Praha-Stodůlky (nádraží)
Praha-Stodůlky | |
---|---|
přístřešek a bývalá drážní budova | |
Stát | Česko |
Kraj | Hlavní město Praha |
Město | Praha (část Košíře) |
Souřadnice | 50°3′43,92″ s. š., 14°20′45,6″ v. d. |
Provozovatel dráhy | Správa železnic |
Kód stanice | 571463[1] |
Trať | Praha-Smíchov – Hostivice |
Nadmořská výška | 325[2] m n. m. |
V provozu od | 1872 |
Zabezpečovací zařízení | el. stavědlo ESA 44 (DOZ z CDP Praha)[1] |
Dopravní koleje | 2[1] |
Nástupiště (nástupní hrany) | 2 (2)[1] |
Prodej jízdenek | |
Návazná doprava | |
Služby ve stanici | |
Obrázky, zvuky či videa na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Praha-Stodůlky je železniční stanice[3] na jednokolejné neelektrizované trati Praha-Smíchov – Hostivice. Stojí v lese přibližně 600 metrů východně od Bucharovy ulice v katastru pražské čtvrti Košíře. Stanice je součástí Pražské integrované dopravy.
Historie
Železniční trať ze Smíchova do Hostivice byla postavena roku 1872 a od stejného roku sloužila v místě současné stanice zastávka s názvem Cibulka. Pro malé využití byla roku 1877 zrušena, obnovena až roku 1928 a o deset let později opět zrušena z důvodu malé vytíženosti. Z doby její existence se dochovala drážní budova u nástupiště ve směru do Hostivice.
Železniční zastávka s názvem Stodůlky byla zřízena roku 1938 blíž ke Zličínu[pozn. 1], od roku 1976 nesla název Praha-Stodůlky. Roku 1989 došlo k jejímu přesunu do současného místa, kde původně stála zastávka Cibulka (11,5 kilometru od Smíchova).
Podoba stanice
Svým provedením se stodůlecká zastávka podobala zastávce na Žvahově, uvedené do provozu ve stejném roce. Sloužila jako výhybna, u obou kolejí bylo nástupiště se zastávkovou čekárnou. Jako na Žvahově i zde byla pro běžný provoz používána jen přímá kolej ve směru od Prahy.
Obě zchátralá stavědla měla zazděna všechna okna i dveře. Stavědlo 2 zarostlo do hustého borového porostu, prořezaného roku 2006. Návěstidla, výhybky a další součásti zastávky byly rozkradeny a křižování vlaků ve Stodůlkách nebylo možné (stav 2006).
Osobní vlaky zde zastavují na znamení. Nákladní doprava, původně velmi významná, je omezená. Využití stodůlecké zastávky cestujícími je minimální pro velkou vzdálenost městské zástavby, nejezdí k ní žádná linka MHD a nevede ani větší silnice.[4]
Od srpna 2017 probíhala na trati v úseku Praha-Smíchov - Hostivice rekonstrukce zabezpečovacího zařízení spolu s obnovou stávajících neprovozovaných železničních stanic včetně přeměny zastávky Praha-Stodůlky na stanici.[5]
Výpravní budova
Ve směru do Hostivice stojí původní výpravní budova,[pozn. 2] kterou navrhl inženýr-asistent Josef Chvála (1826–1872) v neoklasicistním stylu. Jedná se o typovou výpravní budovu 1. třídy společnosti Buštěhradská dráha, které byly určeny pro malé stanice. Dvoupatrová budova se sedlovou střechou byla postavena na půdorysu čtverce se štítovým průčelím orientovaným do kolejiště. Přízemní část měla pásovou bosáž a taktéž lizény, nároží byla bosovaná. Patra dělila kordonová římsa. V patře byla hladká omítka v lizénových rámech. Průčelí mělo tři okenní osy, i okapová strana měla tři okenní osy, avšak krajní osy byly zaslepené. Okna v přízemí měla půlkruhová zakončení lemované půlkruhovou profilovanou římsou, která nasedala na meziokenní římsu. V patře byla obdélníková okna v šambránách s nadokenní římsou. Ve středních osách byla zdvojená okna, ve štítové straně bylo ještě menší zdvojené okno nad větším. Vrchol štítu měl řezbářskou výzdobu. V přízemí byly dvě kanceláře a čekárna.[6] Budova nepatří dráze a od trati je oddělena plotem.[7][8]
Odkazy
Poznámky
- ↑ Buď v místě nadjezdu Bucharovy ulice nebo mezi nadjezdy ulic V Borovičkách a Ke Koh-i-nooru
- ↑ Výpravní budova 1. třídy zachovalá v původním stavu stojí v Otvovicích na tratí 093
Reference
- ↑ a b c d Plánek stanice Praha-Stodůlky. Portál Provozování dráhy. SŽDC, prosinec 2019.
- ↑ Databáze železničních tratí: Praha-Stodůlky. Atlas Drah Polska, Česka a Slovenska. ISSN 2391-4793. www.atlasdrah.net. 2018.03.30. [cit. 2018-07-16]. Dostupné online.
- ↑ Staniční řád železniční stanice Praha-Stodůlky. Portál Provozování dráhy. SŽDC, 2019-12-10.
- ↑ Společnost pro veřejnou dopravu. Pražské železniční stanice a zastávky: Praha-Stodůlky. 2012. [cit. 2018-06-25]. Dostupné z WWW.Archivováno 25. 1. 2019 na Wayback Machine.
- ↑ Rekonstrukce zabezpečovacího zařízení Praha Smíchov - Hostivice. Drážní úřad, územní odbor Praha. 2. srpna 2017. pdf. [cit. 2018-07-15]. Dostupné online Archivováno 15. 7. 2018 na Wayback Machine..
- ↑ KREJČIŘÍK, Mojmír. Česká nádraži. 2: Severní státní dráha, Brnénsko-Rosická dráha, Buštěhradská dráha. 1. vyd. Litoměřice: Čada, 2005. 306 s. ISBN 978-80-86765-02-0. S. 202, 203, 216–218.
- ↑ Praha – Stodůlky. stodulky.wz.cz [online]. 2016-03-04 [cit. 2023-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
- ↑ Žel. zast. Praha - Stodůlky. prahamhd.vhd.cz [online]. 2019-01-25 [cit. 2023-10-26]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu.
Literatura
- MAHEL, Ivo. Nádraží a železniční tratě. 2. díl, Zaniklé, proměněné a ohrožené stavby na pražské periferii. Vyd. 1. V Praze: Paseka, 2013. 195 s. Zmizelá Praha. ISBN 978-80-7432-298-3. S. 38, 100-101.
- OUTRATA, Jan Jakub; DRAGOUN, Zvonimír. PRAŽSKÝ SEMMERING, K dějinám pražské železniční sítě. Staletá Praha. Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Praze, 2015, roč. XXXI, čís. 2, s. 135–137. Dostupné online [PDF, cit. 2020-01-10]. ISSN 0231-6056. Archivováno 11. 1. 2021 na Wayback Machine.
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha-Stodůlky na Wikimedia Commons
- České dráhy: Praha-Stodůlky
- Orientační plán hlavního města Prahy s okolím (1938), list č.46. Městská knihovna v Praze.
- Orientační plán Prahy a obcí sousedních. Klad listů. Mapový list č. 14 a. Vydáno v říjnu 1914. Měřítko 1:5000. Reprodukce Unie v Praze. Nákladem obce pražské. Nakreslil Stavební úřad odbor II. Vlastník: Národní technické muzeum
- Praha-Stodůlky na Atlas Drah
- Praha-Stodůlky /původní lokalita/ na Atlas Drah
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: MrGreg + Alexrk2 + OpenStreerMaps.org, Licence: CC BY-SA 3.0
Mapa Prahy k využití pro geolokaci vytvořená pomocí OpenStreetMaps.org s úpravou barev a zvýrazněním hranic.
Autor: Ekips39 (vectorisation), Everaldo Coelho and YellowIcon (original), Licence: LGPL
Ikonka z ikonkové sady Crystal Clear
Autor: Honza Groh, Licence: CC BY 3.0
Železniční stanice Praha-Stodůlky