Prague Open (1987–1999)

Prague Open
Čedok Open
Czechoslovak Open
Škoda Czechoslovak Open
Škoda Czech Open
Paegas Czech Open
Tento Czech Open

Založeno1987
Ukončeno1999
MístoTenisový areál Štvanice Praha
Souřadnice
Povrchantuka / venku
Dotace150 000 USD (1987)
500 000 USD (1999)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prague Open byl mužský profesionální tenisový turnaj v letech 1987–1999 původně organizovaný okruhem Grand Prix. Od roku 1990 se zařadil do kategorie World Series nově vzniklého okruhu ATP Tour. Premiérový ročník se odehrál v roce 1987 a poslední pak roku 1999.

Turnaj se konal v pražském tenisovém areálu Štvanice na otevřených antukových dvorcích I. ČLTK Praha. Představoval první profesionální tenisový turnaj v Československu.

Vývoj názvu turnaje

Název turnaje se měnil podle generálních sponzorů. Během sezón se tak pojmenování vyvíjelo od Čedok Open (1987–1989),[1] přes Czechoslovak Open (1990–1991),[1] Škoda Czechoslovak Open (1992), Škoda Czech Open (1993–1996),[2][3] Paegas Czech Open (1997–1998),[4] až k poslednímu ročníku Tento Czech Open (1999).[5] Událost se hrála jako mužské Mezinárodní mistrovství Československa, resp. od roku 1993 Česka, v tenise.[1]

Historie

U založení turnaje stál bývalý tenista Jan Kodeš, který během dvanáctileté existence působil jako jeho ředitel.[6] Do soutěže dvouhry nastupovalo třicet dva singlistů a čtyřhry se účastnilo šestnáct párů. Nejvyšší počet dvou singlových titulů vybojovali Karel Nováček a Sergi Bruguera, oba dva navíc v řadě.

Nejvýše postavenými hráči na žebříčku ATP během turnaje se stali světové dvojky Petr Korda (1998)[7] a Jevgenij Kafelnikov (1999).[8] Na štvanických dvorcích startovali také tenisté, kteří během kariéry figurovali na čele klasifikace – byli singlovými světovými jedničkami. Vedle Kafelnikova do Prahy zavítali Marat Safin, Marcelo Ríos, Gustavo Kuerten, Thomas Muster a Mats Wilander.

Poslední třináctý ročník proběhl pod názvem Tento Czech Open 1999. V následující sezóně 2000 byl nejdříve přeložen z květnového termínu na září pro nedostatek finančního zajištění. Do 30. června téhož roku musel Český tenisový svaz, prostřednictvím marketingové firmy svazu České tenisové obchodní, uhradit Asociaci tenisových profesionálů garanci ve výši 400 000 dolarů. Daný termín byl již posunut z 8. března 2000.[9] V důsledku nenaplnění závazků však došlo k ukončení pražské události.

Přehled finále

Dvouhra

RokVítězFinalistaVýsledek
1987Československo Marián VajdaČeskoslovensko Tomáš Šmíd3–6, 6–3, 6–3
1988Rakousko Thomas MusterArgentina Guillermo Pérez Roldán6–4, 5–7, 6–2
1989Uruguay Marcelo FilippiniRakousko Horst Skoff7–5, 7–6
1990Španělsko Jordi ArreseŠvédsko Nicklas Kulti7–6, 7–6
1991Československo Karel NováčekŠvédsko Magnus Gustafsson7–6, 6–2
1992Československo Karel NováčekArgentina Franco Davín6–1, 6–1
1993Španělsko Sergi BrugueraRusko Andrej Česnokov7–5, 6–4
1994Španělsko Sergi BrugueraUkrajina Andrej Medveděv6–3, 6–4
1995Česko Bohdan UlihrachŠpanělsko Javier Sánchez6–2, 6–2
1996Rusko Jevgenij KafelnikovČesko Bohdan Ulihrach7–5, 1–6, 6–3
1997Francie Cédric PiolineČesko Bohdan Ulihrach6–2, 5–7, 7–6
1998Brazílie Fernando MeligeniČesko Ctislav Doseděl6–1, 6–4
1999Slovensko Dominik HrbatýČesko Ctislav Doseděl6–2, 6–2

Čtyřhra

RokVítězovéFinalistéVýsledek
1987Československo Miloslav Mečíř
Československo Tomáš Šmíd
Československo Stanislav Birner
Československo Jaroslav Navrátil
6–3, 6–7, 6–3
1988Československo Petr Korda
Československo Jaroslav Navrátil
Rakousko Thomas Muster
Rakousko Horst Skoff
7–5, 7–6
1989Španělsko Jordi Arrese
Rakousko Horst Skoff
Československo Petr Korda
Československo Tomáš Šmíd
6–4, 6–4
1990Československo Vojtěch Flégl
Československo Daniel Vacek
Rumunsko George Cosac
Rumunsko Florin Segărceanu
5–7, 6–4, 6–3
1991Československo Vojtěch Flégl
Československo Cyril Suk
Belgie Libor Pimek
Československo Daniel Vacek
6–4, 6–2
1992Československo Karel Nováček
Československo Branislav Stanković
Švédsko Jonas Björkman
Austrálie Jon Ireland
7–5, 6–1
1993Nizozemsko Hendrik Jan Davids
Belgie Libor Pimek
Mexiko Jorge Lozano
Brazílie Jaime Oncins
6–3, 7–6
1994Česko Karel Nováček
Švédsko Mats Wilander
Česko Tomáš Krupa
Česko Pavel Vízner
bez boje
1995Belgie Libor Pimek
Jižní Afrika Byron Talbot
Česko Jiří Novák
Česko David Rikl
7–5, 1–6, 7–6
1996Rusko Jevgenij Kafelnikov
Česko Daniel Vacek
Argentina Luis Lobo
Španělsko Javier Sánchez
6–3, 6–7, 6–3
1997Indie Maheš Bhúpatí
Indie Leander Paes
Česko Petr Luxa
Česko David Škoch
6–1, 6–1
1998Austrálie Wayne Arthurs
Austrálie Andrew Kratzmann
Švédsko Fredrik Bergh
Švédsko Nicklas Kulti
6–1, 6–1
1999Česko Martin Damm
Česko Radek Štěpánek
USA Mark Keil
Ekvádor Nicolás Lapentti
6–0, 6–2

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prague Open (tennis) na anglické Wikipedii.

  1. a b c SWIERCZEKOVÁ, Lucie. Tenis, 1889 – 2007 + [online]. Národní muzeum [cit. 2016-03-27]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  2. RŮŽIČKA, Michal. Fotogalerie k článku: ěkdejšímu miliardáři Koženému se stýská, do Prahy posílá stovky dopisů. iDNES.cz [online]. [cit. 2016-03-27]. Dostupné online. 
  3. V Praze pokračuje Škoda Czech Open. iHNED.cz [online]. 1996-05-02, rev. 2001-06-13 [cit. 2016-03-27]. Dostupné online. 
  4. Výroční zpráva RadioMobil a.s. [online]. T-mobile [cit. 2016-03-27]. S. 24. Dostupné online. 
  5. Tento Czech Open - Prague live, $475K [online]. tenislive.net [cit. 2016-03-27]. Dostupné online. 
  6. PETERA, Pavel. bulletin TK Sparta (2/2013) / Na působení ve Spartě mám ty nejkrásnější a stále živé vzpomínky [online]. TK Sparta Praha [cit. 2016-03-27]. S. 18. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-04-08. 
  7. ATP Scores and Stats: Prague, Czech Republic / Top Seeds [online]. ATP World Tour, Inc. [cit. 2016-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ATP Scores and Stats: Prague, Czech Republic / Top Seeds [online]. ATP World Tour, Inc. [cit. 2016-03-27]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. Tenisový Czech Open stále s otazníkem. iDNES.cz [online]. 2000-04-19 [cit. 2016-04-03]. Dostupné online. 

Externí odkazy

  • Prague Open [online]. ATP World Tour, Inc. [cit. 2016-04-02]. Dostupné online. 

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Flag of South Africa.svg

Vlajka Jihoafrické republiky

Used color: National flag | South African Government and Pantone Color Picker

     zelená rendered as RGB 000 119 073Pantone 3415 C
     žlutá rendered as RGB 255 184 028Pantone 1235 C
     červená rendered as RGB 224 060 049Pantone 179 C
     modrá rendered as RGB 000 020 137Pantone Reflex Blue C
     bílá rendered as RGB 255 255 255
     černá rendered as RGB 000 000 000