Pragocentrismus

Pod pojmem pragocentrismus se rozumí soustředění politické a hospodářské moci do města Prahy[1] nebo zdůrazňování významu a prosazování role Prahy jako politického a organizačního ústředí[2]. Termín je obvykle používán kriticky s poukazem na charakter republiky jako centralizovaného státu, ve kterém má hlavní město jako nejdůležitější územní jednotka vliv na rozhodování v celém státě.

Historie

Před rozdělením Československa se o pragocentrismu mnohdy mluvilo v souvislosti se Slovenskem. Mnoho Slováků cítilo ukřivděnost a nespokojenost s koncentrací významných státních orgánů v hlavním městě České socialistické republiky a s výší investic, které do rozvoje hlavního města šly. Po roce 1993, kdy bylo Československo již rozděleno, se začali ozývat Moravané, byť však již ne tolik hlasitě.

Politický a hospodářský pragocentrismus

V politické sféře se pragocentrismus opírá o umístění sídel většiny státních institucí do Prahy. Jsou to především prezident, parlament a vláda České republiky, ale i další vysoké úřady. Nezanedbatelný vliv na výsadní postavení Prahy v Česku má také přítomnost početného diplomatického sboru a jiných zastoupení zahraničních vládních a nevládních organizací.

Výjimkou při umístění významných institucí jsou však nejvyšší soudy České republiky, a to Ústavní soud, Nejvyšší soud a Nejvyšší správní soud, dále také Nejvyšší státní zastupitelství a některé instituce kontrolní povahy, jako je např. Veřejný ochránce práv, Úřad pro ochranu hospodářské soutěže či Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Všechny tyto instituce sídlí v Brně.

Proti subjektivně vnímaným negativním vlivům pragocentrismu působí do určité míry rozpočtové určení daní.

V hospodářství se výtka pragocentrismu opírá o skutečnost, že většina státem ovládaných a do značné míry monopolních firem (jako je energetický podnik ČEZ) i velkých nadnárodních firem má sídlo v Praze. Rovněž sídla tuzemských firem se často přesunují do Prahy. Také většina masových médií, jak veřejnoprávních (Česká televize, Český rozhlas, Česká tisková kancelář), tak těch v soukromém vlastnictví (mj. TV Nova, velké deníky jako Hospodářské noviny, Lidové noviny, MF Dnes či bulvární Blesk), má hlavní velké redakce v Praze.

Dopady pragocentrismu lze pozorovat také ve velké části dění v oblastech kultury, vědy, výzkumu a sportu. Praha je též nejdůležitějším místem cestovního ruchu v České republice. Praha byla v roce 2017 s vice než 8,5 milionu turistů páté nejnavštěvovanější město Evropy po Londýně, Paříži, Istanbulu a Římě.[3]

Odkazy

Reference

  1. ↑ KLIMEŠ, Lumír. Slovník cizích slov. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 2005. ISBN 80-7235-272-5. S. 574. 
  2. ↑ ABZ. Slovník cizích slov. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online. Kapitola Pojem pragocentrismus. 
  3. ↑ Top 100 City Destinations Revealed: Prague among Most Visited In the World (Výkaz 100 hlavních cílů: Praha je mezi nejnavštěvovanějšími cíli světa, [1] Archivováno 29. 8. 2018 na Wayback Machine.. Expats.cz, 8. listopadu 2017 (anglicky).

Související články

Externí odkazy

  • Slovníkové heslo pragocentrismus ve Wikislovníku
  • pragocentrismus ve Slovníku cizích slov ABZ
  • Centrizmus na webu Ptejte se knihovny
  • SRP, Tomáš. Pragocentrismus pohledem studentů maturitních a předmaturitních tříd pražského gymnázia. Praha, 2017 [cit. 2018-09-14]. Bakalářská práce. Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd. Vedoucí práce Jan Rössler. Dostupné online.