Pralesničkovití

Pralesničkovití
Dendrobates azureus a D. tinctorius
Vědecká klasifikace
Říše	živočichové (Animalia)
Kmen	strunatci (Chordata)
Třída	obojživelníci (Amphibia)
Řád	žáby (Anura)
Čeleď	pralesničkovití (Dendrobatidae) Cope, 1865
(c) Tnarg 12345, CC BY-SA 3.0 Rozšíření pralesničkovitých (černě)
Sesterská skupina
ropuchovití (Bufonidae)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pralesničkovití (Dendrobatidae) je čeleď malých pestrých jedovatých žab žijících ve středo a jihoamerických pralesích. Obecně se jim říká pralesničky nebo šípové žáby. Indiáni kmene Embera (Čokó) v severozápadní Kolumbii totiž chytali pralesničku strašnou a některé příbuzné druhy z rodu Phyllobates a jejich jedovatým kožním sekretem natírali šípy. Takto otrávenými šípy a foukačkovými šipkami pak zabíjeli zvířata včetně jaguárů.^[1] Valná většina druhů pralesniček však má jed podstatně slabší a k podobným účelům se proto nehodí.

Žijí v tropických pralesích Střední a Jižní Ameriky. Většina druhů pobývá na zemi, případně v pralesním podrostu několik metrů nad zemí, některé druhy v korunách stromů. Dosahují délky 1 až 6 cm, jsou štíhlé a pestře zbarvené, což upozorňuje na jejich jedovatost. Zbarvení a vzorování se liší u různých druhů, nemusí být stejné i v rámci jednoho druhu. Na špičkách prstů předních nohou mají malé polštářky sloužící jako přísavky.^[2] Všechny pralesničky jsou jedovaté, ale jed většiny druhů není pro člověka nebezpečný. Člověku nebezpečné jsou pouze dva nejjedovatější druhy: patří žlutě zbarvená pralesnička strašná (Phyllobates terribils) a podobná pralesnička dvoubarvá (Phyllobates bicolor), která se od ní liší černýma nohama. Uvádí se, že jed z jedné žáby aplikovaný injekčně může usmrtit až tisíc myší. Oba druhy se vyskytují v západní Kolumbii a zdejší Indiáni z kmne Embera jejich jedem natírají šípy k lovu^[3], z toho pochází starší označení celé skupiny – šípové žáby. Jed pralesničky barvířské používali někteří amazonští Indiáni, zejména Tupinambové, k přebarvování peří papoušků. Pokud se ranky po vytrhaných perech potřou silně zředěným jedem, naroste ptákovi oranžové nebo žluté peří namísto zeleného. Tato technika se označuje jako tapiragé.^[zdroj?]

• Colostethinae (podčeleď)
  • Ameerega Bauer, 1986
  • Colostethus Cope, 1866
  • Epipedobates Myers, 1987
  • Silverstoneia Grant et al., 2006
• Dendrobatinae (podčeleď)
  • Adelphobates Grant et al., 2006
  • Dendrobates Wagler, 1830
  • Excidobates Twomey & Brown, 2008
  • Minyobates Myers, 1987
  • Oophaga Bauer, 1994
  • Phyllobates Duméril & Bibron, 1841
  • Ranitomeya Bauer, 1986
• Hyloxalinae (podčeleď)
  • Hyloxalus Jiménez de la Espada, 1870

Pralesničky jsou často chovány také v zoo. V Zoo Praha se v letech 2019 a 2020 konaly krátkodobé (dvouměsíční) výstavy těchto žab, a to v Gočárových domcích, v tzv. Galerii Gočár. Obě výstavy byly v Česku unikátní. Každá z nich totiž představila na 30 taxonů a barevných forem, přičemž taková kolekce nebyla do té doby v Česku veřejně vystavena.^[4]

• 
  Pralesnička azurová
• 
  Pralesnička batiková
• 
  Pralesnička barvířská
• 
  Pralesnička drobná
• 
  Pralesnička síťkovaná
• 
  Pralesnička strašná
• 
  Pralesnička tříbarvá

• Obrázky, zvuky či videa k tématu pralesničkovití na Wikimedia Commons
• Taxon Dendrobatidae ve Wikidruzích