Březiněves

Praha-Březiněves
Restaurace Tratttoria Famiglia v centru Březiněvsi
znakvlajka
Lokalita
Status	městská část
Správní obvod	Praha 8
Obvod	Praha 8
Statutární město	Praha
Historická země	Čechy
Stát	Česko Česko
Zeměpisné souřadnice	50°9′56″ s. š., 14°29′0″ v. d.
Základní informace
Počet obyvatel	1 821 (2021)[1]
Rozloha	3,39 km²
Katastrální území	Březiněves
PSČ	182 00
Počet domů	589 (2021)[1]
Počet částí obce	1
Počet k. ú.	1
Počet ZSJ	3
Kontakt
Adresa úřadu MČ	UMČ Praha-Březiněves U Parku 140/3 Praha-Březiněves 182 00 Praha 8 info@brezineves.cz
Starosta	Jiří Haramul
Oficiální web: www.brezineves.cz
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de Praha-Březiněves
Další údaje
Kód MČ	538124
Kód části obce	14133
Kód k. ú.	614131
Geodata (OSM)	OSM, WMF
multimediální obsah na Commons
Zdroje k infoboxu a českým sídlům. Některá data mohou pocházet z datové položky.

Březiněves (německy Weiß Kratschen) byla do 30. června 1974 ves severně od Prahy^[2], dnes je to městská čtvrť a katastrální území Prahy tvořící území městské části Praha-Březiněves v obvodě Praha 8. Je zde evidováno 29 ulic a 602 domů. Žije zde přes 1750 obyvatel.

První zmínky o Březnovsi (původně Březina ves) pocházejí z 12. století. Historicky bývala obec obvykle majetkem bývalých církevních hodnostářů či soukromníků.

Název je odvozen od „Březina Ves“ neboli „Břízova Ves“.^[3] Název prošel mnohými změnami, než se dostal do dnešní podoby:

• 1158 – 1169 Bresinaues
• 1364 Brziessinawes
• 1407 Brziezynyewess
• 1428 Brzezniewes
• 1637 Przschesnowes
• 1640 Brschesnowes
• 1788 Bržezniowes – Wržezniowes, Weiss Kratschme
• 1844 Březniowes, Březňoves, Weisz Kratschen (Bílá Krčma)
• 1854 Březiněves

První písemná zmínka o vesnici se datuje rokem 1140.^[3] Obec s polovinou lesa Ládví a s dvorem Hovorčovice patřila komendě křižovníků svatého Jana s bílou hvězdou v Praze (klášter Johanita u Matky Boží u Karlova mostu na Malé Straně). Tento řád uvedl do Čech král Vladislav II. roku 1159 a do začátku mu daroval mnoho statků včetně Březiněvsi.

V husitských válkách přišla obec do rukou světských. Roku 1420 ji měli Marš, řečený Kostečka, patrně společně s Janem Apatykářem. Roku 1436 ji zapsal císař Zikmund Václavu Cvokovi, měšťanu novoměstskému a konšelu v letech 1430-1436 za 200 kop míšeňských grošů. 1454 držel ves Jan Sosnovec. 1455 obec byla prodána Heřmanu Sirotkovi ze Zborce. Roku 1461 ji pak Heřman Sirotek prodal Joštovi, biskupu Vratislavu a nejvyššímu převoru řádu Maltézských křižovníků (Svatomářských).

V bouřích bělohorských se obce zmocnili stavové. Ti ji roku 1620 prodali Janu, nejstaršímu Petráčkovi z Vokounštejna. Po Bělohorské bitvě bez náhrady však musel vše vrátit dotčenému duchovenstvu.

Roku 1630 propadl dvůr řečený „Rejtorský“ s hospodou řečenou „Bílou“, ležící na gruntech kláštera Melitenského, Mikuláši Kekulovi, rytíři ze Stradonic a jeho manželce Markétě Aleně, rozené Vostrovcové z Kralovic. Po vpádu saském byl ve vojenské službě a brzy zemřel. Veškeré jeho jmění mu bylo zabaveno a dvůr Březiněves z poloviny předán Albrechtu z Valdštejna. Druhou polovinu stále až do své smrti vlastnila jeho manželka. Po smrti Albrechta z Valdštejna se Vilém Vratislav, hrabě z Mitrovic, ujal dotčeného dvora zcela a „opomněl“ druhou polovinu vrátit sestře zesnulé Kekulové.

V roce 1691 byla Březiněves vrácena původnímu majiteli, řádu Johanitů. Roku 1788 byla od dvora třetina polí rozprodána. V roce 1785 měla obec podle záznamů 17 domů; v roce 1843 21 domů a 213 obyvatel; roku 1857 pak 20 domů a 209 obyvatel. V roce 1890 měřil katastr obce 508 jiter a 1577 čtverečních sáhů (tj. asi 294 ha), z toho osm jiter a 689 čtverečních sáhů zahrad (asi pět hektarů) a 1289 čtverečních sáhů rybníků (asi půl hektaru).

Občanská vybavenost:

• Mateřská škola s kapacitou 124 míst. První dvě třídy byly otevřeny s počtem míst 54 v roce 2012, další fáze rozšíření na aktuálních 124 míst, včetně vlastní kuchyně byla dokončena v polovině března roku 2016.
• Multifunkční hřiště o velikosti 40x20 metrů s umělým povrchem a vlastním osvětlením
• Dětská hřiště v centrální části Březiněvsi a v nové zástavbě.
• Antukové hřiště pro univerzální sportovní vyžití
• Tenisové hřiště s umělou PU antukou a vlastním osvětlením
• Rekreační rybník v sezoně nabízí návštěvníkům koupání na vlastní nebezpečí s dalším sportovním vyžitím (beachvoleybalové hřiště,stolní tenis) a stánek s občerstvením.
• Fitness Centrum s možností skupinových lekcí pro dospělé a nabídkou volnočasových aktivit pro děti, včetně příměstských táborů.
• Fotbalové hřiště

Nedílnou součástí kulturního a společenského života v Březiněvsi jsou místní spolky, např. spolek hasičů, rybářů a tělovýchovnou jednotu, pod kterou je zapsáno na 350 sportovců.

Znak a vlajka byly městskému části uděleny rozhodnutím předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky dne 31. května 2005.^[6]

• 
  Ulice Ke Zdibům dokládá venkovský ráz Březiněvsi
• 
  Upravená náves
• 
  Místní úřad a hasičárna
• 
  Fotbalové hřiště v centru
• 
  Ulice Na Hlavní – hlavní ulice v Březiněvsi

• Maltézský dvůr v Březiněvsi

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Březiněves na Wikimedia Commons
• Encyklopedické heslo Březnoves v Ottově slovníku naučném ve Wikizdrojích
• Oficiální stránky
• Březiněves v Registru územní identifikace, adres a nemovitostí (RÚIAN)
• Archivní mapy na webu ČÚZK [cit. 2021-03-05]