Čakovice

Čakovice
Lokalita
Městská část	Praha-Čakovice
Správní obvod	Praha 18
Obvod	Praha 9
Obec	Praha
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°9′6″ s. š., 14°31′28″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	8 807 (2021)[1]
PSČ	196 00
Počet domů	850 (2011)[2]
Počet ZSJ	7
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Čakovice
Další údaje
Web	cakovice.cz
Kód části obce	400751
Kód k. ú.	731561
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Čakovice (německy Tschakowitz) jsou městská čtvrť a katastrální území Prahy. Je zde evidováno 63 ulic a 878 adres. Žije zde přibližně 8 800^[1] obyvatel. Od roku 1926 byly Čakovice městečkem. Čakovice jsou jádrem městské části Praha-Čakovice, do které spolu s nimi spadají ještě Miškovice a Třeboradice.

Název

Čakovice se dříve nazývaly Čachovice či Čechovice, což bylo odvozeno od jména Čach nebo Čech.^[3]

Historie

Nejstarší známá zmínka o obci je v zakládací listině Vyšehradské kapituly z roku 1088, kde jsou Čakovice vyjmenovány v majetku kapituly.^[4] Poté střídaly další církevní i světské vlastníky.^[4] Je jisté, že před rokem 1352 tu stál kostel.^[zdroj?] Ve středověku je v Čakovicích zmiňován statek či dvůr, roku 1698 se ve vsi nacházely tři dvory, které se v tomto roce soustředily všechny ve vlastnictví hraběte Františka Josefa Šlika, který je vlastnil až do roku 1740. V tomto období tvrz v prostředním dvoře přestavěl na zámek a byl patronem při stavbě druhého kostela.^[4] Při požáru v roce 1842 bylo zničeno přes polovinu vsi.^[4]

Roku 1850 zde Alexander Schoeller, majitel statků v Čakovicích, Miškovicích a Ctěnicích, založil cukrovar.^[4] Roku 1851 byla postavena silnice do Prahy.^[4] Roku 1872 byla přes Čakovice otevřena nová železnice a téhož roku vznikla v Čakovicích první pošta.^[4] Roku 1881 započala výstavba první čakovické školy (dnešní gymnázium) a roku 1881 byl též vysvěcen nový kostel.^[4] Roku 1884 bylo zřízeno prvních několik svítilen veřejného osvětlení, zřejmě plynových, roku 1920 pak první elektrické (na hlavní silnici, Staré návsi a v ulici k nádraží), roku 1923 byla dokončena elektrifikace i v domech.^[4] Roku 1913 začala být budována první kanalizace a dlážděna silnice.^[4] Roku 1921 byla zřízena obecní knihovna.^[4] Roku 1925 bylo zahájeno autobusové spojení do Vysočan, kterým bylo doplněno již půl století existující vlakové spojení.^[4] 15. ledna 1926 byly Čakovice povýšeny na městys.^[4] Roku 1968 byly Čakovice připojeny k Praze.^[3] Roku 1928 byl položen základní kámen ke stavbě sokolovny a téhož roku Severočeská továrna (později Veltechna a ZPA) začala se stavbou továrních budov.^[4] 28. října 1936 byla otevřena nová škola, Dr. Edvarda Beneše.^[4] Roku 1953 bylo v budově staré školy zřízeno gymnázium, které bylo v roce 1964 přestěhováno do zámku a v roce 1973 na Prosek, roku 1971 byla v zámku otevřena lidová škola umění.^[4] Od roku 1947 začala rozsáhlá bytová výstavba pro n. p. Avia.^[4] Roku 1952 byla do Čakovic zavedena trolejbusová linka, v provozu byla do roku 1965.^[4] Roku 1954 Spartak Avie zahájil stavbu sportovního stadionu.^[4]

Roku 1968 byly Čakovice připojeny k Praze, zachovaly si však svůj místní národní výbor. V roce 1990 se staly sídlem městské části Praha-Čakovice, k níž patří ještě Miškovice a Třeboradice. V oblasti rozšířené působnosti patřily až do roku 2007 pod Kbely (Praha 19), poté pod Letňany (Praha 18). Roku 2002 byl městské části udělen znak a prapor.^[4]

V roce 1982 byl otevřen masokombinát, který ovšem fungoval jen do roku 1993.^[4] V rámci systematické likvidace českého cukrovarského průmyslu byl v 90. letech 20. století zastaven i provoz čakovického cukrovaru,^[5] jehož areál je od té doby adaptován k různým účelům, od průmyslových a logistických přes administrativní, ubytovací, sporotvní a společenské. Filtrační věž z roku 1934 a přilehlé prostory byly přestavěny na tzv. „Cukrovar Čakovice office park“ s loftovými kancelářemi.^[5]

Pamětihodnosti

• kostel svatého Remigia – novorománský kostel z let 1878–1881 postavený podle plánů Karla Scheinera. Roku 1904 byla přistavěna křestní kaple podle projektu Kamila Hilberta. Na stejném místě stál kostelík již od středověku.
• Čakovický zámek se zámeckým parkem
• Čtyři sochy a sousoší na Beranově náměstí a v Něvské ulici ze 70. až 80. let 20. století
• Cukrovar Čakovice – průmyslový objekt bývalého cukrovaru

Starostové od roku 1783

Uliční názvy

Po připojení Čakovic k Praze bylo nutno přejmenovat některé ulice kvůli jejich duplicitě s pražskými ulicemi. Vznikl zde proto systém pojmenování ulic podle československých řek. Další ulice byly systematicky pojmenovány se vznikem sídliště AZL.^[3]

Jedná se o ulice Doubravská, Dyjská, Jizerská, Kysucká, Litavská, Lužnická, Myjavská, Něvská, Niská, Oderská, Ostravická, Otavská, Radbuzská, Svitavská, Svratecká, Úslavská, Vážská.^[3]

Velká část Čakovických ulic nese díky místnímu cukrovaru (dnes již mimo provoz) název ulice odvozený z cukru. Najdete tu ulice jako Kostková, Třtinová, Cukrovarská, Homolová, Krystalová, Cukerní a další.

Nové ulice nesou i jména významných osobností, jako třeba ulice Bermanova, pojmenována po významném českém operním pěvci, hudebním skladateli a libretistovi Karlu Bermanovi.^[6]

Osobnosti

• Helena Bílková (* 1903) – česká odbojářka za druhé světové války
• Marie Podvalová (1909–1992) – česká operní pěvkyně
• Philipp Alois von Schoeller (1892–1977) – českoněmecký a rakouský bankéř a průmyslník, nacistický zločinec
• Richard von Schoeller (1871–1950) – českoněmecký a rakouský bankéř a průmyslník
• Václav Vlček (1895–1974) – československý letecký důstojník, účastník odboje a květnového povstání, vězeň komunistického režimu

Fotogalerie

• 
  Čakovický zámek
• 
  Kostel svatého Remigia
• 
  Bývalý cukrovar
• 
  Radnice v zimě

Odkazy

Reference

Literatura

• CHARVÁT, Josef. Farní osada Velké Čakovice. Praha: vl.n., 1902. Dostupné online. 
• ŠITTLER, Eduard; PODLAHA, Antonín. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu Karlínském. Praha: Archeologická komise při České Akademii císaře Františka Josefa pro vědy..., 1901. Dostupné online. - kapitola Čakovice velké, s. 161-162. 

Související články

• Římskokatolická farnost Praha-Čakovice
• Seznam uměleckých realizací ve veřejném prostoru v Čakovicích

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Čakovice na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Čakovice v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Katastrální mapa Čakovice na webu ČÚZK
• Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]
• Čakovice na Město-Praha.info Praktické postřehy z Čakovic
• Čakovický Portál Informace o dění v Čakovicích, Miškovicích a Třeboradicích