data
Kód památky41909/6-4537
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pražský most je secesní most přes řeku Labe v Hradci Králové. Je nejstarším silničním mostem v Hradci Králové.

Historie

Pražský pevnostní most

Na místě dnešního Pražského mostu dříve stával kamenný Pražský pevnostní most (v 18. století znám též jako Labský most), který byl postavený v letech 17671768 v rámci přebudování Hradce Králové na pevnost. Byl dokončen 10. června 1768. Měl 8 polí o šířce 4 metry. Problémem mostu byla jeho nízká propustnost při povodních. Proto byl roku 1908 zbourán a bylo rozhodnuto o stavbě nového mostu.[1] Zároveň byla postavena provizorní dřevěná lávka pro dobu stavby nového mostu.

Pražský pevnostní most mohl být stejně jako Moravský pevnostní most pomocí stavidel přeměněn ve hráz.[2]

Nový most

Letecký pohled na most. V pozadí Gočárova třída.

Nový most postavila firma Märky, Bromovský a Schulz podle projektu Adolfa Janouška. Ten navrhl kovový most, podobný pražskému mostu pod letenským svahem od Františka Mencla a Jana Kouly z let 19071908. Most se měl stát nejen fyzickou, ale i symbolickou spojnicí mezi starým městem a nově se rozvíjejícími čtvrtěmi. Po dostavbě mostu zadala městská technická kancelář Janu Kotěrovi práci na doplňkových dekoracích mostu. Kotěra navrhl oblouky s osvětlením a pylony se žárovkami a praporové stožáry s městskými znaky.[3] Zpracování kiosků zadal svému studentovi Ladislavu Laudovi.[4]

7. července 1910 byl most dán do užívání pro dopravu, realizace úprav podle návrhu Jana Kotěry však proběhla až v letech 19111912.[1] Kiosky však zprvu nebyly přijaty veřejností kladně.[4]

V Hradci Králové se již v 19. století uvažovalo o zavedení městské tramvajové dopravy. Pražský most se stal jediným místem ve městě, kde již byly dokonce položeny koleje a stožáry. Od projektu bylo nakonec upuštěno, i když Josef Gočár ještě v letech 19261928 zahrnul velkorysou tramvajovou síť do svého regulačního plánu. Hradec se však definitivně vydal cestou autobusové a od roku 1949 i trolejbusové dopravy a při první rekonstrukci v roce 1932 byly koleje z Pražského (tehdy Wilsonova) mostu odstraněny.[5][6]

V 80. letech 20. století byl tříkloubový most přestavěn na dvoukloubový.[7] V letech 19921993 došlo k opravě mostu. V roce 2017 začaly opravy kiosků, stavbu však překazily technické problémy. V roce 2020 radnice oznámila, že bude kiosky opravovat podle původních Kotěrových plánů.[8][9]

Popis

Most

Most má příhradovou ocelovou konstrukci. Nad řekou je jeden oblouk segmentový, napravo nad nábřežím ve směru toku Labe je menší betonový oblouk půlkruhově zaklenutý.[7] Šířka jednoho pole je 6,5 metru a nad vodou je rozpětí mostního oblouku 40 metrů.[10]

Kiosky

Čtyři kiosky podle návrhu Kotěrova studenta Ladislava Laudy se nacházejí na březích mostu po jeho stranách. Vytvářejí tak symbolickou bránu a lemují most. Nejsou však stejné. Na staroměstském břehu stojí kiosky na kamenném soklu, ze kterého vyrůstá válec s kamennými pilastry, které nesou nahoře římsu. Jižní kiosek měl skrýt transformátor a severní měl pojmout strážnici.[4][7]

Kiosky na druhém břehu jsou postaveny na oválném půdorysu. Jsou větší, avšak nižší než jejich protějšky. Z kamenného soklu vyrůstají pilastry, které nesou římsu, nad ní se nachází plechová zvonová střecha s průhledy. Jižní kiosek sloužil jako veřejné toalety, severní jako prodejna ovoce.[4][7]

Vývoj názvu

  • Pražský most (1910–1916)
  • Most arciknížete Karla (1916–1918)
  • Wilsonův most (1918–1940)
  • Prager Brücke – Pražský most (1940–1945)
  • Wilsonův most (1945–1953)
  • Pražský most (od 1953)

Galerie

Odkazy

Reference

  1. a b DOUBEK, Zdeněk. Mosty v Hradci Králové. S. 11. Zpravodaj [PDF online]. Společnost ochránců památek ve východních Čechách, 1999 [cit. 2015-01-13]. Roč. 10., čís. 4., s. 11. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. 
  2. ŠÁMALOVÁ, Zlata. Labe a Orlice v Hradci Králové – Historie říčních staveb [PDF online]. Redakce Ladislav Merta, Zlata Šámalová. Hradec Králové: Povodí Labe, 2007-12 [cit. 2015-01-10]. Kapitola Jak se dříve upravovaly břehy řek, s. 8. Dostupné online. 
  3. Hradec Králové - Pražský most přes Labe. www.turistika.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. 
  4. a b c d Kiosky Pražského mostu | Objekty | Královéhradecký architektonický manuál. kam.hradcekralove.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. 
  5. FEJGL, Jiří. Pražský most přes řeku Labe a jeho skrytý tramvajový příběh. Deník.cz [online]. Vltava-Labe-Press, 2014-02-11 [cit. 2014-07-06]. Dostupné online. 
  6. MALINA, Jiří. V Hradci mohly začátkem 20. století jezdit tramvaje. Deník.cz [online]. Vltava-Labe-Press, 2007-07-26 [cit. 2014-07-06]. Dostupné online. 
  7. a b c d silniční most - Pražský s kiosky - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. 
  8. Hradec pokračuje v opravách Kotěrových kiosků. Na řadě je rotunda. iDNES.cz [online]. 2020-05-18 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. 
  9. Kiosky u Pražského mostu v Hradci opraví podle původních plánů Kotěry. iDNES.cz [online]. 2019-08-13 [cit. 2021-02-02]. Dostupné online. 
  10. Wayback Machine. web.archive.org [online]. 2014-04-21 [cit. 2021-02-02]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2014-04-21. 

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Hradec Králové - Eliščino nábřeží - View South on Pražský most - Prague Bridge 1910 by Jan Kotěra.jpg
Autor: Txllxt TxllxT, Licence: CC BY-SA 4.0
Hradec Králové - Eliščino nábřeží - View South on Pražský most / Prague Bridge 1910 by Jan Kotěra
Hradec kralove labe.jpg
Autor: Olaf1541, Licence: CC BY 2.5
Hradec Králové, Labe, pohled z Eliščina nábřeží na Pražský most
Hradec Králové - Eliščino nábřeží - View SSW on Pražský most - Prague Bridge 1910 by Jan Kotěra II.jpg
Autor: Txllxt TxllxT, Licence: CC BY-SA 4.0
Hradec Králové - Eliščino nábřeží - View SSW on Pražský most / Prague Bridge 1910 by Jan Kotěra
Hradec Králové - Náměstí Svobody - View NE on Pražský most - Prague Bridge 1910 by Jan Kotěra.jpg
Autor: Txllxt TxllxT, Licence: CC BY-SA 4.0
Hradec Králové - Náměstí Svobody - View NE on Pražský most / Prague Bridge 1910 by Jan Kotěra
Hradec Kralove - pohled na Goncarovu tridu.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Marzper, Licence: CC BY-SA 4.0
Hradec Králové, pohled na Gočárovu třídu z Bílé věže
Hradec Králové - Náměstí Svobody - View NNE on Pražský most - Prague Bridge 1910 by Jan Kotěra I.jpg
Autor: Txllxt TxllxT, Licence: CC BY-SA 4.0
Hradec Králové - Náměstí Svobody - View NNE on Pražský most / Prague Bridge 1910 by Jan Kotěra
Hradec Králové, Pražský most, z Bílé věže.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Hradec Králové. Mostecká, Pražský most a Gočárova třída, z Bílé věže.
Hradec Králové - Pražský most - Prague Bridge 1910 by Jan Kotěra - View SSW.jpg
Autor: Txllxt TxllxT, Licence: CC BY-SA 4.0
Hradec Králové - Pražský most / Prague Bridge 1910 by Jan Kotěra - View SSW
Pražský most, od Hučáku.jpg
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Hradec Králové. Pražský most a Eliščino nábřeží, pohled proti toku Labe z mostu nad jezem Hučák.