Vršovice

Vršovice
Náměstí Svatopluka Čecha s kostelem sv. Václava
Náměstí Svatopluka Čecha s kostelem sv. Václava
Lokalita
Městská částPraha 10
Správní obvodPraha 10
ObvodPraha 10
ObecPraha
StátČeskoČesko Česko
Zeměpisné souřadnice
Základní informace
Počet obyvatel36 836 (2021)[1]
Počet domů1 385 (2011)[2]
Počet ZSJ16
Vršovice na mapě
Vršovice
Další údaje
Kód části obce490237
Kód k. ú.732257
Geodata (OSM)OSM, WMF
Logo Wikimedia Commons multimediální obsah na Commons
Jak číst infobox Zdroje k infoboxu a českým sídlům.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vršovice (německy Werschowitz) jsou městská čtvrť a katastrální území na jihovýchodě širšího centra Prahy, součást městské části i městského obvodu Praha 10. Sousedí na severu a severozápadě s Královskými Vinohrady, na východě se Strašnicemi, na jihovýchodě s Michlí a na jihozápadě s Nuslemi. Od roku 1885 byly městečkem, v letech 19021921 městem.

Historie

Znak města Vršovic
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Znak Vršovic na vršovické vodárenské věži

Osada Vršovice vznikla v souvislosti s osídlením údolí Botiče v době, kdy se na Vyšehradě usídlil první knížecí rod. Samotný název je poprvé zmiňován v roce 1088 v zakládající listině Vyšehradské kapituly, pod kterou osada spadala.

Původ názvu Vršovic je vykládán různě, avšak žádné vysvětlení zatím není jednoznačně potvrzené. V Hájkově kronice se píše, že se Vršovice jmenují podle jakéhosi Vrše z Lechova. Další teorie odvozuje název od rybářské vrše, která se později dokonce objevila ve znaku Vršovic. Jiná teorie zas tvrdí, že původ názvu Vršovic souvisí s rodem Vršovců.

V roce 13111328 ves vlastnil Pražan Štuka a tehdy k ní patřil dvůr, vinice a rybářství v povodí Botiče. Ten prodal celou ves řádu německých rytířů v Praze. Ve vsi byla v té době tvrz u Botiče, která sloužila jako centrum hospodářského života Vršovic. Za vlády Karla IV. se svahy Bohdalce a nuselského údolí změnily na vinice.

Vesnice byla pravděpodobně zasažena spolu s Nuslemi bitvou u Vyšehradu roku 1420 a stala se svědkem porážky císaře Zikmunda. Roku 1448 odtud také zaútočil pozdější český král Jiří z Poděbrad proti Vyšehradu a dobyl jej. V roce 1556 získal Vršovice Kašpar Granovský z Granova, který sloužil Ferdinandu I. jako sekretář. Granovští však posléze ves v dobrém stavu prodali panu Trčkovi z Lípy. V té době bylo ve Vršovicích deset gruntů, jež stály při jižní straně Pražské silnice, okolo kostela a u ohybu Botiče[3]. Trčka však v době konfiskací (1620) přišel o majetek a vesnice i s vodní tvrzí připadla Šternberkům a příbuzné rodině Paarů.

Vesnice byla zasažena během třicetileté války saskými a švédskými vojsky v roce 1634 a švédským vojskem znovu roku 1639. Místní rolníci přišli o veškerá tažná zvířata nutná k obdělávání půdy a nastal úpadek ve zdejším hospodářství. Ve Vršovicích zůstali kromě statku, jehož pány se v roce 1648 stali Šternberkové, sedláci Jan Kotík, Kateřina Lukešová a Daniel Plachta spolu se 14 chalupníky.[3]

Po smrti hraběte Františka Matyáše Karla ze Šternberka byla obec zanechána jeho manželce a potomkům. Vesnice v té době byla natolik zadlužená, že na ni musela být v roce 1727 uvalena nucená úřední zpráva.[3]

V roce 1788 měla ves 70 chalup, avšak byla zatížena dluhy od svých majitelů, kteří v ní příliš nepobývali.

Roku 1797 koupil Vršovice Jakub z Wimmerů a pro ves nastalo dobré období. Wimmerové vlastnili i přilehlé Nusle, Záběhlice a několik dalších vesnic. Zaváděli moderní metody zemědělství, štěpařství, založili sady, vinice, dbali na rozvoj manufaktur a také štědře podporovali kulturu. Jakub Wimmer v roce 1809 prodal Vršovice za 200 tisíc zlatých Janu Filipovi z Wessenberka, od něhož je roku 1832 za 254 tisíc zlatých koupil Karel Ferdinand Putteany. V polovině 19. století vršovická tvrz zanikla. Posledním šlechtickým majitelem Vršovic se stal hrabě Jiří František August Buquoy od roku 1841. Po něm byl dalším vlastníkem od roku 1858 Alois Procházka, který je koupil za 320 tisíc zlatých, aby je jeho dědici prodali roku 1909 Občanské záložně.

Od roku 1871 prochází územím Vršovic železniční trať postavená společností Dráha císaře Františka Josefa, ale železniční stanice zde vznikla až roku 1882 a dlouho nesla jméno sousedních Nuslí; současný název Praha-Vršovice obdržela za protektorátu.

22. února 1885 byly Vršovice povýšeny na městec a 2. března 1902 na město. 24. listopadu získaly Vršovice městský znak – český lev je znakem Království českého, širočiny s vrší jsou znakem pánů Sekerků ze Sedčic, kteří odvozovali svůj původ od rodu Vršovců, jež měli modrý znak, s vrší. Hradební zeď s cimbuřím je polovicí znaku Královského hlavního města Prahy.

V letech 1906–1907 byl pro Vršovice vybudován vodárenský systém; patřil k němu také zemní vodojem, přečerpávací stanice a obytný dům. Areál postavený podle návrhu Jana Kotěry ve stylu pozdní geometrické secese se nachází v Michli a je kulturní památkou.[4] Vršovická vodárna má věž z režných červených cihel vysokou 42 metrů a po uvedení do provozu zásobovala pitnou vodou Vršovice, Michli, Braník a část Nuslí. Svoji funkci přestala plnit v roce 1975.

Počátkem roku 1922 byly Vršovice začleněny do Velké Prahy.

Vývoj počtu obyvatel

184018601869188018901900191019211930195019611970198019912001
90024003693[5]5732[5]8624[5]13 580[5]24 646[5]33 008[5]39 875[5]43 724[5]58 908[5]55 185[5]48 059[5]41 567[5]37 301[5]

Největší nárůst počtu obyvatel proběhl po roce 1950, kdy byl postaven soubor budov v linii Eden – náměstí Kubánské revoluce (dnes Kubánské náměstí). Do sídliště Vlasta, stavěného od roku 1972, byli přestěhováni obyvatelé středočeské obce Milovice (zhruba 3 500 lidí, většinou vojáků a rodinných příslušníků), kteří byli vystěhováni ze svých původních domovů v souvislosti s umístěním okupačních sovětských vojsk po invazi v roce 1968.[6]

Spolky

  • Dělnický spolek Kruh (1873) – pro podporu v případech „neschopnosti k práci“
  • Obchodní grémium na pomoc zchudlým obchodníkům (1887)
  • Spolek vzájemně se podporujících živnostníků (1895)
  • Občanská záložna – Roku 1888 byla založena Občanská záložna. Kromě hospodářské činnosti plnila společenské funkce a přispívala k rozkvětu obce. Zasloužila se o výstavbu, veřejné osvětlení, zásobování obce pitnou vodou a podporovala kulturní a tělovýchovné organizace. V roce 1911 přistoupila záložna ke stavbě vlastní budovy.

Další informace

Barokní kostel svatého Mikuláše
Vršovický Husův sbor v roce 2023

Zajímavé budovy

Podrobnější informace naleznete v článku Seznam kulturních památek ve Vršovicích.

Sport a vzdělávávní

Vršovice jsou sídlem dvou známých fotbalových klubů SK Slavia Praha a Bohemians Praha 1905. Slavia má tady i hokejový tým i tým vodního póla. Nachází se i zde oddíl stolní tenisu, který nese název Lokomotiva Vršovice, kde své domácí zápasy hraje KT Praha extraligu. Je zde také gymnázium Přípotoční. Nachází se zde také pobočka tělocvičné jednoty Sokol, která provozuje sportovní halu v Heroldových sadech.

Parky

Další fotografie

Odkazy

Reference

  1. Český statistický úřad: Výsledky sčítání 2021 – otevřená data. Dostupné online. [cit. 2022-11-01].
  2. Historický lexikon obcí České republiky – 1869–2011. Český statistický úřad. 21. prosince 2015. Dostupné online.
  3. a b c VÝRUT, Karel. Kapitoly z pražské historie. Vyd. 1. vyd. Pelhřimov: Vyd. Nová Tiskárna Pelhřimov 219 s. ISBN 978-80-86559-01-8. 
  4. vodarna - Památkový Katalog. www.pamatkovykatalog.cz [online]. [cit. 2023-06-30]. Dostupné online. 
  5. a b c d e f g h i j k l m Český statistický úřad. Historický lexikon obcí České republiky 1869–2005. Příprava vydání Balcar, Vladimír; Havel, Radek; Křídlo, Josef; Pavlíková, Marie; Růžková, Jiřina; Šanda, Robert; Škrabal, Josef. 1. vyd. Svazek 2. Praha: Český statistický úřad, 2006. 624 s. ISBN 80-250-1311-1. S. 62. 
  6. Informace o sídlišti Vlasta

Literatura

  • ŠPLÍCHAL, Bedřich. Paměti obce vršovické u Prahy : Vydané na oslavu povýšení obce této na město r. 1902. Praha: Městské zastupitelstvo, 1902. Dostupné online. 
  • ŠPLÍCHAL, Bedřich. Kostel sv. Mikuláše ve Vršovicích : K 900letému jubileu r. 1928. Praha: Občanská záložna, 1928. Dostupné online. 
  • PRIX, Dalibor (ed.): Umělecké památky Prahy. Velká Praha (M-Ž). Praha : Academia, 2017, ISBN 978-80-200-2469-5

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Czech Republic adm location map.svg
(c) Karte: NordNordWest, Lizenz: Creative Commons by-sa-3.0 de
Location map of the Czech Republic
Information-silk.svg
Autor: , Licence: CC BY 2.5
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Michle, vršovická vodárenská věž, znak Vršovic.jpg
(c) ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0
Praha-Michle. Vršovická vodárenská věž, znak Vršovic (shodný s dnešním znakem městské části Praha 10) nad vstupem.
Vršovice zámeček.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Vršovice
Stadion Bohemians, vchod (03).jpg
Autor: Vojtasekd, Licence: CC BY 4.0
Fotbalový stadion Ďolíček v únoru 2024
Stadion Eden (2).jpg
Autor: Vojtasekd, Licence: CC BY 4.0
Stadion v únoru 2024
Praha Vršovice Koh-i-Noor 5.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha 10-Vršovice, továrna Koh-i-Noor Waldes
Praha-Eden železniční zastávka (únor 2024).jpg
Autor: Vojtasekd, Licence: CC BY 4.0
Železniční zastávka v únoru 2024
Zimní stadion Eden exteriér (únor 2024).jpg
Autor: Vojtasekd, Licence: CC BY 4.0
Zimní stadion Eden z venku, únor 2024
Praha-ministerstvo-ŽP-2.jpg
Autor: Czech Wikipedia user Packa, Licence: CC BY-SA 2.5
Ministerstvo životního prostředí ve Vršovicích (Vršovická ulice, Praha 10).
Praha, Vršovice - Kodaňská 582 226.jpg
Autor: Matěj Baťha, Licence: CC BY-SA 3.0
Praha, Vršovice - Kodaňská č. p. 582 (nároží s Finskou)
Vršovická záložna 5.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha 10-Vršovice, záložna
Vršovický Husův sbor 1.jpg
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Praha 10-Vršovice, Husův sbor
Praha KÚ Vršovice.png
Autor: Valdemar, Licence: CC BY-SA 4.0
Mapka umístění pražského katastrálního území Vršovice
Vršovice pohled od nádraží 1903.jpg
Vršovice - pohled od vršovického nádraží, 1903
Železniční stanice Praha-Vršovice (únor 2024).jpg
Autor: Vojtasekd, Licence: CC BY 4.0
Železniční stanice Praha-Vršovice v únoru 2024
Čechovo nám. celek 2.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Náměstí Svatopluka Čecha
Vršovice, kostel sv. Václava oltář2.JPG
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Vršovice, kostel sv. Václava