Prachovice

Prachovice
Prachovická cementárna
znakvlajka
Lokalita
Status	obec
Pověřená obec	Heřmanův Městec
Obec s rozšířenou působností	Chrudim (správní obvod)
Okres	Chrudim
Kraj	Pardubický
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	49°53′38″ s. š., 15°37′44″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 428 (2023)[1]
Rozloha	5,32 km²[2]
Katastrální území	Prachovice
Nadmořská výška	456 m n. m.
PSČ	538 04
Počet domů	272 (2021)[3]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	1
Kontakt
Adresa obecního úřadu	Chrudimská 50 538 04 Prachovice ou@obecprachovice.cz
Starosta	Mgr. Bohuslava Čepová
Oficiální web: www.obecprachovice.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Prachovice
Další údaje
Kód obce	572071
Kód části obce	132802
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Obec Prachovice se nachází v okrese Chrudim, kraj Pardubický. Žije zde přibližně 1 400^[1] obyvatel.

Geografie

Obec Prachovice, obklopená rozsáhlými lesy, se nachází na levém břehu potoka Habřinka v Železných horách. Prachovice jsou konečnou stanicí železniční trati Přelouč–Prachovice. Východně od obce se na kopci Boukalka nachází rozsáhlý vápencový lom, severovýchodně je zázemí cementárny. Na jihovýchodě jsou to Bučina (606 m n. m.) a Kozí hřbet (535 m n. m.), jihozápadně Prachovický kopec (485 m n. m.) a na severozápadě Na Kobylách (537 m n. m.).

Na severu sousedí s Městcemi Na Obíckách, Vyžicemi a Heřmanovou, na severovýchodě s Tasovicemi a Nerozhovicemi, na východě s pouštěmi Boukalka a Vápenný Podol, na jihovýchodě s Nuticemi, Hrbokovem, Holínem, Mezným, Kovářovem a Sečem, na jihu s Kraskovem a Skoranovem, na jihozápadě se Starým Dvorem a Podhradím, na západě s Ohrádkou, Rudovem, Žlebskými Chvalovicemi a Žlebskou Lhotkou a na západě s Pazdernou,  Zbyslavec, Míčov a Sušice na severozápadě.

Historie

Předpokládá se, že obec vznikla z osady drtičů kamene pro stavbu Lichtenburku. První písemná zmínka o Práchovicích je z roku 1398 mezi lichtenburskými panstvími. V 16. století, kdy bylo panství Lichtenburg rozděleno, byla obec přidělena k panství Stolany. V roce 1608 prodal císař Rudolf II. stolanské panství Ladislavu Berkovi z Dubé, který jej spojil s panstvím Heřmanův Městec. Po smrti bezdětného Johanna Dietricha Berky von Dubá v roce 1636 přešlo panství Heřmanův Městec a panství Stolany na jeho sestru Annu Marii Josefínu z Khysla. V roce 1661 prodala panství Johannu von Šporkovi. Po smrti Jana Václava Šporka bylo panství v roce 1798 prodáno Filipu Antonovi z Greiffenclau a od roku 1828 patřilo knížatům Kinským.

V roce 1835 tvořila obec Prachovice v okrese Chrudim 46 domů, ve kterých žilo 361 obyvatel. Úřady v obci udržovaly domek správce, sklad dřeva a dvě vápenné pece. Vápencový masiv, který vystupuje z hor u Prachovic, byl pravidelně těžen a poskytoval dobrý vápenec a mramor. Hlavními zdroji příjmů bylo zemědělství na orné půdě, chov dobytka, drcení a pálení vápna a odvoz vápna. Farou a školou byl Podol. [3] Až do poloviny 19. století zůstaly Prachovice podřízeny alodiálnímu panství Heřmanmiestetz.

Po zrušení patrimoniálních panství tvořily Prachovice od roku 1849 spolu s okresem Boukalka obec v okrese Chrudim. V roce 1865 byla v Práchovicích zahájena školní výuka v pronajatých prostorách. V následujícím roce byla dokončena přízemní školní budova. Od roku 1868 patřila obec k politickému okresu Chrudim. V roce 1881 byla rozšířena školní budova. V letech 1881–1882 byla vybudována železnice Přelouč–Kalkpodol s nákladní odbočkou z Tasovic do Prachovic. Současně byla vybudována železnice Čáslav–Závratec a pětikilometrová lanová dráha z vápencového lomu hraběte Kinského u Prachovic do Závratecké vápenky a železniční stanice Závratec. V roce 1910 měla obec 838 obyvatel. Dne 10. června 1920 po 18 letech úsilí obce zahájily ČSD osobní dopravu i na úseku mezi Tasovicemi a Prachovicemi. Při sčítání lidu v roce 1921 žilo v Prachovicích 734 obyvatel. V témže roce byla v budově školy otevřena základní ekonomická škola. Po akci německých okupantů proti základně partyzánské brigády Mistr Jan Hus u Lipovce našlo od ledna do dubna 1945 v Prachovicích útočiště asi 17 partyzánů.

V roce 1947 byly Prachovice připojeny k elektrické síti. Kvůli rozšíření vápencového lomu byla v 50. letech 20. století přemístěna obec Boukalka. V průběhu výstavby cementárny bylo v Prachovicích postaveno 280 bytů pro zaměstnance. V roce 1957 byla zbourána lanovka na Závratec. V témže roce byla postavena nová škola a stará školní budova byla zbořena. Mateřská škola byla dokončena v roce 1959 a sportovní stadion byl slavnostně otevřen v roce 1964. S podporou cementárny bylo v 70. letech 20. století postaveno 32 rodinných domů. Z důvodu rozšíření vápencového lomu bylo v roce 1975 vybudováno nové silniční spojení do Vápenného Podolu, které vede na jih kolem Bučiny. Sociální program spojený s výstavbou druhé cementárny vedl k výstavbě 128 moderních bytů, ubytovacího domu se 160 lůžky a polikliniky v Prachovicích. Při sčítání lidu v roce 1980 žilo ve 190 domech 1236 obyvatel; Z toho 118 domů byly rodinné domy. Kulturní dům Cementář byl otevřen v roce 1981. V roce 2011 byla ukončena osobní vlaková doprava mezi Heřmanovým Městcem a Prachovicemi.

Pamětihodnosti

• Pomník obětem 2. světové války, nacházející se před školou.
• Kaple Nanebevzetí Panny Marie byla postavena v roce 1888 a vysvěcena 8. září 1891 biskupským vikářem Františkem Kvěchem z Přelouče. Autorem oltáře je malíř a řezbář Antonín Sucharda z Nové Paky. Varhany zhotovil Jan Tuček z Kutné Hory; Rekonstrukce probíhaly v letech 1940 a 2001–2002. [7]
• Naučná stezka o historii těžby vápence.

Rodáci

• Jiří Kajínek (* 1961), usvědčený dvojnásobný vrah a několikanásobný vězeňský uprchlík. O popularitu nesrovnalostí v jeho případu se postaral film Kajínek. V roce 2017 mu byla udělena prezidentská milost.

Těžba vápence

Těžba a zpracování vápence pravděpodobně začalo výstavbou Lichtenburku (Lichnice) ^[4]. Až do poloviny 19. století se skála lámala na prach a vypalovala v otevřených pecích vytápěných dřevem. V roce 1864 postavil Josef Klimpl kruhovou pec; V témže roce byla v Prachovicích založena společnost na výrobu vápna pod názvem "První spolek k vyrábění vápna ve Vápenném Podole". V roce 1873 byla postavena válcová pec.

V roce 1881 postavila Rakouská místní dráha z pověření hraběte Kinského z Heřmanova Městce lanovou dráhu z vápencového lomu Kinských do stanice Závratec, která byla v té době s délkou pět kilometrů nejdelší v Čechách. V roce 1891 převzal dopravní lanovku spolu se Závrateckou vápenkou vídeňský podnikatel David Berl; Hrabě Kinský již v roce 1882 dlouhodobě pronajal vápencový lom Berlovi. Josef Musil byl dalším významným podnikatelem v lomu na vápno. Ve 20. letech 20. století provozovala vápenku v Prachovicích firma J. Musil a syn. V roce 1932 předal Josef Musil pro nemoc svou firmu firmě D. Berl – Kalkbruche se sídlem v Praze. Vzhledem k tomu, že vápencové lomy D. Berla v té době těžily stále méně hospodárně, usilovala společnost o sloučení s vápenkou České obchodní společnosti ve Vápenném Podole a vytvoření akciové společnosti. Po arizaci firmy D. Berl se sídlem v Praze v roce 1939 převzala vápenné lomy společnost Königshofer Cement-Fabrik AG. Z prachovických vápencových lomů Králodvorských cementáren a.s., které byly v roce 1945 znárodněny, vznikla Pražovská cementárna a vápenice, n.p., která byla podřízena Českým cementárnám a vápenicím (CEVA). V roce 1949 bylo vydáno stavební povolení na cementárnu a vápenku včetně přeložky části železniční trati, přístupové cesty a Habřinka, rozšíření vápencového lomu a vytvoření svahu, ale i výstavba sídliště pro zaměstnance. Cementárna zahájila pravidelný provoz v dubnu 1956 s určitým zpožděním a nová vápenná pec byla uvedena do provozu v roce 1958.

Vzhledem k neustálému zvyšování spotřeby cementu byla v období od listopadu 1974 do června 1980 postavena druhá cementárna v Prachovicích. Současně byla stará továrna modernizována. Růst cen paliv a energií, technické problémy v paralelním provozu starých a nových závodů a nadhodnocení budoucích požadavků na cement vedly k uzavření a zachování staré továrny na začátku roku 1981, byl později postupně opuštěn. Od roku 1976 je skrývka z vápencového lomu využívána k zasypávání vápencových lomů v Podolu.

Po sametové revoluci byla cementárna v lednu 1990 oddělena od GŘ CEVA Praha a zpočátku fungovala jako samostatný státní podnik. V březnu 1991 byla transformována na státní akciovou společnost s cílem privatizace. V lednu 1992 získala třetinu akcií švýcarská Holderbank Financière Glarus AG a v následujících letech odkoupila další balíky akcií, čímž získala většinový podíl. Od roku 2002 patří společnost společnosti Holcim[4], která ji v roce 2015 prodala společnosti CEMEX. [5]

Prachovický vápencový lom patří s rozlohou 111 hektarů k největším v České republice. V současné době probíhá demolice šesti pater. [6] Areál bývalého vápencového lomu na řece Boukalce u Vápenného Podolu slouží jako skládka.

Mineralogická lokalita

Velkolom Prachovice je též významnou mineralogickou lokalitou. Z lomu pocházejí četné nálezy morfologicky pestrých kalcitových drúz, krystalů kalcitu a jejich dvojčat, a zároveň i vzorky pyritu a galenitu.^[5]

Kolem lomu prochází naučná stezka Historie vápenictví.

Odkazy

Reference

Související články

• Národní geopark Železné hory

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Prachovice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Prachovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Prachovice v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Oficiální stránky
• E-museum Mineral.cz o prachovickém velkolomu Archivováno 28. 7. 2007 na Wayback Machine.
• Virtuální prohlídka – cementárna
• Železnohorské vápenictví – cementárna Prachovice