Prahlad Džani

Prahlad Džani (angl. přepis Prahlad Jani), také známý jako Mataji (narozen jako Chunriwala Mataji; 13. srpna 1929 – 26. května 2020)^[1] byl indický sádhu. Tvrdil, že od roku 1940 žil bez jídla a vody, a že jej vyživovala bohyně Amba.

Dětství, raná dospělost

Džani vyrůstal ve vesnici Charada v oblasti Mehsana.^[2] Podle svých slov v sedmi letech opustil domov a začal žít v džungli.^[3]

V 11 letech prodělal náboženský zážitek a stal se následovníkem hindské bohyně Amby. Od té doby se odíval jako ženské uctívačky Amby: nosil červený oděv ve stylu sárí, bižuterii a rudé květy ve svých dlouhých vlasech.^[3] Džani byl známý jako Mataji („zjevení Velké Matky“). Věřil, že bohyně mu poskytuje tekutou výživu^[3] nebo vodu, která kape skrze otvor v jeho patře, což mu umožňuje žít bez jídla a vody.^[2]

Od sedmdesátých let 20. století Džani žil jako poustevník v jeskyni v deštném pralese u chrámu Gujarati v Ambaji, vstával ve 4 hodiny ráno každý den a většinu času trávil meditací.^[3]

Pozorování

V roce 2003 proběhlo první pozorování Džaniho, v roce 2010 druhé, obou se zúčastnil Sudhir Shah, neurolog ze Sterling Hospitals v Ahmadábádu, který zkoumá osoby, které o sobě tvrdí, že mají výjimečné duševní schopnosti, včetně jiných prániků jako např. Hira Ratan Manek. V obou případech pozorovatelé potvrdili Džaniho schopnost přežít ve zdraví bez jídla a vody během testovacího období, ačkoliv ani jedna ze studií nebyla publikována v odborných periodicích.^[4] Na dotazy ohledně experimentu z r. 2010 odpověděl mluvčí armádní indické výzkumné agentury DRDO, že výzkumné objevy jsou „tajné“ dokud nebudou formulovány závěry^[5] a další oficiální tisková zpráva výzkumného týmu oznámila, že jakákoliv interní informace může být publikována pouze se souhlasem hlavního účastníka výzkumu agentury DIPAS.^[zdroj?] Nezainteresovaní výzkumníci a jiní kritici zpochybnili platnost těchto výzkumů^[3][6][7] a vyjádřili své přesvědčení, že ačkoliv je možné přežít bez jídla a vody několik dní, není to možné po několik let.^[7] Zejména z toho důvodu, že by organismu chyběla klíčová energetická látka – glukóza.^[8] Věrohodnost Matajiho tvrzení nebyla nikdy nezávisle potvrzena s ohledem na fakt, že všechny testy byly prováděny v Indii.

Výzkum z roku 2003

V r. 2003 pozoroval Sudhir Shah a další lékaři Džaniho ve Sterling Hospital po dobu 10 dní. Džani byl v uzavřené místnosti a dostával pouze 100 mililitrů vody denně, kterou používal na vypláchnutí úst. Lékaři tvrdí, že během sledování nevyloučil žádnou moč ani stolici, ale že moč se formovala v močovém měchýři.^[2] Mluvčí nemocnice řekl, že Džani je fyzicky v pořádku, ale poznamenal, že otvor v patře je nenormální jev.^[2] Skutečnost, že Džaniho váha během 10 dní mírně klesla, vrhla určité podezření na jeho tvrzení, že může žít bez jídla neomezeně dlouho.^[9]

Výzkum z roku 2010

Od 22. dubna do 6. května 2010 byl Džani opětovně sledován a zkoumán Sudhirem Shahem a týmem 35 výzkumníků z indické agentury DIPAS (Defence Institute of Physiology and Allied Sciences) a dalších organizací.^{[3][10][11][12]} Ředitel DIPASu řekl, že výsledky výzkumu by mohly „významně prospět lidstvu“, od „vojáků přes oběti přírodních katastrof až po kosmonauty“ – všem těm, kteří musí přežít dlouhá období bez jídla či vody.^[13] Testy proběhly opět ve Sterling Hospitals.^[14] Professor Anil Gupta,^[15] Professor Anil Gupta ze SRISTI^[15] který dohlížel na průběh výzkumu, řekl, že tým byl „zaujat“ Džaniho jogínskými technikami, které mu umožňují kontrolovat tělesné funkce.^[16]

Tým podroboval Džaniho dennímu klinickému vyšetření, krevním testům a skenům. Džani byl pod nepřetržitým dohledem buď několika kamer, nebo osobním pozorováním. Badatelé říkají, že Džani opouštěl pozorovací místnost na testy a kvůli pobytu na slunci – při tom byl neustále nahráván na kameru.^[17] Podle výzkumníků spočíval Džaniho jediný kontakt s tekutinou v kloktání a od pátého dne pozorování občasné koupání. Toaleta v Džaniho místnosti byla zapečetěná, aby se prokázalo jeho tvrzení, že nepotřebuje močit ani vylučovat stolici.^[3]

Po patnácti dnech pozorování, během kterých údajně nejedl, nepil ani nechodil na záchod, byly všechny lékařské testy vyhodnocené jako normální a výzkumníci popsali jeho zdravotní stav jako lepší než lidí polovičního věku.^[3] Lékaři také prohlásili, že ačkoliv množství tekutiny v Džaniho močovém měchýři se měnilo a že Džani nejspíše „je schopen produkovat moč v měchýři“,^[16] moč nevylučoval. Na základě úrovně leptinu a ghrelinu (dva hormony související s chutí k jídlu), badatelé z DRDO předpokládali, že Džani mohl vykazovat extrémní formu adaptace organismu na hlad a omezení příjmu vody.^[18] DIPAS v r. 2010 prohlásil, že jsou plánované další výzkumy,^[19][20] jejichž předmětem bude zkoumání mechanismu vylučování metabolického odpadu z Džaniho těla, získávání energie pro vyživování jeho organismu a způsob hydratace jeho těla.^[21]

Reakce

Dr. Michael Van Rooyen, ředitel Harvard Humanitarian Initiative, odmítl výsledky pozorování jako „nemožná“ s tím, že těla hluboce podvyživených lidí rychle spotřebovávají své vlastní zásoby, což vede k selhání jater, tachykardii (zvýšená tepová frekvence) a srdečnímu selhání. Mluvčí American Dietetic Association prohlásil, že lidské tělo může přežít pouze o vodě, ačkoliv ne zdravě a že bez příjmu stravy nelze dodat potřebné množství vitamínů a minerálů.^[6] Nutriční badatel Peter Clifton rovněž nesouhlasil se závěry studie a obvinil výzkumný tým z „podvodu“, když Džanimu dovolili kloktat a koupat se. Také prohlásil, že člověk průměrné váhy by po „15 až 20 dnech“ bez vody zemřel.^[7] Lidé, kteří nepřijímají jídlo a vodu, aby vyvolali zdání nadpřirozených schopností, často umírají.^[7] Sanal Edamaruku připodobnil experiment k frašce, protože tým dovolil Džanimu odejít mimo záběry kamer údajně proto, aby Džani přijal osoby, které ho uctívají, a také mohl opustit střeženou místnost kvůli opalování. Edamaruku také řekl, že kloktání a koupání nebylo dostatečně monitorováno. Také mu nebylo umožněno zúčastnit se obou výzkumů^[4] a obvinil Džaniho z toho, že má „vlivné ochránce“, kteří Edamarukovi nepovolili se s podmínkami a průběhem výzkumu blíže seznámit, ačkoliv byl k tomu vyzván během živého televizního vysílání.^[4] Indian Rationalist Association vysledovala, že osoby, které o sobě tvrdily, že mají podobné schopnosti, byly posléze usvědčeny z podvodu.^[3]

V září 2010 oznámil dr. Shah, že vědci z Rakouska a Německa nabídli navštívit Indii a podrobit Džaniho dalšímu výzkumu spolu s dalšími vědci z USA. Džani se dalších výzkumů hodlal zúčastnit.^[22]

Vystoupení v televizi a na veřejnosti

V r. 2006 vysílal Discovery Channel dokument s názvem The Boy with Divine Powers (v překladu „Hoch s božskými schopnostmi“), ve kterém vystoupili Džani a Shah v pětiminutovém rozhovoru.^[23] V r. 2010 publikovala Independent Television Network (ITN) článek a video, ve kterém se Džani vyjadřoval k výzkumu z r. 2010.^[24] Ve stejném roce vystoupil Džani v rakouském dokumentu Am Anfang war das Licht („Na počátku bylo světlo“).^[25][26]

V říjnu 2010 odvysílal italský program Rai 2 pořad Voyager („Cestovatel“), který o Džanim a výzkumech rozsáhle informoval.^[27][28]

V říjnu 2011 byl Džani param pujya (vedoucí obřadu) na velikém shobha yatra (hinduistické procesí), které se konalo poblíž Gándhínagaru. Během procesí bylo proneseno 1000 recitací k bohyni Durga.^[29]

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prahlad Jani na anglické Wikipedii.