Prales

Prales (synonymum pro původní či primární les) ve volnějším (a dnes častěji užívaném) pojetí je člověkem v podstatě neovlivněný les, kde druhová skladba a prostorová struktura odpovídají poměrům stanoviště, tzn. nejpotenciálnějšímu přirozenému stavu (blíží se klimaxu). Za původní les (prales) lze označit i lesy, které byly v minulosti částečně člověkem ovlivněny, ovšem zásah neměl vliv na vybočení z přirozeného směru vývoje a stopy takového zásahu nejsou již dávno patrné. Termín prales lze ztotožnit s označením „les původní“. Velmi vžité a tradiční je užívání termínu prales pro označováním některých lesů, které ve skutečnosti jsou „pouze“ lesem přírodním či dokonce lesem přírodě blízkým – např. „prales Mionší“, „Prales Bukačka“, „Rýchorský prales“ atd. Toto označení přírodních lesů je poměrně rozšířené a podporované turistickým průmyslem, regionálním patriotismem.^[1]

Opakem termínů prales nebo primární les je druhotný les. Evropské lesy patří mezi druhotné lesy.^[2]

Přísnější definice pralesa požadovala nulové ovlivnění člověkem. Podle takové definice na Zemi už de facto žádný prales neexistuje. I Amazonský prales obsahuje domestikované rostliny, které pěstovali původní obyvatelé^[3] a je z velké části jen několik století starý.^[4] Člověk svou činností ovlivňuje celou planetu tisíce let (z toho důvodu je spíše upřednostňována definice uvedená výše). V mnohých pralesích probíhalo vypalování porostů lidmi již před mnoha tisíci lety.^[5] Před několika tisíci lety (i v době ledové) byla také původní skladba lesa odlišná a i druhy stromů postupně migrují.^[6] Nové lesy také vážou více oxidu uhličitého než staré lesy, takže zanikání lesů (například přírodními požáry) a jejich obnova je pozitivním jevem.^[7]

Pralesy (původní lesy) zabírají v ČR pouze 921,23 ha, což je nepatrný zlomek celkové rozlohy lesů a relativně malá plocha i ve srovnání s lesy přírodními (přirozenými), které jsou definovány volněji.^[8] V následujícím přehledu jsou uvedeny známější lokality uváděné tradičně jako „pralesy“, přestože některé z nich jsou spíše přírodními (přirozenými) lesy:

• Žofínský prales (nepřístupné)
• Hojná voda (přístupné)
• Boubínský prales (nepřístupné, největší)
• Cahnov-Soutok – soutok Moravy a Dyje
• Jezerka – Krušné hory (přístupné)
• Keprnický prales – Jeseníky (přístupné)
• NPR Kohoutov – Křivoklátsko
• Milešický prales – Šumava
• Prales Jizera – Jizerské hory
• Přírodní rezervace Velký a Malý Polom – Železné hory
• Mionší – CHKO Beskydy (nepřístupný, pouze s průvodcem)
• Javořina – Bílé Karpaty
• Rýchorský prales – Krkonoše
• Sobědražský prales

• Amazonský deštný prales
• Biom
• Deštný prales
• Geobiom
• Konžský deštný prales
• Les
• Původní bukové lesy Karpat a dalších oblastí Evropy
• Přirozený les

• Obrázky, zvuky či videa k tématu prales na Wikimedia Commons
• Téma Prales ve Wikicitátech
• Slovníkové heslo prales ve Wikislovníku
• Stránky o výzkumu a monitoringu přirozených lesů v České republice^{[nedostupný zdroj]}
• ZÁSADY NÁZVOSLOVÍ PŘI HODNOCENÍ „PŘIROZENOSTI“ LESNÍCH POROSTŮ dle AOPK
• Ani vědci-ekologové nemají jasno v definici "divočiny"
• Jan Stejskal o přirozených lesích a "pralesích" v Ekolistu^{[nedostupný zdroj]}
• Mapa pralesů v Evropě