Pratur
Pratur | |
---|---|
Vyobrazení pratura z Brehmova Života zvířat | |
Stupeň ohrožení podle IUCN | |
vyhynulý[1] | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Podkmen | obratlovci (Vertebrata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | sudokopytníci (Cetartiodactyla) |
Čeleď | turovití (Bovidae) |
Podčeleď | tuři (Bovinae) |
Rod | tur (Bos) |
Binomické jméno | |
Bos primigenius Bojanus, 1827 | |
Poddruhy a formy | |
| |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Pratur (Bos primigenius) je vyhynulý zástupce rodu Bos. Potomky pratura jsou domestikované druhy tur domácí (Bos taurus) a zebu (Bos indicus).
Popis
Jednalo se o mohutné zvíře dosahující kohoutkové výšky ke 2 metrům a hmotnosti 800 až 1000 kg. Býci měli krátkou černou srst s šedivým či nažloutlým pruhem přes celý hřbet, krávy hnědočervenou.
Rozšíření
Původně byl rozšířen na většině území Evropy a středního Východu. Již od paleolitu byl oblíbenou lovnou zvěří člověka. V pátém století př. n. l. vymřel v jižním Řecku a v 1. století př. n. l. vymizel v jižní části Balkánského poloostrova. V Česku zmizel na rozhraní raného a vrcholného středověku a ve 13. století přežíval již jen v Polsku, Litvě, Moldavsku, Sedmihradsku a Východním Prusku. Nejdéle přežil v Polsku, kde byl odedávna pod ochranou králů. Poslední kus zde uhynul roku 1627 v rezervaci u městečka Jaktorova, asi 50 km jihozápadně od Varšavy. Příčinou vymření pratura byl lov ze strany lidí.[2]
Návrat pratura
Koncem 20. let 20. století se němečtí zoologové, bratři Lutz a Heinz Heckové, členové NSDAP a přátelé Hermanna Göringa, pokusili pratura zpětně vyšlechtit z několika primitivních plemen domácího skotu. Výsledkem tohoto experimentu je od roku 1932 tzv. Heckův skot neboli zpětně vyšlechtěný pratur, který je chován i v České republice v zooparku Chomutov a v oboře u obce Křišťanov na Prachaticku. Heckův skot má sice zbarvení blízké původnímu praturovi, je však o něco drobnější, má zřetelně kratší nohy, slabší a méně prohnuté rohy. Ani jeho chování není podobné praturovi.
Od roku 2008 se zpětného šlechtění ujala nizozemská organizace Tauros foundation. Pracovala s přibližně 30 plemeny skotu z celé Evropy, do projektu jich zařadila 6. Organizace předpokládá, že přibližně v roce 2025 by měla být vyšlechtěna zvířata, která jsou jak vzhledem, tak i chováním stejná jako původní pratur. Výzkum bude do této doby probíhat v ohrazených prostorách, po dosažení cíle ve šlechtění by měla být zvířata uznána jako volně žijící a následně by měla být vypouštěna do volné přírody.
Podle nových prací se zdá, že geny původního divokého pratura má také zubr evropský.[3] Bylo zjištěno, že zubr evropský je mezidruhovým křížencem, jehož předci jsou oba dnes již vyhynulí. Z matčiny strany je to pratur (Bos primigenius), otcem byl Bison priscus nebo Bison schoetensacki.[4][5]
V říjnu roku 2015 bylo malé stádo zpětně šlechtěného pratura vypuštěno do nestátní přírodní rezervace Milovice v bývalém vojenském prostoru Milovice – Mladá.[6][7][8]
Reference
- ↑ The IUCN Red List of Threatened Species 2022.2. 9. prosince 2022. Dostupné online. [cit. 2023-01-03].
- ↑ https://bmcecolevol.biomedcentral.com/articles/10.1186/1471-2148-10-83#:~:text=The%20aurochs%20(Bos%20primigenius)%20was,progressive%20reduction%20of%20its%20habitat.
- ↑ Verkaar, E. L. C. a kol., 2004: Maternal and Paternal Lineages in Cross-Breeding Bovine Species. Has Wisent a Hybrid Origin? Molecular Biology and Evolution 21 (7): 1165-1170.
- ↑ Krátký souhrn této problematiky v češtině viz Robovský, J., 2007: Druhy, které jsou mezidruhovými kříženci - chránit je či nikoliv? Gazella 34: 51-66.
- ↑ ENVIGOGIKA, Redakce. Které jsou zásadní nedostatky současné environmentálně/ekologicky orientované vzdělávací teorie i praxe?. Envigogika. 2006-12-12, roč. 1, čís. 1. Dostupné online [cit. 2021-01-13]. ISSN 1802-3061. DOI 10.14712/18023061.50.
- ↑ ekolist.cz: „Milovický vojenský prostor spásají nově i pratuři.“ 13.10.2015.. ekolist.cz [online]. [cit. 2015-10-19]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2015-10-15.
- ↑ Česká Krajina: „Pratuři z Milovic zaujali New York Times, Washington Post i média v Kanadě, Mexiku, Švýcarsku a na Novém Zélandu.“ 15.10.2015.
- ↑ Tauros Programme: „Locations. Where to meet the Tauros.“
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Pratur na Wikimedia Commons
- Slovníkové heslo pratur ve Wikislovníku
- Divoký kůň (Equus ferus) a pratur (Bos primigenius): klíčové druhy pro formování české krajiny, odborná studie. listopad 2014
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: Atillak, Licence: CC BY-SA 4.0
Pratuři v přírodní rezervaci Milovice.
Autor: Michal Köpping, Licence: CC BY-SA 4.0
Aurochs calf in the Milovice heavy ungulates wild life refuge, summer 2020
Painting thought to either depict an aurochs, a cattle/aurochs cross, or simply an aurochs like cattle breed.[1] This painting is a copy of the original that was present at a merchant in Augsburg in the 19th century. The original probably dates from the 16th century. It is not known if the original as well the copy still exist somewhere (Van Vuure, 2003).
Autor: Michal Köpping, Licence: CC BY-SA 4.0
Aurochs cow in the Milovice heavy ungulates wild life refuge, summer 2020
Autor: Tomasz Kuran aka Meteor2017, Licence: CC BY-SA 3.0
Monument to the last en:aurochs (Bos primigenius) in Jaktorów (en:Poland, en:Masovia). The inscription reads: "The Auruch - Bos primigenius bojanus, the ancestor of domestic cattle, lived in this forest Jaktorów until the year 1627."
Autor: made by Christophe cagé 11:24, 22 March 2007 (UTC). Based on several authors, as T. van Vuure., Licence: CC BY-SA 3.0
Map of the Bos primigenius habitat.