Pramen knížete Václava
8. Kníže Václav | |
---|---|
Kníže Václav (vývod II) před Mlýnskou kolonádou | |
Poloha | |
Světadíl | Evropa |
Stát | Česko |
Kraj | Karlovarský |
Město | Karlovy Vary |
Zeměpisné souřadnice | 50°13′31″ s. š., 12°52′56″ v. d. |
Parametry | |
Objevení | 1784 |
První záchyt | 1786 |
Teplota | 65,6 °C a 64,3 °C |
Vydatnost | 4 l/min a 2 l/min |
Obsah CO2 | 500 mg/l |
Ostatní | |
Původní název | Bernardův |
Typ | teplý minerální pramen |
Nadm. výška | 390 m n. m. |
Přístupnost | volně přístupný |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pramen Kníže Václav I a II, původně Bernardův, je osmý karlovarský minerální pramen. Nachází se na levém břehu řeky Teplé uprostřed lázeňské části Karlových Varů. Umístěn je na Mlýnské kolonádě a je rozveden do dvou pramenních váz. Jedna část pramene o teplotě 65,6 °C[1] je vyvedena do pramenní vázy přímo na kolonádu, druhá váza je umístěna na prostranství před kolonádou. Tam má teplotu 64,3 °C.[1] Oba zdroje jsou volně přístupné.
Historie
První zmínky o nepříliš vydatném pramenu na úpatí skály, kde stávala socha sv. Bernarda, se objevují v roce 1784.[2] Bylo to v místech, kde stála Bernardova skála, a kdy ještě zasahovala až do koryta řeky. Pramenu byla věnována větší pozornost až po četných výkopech, kdy se jeho vydatnost zvýšila natolik, že byl přirovnáván k Vřídlu. Nebyl dlouho pojmenován, ale nakonec dostal jméno Bernardův podle skály, zpod níž vytryskl. Mohutnost výstřiku přesahovala tehdy čtyři metry a teplotu měl téměř 70 °C. Vyvěral na dvou místech, kde byl podchycen dřevěnými jímkami a vyveden vlastním vztlakem do výše 4,75 metrů. Voda byla rozváděna jednak do lázeňských domů a využívána ke koupelím, ale také byla přiváděna do přilehlé budovy do kotlů, kde se vyráběla léčivá karlovarská sůl. V důsledku zarůstání jímacího zařízení poklesla postupem času vydatnost i teplota pramene. Od roku 1847 byl několikrát jímán a byl jedním z prvních, kde bylo použito jímání pomocí vrtů.[2][3]
V letech 1870–1871 byla nad pramenem vystavěna kamenná Mlýnská kolonáda podle návrhu architekta Josefa Zítka. Tehdy byl vývěr pramene sveden do dvou pramenních váz z cínu a žuly,[3] do té doby byly vývěry zachycovány odděleně.
Současný stav
Přestože pramen pochází z jednoho zdroje, jeho teplota i vydatnost jsou různé. První vývod pramene Kníže Václav I je přímo v promenádní hale Mlýnské kolonády. Jeho teplota je zde 65,6 °C a vydatnost 4 litry/min. Druhý vývod Kníže Václav II má pramenní vázu umístěnu několik metrů před kolonádu na přemostění řeky Teplé. Zde má teplotu 64,3 °C a vydatnost je 2 litry/min. Obsah CO2 je u obou vývodů stejný: 500 mg/litr.[4]
Pozn.: Římské číslice I a II za názvem pramene znamenají čísla vývodů, tedy Kníže Václav (vývod I) a Kníže Václav (vývod II).
Fotogalerie
- Kníže Václav II, v pozadí Kníže Václav I, 13. března 2019
- Kníže Václav II, v pozadí Kníže Václav I, 13. března 2019
- Kníže Václav II před Mlýnskou kolonádou, 13. března 2019
- Kníže Václav I v Mlýnské kolonádě, 13. března 2019
- Kníže Václav I v Mlýnské kolonádě, 13. března 2019
- Kníže Václav I v Mlýnské kolonádě, v pozadí Kníže Václav I, 13. března 2019
Odkazy
Reference
- ↑ a b Prameny v Karlových Varech [online]. Karlovy Vary: Správa přírodních léčivých zdrojů a kolonád, 2010 [cit. 2012-08-12]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-08-03.
- ↑ a b NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. s. 32–33. Dostupné online.
- ↑ a b BURACHOVIČ, Stanislav. Nepostradatelný průvodce Karlovými Vary a okolím. Karlovy Vary: Alha, 1997. 93 s. ISBN 80-902369-0-1. Kapitola Karlovarské prameny, s. 45–49.
- ↑ VARY, Infocentrum města Karlovy. Pramen knížete Václava. Karlovy Vary [online]. 2013-01-17 [cit. 2019-03-25]. Dostupné online.
Literatura
- NIKOLOVOVÁ, Soňa. Minerální prameny Karlovarského kraje. Praha, 2009 [cit. 2019-03-30]. 62 s. bakalářská práce. Pedagogická fakulta UK. Vedoucí práce RNDr. Vasilis Teodoridis, Ph.D. Dostupné online.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pramen knížete Václava na Wikimedia Commons
- Pramen knížete Václava v databázi eSTUDÁNKY
- Referenční laboratoře PLZ – Tajemství karlovarských pramenů
- EnviWeb Zpravodajství životního prostředí – Karlovarské prameny
- iDnes.cz – Výjimečné prameny
- Infocentrum města Karlovy Vary – Prameny Karlovy Vary
- Infocentrum města Karlovy Vary – Kolonády Karlovy Vary
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: Brück & Sohn Kunstverlag Meißen, Licence: CC BY-SA 3.0
Karlsbad; Schloßbrunnen
Autor: Zorka Sojka, Licence: CC BY-SA 4.0
Pramen "Kníže Václav I" v Mlýnské kolonádě
Autor: Zorka Sojka, Licence: CC BY-SA 4.0
Pramen "Kníže Václav I" v Mlýnské kolonádě, v pozadí "Kníže Václav II"
Autor: Zorka Sojka, Licence: CC BY-SA 4.0
Pramen "Kníže Václav II" před Mlýnskou kolonádou
Autor: Zorka Sojka, Licence: CC BY-SA 4.0
Pramen "Kníže Václav II" před Mlýnskou kolonádou, v pozadí na kolonádě "Kníže Václav I"
Autor: Zorka Sojka, Licence: CC BY-SA 4.0
Pramen "Kníže Václav II" před Mlýnskou kolonádou
Autor: Zorka Sojka, Licence: CC BY-SA 4.0
Pramen "Kníže Václav II" před Mlýnskou kolonádou, v pozadí na kolonádě "Kníže Václav I"
Autor: Zorka Sojka, Licence: CC BY-SA 4.0
Pramen "Kníže Václav I" v Mlýnské kolonádě