Pracká pahorkatina
Pracká pahorkatina | |
---|---|
Stará hora (307 m) u Újezdu u Brna | |
Nejvyšší bod | 355 m n. m. (Výhon) |
Rozloha | 298,42 km² |
Střední výška | 228,8 m n. m. |
Nadřazená jednotka | Dyjsko-svratecký úval |
Sousední jednotky | Konická vrchovina, Rousínovská brána, Bučovická pahorkatina, Dambořická vrchovina, Boleradická vrchovina, Hustopečská pahorkatina, Dyjsko-svratecká niva, Adamovská vrchovina |
Podřazené jednotky | Šlapanická pahorkatina, Cezavská niva, Moutnická pahorkatina, Uherčická sníženina, Výhon, Tuřanská plošina |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Horniny | sediment, spraš |
Povodí | Svratka |
Souřadnice | 49°5′35″ s. š., 16°42′29″ v. d. |
Identifikátory | |
Kód geomorf. jednotky | VIIIA-1F |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pracká pahorkatina je geomorfologický podcelek na jižní Moravě. Je součástí Dyjsko-svrateckého úvalu.
Pahorkatina je tvořena neogenními a čtvrtohorními sedimenty, které v západní části území tvoří říční terasy Svitavy a které jsou ve východní části jsou překryty sprašemi. Nad povrch vystupují mendipy z hornin pokleslého Českého masivu, ojediněle se zde vyskytují krasové jevy (Stránská skála). Nejvyšším bodem je vrchol Výhonu (355 m n. m.). Významným tokem je říčka Litava (Cézava) se svým širokým údolím. Územím pahorkatiny prochází dopravní koridory dálnic D1 a D2, dvě železniční tratě (trať Brno–Přerov a Vlárská dráha), nachází se zde také letiště Brno-Tuřany. V severní části Pracké pahorkatiny se v roce 1805 odehrála bitva u Slavkova.[1]
V prostoru Pracké pahorkatiny se nachází množství maloplošných chráněných území, na masivu Výhonu byl zřízen přírodní park Výhon.[1]
Člení se na Šlapanickou pahorkatinu, Cezavskou nivu, Moutnickou pahorkatinu, Uherčickou sníženinu, Výhon a Tuřanskou plošinu.[2]
Reference
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“