Praha jih (odstavné nádraží)

Praha jih
Odstavné nádraží jižně od mostu Záběhlické ulice
Stát	Česko Česko
Kraj	Hlavní město Praha
Město	Praha (část Michle, Záběhlice)
Souřadnice	50°3′3,96″ s. š., 14°28′23,88″ v. d.
Provozovatel dráhy	České dráhy
Kód stanice	583765[1]
V provozu od	1971
Zabezpečovací zařízení	Reléové zabezpečovací zařízení[1]
Dopravní koleje	13 (vjezdová skupina) + 11 (odjezdová skupina)[1]
Nástupiště	-
Obrázky, zvuky či videa na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Praha jih^[2] (v prohlášení o dráze označované též názvem Praha Jih,^[3] dříve užíván v prohlášení o dráze též název Praha ONJ,^[2] jinak užívány též názvy odstavné nádraží Jih, ve služebních pomůckách^[zdroj?] Praha odstavné nádraží) v Praze je odstavné nádraží v Michli, částečně zasahuje též do Záběhlic. Je komplexem zařízení pro zajištění provozního servisu, čištění, údržby a vystrojení vlakových souprav osobní železniční dopravy, a to jak příměstské v okolí Prahy, tak i dálkové. Bylo vybudováno v letech 1961–1999. Lze přiřadit k budově s adresou Chodovská 1476/3b. Organizačně spadá pod Depo kolejových vozidel Praha. 1. března 2017 byla provozní jednotka přejmenována z Provozní jednotky ONJ (odstavné nádraží jih) na PJj (Provozní jednotka jih).^[zdroj?]

Historie a popis

Odstavné nádraží Praha ONJ bylo vybudováno na základě koncepce přestavby pražského železničního uzlu, na které se dohodlo roku 1959 hlavní město Praha s ministerstvem dopravy a která byla vyjádřena v usnesení československé vlády č. 928/1960 z 12. října 1960. Osobní doprava měla být v Praze soustředěna na hlavní nádraží. Odstavování a servisní činnosti pro osobní dopravu měly být soustředěny do odstavných nádraží Sever a Jih, nákladní doprava měla být svedena do jediného hlavního seřaďovacího nádraží ve Vršovicích. Odstavné nádraží sever, jehož výstavba bylo plánována nejdříve do Libně, později do Běchovic, nakonec zřízeno nikdy nebylo. V roce 2000 bylo z důvodu útlumu nákladní železniční dopravy rozhodnuto i o zrušení vršovického seřaďovacího nádraží pro nákladní dopravu. Odstavné nádraží jih bylo na rozdíl od toho skutečně vybudováno.

Výstavba začala v říjnu 1961, hlavní část byla dokončena v prosinci 1971, kdy bylo propojeno bohdaleckým průkopem souběžně s nuselsko-modřanskou dráhou s vršovickým osobním nádražím. Při vytváření násypů a výkopů železničního spodku bylo přemístěno 197 000 m³ zeminy. V první etapě byla vybudována vjezdová (západní spojovací kolej a zhlaví) a střední skupina, k nimž patří i výtažná a fekální kolej, celkem 22,3 km kolejí a 151 výhybek, přijímací budova, ústřední stavědlo a další tři stavědla, místo pro provozní ošetření lokomotiv, 8,7 km komunikačních kabelů, 5 km vodovodů a 5 km kanalizací.

Od roku 1969 do prosince 1978 probíhala druhá etapa výstavby. K ní patřila tunelová myčka s čistírnou odpadních vod, hlavní hala pro provozní ošetření vlakových souprav s průjezdnými kolejemi a dvě rychlomyčky. Bylo dokončeno zatrolejování celého kolejiště vybudovaného v první etapě a vybudovány osvětlovací věže. Od roku 1974 do prosince 1988 byla budována spalovna odpadků z osobních vozů a parní kotelna. Od května 1974 do prosince 1977 bylo dokončeno kolejiště střední skupiny i s elektrickým ohřevem. Rovněž od května 1974 do prosince 1977 byly vybudovány ubytovny pro vlakový personál s kapacitou 344 lůžek. V červenci 1979 začalo být budováno depo jídelních a lůžkových vozů – provozní budova s výrobnou jídel a polotovarů, výrobna blokového ledu, prádelna, hala pro zbrojení vozů a související kolejiště. Od listopadu 1984 do září 1989 byl budován přívodní řad pitné vody.

V letech 1978–1982 bylo vybudováno 150 m široké přemostění Botiče železobetonovou deskou. Záběhlická ulice byla přeložena na nový most překlenující kolejiště. Od září 1982 do listopadu 1989 bylo vybudováno 26 kusých kolejí s prozatímním ukončením před Botičem. Od dubna 1990 do prosince 1999 byly zprovozněny 4 průjezdné koleje a jedna kusá. Roku 1998 byla dokončeno napojení spojky do vršovického seřaďovacího nádraží přes Slatiny. V prosinci 1999 bylo dobudováno dalších 7 průjezdných a 1 kusá kolej. Pro řízení provozu byla vybudována nová výpravní budova (stavědlo „odjezd“).

České dráhy v roce 2007 měly do budoucna záměr do areálu nastěhovat i další provozy. Od 1. dubna 2006 do 31. října 2007 byl budován nový mycí tunel o délce 91,2 m za 296 milionů korun. Po požáru odstavených vozů v roce 2006^[4] byla od roku 2007 byla také výrazně posílena ostraha areálu proti zlodějům kovů, sprejerům a bezdomovcům. Areál byl oplocen, vybaven 15 průmyslovými kamerami, z toho 4 otočnými, a je střežen bezpečnostní agenturou.^[5]

Hala 518 je vyhrazena pro soupravy Pendolino řady 680, v nepřetržitém provozu se zde střídá 157 údržbářů, jsou zde pracoviště elektroniků, zámečníků, defektoskopie soukolí a další specialisté. Hala 512 slouží k provozní údržbě elektrických souprav systému Esko; pracuje zde 51 údržbářů a je zde i elektronická dílna.^[5]

Kolejiště nádraží je uspořádáno jako kolejová smyčka a umožňuje v případě potřeby pouhým průjezdem snadno otočit soupravu. V běžném provozu jsou však soupravy orientovány stále stejně.

Úsek mezi žst. Praha-Vršovice seř. n. (odj. skupina) a Praha Jih je veden jako součást celostátní dráhy, avšak neprovozuje jej Správa železnic, ale České dráhy a.s. Je to jednokolejná trať o délce 0,95 km, napájení 3 kV, traťová rychlost 60 km/h, na dvou místech zaústěna do dráhy Správy železnic, a doprava je zde organizována jak formou jízdy vlaku, tak formou posunu mezi dopravnami.^[6]

Trať, která vede kolem Slatin a je zaústěná do trati Praha – Benešov u Prahy u Edenu je sice stavebně dvoukolejná (těleso i trakční stožáry jsou na to připraveny), nicméně postavena je pouze jedna kolej. Spolu s nedokončeným zhlavím pod mostem Záběhlické ulice tak toto místo tvoří úzké hrdlo odstavného nádraží. V plánu je zvoukolejnění trati.

Další fotografie

• 
  Propojovací trať pod můstkem ulice Nad Vršovskou horou u Slatin.
• 
  Severovýchodní zhlaví Odstavného nádraží jih
• 
  Přemostění Záběhlickou ulicí.
• 
  Tunel Botiče pod východní větví nádraží.
• 
  Pohled od Záběhlic. Vlevo v popředí zaústění Botiče pod nádraží.
• 
  Tunel Botiče pod západní větví nádraží.
• 
  Tunel Botiče pod západní větví nádraží.
• 
  Mosty přes ulici U plynárny, pravá kolej vede na odstavné nádraží.
• 
  Pohled od průkopu Bohdalce na mosty přes ulici U plynárny.
• 
  Služební zastávka Praha-Vršovice depo. Levá kolej vede od odstavného nádraží, pravá kolej patří k trati 210.

Reference

Související články

• Pražský železniční uzel
• Železniční doprava v pražské aglomeraci
• Depo kolejových vozidel Praha
• Lokomotivní depo Praha-Vršovice
• Seznam železničních stanic v Praze

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Praha jih na Wikimedia Commons
• Marek Mahdal: Spořilovské odstavné nádraží Praha-jih, Spořilovské noviny, 22. 9. 2005
• Michal Roh: Pražský železniční uzel – historie^{[nedostupný zdroj]}, Bulletin nákladní přepravy ČD Cargo 2005/1
• Irena Pospíšilová: DKV Praha dnes a zítra^{[nedostupný zdroj]}, Železničář, týdeník Českých drah, 22/2007
• Odstavné nádraží Praha jih Archivováno 24. 4. 2013 na Wayback Machine., Prostor - architektura, interiér, design
• Projekty a realizace - Odstavné nádraží Praha jih, SUDOP PRAHA a.s., 2004
• Technické památky, Praha 4, Odstavné nádraží Praha - jih, www.hornictvi.info