Dejvice

Dejvice
Ulice Dejvická
Ulice Dejvická
Lokalita
Městská částPraha 6
Správní obvodPraha 6
ObvodPraha 6
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel23 401 (2021)[1]
Počet domů2 505 (2011)[2]
Počet ZSJ14
Dejvice na mapě
Dejvice
Další údaje
Kód části obce400459
Kód k. ú.729272
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dejvice (německy Dejwitz, v letech 1939–45 Dewitz)[3][4] jsou městská čtvrť a katastrální území v pražské městské části Praha 6, rozkládající se severně od Pražského hradu.

Historie

Nejstarší dějiny

Podrobnější informace naleznete v článku Hanspaulka#Dávná historie.

Nejstarší osídlení Dejvic bylo v oblasti Baby a Šárky, kde bylo osídlení minimálně z období kultury s nálevkovitými poháry a také z období knovízské kultury.

Od 11. století

První zmínky o Dejvicích jsou z roku 1088, tehdy se jednalo o ves ležící na svazích pod dnešní Horní Šárkou - Dejvice jsou uvedeny v zakládací listině Vyšehradské kapituly. Král Vratislav II. v ní daruje ves kostelu svatého Petra a Pavla na Vyšehradě:

„Degnicih de terra ad II aratra cum tomariis Bogdan, Premii.“[5] (Dehnických pozemků na dva pluhy se soustružníky Bohdanem a Přemilem.)[6] Nároky z této listiny byly potvrzeny králem Přemyslem Otakarem I. v roce 1222.[7]

V té době nesla ves název Degnici, díky hláskovému vývoji se jméno později změnilo na Dehnice a posléze vlivem lidové etymologie se název v 19. století změnil na Dejvice, úředně byla tato verze jména zanesena v roce 1886.[8][9] Původ jména bývá vysvětlován několika způsoby – jedna možnost je, že jméno má patronymický původ[8] odkazující na potomky Dehnovy, podle další verze bylo jméno odvozeno od místní výroby dehtu, ale existuje také varianta, která vysvětluje původ jména z osobního jména „dehna“ – zlý duch, démon či ďábel, podle toho, že původní obyvatelé údajně ohrožovali sousedy a pocestné.[10]

Další písemné zmínky o Dejvicích pocházejí z roku 1320, kdy získalo purkrabskou část Dejvic Svatovítské proboštství směnou s Janem Lucemburským.[11] Menší část však i nadále zůstala v majetku Vyšehradské kapituly.[12] Centrum původní vsi Dejvice se nalézalo kolem Proboštského dvora (dnešní ulice Proboštská). V této době zde byl vrchnostenský dvůr o jednom popluží – tyto pozemky byly osvobozeny od platů a břemen. Dále zde byl manský dvorec a čtyři selské usedlosti. Majitelé usedlostí museli pracovat tři dny v týdnu na vrchnostenském majetku. Kromě toho se tu nacházelo ještě několik chalup včetně kovárny a malé dvorce, které do roku 1325 vlastnil jakýsi Gothard.[6]

Druhá osada na území Dejvic ležela v oblasti dnešní Šárky a nazývala se Újezdec či Újezd v Šárce. Písemně je tato osada doložena v roce 1334.[13] Již během 14. století se jméno osady změnilo na „Šárka“. Na jižních svazích Šárky se pak nalézaly dva vrchnostenské dvory, selský dvůr a pravděpodobně od roku 971 se zde také nacházel kostelík svatého Matěje.[8] Původně patřil k Dejvicím pouze pravý břeh Šáreckého potoka, zatímco levý břeh patřil k Lysolajím. Změna nastala až v roce 1784.[6] Od druhé poloviny 14. století nevedli již dvorec probošti, ale pronajímali ho svým panošům, mezi jejich povinnosti patřilo taktéž vařit proboštovi pivo. S ohledem na velikost pozemků uvažoval Karel IV. původně o tom, že Nové Město pražské založí právě na území Dehnic.[8]

Po husitských válkách

V době pohusitské byly Dejvice soukromým majetkem, od roku 1594 patřily úřadu nejvyššího komorníka. Od roku 1790 byly Dejvice opět částečně v držení svatovítského probošta.[10] Během třicetileté války byl vlastní Proboštský dvůr výrazně poničen, ale brzy byl opraven. V 60. letech 17. století zde byl založen i pivovar a dvůr byl centrem správy všech proboštských statků v okolí Prahy. Na konci 18. století byl dvůr rozšířen o další velký dvůr a v roce 1872 byla ke statku připojena i nedaleká usedlost Hadovka.[14]

První městská zástavba v Dejvicích vznikla ještě před 1. světovou válkou v okolí nádraží Bruska.[3]

Po první světové válce

Staré Dejvice, dobová pohlednice, asi 1920.

Historie moderních Dejvic jakožto městské čtvrti začíná ve 20. letech minulého století. Součástí hlavního města se staly vznikem Velké Prahy k 1. lednu 1922. V této době byla celá čtvrť i s jejím centrem, Vítězným náměstím, postavena najednou podle moderního urbanistického plánu architekta Antonína Engela. Zavedena byla tramvajová doprava, těsně před druhovu světovou válkou i trolejbusová. Další výstavba se z Vítězného náměstí postupně posouvala na sever. V těchto místech byl také po válce postaven hotel International reprezentující socialistický realismus.

V roce 1978 sem byla zavedena linka A metra (tehdy konečná stanice Leninova, dnes Dejvická), vznikla také dnešní moderní silnice Evropská (tehdy Leninova) spojující letiště s centrem Prahy, a to přestavbou několika původních ulic (například Kladenské).

Charakter čtvrti

Dejvice jsou relativně luxusní rezidenční čtvrtí, jíž sice dominují velkolepé budovy vysokých škol a armády, ale obsahuje i mnoho klidných míst s vilami movitých měšťanů a rezidencemi zastupitelských úřadů, zejména vilová oblast Hanspaulka. Ceněno je těsné sousedství jak s centrální oblasti Prahy, tak s velkými plochami zeleně (Stromovka a Divoká Šárka).

Mezi ulicí Jugoslávských partyzánů a Evropskou se nachází univerzitní kampus, ve kterém je rektorát ČVUT a jeho fakulty - fakulta strojní, fakulta elektrotechnická, fakulta informačních technologií, fakulta stavební a fakulta architektury, dále budovy VŠCHT, bohoslovecký seminář, Katolická teologická fakulta Univerzity Karlovy a Národní technická knihovna.

Doprava

Veřejná

Pod Vítězným náměstím stojí stanice metra linky A. Na ni navazují autobusové spoje do Suchdola a Podbaby. Kromě metra jsou Dejvice spojeny s centrem ještě tramvajovou linkou přes Prašný most. U stanice metra Hradčanská se nachází železniční stanice Praha-Dejvice. Je historicky prvním nádražím na území dnešní Prahy, od roku 1830 zde začínala Lánská koněspřežka.[zdroj⁠?]

Automobilová

Hlavními tepnami Prahy 6 jsou ulice vycházející z Vítězného náměstí – Evropská (na západ k ruzyňskému letišti), Jugoslávských partyzánů (na sever k Podbabě), Československé armády (na východ k Letné) a Svatovítská (na jih k Pražskému hradu a tunelu Blanka).

Další fotografie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b Pošty Praha 6 a Praha 7 [online]. [cit. 2014-12-25]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-25. 
  4. Amtliches Deutsches Ortsbuch für das Protektorat Böhmen und Mähren. 3.. vyd. Praha: Selbstverlag des Reichsprotektors in Böhmen und Mähren, 1940. 434 s. 
  5. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, díl I,. [s.l.]: [s.n.] S. 380. 
  6. a b c VACEK, František. Dějiny Bubenče, Dejvic, Šárky a okolí. In: TEIGE, Josef. Sborník příspěvků k dějinám král. hlav. města Prahy. Praha: Obec pražská, 1911. Dostupné online. S. 47–461.
  7. Codex diplomaticus et epistolaris regni Bohemiae, díl II,. [s.l.]: [s.n.] S. 216. 
  8. a b c d ŠVÁBÍK, Jakub. Dejvické usedlosti [online]. Praha: Pedagogická fakulta UK, 2009 [cit. 2015-01-03]. Dostupné online. 
  9. Hanspaulka – historie, vzpomínky, zajímavosti. Praha: Unicornis, 2005. ISBN 80-86562-05-0. Kapitola O Dejvicích a Šárce, s. 17–18. 
  10. a b Pražská šestka [online]. [cit. 2014-12-25]. Kapitola Základní informace o vzniku a historii Dejvic. Dostupné v archivu pořízeném dne 2016-03-04. 
  11. RUTH, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních, I. díl. Praha: [s.n.], 1995. 
  12. BEDRNÍČEK, Pavel. Obce vůkolní před branami měst pražských, Praha 2006,. Praha: [s.n.], 2006. 
  13. HOLEC, František. Kronika královské Prahy a obcí sousedních, IV. díl. Praha: [s.n.], 1996. S. 261. 
  14. Webové stránky Prahy 6 [online]. Praha 6 [cit. 2014-12-25]. Kapitola Historie. Dostupné v archivu pořízeném dne 2014-12-25. 

Literatura

  • HANSL, František. Smíchovsko a Zbraslavsko : společnou prací učitelstva. Smíchov: vl.n., 1899. Dostupné online. Kapitola Dejvice, s. 211–217. 
  • VACEK, František. Dějiny Bubenče, Dejvic, Šárky a okolí. In: VOJTÍŠEK, Václav. Sborník příspěvků k dějinám hlavního města Prahy. Praha: Důchod obce hlavního města Prahy, 1923. Dostupné online. Svazek IV.

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Technická knihovna celek 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Česká národní technická knihovna v Dejvicích
Praha-Dejvice Arcibiskupský seminář 2.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Arcibiskupský seminář v Praze-Dejvicích
Praha, Dejvice, ulice Dejvická.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY-SA 4.0
Dejvická ulice v Praze
Rajniš Dóm chaosu (9769).jpg
(c) Gampe, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Martin Rajniš: Dóm chaosu, areál ČVUT v Praze 6 - Dejvicích.
Dejvice Generální štáb.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha 6-Dejvice, budova Generálního štábu AČR
Hotel International Prague (IMG 0160).jpg
Autor: Simon Legner (User:simon04), Licence: CC BY-SA 4.0
Hotel International Prague
CVUT FSv budova A novy plast 3.JPG
Autor: Gampe, Licence: CC BY-SA 3.0
Nový obvodový plášť budovy A, České vysoké učení technické, stavební fakulta, Thákurova 7, Praha 6
Stare Dejvice.jpg
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem:
Praha 6 - Dejvice, Hanspaulka.jpg
Autor: Vitmalinovsky, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha 6 - Dejvice, obytná čtvrť Hanspaulka
Praha KÚ Dejvice.png
Autor: Valdemar, Licence: CC BY-SA 4.0
Mapka umístění pražského katastrálního území Dejvice