Praha-Dejvice (nádraží)

Praha-Dejvice
	nádražní budova
Stát	Česko
Kraj	Hlavní město Praha
Město	Praha (část Dejvice)
Ulice	Václavkova
Souřadnice	50°5′49,2″ s. š., 14°23′58,92″ v. d.
	Praha-Dejvice Praha-Dejvice, Praha
Provozovatel dráhy	Správa železnic
Kód stanice	570663
Trať	Praha–Rakovník
Nadmořská výška	230 m n. m.
V provozu od	1830
Zabezpečovací zařízení	elektronické stavědlo ESA 11
Dopravní koleje	3
Nástupiště (nástupní hrany)	3 (3)
Prodej jízdenek
Návazná doprava	metro A, tramvaj, autobus
Služby ve stanici
Kód památky	49714/1-2259 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	Obrázky, zvuky či videa na Commons
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praha-Dejvice je železniční stanice v Praze-Dejvicích v městské části Praha 6 na adrese Václavkova 169/1 na trati Praha – Rakovník. Nachází se nedaleko stanice metra Hradčanská, nádražní budova stojí v čele Bachmačského náměstí. Zastavují zde osobní a spěšné vlaky společnosti České dráhy a rychlíky linky S5 resp. R24 společnosti ARRIVA vlaky.

Historie

Jedná se o nejstarší pražské nádraží. Původně zde začínala nákladní Lánská koněspřežka, která od r. 1830 sloužila zejména pro dopravu dřeva z Křivoklátských lesů. Stanice byla umístěna vně města u křižovatky cest za Píseckou bránou, nedostatečné dopravní spojení této lokality s centrem města vyřešila tehdy zbudovaná Chotkova silnice. Z doby vzniku nádraží, z r. 1831, pochází i původní nádražní budova, která v upravené podobě dosud stojí za kolejištěm naproti současné budově.

Nádraží se stalo pražským překladištěm kladenského uhlí, jehož význam v době průmyslové revoluce postupně vzrůstal. Roku 1863 byla dráha přestavěna na parostrojní pohon společností Buštěhradská dráha. Od r. 1868 byla železnice prodloužena přes tunel v Královské oboře do nádraží Praha-Bubny, kde se napojila na trať Rakouské společnosti státní dráhy a vlaky tak mohou přes Negrelliho viadukt dojíždět na Státní, dnes Masarykovo nádraží. V šedesátých letech 19. století byla nejprve přestavěna původní budova, poté přistavěn vodojem (1872) a v roce 1873 byla postavena nová budova nádraží.

Za první republiky nádraží využíval prezident T. G. Masaryk pro cesty do lánského zámku. V roce 1927 byl zde zřízen prezidentský salonek s příjezdovou rampou a samostatným nástupištěm.

Budovy

V areálu je dochovaná původní, nejstarší pražská nádražní budova z roku 1831, dostavovaná v letech 1863 až 1869.
Drážní vodojem z roku 1872. Vodojem měl v přízemí kotel, od něho procházel komín ocelovou vodní nádrží umístěnou v patře. Jedná se o nejstarší drážní vodojem v Praze.
Současná budova byla postavena roku 1873. Ke střední patrové části přiléhají dvě křídla zakončená patrovými pavilony. Po celé délce probíhá stříška na litinových sloupech. V přízemí na západní straně je prezidentský salónek, se stavebně odděleným nástupištěm a do ulice doplněný malou příjezdovou rampou. Původní vzhled budovy narušují novodobé půdní přístavby na všech třech patrových částech nádraží. Ve východní části budovy je restaurace se zahrádkou, která slouží i jako hudební klub.

Všechny tři budovy jsou od roku 1999 chráněny jako kulturní památka.^[2]

Budovy v roce 2016 přešly do majetku SŽDC.

Návazná doprava

Poblíž nádraží se nachází významný dopravní uzel tramvajové a autobusové dopravy při stanici metra Hradčanská.

Budoucnost

Nádraží leží na uvažované rychlodráze na letiště a do Kladna. Navrhované bylo také vytvoření podzemního nástupiště s přímým spojením s podchodem a vestibulem stanice metra.

Zajímavosti

Stanice je vybírána jako lokace pro filmování historických filmů, domácích i zahraničních. Mezi mnohými např.:

Poslední vlak
Operace Silver A
Child 44

Byl zde natočen také klip ke skladbě Jsem pohodlný od skupiny J.A.R.

Odkazy

Reference

↑ ^a ^b ^c ^d Plánek stanice Praha-Dejvice. Portál Provozování dráhy. SŽDC, říjen 2019.
↑ Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-08-04]. Identifikátor záznamu 121513 : Železniční stanice Dejvice, z toho jen: vodárna, býv. a souč. prov. přij. budova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

Literatura

VLČEK, Pavel, et al. Umělecké památky Prahy. Velká Praha A-L.. Praha: Academia, 2012. 1077 s. ISBN 978-80-200-2107-6. S. 262.
JÁSEK, Jaroslav. Pražské vodní věže. Vyd. 1. Praha: VR Atelier, 2000. 104 s. ISBN 80-238-6478-5. kapitola Drážní vodojemy. Nádraží Dejvice. S. 50-51.

Související články

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha-Dejvice na Wikimedia Commons
České dráhy: Praha-Dejvice
Praha-Dejvice Archivováno 17. 7. 2018 na Wayback Machine. na stránkách občanského sdružení Společnost pro veřejnou dopravu
Vodárenské věže
Praha-Dejvice na Atlas Drah

[planek-1] Plánek stanice Praha-Dejvice. Portál Provozování dráhy. SŽDC, říjen 2019.

[2] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2013-08-04]. Identifikátor záznamu 121513 : Železniční stanice Dejvice, z toho jen: vodárna, býv. a souč. prov. přij. budova. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ [1].

[1]

[2]

Navigation

Navigace

Tématické portály