Praha-Radotín (nádraží)

Praha-Radotín
Pohled z 1. nástupiště k severu
Pohled z 1. nástupiště k severu
StátČeskoČesko Česko
KrajHlavní město Praha
MěstoPraha (část Radotín)
UliceVrážská
Souřadnice
Praha-Radotín
Praha-Radotín
Provozovatel dráhySpráva železnic
Kód stanice532564
TraťPraha–Plzeň
Nadmořská výška205 m n. m.
V provozu od1862
Zabezpečovací zařízeníelektronické stavědlo AŽD ESA 44[1]
Dopravní koleje7
Nástupiště (nástupní hrany)3 (5)[1]
Počet cestujících2 217 000 (2019)[2]
Vypravené vlaky43 843 (2019)[2]
Prodej jízdenekAno
Návazná dopravaautobusy
Služby ve staniciVnitrostátní pokladní přepážkaPlatba v EurechBezbariérové WCČekárna pro cestujícíRestauraceVeřejné parkovištěBufet nebo rychlé občerstveníSchodištěVýtahybezbariérový přístup
Logo Wikimedia Commons Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praha-Radotín je železniční stanice ve stejnojmenné části Prahy Praha-Radotín na adrese Vrážská 43/5. Leží na železniční trati Praha–Plzeň. Na východním zhlaví ústí do stanice trať od Branického mostu. Krajní koleje na východním zhlaví jsou na Branický most a prostřední na Smíchov. Staví zde pouze osobní vlaky. Některé posilové vlaky v pracovní dny zde končí. Stanicí prochází linka Pražského systému Esko – linka S7. Je to poslední stanice v Praze na trati do Berouna. V roce 2019 stanici k nástupu či výstupu využilo přes 2,2 milionu cestujících, čímž byla pátou nejvytíženější železniční stanicí v Praze.[2]

Na nádraží ústí vlečka cementárny firmy Heidelberg Materials a firem v průmyslovém areálu na severovýchodním okraji Radotína, proto je zde také velký obrat nákladních vlaků.

Historie

Nádraží vzniklo v roce 1862, při stavbě České západní dráhy ve volné krajině poblíž tehdy malé obce Radotín. Nádraží bylo koncipováno jako osobní s budoucím využitím rovněž pro nákladní dopravu. Díky výhodné poloze v řídce zastavěné oblasti vznikla během následujících desetiletí až do období 1. republiky v okolí nádraží řada podniků a továren. Ty dnes obvykle již buď neexistují (cukrovar který za 1. republiky nahradily bytové domy a park, cementárna, na jejímž místě stojí sídliště, výrobna mramoru Marmorea, která ustoupila bytové výstavbě koncem 90. let 20. století) či byly adaptovány pro jiné účely (Vindyšova továrna na sportovní náčiní, dnes prodejna kol a lyží a restaurace, výroba vzduchotechniky Janka, dnes supermarket Billa a sídlo několika menších firem). Průmyslová výroba byla naopak zachována v ke kolejišti těsně přiléhající továrně Ferrovia, která původně vyráběla úzkorozchodné vlaky a dnes je sídlem společnosti Kovoklima Gürtler. Do všech zmíněných průmyslových podniků v minulosti vedly z nádraží vlečky, z nichž se do současnosti zachovala pouze část vlečky vedoucí do areálu firmy Ferrovia, ve 21. století však již není využívaná.

Samotná nádražní budova byla několikrát mírně přestavěna, například v roce 1897. Roku 1923 přibyla čekárna III. třídy, později přestavěná na dnešní nádražní restauraci, Počátkem 40. let bylo zvažováno vybudování nové, rozsáhlé funkcionalistické odbavovací budovy dle projektu architekta Josefa Dandy. Tato budova však nakonec nevznikla, v roce 1947 byla pouze přistavěna jednopatrová přístavba se zázemím a dopravní kanceláří k historické části.

Vlivem stavebního rozvoje Radotína se budova nádraží už v 1. polovině 20. století stala v podstatě součástí širšího centra města. Již před první světovou válkou se před nádražím začaly objevovat budovy městského typu, počátkem 20. let byl navíc zrušen navazující cukrovar a postupně nahrazen parkem a zástavbou rodinných a bytových domů.[3]

Po integraci železnice do městské hromadné dopravy na počátku 90. let 20. století začala výrazně stoupat vytíženost nádraží. Předmětem kritiky ze strany veřejnosti i místní samosprávy byl špatný stav nástupišť a především absence bezbariérového přístupu. Po dlouhých jednáních byla v roce 2019 započata rozsáhlá rekonstrukce dokončená v roce 2023, jejíž součástí byla kompletní optimalizace trati ze Smíchova do Radotína.

Po jejím dokončení nádraží v Radotíně disponuje třemi bezbariérovými nástupišti, dvěma bezbariérovými podchody, zrekonstruovanou výpravní budovou, moderním informačním systémem a novou odbavovací halou s pokladnami, toaletami a dvěma nebytovými prostory. V rámci rekonstrukce byla nástupiště posunuta jihozápadním směrem. Původní historická nádražní budova přestala být po rekonstrukci pro potřeby železniční dopravy využívána. V současnosti (2024) je v plánu její rekonstrukce a následné využití úřadem městské části Praha 16 jako sídlo městské policie. [4][5][6][7][8]

Služby

Nádraží Praha-Radotín z vyhlídkové věže v areálu Vindišovy továrny

V bezbariérové odbavovací hale se nachází pokladna, čekárna a toalety. V navazujícím nebytovém prostoru je umístěna kavárna s posezením a malou letní terasou.

V minulosti byla ve staré nádražní budově provozována tradiční nádražní restaurace, která ukončila činnost během rekonstrukce nádraží v letech 2019-2023. Před přestavbou na nádraží rovněž fungovala trafika, prodejna pečiva a stánek se zmrzlinou.

Kolejiště

  • Odbavovací hala
    1. kolej je hlavní kolej ve směru do Prahy-Smíchova. Přístupná je z ulice Vrážská a oběma podchody.
  • 2. kolej je vedlejší kolej ve směru do Prahy-Smíchova. Přístupná je oběma podchody.
  • 3. kolej je vedlejší kolej ve směru do Berouna. Přístupná je oběma podchody.
  • 4. kolej je kusá kolej ve směru Praha-Smíchov. Tato kolej pokračuje na východním zhlaví na Branický most. Přístupná je oběma podchody.
  • 5. kolej je hlavní kolej ve směru Beroun. Přístupná je oběma podchody.
  • 6. kolej je využívaná pouze nákladní dopravou, především pro otáčení vlaků vlečky Českomoravského cementu.
  • Historická mozaiková dlažba před starou nádražní budovou
    7. kolej je využívaná pouze nákladní dopravou, především pro otáčení vlaků vlečky Českomoravského cementu.

Zajímavosti

Ve východní části 1. nástupiště před starou nádražní budovou se nachází historická ručně štípaná mozaiková dlažba z počátku 20. století zpodobňující hvězdy s vloženým dvojkřížem v červené a černé barvě. Vytvořeny byly z lochkovského a sliveneckého mramoru. V průběhu let byla mozaika necitlivými zásahy poškozena, v roce 2023 proběhla její kompletní rekonstrukce. [9]

Galerie

Nádraží během rekonstrukce

Nádraží před rekonstrukcí

Odkazy

Reference

  1. a b Staniční řád železniční stanice Praha-Radotín a odbočky Závodiště a odbočky Tunel. Praha: Správa železnic, 2023-08-24. 
  2. a b c Technická správa komunikací hl. m. Prahy. Ročenka dopravy Praha 2019. Praha: [s.n.], 2020. 84 s. Dostupné online. 
  3. Kolektiv autorů. Kniha o Radotínu. Příprava vydání Dagmar Broncová-Klicperová; redakce Helena Tichá, Vladimíra Pekárková. první. vyd. Praha: MILPO MEDIA s.r.o., 2011. 231 s. ISBN 978-80-87040-20-1. S. 55, 56, 189, 190, 195. 
  4. Stanice v Radotíně nabízí pohodlné cestování, zbývá dokončit novou budovu - Zprávy - www.spravazeleznic.cz. www.spravazeleznic.cz [online]. [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. [nedostupný zdroj]
  5. ČTK, iDNES cz. Trať z Prahy do Černošic je opravená, stavba nádraží v Radotíně pokračuje. iDNES.cz [online]. 2023-06-28 [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. 
  6. praha16.eu. www.praha16.eu [online]. Městská část Praha 16 [cit. 2021-03-02]. Dostupné online. 
  7. Informační server Městské části Praha 16: Optimalizace železnice - Správa železnic slavnostně ukončila stavbu optimalizace trati. www.praha16.eu [online]. [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. 
  8. ČTK, iDNES cz. Stálá teplota v čekárně, kavárna i nabíječka na kola. Radotín má nové nádraží. iDNES.cz [online]. 2023-12-15 [cit. 2023-12-17]. Dostupné online. 
  9. Informační server Městské části Praha 16: Historie - Na minutku s geologem (Poslední střípky z radotínské mozaiky). www.praha16.eu [online]. [cit. 2023-09-24]. Dostupné online. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Crystal Clear action apply.png
Autor: Everaldo Coelho and YellowIcon;, Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear
Euro symbol.svg
Symbol der Währung Euro: auf blauem Grund ein gelbes €-Symbol.
RWBA WC.svg
RWBA symbol: toilet
Aiga waitingroom inv.svg
Autor: Poiizu, Licence: CC BY-SA 3.0
This image is from a collection commissioned by the United States Department of Transportation and designed by AIGA. It is copyright-free, and is available here
RWB-RWBA Parkplatz.svg
RWB/RWBA symbol: car park
Aiga bar inv.svg
AIDA symbol for location to have a drink
Handicapped Accessible sign.svg
450 mm by 450 mm (18 in by 18 in) Handicapped Accessible sign, made to the specifications of the 2004 edition of Standard Highway Signs (sign D9-6), Manual on Uniform Traffic Control Devices (MUTCD), Federal Highway Administration, Department of Transportation, US Government. Colors are from [1] (Pantone Blue 294), converted to RGB by [2]. The outside border has a width of 1 (1 mm) and a color of black so it shows up; in reality, signs have no outside border.
Nádraží Praha-Radotín od východu.jpg
Autor: Alois2018, Licence: CC BY-SA 4.0
Nádraží Praha-Radotín od východu, prosinec 2023
Praha, Radotín, nádraží, přes trať.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Praha-Radotín. Nádraží Praha-Radotín.
Nádraží Praha-Radotín z vyhlídkové věže.jpg
Autor: Alois2018, Licence: CC BY-SA 4.0
Nádraží Praha-Radotín z vyhlídkové věže v areálu Vindišovy továrny, rok 2023
Praha-Radotín, lidé na nástupišti (01).jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Radotín. Nádraží Praha-Radotín.
Praha-Radotín, podchod pod tratí, malby.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Radotín. Nádraží Praha-Radotín, podchod.
Nádraží Praha-Radotín dlažba mozaika.jpg
Autor: Alois2018, Licence: CC BY-SA 4.0
Historická mozaiková dlažba ve stanici Praha-Radotín
Praha, Radotín, nádraží, kolejiště.jpg
Autor: Pokud má díla používáte mimo projekty Wikimedia, ocenil bych upozornění. Více z mé práce najdete v mé osobní galerii., Licence: CC BY 3.0
Pohled na nádražní budovu stanice Praha-Radotín v zimě
Radotín nádraží - 2021.jpg
Autor: Marie Čcheidzeová, Licence: CC BY-SA 4.0
Železniční stanice Praha - Radotín. Výstavba nového nástupiště
Praha-Radotín, interiér nádraží, propojovací dveře.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Radotín. Nádraží Praha-Radotín, interiér odbavovací budovy.
Praha-Radotín, nádraží, pekařství.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Radotín. Nádraží Praha-Radotín, pekařství.
Nádraží Radotín, autobusová otočka, z Vrážské.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Praha-Radotín. Vrážská a Věštínská, autobusová otočka Nádraží Radotín.
Nádraží Praha-Radotín, východní podchod.jpg
Autor: Alois2018, Licence: CC BY-SA 4.0
Nádraží Praha-Radotín, východní podchod, výstup na 2. nástupiště
3. nástupiště.jpg
Autor: Alois2018, Licence: CC BY-SA 4.0
3. nástupiště s vlakem do Berouna
Nádraží Praha-Radotín, odbavovací hala.jpg
Autor: Alois2018, Licence: CC BY-SA 4.0
Nádraží Praha-Radotín, odbavovací hala, prosinec 2023
Nádraží Radotín 2023.jpg
Autor: Alois2018, Licence: CC BY-SA 4.0
Nástupiště nádraží Praha-Radotín, září 2023
Nádraží Praha-Radotín, stará nádražní budova.jpg
Autor: Alois2018, Licence: CC BY-SA 4.0
Nádraží Praha-Radotín, stará nádražní budova
9 Radotín nádraží JZ.JPG
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Běleč (Liteň) – fotografická dokumentace

http://www.obecliten.cz http://www.karlstejnsko.info/naucne-stezky-karlstejnska/liten/ http://www.karlstejnsko.info/e_download.php?file=data/editor/138cs_20.pdf&original=A12+nadrazi+belec+tisk.pdf

Atelier Svatopluk, o.p.s. v Litni vytvořil s podporou Úřadu práce ČR, krajská pobočka v Příbrami, kontaktní pracoviště v Berouně chráněné pracovní místo „Fotograf a pracovník pro tvorbu turistických tras a produktů“. Na tomto místě je již rok (od 15. 8. 2013) zařazen RNDr. Jan Maňák, dlouholetý pracovník Českého hydrometeorologického ústavu a programátor, který po vážném úrazu hlavy při autonehodě ztratil podstatnou část svých znalostí a schopností. Ve spolupráci s jeho lékaři na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze a odborníky z katedry telekomunikační techniky ČVUT v Praze, Fakulty elektrotechnické a byl pro něj v projektovém centru ELEKTRACENTRUM zpracován tréninkový program pro uvedenou profesi, který je postupně realizován (v rozsahu 8 hodin týdně přímé pracovní podpory a 20 hodin týdně distanční podpory a přípravy činností pracovníka). RNDr. Jan Maňák tak může i s vážným trvalým postižením s pracovní podporou využívat svůj zachovaný znalostní potenciál, fyzické a duševní schopnosti. Jeho předností je především dokonalá schopnost orientace v terénu, mobilita (pěšky, na kole, vlakem). Je zřetelná zkušenost skutečně skalního turisty a cykloturisty. K tomu lze připočítat jeho pracovitost a obrovskou chuť aspoň zčásti obnovit své znalosti a dovednosti. P Honza Maňák se na chráněném pracovním místě zaměřil v prvním roce práce především na zpracování fotografické dokumentace Litně, její nové naučné stezky a dalších významných lokalit Berounska a Karlštejnska. Protože Berounsko má řadu geologických, botanických, dendrologických, zoologických, historických, architektonických a technických pozoruhodností a chráněných území, vytvořil rozsáhlou galerii snímků s nejrozmanitější tématikou. Dokumentační cesty byly na významné lokality uskutečněny opakovaně v různých ročních obdobích, takže pro všechny edice jsou k dispozici snímky „letní“ i „zimní“. V průběhu roku 2014 postupně dokumentoval i další místa zejména ve Středočeském kraji. Fotodokumentace objektů v terénu probíhá podle jednotné metodiky. Trasa je připravena předem se zdůrazněním významných objektů, cílů a atraktivit plánovaného místa. Tyto cíle si RNDr. Jan Maňák poznamenává do poznámek a ověřuje si je v aplikaci www.mapy.cz (digitálně na notebooku i v pracovním výtisku, kde si vytváří soulep listů A4). RNDr. Jan Maňák si již osvojil praxi samostatně vyhledávat cíle a pořizovat dokumentační snímky z celkového pohledu i v detailech (zejména u historické architektury). Fotografický materiál, který tak vznikne, bude využíván v rámci Atelieru Svatopluk, o. p. s. a jeho partnerů (zejména škol) pro prezentace, výukové materiály a multimediální nástroje. Podpora Úřadu práce v Příbrami, kontaktní pracoviště Beroun se tak zúročí v intenzívnější prezentaci Berounska a Středočeského kraje skutečně širokým spektrem prezentačních nástrojů. Výsledkem je také rozšíření nabídky vzdělávacích prostředků pro školy, vzdělávací instituce v regionu. Příběh Honzy Maňáka je v neposlední řadě i inspirativní příklad zapojení osob se zdravotním postižením do kvalifikované a přínosné práce.


Honza Maňák na WIKIPEDII Od října 2014 jsou výsledky práce Honzy Maňáka využívány i v nejrozšířenější internetové encyklopedii – české mutaci WIKIPEDIA a jejím uložišti COMMONS. Cílem záměru je využít zpracované snímky a prezentovat jejich autora (s akcentem na zdravotní postižení). zaměstnavatele, který pro něj vytvořil chráněné pracovní místo. Specifickými cíli je prezentovat odborný tým, který RNDr Janu Maňákovi poskytuje odbornou podporu a podpořit WIKIPEDIA v záměru výrazněji využívat ilustrační fotografie v článcích. S cílem prezentovat svého zaměstnavatele, obec a region působení Atelieru Svatopluk, o.p.s. byly jako první publikovány snímky zastavení a tras Naučné stezky Liteň v letní i zimní verzi. Prakticky bylo opakovaně ověřeno, že RNDr. Jan Maňák si je schopen snímky připravit v pracovní složce, popsat snímek jako soubor jpg i zvládnout celý proces nahrávání do databáze COMMONS. Proces zveřejnění se skládá z dále uvedených kroků, na které byl Honza Maňák zaškolen: 1. přihlášení se na registrovaný uživatelský účet (RNDr. Jan Maňák publikuje na uživatelském účtě označeném „Janmanak“), 2. volba funkce „Nahrávání“ z nabídky v Menu, 3. výběr snímků v připraveném pracovním adresáři, 4. potvrzení autorství snímků, 5. vložení podrobného katalogizačního textu a jeho uložení. Tyto úkony je RNDr. Jan Maňák provádět samostatně nebo s minimální pracovní asistencí (zejména zopakování a demonstrace činností na počátku pracovního dne) a pomoc při neočekávaném problému (výpadek sítě, volba chybné funkce na notebooku nebo na stránce COMMONS). Zejména je třeba kompletně zpracovat a připravit pro vložení text popisu snímku (jako první byla využita anotace Naučené stezky Liteň upravená podle jednotlivých stezek – modrá, červená, zelená, žlutá). Snímky uložené do databáze COMMONS již byly využity pro články na WIKIPEDIA – Liteň, Naučná stezka a další. Pro popis snímku je využíván unifikovaný text navazující na označení snímku v názvu souboru jpg. Text je strukturován do 3 částí: 1. Popis místa pořízení (v první etapě pořizování anotace Naučné stezky Liteň v mutaci pro stezku červenou, zelenou, modrou a žlutou), 2. základní informace o tom, že snímek vzniká na chráněném pracovním místě vytvořeném s podporou Úřadu práce ČR, krajská pobočka Příbram, kontaktní pracoviště Beroun. 3. stručná informace o autorovi a jeho osobním příběhu. Na závěr jsou uvedena podrobně klíčová slova. Záměr využití snímků Honzy Maňáka pro rozšíření fotografií v článcích WIKIPEDIA využívá výsledků intenzívních speciálních tréninků RNDr. Jana Maňáka trvajících 2, 5 roku. Výsledkem je jeho schopnost samostatně pořizovat snímky v terénu, ukládat je do pracovních složek, zveřejňovat v pracovních uložištích http://jan-manak.zonerama.com a http://honzamanak.rajce.idnes.cz , vyznačovat na pracovních mapách do tras v měřítku 1:5000 a porovnávat s aplikací http://mapy.cz místa a cíle fotografování. Snímky jsou ve formátu jpg označovány názvy a pořadím a je k nim vytvářen v EXCEL katalog s pořadovým číslem, číslem snímku, názvem snímku a dalšími katalogizačními údaji. Využití samostatného sešitu EXCEL pro každý tématický celek umožňuje, aby pracovníci přímé podpory vkládali do dalších sloupců další údaje, zejména podrobně specifikovaná klíčová slova. Právě pro záměr využít snímky v edicích na WIKIPEDII je důležité u každého snímku definovat jeho předmět (místo, obor činnosti, zobrazené osoby, předměty atd.) Vzniká tak podrobný katalog, který bude využíván i pro vytváření modulů kurzů, tras, turistických, prezentací a dalších edic apod. Následně jsou snímky zvoleného souboru (tematického celku) vkládány do prezentace v MICROSOFT POWERPOINT. Pro zpracování, upevňování dovedností, zadávání úkolů je třeba stálá pracovní podpora zaškoleného pracovníka, který může souběžně zadání práce RNDr. Maňákovi a její výsledky koordinovat s plánovaným využitím v navazujících projektech. V novém školním roce tato botanická (analogicky i dendrologická) aktivita naváže i na spolupráci s berounskými základními školami (zejména Jungmannovou, na Wagnerově náměstí a 2. základní školou) v rámci fotografických kroužků, soutěží a vzdělávacích projektů). Tím se prohloubí prezentace Litně a její nové naučné stezky a využití této naučné stezky pro výuku na školách. Aktivita naváže na již zahájený projekt Jungmannovy základní školy http://beroun-ocima-deti.zonerama.com a k vytváření modulů pro výuku přírodopisu, zeměpisu, výtvarné a estetické výchovy a informatiky. Zároveň bude zahájena již projednaná spolupráce Atelier Svatopluk o.p.s. s poskytovateli služeb pro osoby se zdravotním postižením v Berouně - zejména tréninkovým centrem Jiná káva v areálu bývalých kasáren. Klíčová slova:

Areál – Atelier Svatopluk, o.p.s. – Beroun - Berounsko - Běleč - botanika – cykloturistika – Čechovna – ČVUT - ergoterapie - dendrologie – dokumentace - festival – fotoaparát - fotografie – chráněné pracovní místo – integrace – Jungmannova základní škola v Berouně - Karlštejnsko – kovářství - kultura - Liteň – naučná stezka – Naučná stezka Liteň - osoby se zdravotním postižením – památky – práce v terénu - pracovní rehabilitace – příroda - rehabilitace – rekvalifikace - sport - školy – tablet - technické památky – turistika – učiliště - učitel - výlety – Úřad práce ČR – ubytování - vzdělávání – Základní škola Františka Josefa Řezáče v Litni - zámek – Zámek Liteň
Praha-Radotín, elefanty.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Radotín. Nádraží Praha-Radotín, vlaky.
Nádraží Radotín rekonstrukce 2021.jpg
Autor: Alois2018, Licence: CC BY-SA 4.0
Demolice starého nástupiště v roce 2021
Výstup z podchodu, 1. nástupiště.jpg
Autor: Alois2018, Licence: CC BY-SA 4.0
Výstup z podchodu, 1. nástupiště
Aiga elevator inv.svg
Vector version of "Aiga_elevator_inv.gif"
Nádraží Praha-Radotín, vstup do podchodu.jpg
Autor: Alois2018, Licence: CC BY-SA 4.0
Nádraží Praha-Radotín, vstup do podchodu ze 3. nástupiště, 2023
Autobusová zastávka Nádraží Radotín.jpg
Autor: Alois2018, Licence: CC BY-SA 4.0
Autobusová zastávka Nádraží Radotín, rok 2023
10a stairs inv.svg
AIGA/USDot image of stairs (inverted)
Nádraží Praha-Radotín při rekonstrukci.jpg
Autor: Martin Kacetl, Licence: CC BY-SA 4.0
Nádraží Praha-Radotín při rekonstrukci
Radotín, parkoviště P+R.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Praha-Radotín. Parkoviště P+R u nádraží Praha-Radotín.
Map Prague Geo.png
Autor: MrGreg + Alexrk2 + OpenStreerMaps.org, Licence: CC BY-SA 3.0
Mapa Prahy k využití pro geolokaci vytvořená pomocí OpenStreetMaps.org s úpravou barev a zvýrazněním hranic.
Stavba nové odbavovací haly nádraží Praha-Radotín.jpg
Autor: Alois2018, Licence: CC BY-SA 4.0
Stavba nové odbavovací haly nádraží Praha-Radotín, Vrážská, rok 2023
Radotín, Vrážská, nádražní sklad.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 4.0
Praha-Radotín. Vrážská, nádraží Praha-Radotín, sklad.
Praha-Radotín, interiér nádraží, záchody.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Radotín. Nádraží Praha-Radotín, interiér odbavovací budovy.
RWB-RWBA Gasthaus.svg
RWB/RWBA symbol: restaurant
Odbavovací hala.jpg
Autor: Alois2018, Licence: CC BY-SA 4.0
Odbavovací hala radotínského nádraží v prosinci 2023