Praga E-41

Praga E-41
Praga E-41 (Praga BH-41)
Určení	cvičný letoun
Výrobce	Praga
Šéfkonstruktér	Pavel Beneš a Miroslav Hajn
První let	15. září 1931
Zařazeno	1931
Charakter	vyřazen
Uživatel	Československé letectvo Luftwaffe Slovenské vzdušné zbraně (33 kusů E-41/E-241)
Výroba	1931 - 1932
Vyrobeno kusů	43 (E-41)
Varianty	Praga E-141 Praga E-241 Praga E-341
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praga E-41 byl československý školní dvouplošník, vyráběný letadlovým oddělením Praga společnosti Českomoravská-Kolben-Daněk (ČKD).^[1] Letadlové oddělení v ČKD bylo založeno v roce 1929, kdy z Avie přišli konstruktéři Pavel Beneš a Miroslav Hajn, a hned v roce 1931 představilo tři velmi úspěšné letouny, školní Praga BH-39 (E-39), cvičný Praga BH-41 (E-41) a stíhací Praga BH-44 (E-44).^[2]

Vznik a vývoj

Ministerstvo národní obrany mělo v roce 1930 k dispozici větší množství licenčních motorů Hispano-Suiza 8Fb o výkonu 300 koní, a proto vzneslo požadavek na zkonstruování cvičného letounu pro pokračující výcvik, který by nesl právě tento motor. Zvítězila konstrukce firmy Praga, navržená inženýry Benešem a Hajnem, jež dostala označení BH-41 (E-41).^[3] Původní vojenské označení E-1 reflektovalo to, že letoun byl přijatý do výzbroje letectva jako první konstrukce společnosti Praga, později došlo k převzetí čísla shodného s typovým označením výrobce E-41. Letoun byl zalétán 15. září 1931.^[1]

Vítězný letoun ze soutěže MNO Praga BH-41 byl určen pro pokračovací cvičné lety v normální i bez vnější viditelnosti (noční létání bez vidu), tedy podle přístrojů. V tomto případě létal s neprůhledným sklopným krytem nad sedadlem pilotního žáka. Vysoký bezpečnostní násobek i vhodné letové vlastnosti dovolovaly provádět i v plném obsazení dvěma piloty veškerou akrobacii. Přijetím letounu BH-41 byla zajištěna i vhodná návaznost výcviku, protože pilotní žáci se základním výcvikem na Praga E-39 mohli pokračovat na BH-41 s příbuznými vlastnostmi.^[1]:s.163

Zkoušky prototypu BH-41 ve Vojenském technickém a leteckém ústavu (VTLÚ) byly zahájeny 15. září 1931. BH-41 byl porovnáván s letouny Letov Š-25 a Aero A-46.^[4] Zkoušky pro BH-41 byly úspěšné a MNO objednalo sérii 43 letadel. Byl vyráběn v malých sériích od roku 1931.^[1]:s.163 V ČKD byl vyroben pouze prototyp. Výroba sériových 43 letounů byla provedena ve Vojenské továrně na letadla Letov.^[5]

MNO projevilo zájem o další dodávky, avšak úvodní sérií typu E-41 byly kompletně spotřebovány zásoby motorů Škoda HS 8Fb (licence Hispano-Suiza 8Fb) pocházející z 20. let a tak bylo nutné vybrat vhodnou náhradu. V prototypu vznikla verze E-141 (vojenské označení prototypu 22 S) se vznětovým motorem ZOD-260. Zkoušky byly zahájeny až 4. prosince 1936, protože motor přišel do Pragy opožděně. ^[4] Motor ZOD-260 byl zjevně nevydařený a vývoj prototypu dále nepokračoval.^[6] Verze E-141 nebyla tedy přijata do sériové výroby. Ing. Jaroslav Šlechta proto pro modernizaci E-41 vybral Walter Pollux II a modernizovaná varianta bylo označena jako Praga E-241.^[7]

Popis letounu

Šlo o robustní dvouplošník smíšené konstrukce. Byl to dvoumístný letoun s převážně dřevěnou konstrukcí a pevným podvozkem.^[2] Všechny větší hmoty byly soustředěny co nejvíce těžišti, čímž bylo dosaženo jeho velké obratnosti. Potah kostry letounu byl vesměs z plátna, vodorovné ocasní plochy byly potaženy dýhou. Křídla byla ze dřeva s kovovým vnějším i vnitřním vyztužením. Křidélka byla pouze na spodním křídle. Podvozek širokého rozchodu byl svařen z ocelových trubek.^[8]

Letoun byl osazen kapalinou chlazeným osmiválcovým vidlicovým motorem Škoda-HS 8Fb, který poháněl dvoulistou, nestavitelnou, dřevěnou vrtuli. Hlavní benzinová nádrž byla umístěna pod sedadly pilotů na spodku letadla. Plochu baldachýnu tvořila rezervní spádová, palivová nádrž. Stroj byl uzpůsoben i pro noční létání. Do služby v československém letectvu byl letoun E-41 zaveden roku 1931 a celkem bylo vyrobeno 43 strojů této verze.^[1]

Použití

Letouny E-41 a E-241 se v československém letectvu osvědčily. Byly využívány ve cvičných letkách u všech leteckých pluků a také ve Vojenském leteckém učilišti (VLU) od roku 1931 až do března 1939. Po zániku Česko-Slovenska zůstaly na Slovensku tři E-41 (a 14 E-241).^[4]

Varianty

• E-41 - Původní verze s osmiválcovým vidlicovým leteckým motorem Škoda HS-300 (licenční Hispano-Suiza 8Fb). Ve výrobě 1931-1932
• E-141 - Prototyp verze se vznětovým devítiválcovým hvězdicovým motorem Zbrojovka ZOD-260 (1936)
• E-241 - Sériová varianta s devítiválcovým hvězdicovým motorem Walter Pollux II. Ve výrobě 1936-1937
• E-341 - Projekt verze s devítiválcovým hvězdicovým motorem Avia Rk-17, který zůstal nerealizovaný^[1]

Uživatelé

• Československo Československo
  • Československé letectvo
• Německá říše Německá říše
  • Luftwaffe
• Slovensko Slovensko
  • Slovenské vzdušné zbraně

Specifikace

Údaje podle^[1][4][5][9]

Technické údaje

Výkony

Odkazy

Reference

Literatura

• NĚMEČEK, Václav. Československá letadla (1918-1945). III. vyd. Praha: Naše vojsko, 1983. 368 s. Kapitola ČKD-Praga staví letadla, s. 160–178. 
• FIDLER, J. SLUKA, V. Encyklopedie branné moci Republiky československé 1920-38, Libri 2006. ISBN 80-7277-256-2.
• KRUMBACH, Jan. Československá křídla, Letectví a kosmonautika, 1975, č. 15

Související články

Související vývoj

• Praga BH-39
• Praga BH-44
• Praga E-241

Srovnatelná letadla

• Aero A-46
• Letov Š-25

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Praga E-41 na Wikimedia Commons

• Praga E-41 a E-241 na cs.praga-club.com
• Praga E-41, Praga BH-41 na valka.cz
• Praga BH-41/E-241 na www.vinar.cz
• Českomoravská-Kolben-Daněk a.s. - letadlové oddělení Praga na vrtulnik.cz
• Letadla z ČKD ohromovala odbornou i laickou veřejnost na iDNES.cz (Technik)
• (anglicky) Praga E-41 / BH-41 Archivováno 16. 7. 2020 na Wayback Machine. na all-aero.com
• (rusky) Praga E.41 (BH.41) na Уголок неба (airwar.ru)
• (anglicky) Praga E.41 na aviastar.com