Pratt & Whitney Canada PW100
PW100 | |
---|---|
Motor PW120 v Canada Aviation Museum | |
Typ | turbovrtulový motor |
Výrobce | Pratt & Whitney Canada |
První rozběh | 1984 |
Hlavní použití | ATR 42/ATR 72 Bombardier Dash 8 CASA C-295 Embraer EMB 120 Fokker 50 Xian MA60 |
Výroba | od 1984 |
Pratt & Whitney Canada PW100 je rodina turbovrtulových leteckých motorů s výkonem od 1 800 do 5 000 shp (1 300—3 700 kW) vyráběných kanadskou společností Pratt & Whitney Canada. První byly uvedeny na trh v roce 1984. V oblasti regionálních dopravních letounů k roku 2016 představují 89 % instalovaných pohonných jednotek, čímž tomuto tržnímu segmentu dominují před výrobky srovnatelné kategorie firem Allison a GE Aviation.[1]
Konstrukce
Typ, původně označený PT7, užívá relativně nezvyklou tříhřídelovou konstrukci. U rodiny verzí PW100 odstředivý nízkotlaký rotor poháněný jednostupňovou nízkotlakou turbínou přeplňuje plyny odstředivý vysokotlaký rotor poháněný jednostupňovou vysokotlakou turbínou, zatímco verze PW150 k přeplňování používá třístupňový nízkotlaký axiální kompresor. Výkon je na excentricky umístěný reduktor pohánějící vrtuli přenášen třetí hřídelí, spojenou s dvoustupňovou volnou turbínou.
Varianty
Verze pro pohon letadel
- PW115
- Verze s výkonem 1 500 shp (1 100 kW)[2] Vyřazena z provozu.[3]
- PW118
- Verze certifikovaná v roce 1986, s maximálním trvalým výkonem 1 892 eshp (1 411 kW), modifikovatelná na PW118A.[3]
- PW118A
- Varianta certifikovaná v roce 1987 s maximálním trvalým výkonem 1 893 eshp (1 412 kW), modifikovatelná na PW118B.[3]
- PW118B
- Certifikována v roce 1996 s maximálním trvalým výkonem 1 892 eshp (1 412 kW).[3]
- PW119
- Verze vyřazená ze služby.[3]
- PW119A
- Verze certifikovaná 1992 s maximálním trvalým výkonem 1 948 eshp (1 453 kW), přestavitelná na PW119B.[3]
- PW119B
- Certifikovaná v roce 1993 s maximálním trvalým výkonem 1 941 eshp (1 448 kW), modifikovatelná na PW119C.[3]
- PW119C
- Verze certifikovaná v roce 1995 s maximálním trvalým výkonem 1 941 eshp (1 448 kW), modifikovatelná na PW119B.[3]
- PW120
- Certifikovaná v roce 1983 s maximálním trvalým výkonem 1 787 eshp (1 333 kW), modifikovatelná na PW121.[3]
- PW120A
- Verze certifikovaná v roce 1984 s maximálním trvalým výkonem 1 892 eshp (1 411 kW), modifikovatelná na PW121.[3]
- PW121
- Certifikována v roce 1987 s maximálním trvalým výkonem 2 044 eshp (1 524 kW), modifikovatelná na PW120.[3]
- PW121A
- Verze certifikovaná v roce 1995 s maximálním trvalým výkonem 1 992 eshp (1 465 kW).[3]
- PW123
- Verze certifikovaná v roce 1987 s maximálním trvalým výkonem 2 261 eshp (1 687 kW), modifikovatelná na PW123B, C, D nebo E.[3]
- PW123AF
- Verze certifikovaná v roce 1989 s maximálním trvalým výkonem 2 261 eshp (1 686 kW), modifikovatelná na PW123.[3]
- PW123B
- Verze certifikovaná v roce 1991 s maximálním trvalým výkonem 2 262 eshp (1 687 kW), modifikovatelná na PW123.[3]
- PW123C
- Verze certifikovaná v roce 1994 s maximálním trvalým výkonem 2 054 eshp (1 532 kW), modifikovatelná na PW123 nebo D.[3]
- PW123D
- Certifikována 1994 s maximálním trvalým výkonem 2 054 eshp (1 532 kW), modifikovatelná na PW123 nebo C.[3]
- PW123E
- Verze certifikovaná v roce 1995 s maximálním trvalým výkonem 2 261 eshp (1 687 kW), modifikovatelná na PW123.[3]
- PW124
- Vyřazena ze služby.[3]
- PW124A
- Vyřazena ze služby.[3]
- PW124B
- Verze certifikovaná v roce 1988 s maximálním trvalým výkonem 2 522 eshp (1 881 kW), modifikovatelná na PW123 nebo PW127.[3]
- PW125
- Vyřazena ze služby.[3]
- PW125A
- Vyřazena ze služby.[3]
- PW125B
- Verze certifikovaná v roce 1987 s maximálním trvalým výkonem 2 261 eshp (1 687 kW).[3]
- PW126
- Verze certifikovaná v roce 1987 s maximálním trvalým výkonem 2 323 eshp (1 732 kW), modifikovatelná na PW123 nebo PW126A.[3]
- PW126A
- Verze certifikovaná v roce 1989, s maximálním trvalým výkonem 2 493 eshp (1 859 kW), upravitelná na PW123 nebo PW127D.[3]
- PW127
- Verze certifikovaná v roce 1992 s maximálním trvalým výkonem 2 619 eshp (1 953 kW), modifikovatelná na PW127C, E nebo F.[3]
- PW127A
- Verze certifikovaná v roce 1992 s maximálním trvalým výkonem 2 620 eshp (1 954 kW), modifikovatelná na PW127B.[3]
- PW127B
- Verze certifikovaná v roce 1992 s maximálním trvalým výkonem 2 619 eshp (1 953 kW).[3]
- PW127C
- Verze certifikovaná v roce 1992 s maximálním trvalým výkonem 2 880 eshp (2 148 kW).[3]
- PW127D
- Verze certifikovaná v roce 1993 s maximálním trvalým výkonem 2 880 eshp (2 148 kW), modifikovatelná na PW127B.[3]
- PW127E
- Verze certifikovaná v roce 1994 s maximálním trvalým výkonem 2 516 eshp (1 876 kW), upravitelná na PW127M.[3]
- PW127F
- Verze certifikovaná v roce 1996 s maximálním trvalým výkonem 2 619 eshp (1 953 kW), modifikovatelná na PW127M.[3]
- PW127G
- Verze certifikovaná v roce 1997 s maximálním trvalým výkonem 3 058 eshp (2 281 kW).[3]
- PW127H
- Verze certifikovaná v roce 1998 s maximálním trvalým výkonem 2 880 eshp (2 148 kW).[3]
- PW127J
- Verze certifikovaná v roce 1999 s maximálním trvalým výkonem 2 880 eshp (2 148 kW).[3]
- PW127M
- Verze certifikovaná v roce 2007 s maximálním trvalým výkonem 2 619 eshp (1953 kW).[3]
- PW150A
- Verze certifikovaná v roce 1998, s maximálním trvalým výkonem 5 071 shp (3 782 kW),[3] a krátkodobě schopná dosažení až 7 000 shp. Namísto nízkotlaké jednotky uplatněné u ostatních variant užívá třístupňový nízkotlaký axiální kompresor. Používaná na typech Bombardier Q400 a Antonov An-132.
Verze pro jiné použití
- ST18M
- PW100 určený pro pohon plavidel
- ST40M
- Označení námořní verze PW150A
Použití
Letadla
- Antonov An-132D (PW150A)
- Antonov An-140 (PW127A)
- ATR 42 (PW120 u ATR 42-300, PW121 na -320, PW127E na -500, PW127M u -600)
- ATR 72 (PW124B u ATR 72-100/200, PW127F nebo M u -500, PW127M na -600)
- BAe ATP (PW126)
- Bombardier Q100 (PW121)
- Bombardier Q200/Q300 (PW123)
- Bombardier Q400 (PW150)
- Canadair CL-215T (PW123AF)
- Canadair CL-415 (PW123AF)
- Dornier 328 (PW119)
- EADS CASA C-295 (PW127G)
- Embraer EMB 120 Brasilia (PW115, později PW118A)
- Euromil Mi-38 (PW127TS)
- Fokker 50 (PW125B)
- Fokker 60 (PW127B)
- Iljušin Il-114-100 (PW127H)
- Xian MA60 (PW127J)
Jiné použití
- Bombardier JetTrain
- korvety třídy Skjold
Specifikace (PW100/150)
Technické údaje
- Typ: turbovrtulový motor
- Délka:2 046–2 130 mm / PW150: 2 420 mm
- Průměr: 635–679 mm / PW150: 790 mm
- Suchá hmotnost: 390,5–481,7 kg / PW150: 716,9 kg
Součásti
- Kompresor: dvouhřídelový dvoustupňový radiální / PW150: dvouhřídelový třístupňový axiální, jednostupňový radiální[6]
- Spalovací komora: s obráceným tokem plynů[6]
- Turbína: jednostupňová nízkotlaká, jednostupňová vysokotlaká, dvoustupňová volná[6]
- Palivo: letecký kerosin Jet A, A-1/JP8, Jet B/JP4, JP5/JP1 (PW150)
- Mazání: uzavřený systém[7]
Výkony
- Maximální výkon: 1 342–1 846 kW (1 800–2 476 hp) (PW150: 3 415 kW (4 580 hp) + 3,412 kN (767 lbf) tahu)
- Teplota na vstupu turbíny:
- Běžná startovní: 750-816 °C (PW150: 880 °C)
- Maximální startovní režim: 950 °C (PW150: 920 °C) (omezení na 5 sekund)
- Měrná spotřeba paliva: g/kWh
- Poměr výkon/hmotnost: 3,44–3,83 kW/kg (2,09–2,33 hp/lb) (PW150: 4,76 kW/kg (2,90 hp/lb))
Série | ESHP | SHP | Max. otáčky vrtule | Výška | Šířka | Délka | Použití |
---|---|---|---|---|---|---|---|
PW118 | 2 180 | 1 800 | 1 300 | 78,74 cm | 63,5 cm | 205,74 cm | Embraer 120 |
PW120 | 2 400 | 2 100 | 1 200 | 78,74 cm | 63,5 cm | 213,36 cm | ATR 42-300/320, Dash 8 Q100 |
PW123/124 | 3 000 | 2 400 | 1 200 | 83,82 cm | 66,04 cm | 213,36 cm | Bombardier Dash 8 Q200/Q300, Canadair CL-215T/CL-415 |
PW127 | 3 200 | 2 750 | 1 200 | 83,82 cm | 66,04 cm | 213,36 cm | An-140, ATR 42-400/500/600, ATR 72-210/500/600, CASA C-295, Il-114-100, Xian MA60 |
PW150 | 6 200 | 5 000 | 1 020 | 111,76 cm | 76,2 cm | 241,3 cm | Dash 8 Q400 |
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Pratt & Whitney Canada PW100 na anglické Wikipedii.
- ↑ Pratt & Whitney Canada – The Dominator. Air Insight [online]. 2017-04-25 [cit. 2019-06-21]. Dostupné online. (anglicky)[nedostupný zdroj]
- ↑ Civil Turboshaft/Turboprop Specifications [online]. www.jet-engine.net [cit. 2019-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-07-29. (anglicky)
- ↑ a b c d e f g h i j k l m n o p q r s t u v w x y z aa ab ac ad ae af ag ah ai aj ak al Transport Canada Type Certificate Data Sheet [online]. Transport Canada Type Certificate Data Sheet [cit. 2019-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu. (anglicky)
- ↑ PW100 Type certificate data sheet [online]. EASA, 2014-06-14 [cit. 2019-06-21]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2017-01-31. (anglicky)
- ↑ PW150 Type certificate data sheet [online]. EASA, 2014-11-19 [cit. 2019-06-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ a b c d PW100/150 Turboprops [online]. Pratt & Whitney Canada [cit. 2019-06-21]. Dostupné online. (anglicky)
- ↑ ATR 42 72 Aircraft Maintenance Training Manual. [s.l.]: [s.n.] Kapitola 71. (anglicky)
Související články
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pratt & Whitney Canada PW100 na Wikimedia Commons
- (anglicky) PW100 a PW200 na stránkách výrobce
- (anglicky) Pratt & Whitney Canada PW100 Series
Média použitá na této stránce
Autor: Allied Joint Force Command Brunssum, Licence: CC BY-SA 2.0
NATO personnel decontaminate a Czech Air Force CASA C-295M aircraft during a Chemical, Biological, Radiological and Nuclear (CBRN) drill in Spain on October 30, 2015 during Trident Juncture 15.
Autor:
- Flickr user cliff1066™ (original photo)
- Olivier Cleynen (photo editing)
A Pratt & Whitney Canada PW123 turboprop engine.
(c) Julian Herzog, CC BY 4.0
PW127G turboprop engine of a Royal Air Force of Oman EADS CASA C-295 (reg. 901, c/n 100) "100th C295" at Paris Air Show 2013.
Autor: MilborneOne, Licence: CC BY-SA 4.0
Canadian Forces CT-142 (142803), showing the PW120A turboprop engine. Taken at RAF Fairford during the 2007 Royal International Air Tattoo.
(c) Gyrostat (Wikimedia), CC BY-SA 4.0
One missing blade on engine #2