Praha-Smíchov (nádraží)
Praha-Smíchov | |
---|---|
Nádražní budova | |
Stát | Česko |
Kraj | Hlavní město Praha |
Město | Praha (část Smíchov) |
Ulice | Ke sklárně |
Souřadnice | 50°3′41″ s. š., 14°24′32″ v. d. |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 572263 |
Tratě | Praha-Smíchov – Hostivice, Praha–Beroun, Praha – Rudná u Prahy – Beroun |
Nadmořská výška | 200 m n. m. |
V provozu od | 1862 |
Zabezpečovací zařízení | reléové zabezpečovací zařízení vzor SSSR |
Dopravní koleje | 13 |
Nástupiště (nástupní hrany) | 4 (8) |
Počet cestujících | 4 692 000 (2014)[1] |
Vypravené vlaky | 85 484 (2014)[1] |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | linka B metra, tramvaj, městské a meziměstské autobusy |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Praha-Smíchov je jedna z významných železničních stanic v Praze. Nachází se v pražské čtvrti Smíchov na adrese Nádražní 1, je napojena na stanici pražského metra Smíchovské nádraží, před nádražní budovou se nacházejí tramvajové zastávky a autobusové terminály pražské integrované dopravy s dopravním spojením do blízkých městských čtvrtí, dále do oblasti Zbraslavi, Mníšku pod Brdy a Štěchovic.
Smíchovské nádraží zajišťuje spoje ve směru na Plzeň, Mnichov, Klatovy, Cheb, Karlovy Vary a Písek. Měla však také ještě oddělené tzv. severní nástupiště (v jízdních řádech je vedeno jako samostatná stanice), které sloužilo pro železniční trať známou jako Pražský Semmering.
Ze služebního hlediska se železniční stanice Praha-Smíchov dělí na tři obvody: osobní nádraží, společné nádraží (kam patřilo i severní nástupiště) a seřadiště.
13. února 2024 oficiálně začala hlavní etapa rozsáhlé rekonstrukce celé stanice a potrvá až do roku 2027. Dále je v plánu (2026-2028) také rekonstrukce výpravní budovy s výstavbou autobusového terminálu.[2]
Historie
Stanice zahájila provoz v roce 1862 pod názvem Praha (Česká západní dráha) jako konečná stanice České západní dráhy vedoucí z Bavorska přes Plzeň na předměstí Prahy.[3]
V roce 1872 se do stanice napojila trať Buštěhradské dráhy z Hostivice. V témže roce byla dokončena Pražská spojovací dráha, která vedla přes vltavský železniční most a stanici Vyšehrad přes dnešní hlavní nádraží do výhybny Hrabovka. Tato dráha se až do roku 1888 používala pouze pro nákladní dopravu. V roce 1873 byla uvedena do provozu trať Pražsko-duchcovské dráhy z Mostu přes dnešní Rudnou u Prahy. Od roku 1895 se stanice nazývala Smíchov, v letech 1909 až 1920 pak Smíchov státní nádraží. Roku 1897 byla postavena výpravní budova.[4] Mnoho desítek let bylo nádraží známé jako nádraží Západní dráhy nebo krátce Západní nádraží. Takto byly označeny i zastávky pražské městské dopravy.
Původní odbavovací budova z 19. století ležela severněji (příjezdová budova byla na sever od lávky).[5] V letech 1953 až 1956 byla zbořena a nahrazena funkcionalistickou budovou, kterou navrhli architekti Jan Zázvorka starší a Jan Žák. Výrazný prvek výzdoby odbavovací haly tvoří budovatelská freska Richarda Wiesnera. K dalším úpravám došlo roku 1985 při napojení na pražské metro. Tehdy byla kolem hlavní odbavovací haly přistavěna přízemní budova a došlo tak k rozšíření vnitřního prostoru.
Nádraží od té doby nebylo rekonstruováno, proto začalo chátrat. V současné době jsou ve špatném stavu především nástupiště. Část kolejiště ustoupila v 90. letech 20. století rychlostní komunikaci, která spojuje tunel Mrázovka s Barrandovským mostem.
Ve druhé polovině 10. let 21. století započaly přípravy na rozsáhlou rekonstrukci. Byla provizorně vyměněna zastaralá informační technika, nádražní budova dostala provizorní nová okna a dveře a došlo k odstranění stánků s občerstvením ze třetího nástupiště.[6] Na počátku roku 2021 byl ukončen provoz tradiční nádražní restaurace Oaza.[7]
V roce 2024 byla zahájena demolice původních nástupišť. [8]
Nádraží bylo od první poloviny dvacátého století přemostěno pěší lávkou spojující tuto část Smíchova (Nádražní ulici) s částí Smíchova u Radlic (Křížová a Radlická ulice). Ačkoliv lávka prochází přímo nad severním nástupištěm, schodiště umožňující příchod k jeho nástupišti bylo dobudováno až v roce 2007. Roku 2023 byla kvůli plánované rekonstrukci lávka z roku 1929 demontována a koupilo ji město Mladá Boleslav.[9]
Současnost
Stanice má velký význam pro zabezpečení dopravy do zaměstnání. Využíváno je pro rychlíkové spoje do Německa a jižních Čech, dále pro příměstské vlaky linky S7 do Poberouní a S65 do oblasti Rudné. Trať využívají i rekreanti, zvlášť k cestám do oblasti Radotína, Černošic, Řevnic, Karlštejna, Srbska a Berouna.
Budoucnost
Správa železnic v budoucnu plánuje zásadní rekonstrukci celého nádraží, ve spolupráci s Magistrátem hlavního města Prahy a Institutem plánování a rozvoje je zde plánováno vybudování nového víceúčelového dopravní terminálu.[10] Na ten by se měla přesunout autobusová doprava z blízkého nádraží Na Knížecí. Vyroste zde také parkoviště s kapacitou přibližně tisíc aut[11] a tisíc jízdních kol.[12] Současná historická hala zůstane zachována, bude však obestavěna novou halou s obchody a dalšími službami. Služební budovy navazující na dopravní halu budou předělány na administrativní centrum, kam přesune celé své sídlo státní organizace Správa železnic. Nové nádraží Praha-Smíchov tak propojí vlakovou, autobusovou, osobní, tramvajovou, cyklistickou i podpovrchovou dopravu do jediného komplexu. Severozápadní část nádraží bude využita k výstavbě bytových domů.[13] K zahájení výstavby by mělo dojít v lednu 2024.[14]
Severní nástupiště
O Severním nástupišti podrobně pojednává článek Praha-Smíchov severní nástupiště.
Návazná doprava
Západní nádraží, tehdy ležící v samostatném městě Smíchov, se stalo jedním z nejvýznamnějších přepravních zdrojů a cílů rodící se městské hromadné dopravy v pražské aglomeraci a hrálo klíčovou roli v rozvoji omnibusové i tramvajové dopravy. Počátky omnibusové dopravy v Praze sahají k roku 1829. Zprovoznění Západního nádraží učinilo z linie Smíchov – Karlín na dlouhé období hlavní přepravní směr. Od roku 1862 provozoval omnibusové spojení od Karlínského náměstí k Západnímu nádraží podnikatel J. Ballaben, v dalších letech jsou v podobných trasách zmínky i o konkurenčních linkách dalších provozovatelů. Roku 1870 vznikl dopravní podnik Karlínské podniknutí omnibusův (majitelé Donát, Rademacher a spol.), který provozoval až do roku 1879 dopravu na dvou linkách, z Karlína na Malou Stranu a z Karlína ke smíchovskému nádraží. Na stejných dvou trasách působila v letech 1872–1883 konkurenční První pražská společnost pro omnibusy. Na trase z Karlína k Západnímu nádraží byla zřízena i první linka pražské koněspřežné tramvaje, nejprve 23. září 1875 jen z Karlína k Vltavě, a poté od 16. května 1876 i levobřežní část, protože z technických důvodů nebyla umožněna jízda přes řetězový most císaře Františka I.. Roku 1878 byl zprovozněn Palackého most, ale koňka od nádraží státní dráhy Jindřišskou a Myslíkovou ulicí po něm byla zavedena až 28. června 1883. Úsek mezi Andělem a Smíchovským nádražím byl od 16. srpna 1883 prvním místem v Praze, kde po jednom traťovém úseku jezdily dvě tramvajové linky, a stal se tak počátkem přechodu od traťového systému dopravy k linkovému. 18. prosince 1900 byla tramvajová trať přes Palackého most ke smíchovskému nádraží elektrifikována, 17. června 1901 pak i trať přes nový, kamenný most císaře Františka I. přes Újezd. Tramvajová smyčka u smíchovského nádraží (26. dubna 1914 – 9. prosince 1953) byla po smyčce na Výstavišti a Purkyňově náměstí třetí stálou tramvajovou smyčkou v Praze, další smyčka po přebudování zde stála od 25. listopadu 1953 do 20. října 1978, nejnovější smyčka pak od 21. prosince 1998. 16. července 1925 byla trať od nádraží prodloužena dále ke zlíchovskému lihovaru. 2. listopadu 1985 bylo ke smíchovskému nádraží přivedeno metro, které od 16. října 1988 pokračuje dále na Nové Butovice. Po lávce jsou od nádraží přístupné též zastávky tramvají a autobusů u křižovatky Radlické a Křížové ulice.
Smíchovské nádraží v umění
Smíchovské nádraží je centrem děje dětské knížky Pavla Naumana Pohádky o mašinkách, podle níž byla vytvořena i série večerníčků.
Galerie
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.03. nástupiště
- Vstup do podchodu
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0Pohled na 1. nástupiště
- Jednotka CityElefant na Smíchově
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Unikátní antikvariát v historické budově
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0Hlavní vestibul
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0Vstup do podchodu
- Archivní fotografie zachycující historický informační systém a stánek na 3. nástupišti
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Původní historický informační systém
- Plastika v podchodu
- Památník obětem pražského povstání
- Nostalgická jízda
- Dnes již neexistující původní pítko na 3. nástupišti
- Původní odjezdová tabule ve vestibulu
- Vestibul stanice
- Pohled do hlavní haly
- Původní vzhled 3. nástupiště se stánkem
- (c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0Nákladový výtah na nástupiště
- Vestibul a restaurace Oaza
- Orient-Expres na Smíchově
- Podchod
- Pohled na nástupiště
- Vestibul
- Jeden ze vstupů do stanice metra Smíchovské nádraží
- 1. nástupiště
Odkazy
Reference
- ↑ a b Technická správa komunikací hl. m. Prahy. Ročenka dopravy Praha 2014. Praha: [s.n.], 2015. 96 s. Dostupné online.
- ↑ REDAKCE. Nové kolejiště i perony. Začala čtyřmiliardová přestavba Smíchovského nádraží [online]. 2024-02-13 [cit. 2024-02-13]. Dostupné online.
- ↑ FABINI, Pavel. Když se "železný had" poprvé rozjel ze Smíchova do Bavor. Pětka. Roč. 2022, čís. 6, s. 26–27.
- ↑ Mladý technik [online]. 9.11.1951 [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
- ↑ HONS, Josef. Šťastnou cestu [online]. 1961 [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
- ↑ Stánek na nádraží Smíchov končí. Přežil komunisty i ODS, vadí až teď, říká majitel. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2018-09-06 [cit. 2021-03-03]. Dostupné online.
- ↑ Nádražka, do které chodil i Magor, končí. Oázu na Smíchově nahradí modernější podnik. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2019-01-10 [cit. 2021-03-03]. Dostupné online.
- ↑ Začala přestavba smíchovského nádraží. Potrvá pět let - Novinky. www.novinky.cz [online]. 2024-02-13 [cit. 2024-04-01]. Dostupné online.
- ↑ Nový život pro lávku přes smíchovské nádraží. Místo šrotace překlene Jizeru. zdopravy.cz [online]. [cit. 2023-12-03]. Dostupné online.
- ↑ SŽDC odkládá opravu Smíchovského nádraží, chce sladit plány s Prahou [online]. Zdopravy.cz [cit. 2019-08-10]. Dostupné online.
- ↑ Na Smíchově vznikne nový terminál. IPR Praha [online]. [cit. 2019-08-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2019-09-16.
- ↑ Nádraží, autobusy i parkoviště. Podívejte se na nový dopravní terminál, který má vzniknout na Smíchově. iROZHLAS [online]. Český rozhlas [cit. 2020-04-16]. Dostupné online.
- ↑ Nové Smíchovské nádraží: Praha dostane terminál světové úrovně. E15.cz [online]. [cit. 2020-04-15]. Dostupné online.
- ↑ Zlevňování zakázek na železnici pokračuje. Smíchovské nádraží přestaví sdružení firem vedené Metrostavem [online]. 2023-12-27 [cit. 2024-01-15]. Dostupné online.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha-Smíchov na Wikimedia Commons
- České dráhy: Praha-Smíchov
- České dráhy: Praha-Smíchov severní nástupiště
- Nádraží Praha-Smíchov (Pražská informační služba)
- Praha-Smíchov Archivováno 2. 8. 2018 na Wayback Machine. (prahamhd.vhd.cz)
- Praha-Smíchov sever Archivováno 11. 3. 2007 na Wayback Machine. (prahamhd.vhd.cz)
- Praha-Smíchov. In: Databáze železničních tratí. Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska. ISSN 2391-4793. www.atlasdrah.net. 2020.03.29.
- Praha-Smíchov severní nástupiště. In: Databáze železničních tratí. Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska. ISSN 2391-4793. www.atlasdrah.net. 2020.12.10.
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: MrGreg + Alexrk2 + OpenStreerMaps.org, Licence: CC BY-SA 3.0
Mapa Prahy k využití pro geolokaci vytvořená pomocí OpenStreetMaps.org s úpravou barev a zvýrazněním hranic.
Autor: Everaldo Coelho and YellowIcon;, Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear
Symbol der Währung Euro: auf blauem Grund ein gelbes €-Symbol.
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Beroun – dokumentace
http://www.mesto-beroun.cz/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Beroun
Atelier Svatopluk, o.p.s. v Litni vytvořil s podporou Úřadu práce ČR, krajská pobočka v Příbrami, kontaktní pracoviště v Berouně chráněné pracovní místo „Fotograf a pracovník pro tvorbu turistických tras a produktů“. Na tomto místě je již rok (od 15. 8. 2013) zařazen RNDr. Jan Maňák, dlouholetý pracovník Českého hydrometeorologického ústavu a programátor, který po vážném úrazu hlavy při autonehodě ztratil podstatnou část svých znalostí a schopností. Ve spolupráci s jeho lékaři na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze a odborníky z katedry telekomunikační techniky ČVUT v Praze, Fakulty elektrotechnické a byl pro něj v projektovém centru ELEKTRACENTRUM zpracován tréninkový program pro uvedenou profesi, který je postupně realizován (v rozsahu 8 hodin týdně přímé pracovní podpory a 20 hodin týdně distanční podpory a přípravy činností pracovníka). RNDr. Jan Maňák tak může i s vážným trvalým postižením s pracovní podporou využívat svůj zachovaný znalostní potenciál, fyzické a duševní schopnosti. Jeho předností je především dokonalá schopnost orientace v terénu, mobilita (pěšky, na kole, vlakem). Je zřetelná zkušenost skutečně skalního turisty a cykloturisty. K tomu lze připočítat jeho pracovitost a obrovskou chuť aspoň zčásti obnovit své znalosti a dovednosti. P
Honza Maňák se na chráněném pracovním místě zaměřil v prvním roce práce především na zpracování fotografické dokumentace Litně, její nové naučné stezky a dalších významných lokalit Berounska a Karlštejnska.
Protože Berounsko má řadu geologických, botanických, dendrologických, zoologických, historických, architektonických a technických pozoruhodností a chráněných území, vytvořil rozsáhlou galerii snímků s nejrozmanitější tématikou.
Dokumentační cesty byly na významné lokality uskutečněny opakovaně v různých ročních obdobích, takže pro všechny edice jsou k dispozici snímky „letní“ i „zimní“.
V průběhu roku 2014 postupně dokumentoval i další místa zejména ve Středočeském kraji.
Fotodokumentace objektů v terénu probíhá podle jednotné metodiky. Trasa je připravena předem se zdůrazněním významných objektů, cílů a atraktivit plánovaného místa. Tyto cíle si RNDr. Jan Maňák poznamenává do poznámek a ověřuje si je v aplikaci www.mapy.cz (digitálně na notebooku i v pracovním výtisku, kde si vytváří soulep listů A4). RNDr. Jan Maňák si již osvojil praxi samostatně vyhledávat cíle a pořizovat dokumentační snímky z celkového pohledu i v detailech (zejména u historické architektury).
Fotografický materiál, který tak vznikne, bude využíván v rámci Atelieru Svatopluk, o. p. s. a jeho partnerů (zejména škol) pro prezentace, výukové materiály a multimediální nástroje.
Podpora Úřadu práce v Příbrami, kontaktní pracoviště Beroun se tak zúročí v intenzívnější prezentaci Berounska a Středočeského kraje skutečně širokým spektrem prezentačních nástrojů. Výsledkem je také rozšíření nabídky vzdělávacích prostředků pro školy, vzdělávací instituce v regionu. Příběh Honzy Maňáka je v neposlední řadě i inspirativní příklad zapojení osob se zdravotním postižením do kvalifikované a přínosné práce.
Honza Maňák na WIKIPEDII
Od října 2014 jsou výsledky práce Honzy Maňáka využívány i v nejrozšířenější internetové encyklopedii – české mutaci WIKIPEDIA a jejím uložišti COMMONS.
Cílem záměru je využít zpracované snímky a prezentovat jejich autora (s akcentem na zdravotní postižení). zaměstnavatele, který pro něj vytvořil chráněné pracovní místo.
Specifickými cíli je prezentovat odborný tým, který RNDr Janu Maňákovi poskytuje odbornou podporu a podpořit WIKIPEDIA v záměru výrazněji využívat ilustrační fotografie v článcích.
S cílem prezentovat svého zaměstnavatele, obec a region působení Atelieru Svatopluk, o.p.s. byly jako první publikovány snímky zastavení a tras Naučné stezky Liteň v letní i zimní verzi.
Prakticky bylo opakovaně ověřeno, že RNDr. Jan Maňák si je schopen snímky připravit v pracovní složce, popsat snímek jako soubor jpg i zvládnout celý proces nahrávání do databáze COMMONS. Proces zveřejnění se skládá z dále uvedených kroků, na které byl Honza Maňák zaškolen: 1. přihlášení se na registrovaný uživatelský účet (RNDr. Jan Maňák publikuje na uživatelském účtě označeném „Janmanak“), 2. volba funkce „Nahrávání“ z nabídky v Menu, 3. výběr snímků v připraveném pracovním adresáři, 4. potvrzení autorství snímků, 5. vložení podrobného katalogizačního textu a jeho uložení.
Tyto úkony je RNDr. Jan Maňák provádět samostatně nebo s minimální pracovní asistencí (zejména zopakování a demonstrace činností na počátku pracovního dne) a pomoc při neočekávaném problému (výpadek sítě, volba chybné funkce na notebooku nebo na stránce COMMONS). Zejména je třeba kompletně zpracovat a připravit pro vložení text popisu snímku (jako první byla využita anotace Naučené stezky Liteň upravená podle jednotlivých stezek – modrá, červená, zelená, žlutá).
Snímky uložené do databáze COMMONS již byly využity pro články na WIKIPEDIA – Liteň, Naučná stezka a další.
Pro popis snímku je využíván unifikovaný text navazující na označení snímku v názvu souboru jpg. Text je strukturován do 3 částí: 1. Popis místa pořízení (v první etapě pořizování anotace Naučné stezky Liteň v mutaci pro stezku červenou, zelenou, modrou a žlutou), 2. základní informace o tom, že snímek vzniká na chráněném pracovním místě vytvořeném s podporou Úřadu práce ČR, krajská pobočka Příbram, kontaktní pracoviště Beroun. 3. stručná informace o autorovi a jeho osobním příběhu. Na závěr jsou uvedena podrobně klíčová slova.
Záměr využití snímků Honzy Maňáka pro rozšíření fotografií v článcích WIKIPEDIA využívá výsledků intenzívních speciálních tréninků RNDr. Jana Maňáka trvajících 2, 5 roku. Výsledkem je jeho schopnost samostatně pořizovat snímky v terénu, ukládat je do pracovních složek, zveřejňovat v pracovních uložištích http://jan-manak.zonerama.com a http://honzamanak.rajce.idnes.cz , vyznačovat na pracovních mapách do tras v měřítku 1:5000 a porovnávat s aplikací http://mapy.cz místa a cíle fotografování. Snímky jsou ve formátu jpg označovány názvy a pořadím a je k nim vytvářen v EXCEL katalog s pořadovým číslem, číslem snímku, názvem snímku a dalšími katalogizačními údaji. Využití samostatného sešitu EXCEL pro každý tématický celek umožňuje, aby pracovníci přímé podpory vkládali do dalších sloupců další údaje, zejména podrobně specifikovaná klíčová slova. Právě pro záměr využít snímky v edicích na WIKIPEDII je důležité u každého snímku definovat jeho předmět (místo, obor činnosti, zobrazené osoby, předměty atd.) Vzniká tak podrobný katalog, který bude využíván i pro vytváření modulů kurzů, tras, turistických, prezentací a dalších edic apod.
Následně jsou snímky zvoleného souboru (tematického celku) vkládány do prezentace v MICROSOFT POWERPOINT.
Pro zpracování, upevňování dovedností, zadávání úkolů je třeba stálá pracovní podpora zaškoleného pracovníka, který může souběžně zadání práce RNDr. Maňákovi a její výsledky koordinovat s plánovaným využitím v navazujících projektech.
V novém školním roce tato botanická (analogicky i dendrologická) aktivita naváže i na spolupráci s berounskými základními školami (zejména Jungmannovou, na Wagnerově náměstí a 2. základní školou) v rámci fotografických kroužků, soutěží a vzdělávacích projektů). Tím se prohloubí prezentace Litně a její nové naučné stezky a využití této naučné stezky pro výuku na školách.
Aktivita naváže na již zahájený projekt Jungmannovy základní školy http://beroun-ocima-deti.zonerama.com a k vytváření modulů pro výuku přírodopisu, zeměpisu, výtvarné a estetické výchovy a informatiky.
Zároveň bude zahájena již projednaná spolupráce Atelier Svatopluk o.p.s. s poskytovateli služeb pro osoby se zdravotním postižením v Berouně - zejména tréninkovým centrem Jiná káva v areálu bývalých kasáren.
Klíčová slova:
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Smíchov. Nádraží Praha-Smíchov. Ukazatel odjezdů v podchodu u 3. nástupiště.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Smíchov. Nádraží Praha-Smíchov.
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha-Smíchov. Nádraží Praha-Smíchov, fontánka s pitnou vodou na 3. nástupišti.
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Nádraží Praha-Smíchov. Severozápad nádražní haly.
suitcase icon
Autor: Aktron, Licence: CC BY-SA 4.0
Schodiště v Praze na Smíchovském nádraží
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Smíchov. Nádraží Praha-Smíchov, restaurace Oáza.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Smíchov. Nádraží Praha-Smíchov, tabule odjezdů v hale a staniční hlášení.
AIGA currency exchange inverted sign
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Smíchov. Nádraží Praha-Smíchov, výtah na nástupiště.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Smíchov. Nádraží Praha-Smíchov.
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Nádraží Praha-Smíchov. Nádražní hala.
RWBA symbol: toilet
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Smíchov. Nádraží Praha-Smíchov, podchod na 2. nástupišti.
Autor: Aktron, Licence: CC BY-SA 4.0
plastika na Smíchovském nádraží
AIDA symbol for location to have a drink
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Nádraží ČD, Praha-Smíchov
Autor: Jiří Sedláček, Licence: CC BY-SA 3.0
Nádraží Smíchov v Praze.
Autor: Aktron, Licence: CC BY-SA 4.0
pamětní deska na smíchovském nádraží
Autor: Janmanak, Licence: CC BY-SA 4.0
Beroun – dokumentace
http://www.mesto-beroun.cz/ http://cs.wikipedia.org/wiki/Beroun
Atelier Svatopluk, o.p.s. v Litni vytvořil s podporou Úřadu práce ČR, krajská pobočka v Příbrami, kontaktní pracoviště v Berouně chráněné pracovní místo „Fotograf a pracovník pro tvorbu turistických tras a produktů“. Na tomto místě je již rok (od 15. 8. 2013) zařazen RNDr. Jan Maňák, dlouholetý pracovník Českého hydrometeorologického ústavu a programátor, který po vážném úrazu hlavy při autonehodě ztratil podstatnou část svých znalostí a schopností. Ve spolupráci s jeho lékaři na Klinice rehabilitačního lékařství 1. LF UK v Praze a odborníky z katedry telekomunikační techniky ČVUT v Praze, Fakulty elektrotechnické a byl pro něj v projektovém centru ELEKTRACENTRUM zpracován tréninkový program pro uvedenou profesi, který je postupně realizován (v rozsahu 8 hodin týdně přímé pracovní podpory a 20 hodin týdně distanční podpory a přípravy činností pracovníka). RNDr. Jan Maňák tak může i s vážným trvalým postižením s pracovní podporou využívat svůj zachovaný znalostní potenciál, fyzické a duševní schopnosti. Jeho předností je především dokonalá schopnost orientace v terénu, mobilita (pěšky, na kole, vlakem). Je zřetelná zkušenost skutečně skalního turisty a cykloturisty. K tomu lze připočítat jeho pracovitost a obrovskou chuť aspoň zčásti obnovit své znalosti a dovednosti. P
Honza Maňák se na chráněném pracovním místě zaměřil v prvním roce práce především na zpracování fotografické dokumentace Litně, její nové naučné stezky a dalších významných lokalit Berounska a Karlštejnska.
Protože Berounsko má řadu geologických, botanických, dendrologických, zoologických, historických, architektonických a technických pozoruhodností a chráněných území, vytvořil rozsáhlou galerii snímků s nejrozmanitější tématikou.
Dokumentační cesty byly na významné lokality uskutečněny opakovaně v různých ročních obdobích, takže pro všechny edice jsou k dispozici snímky „letní“ i „zimní“.
V průběhu roku 2014 postupně dokumentoval i další místa zejména ve Středočeském kraji.
Fotodokumentace objektů v terénu probíhá podle jednotné metodiky. Trasa je připravena předem se zdůrazněním významných objektů, cílů a atraktivit plánovaného místa. Tyto cíle si RNDr. Jan Maňák poznamenává do poznámek a ověřuje si je v aplikaci www.mapy.cz (digitálně na notebooku i v pracovním výtisku, kde si vytváří soulep listů A4). RNDr. Jan Maňák si již osvojil praxi samostatně vyhledávat cíle a pořizovat dokumentační snímky z celkového pohledu i v detailech (zejména u historické architektury).
Fotografický materiál, který tak vznikne, bude využíván v rámci Atelieru Svatopluk, o. p. s. a jeho partnerů (zejména škol) pro prezentace, výukové materiály a multimediální nástroje.
Podpora Úřadu práce v Příbrami, kontaktní pracoviště Beroun se tak zúročí v intenzívnější prezentaci Berounska a Středočeského kraje skutečně širokým spektrem prezentačních nástrojů. Výsledkem je také rozšíření nabídky vzdělávacích prostředků pro školy, vzdělávací instituce v regionu. Příběh Honzy Maňáka je v neposlední řadě i inspirativní příklad zapojení osob se zdravotním postižením do kvalifikované a přínosné práce.
Honza Maňák na WIKIPEDII
Od října 2014 jsou výsledky práce Honzy Maňáka využívány i v nejrozšířenější internetové encyklopedii – české mutaci WIKIPEDIA a jejím uložišti COMMONS.
Cílem záměru je využít zpracované snímky a prezentovat jejich autora (s akcentem na zdravotní postižení). zaměstnavatele, který pro něj vytvořil chráněné pracovní místo.
Specifickými cíli je prezentovat odborný tým, který RNDr Janu Maňákovi poskytuje odbornou podporu a podpořit WIKIPEDIA v záměru výrazněji využívat ilustrační fotografie v článcích.
S cílem prezentovat svého zaměstnavatele, obec a region působení Atelieru Svatopluk, o.p.s. byly jako první publikovány snímky zastavení a tras Naučné stezky Liteň v letní i zimní verzi.
Prakticky bylo opakovaně ověřeno, že RNDr. Jan Maňák si je schopen snímky připravit v pracovní složce, popsat snímek jako soubor jpg i zvládnout celý proces nahrávání do databáze COMMONS. Proces zveřejnění se skládá z dále uvedených kroků, na které byl Honza Maňák zaškolen: 1. přihlášení se na registrovaný uživatelský účet (RNDr. Jan Maňák publikuje na uživatelském účtě označeném „Janmanak“), 2. volba funkce „Nahrávání“ z nabídky v Menu, 3. výběr snímků v připraveném pracovním adresáři, 4. potvrzení autorství snímků, 5. vložení podrobného katalogizačního textu a jeho uložení.
Tyto úkony je RNDr. Jan Maňák provádět samostatně nebo s minimální pracovní asistencí (zejména zopakování a demonstrace činností na počátku pracovního dne) a pomoc při neočekávaném problému (výpadek sítě, volba chybné funkce na notebooku nebo na stránce COMMONS). Zejména je třeba kompletně zpracovat a připravit pro vložení text popisu snímku (jako první byla využita anotace Naučené stezky Liteň upravená podle jednotlivých stezek – modrá, červená, zelená, žlutá).
Snímky uložené do databáze COMMONS již byly využity pro články na WIKIPEDIA – Liteň, Naučná stezka a další.
Pro popis snímku je využíván unifikovaný text navazující na označení snímku v názvu souboru jpg. Text je strukturován do 3 částí: 1. Popis místa pořízení (v první etapě pořizování anotace Naučné stezky Liteň v mutaci pro stezku červenou, zelenou, modrou a žlutou), 2. základní informace o tom, že snímek vzniká na chráněném pracovním místě vytvořeném s podporou Úřadu práce ČR, krajská pobočka Příbram, kontaktní pracoviště Beroun. 3. stručná informace o autorovi a jeho osobním příběhu. Na závěr jsou uvedena podrobně klíčová slova.
Záměr využití snímků Honzy Maňáka pro rozšíření fotografií v článcích WIKIPEDIA využívá výsledků intenzívních speciálních tréninků RNDr. Jana Maňáka trvajících 2, 5 roku. Výsledkem je jeho schopnost samostatně pořizovat snímky v terénu, ukládat je do pracovních složek, zveřejňovat v pracovních uložištích http://jan-manak.zonerama.com a http://honzamanak.rajce.idnes.cz , vyznačovat na pracovních mapách do tras v měřítku 1:5000 a porovnávat s aplikací http://mapy.cz místa a cíle fotografování. Snímky jsou ve formátu jpg označovány názvy a pořadím a je k nim vytvářen v EXCEL katalog s pořadovým číslem, číslem snímku, názvem snímku a dalšími katalogizačními údaji. Využití samostatného sešitu EXCEL pro každý tématický celek umožňuje, aby pracovníci přímé podpory vkládali do dalších sloupců další údaje, zejména podrobně specifikovaná klíčová slova. Právě pro záměr využít snímky v edicích na WIKIPEDII je důležité u každého snímku definovat jeho předmět (místo, obor činnosti, zobrazené osoby, předměty atd.) Vzniká tak podrobný katalog, který bude využíván i pro vytváření modulů kurzů, tras, turistických, prezentací a dalších edic apod.
Následně jsou snímky zvoleného souboru (tematického celku) vkládány do prezentace v MICROSOFT POWERPOINT.
Pro zpracování, upevňování dovedností, zadávání úkolů je třeba stálá pracovní podpora zaškoleného pracovníka, který může souběžně zadání práce RNDr. Maňákovi a její výsledky koordinovat s plánovaným využitím v navazujících projektech.
V novém školním roce tato botanická (analogicky i dendrologická) aktivita naváže i na spolupráci s berounskými základními školami (zejména Jungmannovou, na Wagnerově náměstí a 2. základní školou) v rámci fotografických kroužků, soutěží a vzdělávacích projektů). Tím se prohloubí prezentace Litně a její nové naučné stezky a využití této naučné stezky pro výuku na školách.
Aktivita naváže na již zahájený projekt Jungmannovy základní školy http://beroun-ocima-deti.zonerama.com a k vytváření modulů pro výuku přírodopisu, zeměpisu, výtvarné a estetické výchovy a informatiky.
Zároveň bude zahájena již projednaná spolupráce Atelier Svatopluk o.p.s. s poskytovateli služeb pro osoby se zdravotním postižením v Berouně - zejména tréninkovým centrem Jiná káva v areálu bývalých kasáren.
Klíčová slova:
Celkový („širokoúhlý“) pohled na původní (historickou) podobu areálu smíchovského nádraží. Snímek neznámého autora z doby před rokem 1950. V 50. letech 20. století totiž došlo ke zbourání hlavních nádražních budov a byla vystavena jediná budova v klasicizujícím funkcionalistickém stylu jako výraz tehdejší změny politického klimatu.
This image is from a collection commissioned by the United States Department of Transportation and designed by AIGA.
AIGA/USDot image of stairs (inverted)
Autor: Honza Groh (Jagro), Licence: CC BY-SA 3.0
Orient Express, Nádraží Praha-Smíchov, Česká republika
Autor: Palickap, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha-Smíchov, nádraží.
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY 4.0
Praha-Smíchov. Nádraží Praha-Smíchov, 3. nástupiště.
Autor: ŠJů (cs:ŠJů), Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Smíchov. Podej zásilek na nádraží Praha-Smíchov, vlevo též úschovna zavazadel.
Autor: Honza Groh (Jagro), Licence: CC BY-SA 3.0
Orient Express, Nádraží Praha-Smíchov, Česká republika
Autor: cs:ŠJů, Licence: CC BY-SA 3.0
Nádraží Praha-Smíchov. Podchod k nástupištím.
RWB/RWBA symbol: restaurant