Prachatické muzeum

Prachatické muzeum
Údaje o muzeu
StátČeskoČesko Česko
AdresaVelké náměstí 13, Prachatice, 383 01, Česko
Založeno1904
Zaměřeníměstské a regionální muzeum
Zeměpisné souřadnice49°0′47,77″ s. š., 13°59′53,75″ v. d.
Webové stránky
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prachatické muzeum je příspěvková organizace Jihočeského kraje, který je zřizovatelem muzea.[1]. Sídlí v Sitrově domě na hlavním náměstí v Prachaticích. Užívá též budovu v Neumannově ulici čp. 183, jejímž vlastníkem je Jihočeský kraj a která vznikla jako přístavba budovy Sitrova domu.

Historie

Prachatické muzeum bylo založeno roku 1904 místním muzejním spolkem a původně bylo umístěno v přízemí budovy městské radnice. V roce 1946 bylo přemístěno do domu Žďárských č.p. 13 na severní straně Velkého náměstí, zvaného rovněž Sitrův dům, kde se nachází dosud.[2]

Budova

Sitrův dům, v němž se muzeum nachází, je měšťanský dům s gotickým jádrem, o němž se nejstarší písemná zmínka dochovala z roku 1555. V roce 1604 byl na příkaz tehdejšího nového majitele, volyňského měšťana Ambrože Sitra, přestavěn vlašským stavitelem z Českých Budějovic Josefem Fargitem v renesančním stylu.[3]

Je bohatě malířsky vyzdoben a díky tomu patří k nejkrásnějším a umělecky nejcennějším domům ve městě. Výtvarnou výzdobu vytvořil malíř Šebestián Hájek. Mezi okny a pod okny lze zhlédnout alegorické postavy Ctností (spravedlnost, trpělivost, opatrnost a statečnost) a pod lunetovou římsou portrétní galerii deseti českých panovníků. V kartuších ve vlysu se nacházejí znaky království, císařství a města Prachatice. Budova prošla několika rekonstrukcemi, nejvýznamnější z nich se uskutečnila v letech 1987–1993.

Expozice

Muzeum má stálé výstavy:

  • „Prachatice – pohled do minulosti města“
  • „Renesance – zlatý věk města“
  • „Zlatá stezka“ a doprovodná expozice „Hrady na Zlaté stezce“
  • „Muzeum za císaře pána“
  • „Životní pouť svatého Jana Nepomuka Neumanna“

Stálé expozice jsou pravidelně doplňovány výstavami krátkodobými.

Výzkumná činnost

Muzeum vyvíjí bohatou výzkumnou a publikační činnost.

Výzkum Zlaté stezky

Klíčovým tématem dlouholetého výzkumu Prachatického muzea je historický a archeologický výzkum Zlaté stezky.[4][5][6]

Ediční činnost

Sborník Zlatá stezka

Prachatické muzeum je od roku 1994 vydavatelem sborníku Zlatá stezka. Významným autorem knih o historii Prachatic, Prachaticka a Šumavy je zejména dlouholetý bývalý ředitel Prachatického muzea a kronikář Prachatic, historik Mgr. Pavel Fencl.

Edukační programy pro školy

Muzeum nabízí zejména prachatickým školám edukační programy navazující na své sbírky a výzkumnou činnost.

Výroční zpráva

Muzeum seznamuje veřejnost s výsledky své činnosti a hospodařením každoročně ve své výroční zprávě, která je vydávána v tištěné formě a zveřejňována digitálně na webové stránce muzea. Zprávy (do roku 2015 označované jako "Ročenka Prachatického muzea") podrobně rozebírají v ustálené struktuře výsledky odborné a provozní činnosti muzea.

  • Prachatické muzeum. Výroční zpráva 2016[7]

Odkazy

Poznámky

Reference

  1. ↑ Zřizovací listina Prachatického muzea [online]. České Budějovice: Jihočeský kraj, 2003-04-14 [cit. 2019-08-20]. Dostupné online. 
  2. ↑ MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Prachatice 38. Politický okres prachatický (1913). 1. vyd. Praha: Archaeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. 388 s. (Soupis památek uměleckých a historických od pravěku do polovice XIX. století; sv. Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913)). (2019) Dostupné online. Kapitola Prachatice. Stará radnice čís. I. na náměstí, s. 257–263. 
  3. ↑ Článek Antonína Jurča o Sitrově domě na webu prachatice.eu
  4. ↑ KUBŮ, František; ZAVŘEL, Petr. Zlatá cesta. Výzkum bavorské solné stezky do Čech na českém území. In: Zlatá stezka: sborník Prachatického muzea. Prachatice: Prachatické muzeum, ročník 24 (2017 ). ISBN 978-80-87421-34-5. S. 13–54.
  5. ↑ KUBŮ, František; ZAVŘEL, Petr. Zlatá stezka - historický a archeologický výzkum významné středověké obchodní cesty. 1. Úsek Prachatice - státní hranice. 1. vyd. České Budějovice: Jihočeské muzeum v Českých Budějovicích, 2007. 190 s., fot. + 1 mapa. s. ISBN 978-80-86260-62-4. 
  6. ↑ KUBŮ, František; ZAVŘEL, Petr; KERSCHER, Hermann, Hermann Kerscher. Der Goldene Steig historische und archäologische Erforschung eines bedeutenden mittelalterlichen Handelsweges. 4 Die Strecke Staatsgrenze - Passau. 1. vyd. Pasau: Verein für Ostbairische Heimatforschung, 2013. 694 s. : il. s. (Neue Veröffentlichungen des Instituts für Ostbairische Heimatforschung der Universität Passau ; 49/4). ISBN 978-3-00-042774-9. (deutsch) 
  7. ↑ Prachatické muzeum. Výroční zpráva 2016 [online]. Příprava vydání kolektiv autorů Prachatického muzea; ilustrace Ó design, Archiv Prachatického muzea. Prachatice: Prachatické muzeum, 2019 [cit. 2019-12-04]. Dostupné online. ISBN 978-80-87421-40-6. 

Literatura

  • FENCL, Pavel. Prachatice. Praha. Litomyšl. Třeboň.: Paseka.Státní oblastní archiv v Třeboni, 2007. 60 s. (Zmizelé Čechy). ISBN 978-80-7185-843-0. 
  • FENCL, Pavel; MAGER, Jan Antonín; JURČO, Antonín. Prachatice. Obrazy z paměti města. 1. vyd. Prachtice: Město Prachatice, 2012. 410. ilustrace (převážně barevné), mapy, portréty, faksimile s. ISBN 978-80-260-2975-5. 
  • MAREŠ, František; SEDLÁČEK, Jan. Prachatice 38. Politický okres prachatický (1913). 1. vyd. Praha: Archaeologická komisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1913. 388 s. (Soupis památek uměleckých a historických od pravěku do polovice XIX. století; sv. Soupis památek, 38. Politický okres prachatický (1913)). (2019) Dostupné online. Kapitola Prachatice, s. 197–304. 
  • Město Prachatice [online]. Prachatice: Město Prachatice [cit. 2019-01-07]. Dostupné online. 
  • Památkový katalog. Prachatice [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2019-01-11]. Dostupné online. 
  • Prachatické muzeum [online]. Prachatice: Prachatické muzeum [cit. 2019-01-07]. Dostupné online. 
  • STARÝ, Václav. K dějinám muzea v Prachaticích. In: Zlatá stezka. Sborník Prachatického muzea. Roč. 1 (1994), s. 11-23.
  • STARÝ, Václav. K dějinám muzea v Prachaticích : Městské muzeum (1945 – 1953). 2. část. In: Zlatá stezka. Sborník Prachatického muzea. Roč. 2 (1995), s. 121-130.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“