Pravěk

Pravěk je tradiční označení období dějin lidstva, ze kterého nejsou známy a nezachovaly se žádné písemné prameny, jde tedy o období do vzniku písma. V populární literatuře, v médiích atd. se někdy užívá i v širším smyslu pro celou minulost Země či Vesmíru. Nicméně pojem vznikl v 19. století v archeologii a pokud se v učebnicích a odborné literatuře používá, znamená dějiny společností a kultur, které neznaly písmo nebo nezanechaly písemné stopy, předhistorii či prehistorii.[1]

Pravěk zahrnuje období vzniku a vývoje člověka, lidské společnosti a kultury od nejstarších nálezů (asi 3 miliony let př. n. l., rozhraní třetihor a čtvrtohor) do vzniku „vysokých kultur“ a zavedení písma. K tomu došlo např. na Blízkém východě ve 4. tisíciletí př. n. l., v českých zemích de facto až v raném středověku. Pravěk je tak nejstarší a nejdéle trvající dějinnou etapou. Namísto chybějících písemných pramenů jsou zdrojem bližšího poznání pro období pravěku kosterní pozůstatky a hmotné památky dávných kultur.

Přechodem k historii s písemnými záznamy, ze kterých čerpá historie, jsou písemné památky dosud nesrozumitelné, nerozluštěné. Zpravidla jsou to ty nejstarší zápisy na daném území.

Periodizace

Podrobnější informace naleznete v článku Třídobá periodizace pravěkých dějin.
Třídobá periodizace pravěkých dějin
HolocénHistorická doba
Doba železná
  Mladší doba bronzováDoba bronzová
  Střední doba bronzová
  Starší doba bronzová
    Eneolit (Doba měděná)  Doba kamenná
  Neolit
Mezolit / Epipaleolit
Pozdní paleolitPaleolit
Pleistocén    Mladý paleolit
    Střední paleolit
    Starý paleolit
Nejstarší paleolit
Pliocén

.

Ilustrace pravěku z roku 1882

Podle materiálů, z nichž si lidé vyráběli nástroje, se pravěk (na základě Thomsenovy třídobé periodizace z roku 1836) obecně dělí takto (uvedená data jsou velmi přibližná a liší se pro různé oblasti světa i Evropy):

  • Doba kamenná (3 500 000 př. n. l. ‒ 2200 př. n. l. nebo později)
    • Starší doba kamenná, paleolit (3 500 000 př. n. l. ‒ 8000 př. n. l.)
    • Střední doba kamenná, mezolit (8000 př. n. l. ‒ místy 3000 př. n. l.)
    • Mladší doba kamenná, neolit (na Blízkém východě 9000 př. n. l., ve střední Evropě 5500 př. n. l. ‒ 4000 př. n. l. a déle)
    • Pozdní doba kamenná, eneolit, chalkolit či doba měděná (4000 př. n. l. ‒ na Blízkém východě 3500 př. n. l., ve střední Evropě 2200 př. n. l.)
  • Doba bronzová (2200 př. n. l. ‒ 750 př. n. l.)
    • Starší doba bronzová (2200 př. n. l. ‒ 1600 př. n. l.)
    • Střední doba bronzová (1600 př. n. l. ‒ 1250 př. n. l.)
    • Mladší doba bronzová (1250 př. n. l. ‒ 750 př. n. l.)
  • Doba železná (750 př. n. l. ‒ 0)

Jiné způsoby periodizace pravěku

1.) podle způsobu získávání potravy:

  • období přisvojovacího hospodářství. Člověk byl plně závislý na přírodě. Sbíral divoce rostoucí plodiny a lovil zvířata. Zemědělství neexistovalo.
  • období výrobního hospodářství. Toto období zahájila neolitická revoluce cca −10.000. Rozvíjelo se prvotní zemědělství. Z lovců a sběračů se stali výrobci potravy. Člověk byl samostatným a nezávislým na lovu a sběru.

2.) Podle technologie k výrobě nástrojů:

  • období přizpůsobení si přírodních výtvorů: klacků, kostí a kamenů.
  • období štípané industrie. Nejvhodnější surovinou byl pazourek.
  • období hlazené a vrtané industrie. Bylo to nejmladší a technologicky nejvyspělejší období.

3.) podle uspořádání společnosti:

Přehledná tabulka

dobaobdobínástrojeekonomikasídlaspolečnostináboženství
Doba kamennáPaleolit, Starší doba kamennáNástroje z předmětů nalezených v přírodě – kyj, ostrý kámen, sekyra, oštěp, jehla, šídlo, párátkoLov a sběrPohyblivý způsob života – jeskyně, chatrče z kůže, většinou při řekách a jezerechSkupiny sběračů a lovců (25–100 osob)Doklady víry v posmrtný život se objevují ve svrchním paleolitu jako rituální pohřby a kult předků.
Mezolit, Střední doba kamennáNástroje z předmětů nalezených v přírodě – luk a šíp, vrš, loďkaKmeny a skupiny
Neolit, Mladší doba kamennáNástroje z předmětů nalezených v přírodě – dláto, motyka, pluh, jařmo, srp, tkalcovský stav, keramika (hrnčířství) a zbraněNeolitická revoluce – přechod k usedlému zemědělství, obdělávání půdy a domestikace zvířatStatek, hospodářstvíKmeny, v některých společnostech se ke konci období objevují náčelníci
Doba bronzováMěděné a bronzové nástroje, hrnčířský kruhZemědělství – chov dobytka, obdělávání půdy, řemesla, obchod
Doba železnáŽelezné nástrojeVznik městVznik říší [pozn. 1]
  1. Větší organizované společnosti vznikají v rané době bronzové v Egyptě, v Mezopotámii, v Indii a v Číně. V týchž oblastech se objevuje také písmo, snad vyjma Indie, u níž dosud chybí přesvědčivé důkazy, že tzv.protoindické písmo) skutečně písmem bylo. V pozdní době bronzové pak vznikají první říše.

Období

Pohár s vytlačovanou ozdobou (Japonsko, 10 000 př. n. l.)
Pěstní klín

Doba kamenná

Doba kamenná

Podrobnější informace naleznete v článcích Paleolit a Mezolit.

Paleolit (starší doba kamenná) je období v lidských dějinách nejstarší a vůbec nejdelší. Začalo v době, kdy Homo habilis začal používat nalezené předměty, zejména kameny a kosti, jako nástroje, a skončilo poslední dobou ledovou. Ve středním paleolitu se poprvé objevili hominidi anatomicky podobní dnešním lidem.[2][3]

V paleolitu žilo několik zástupců rodu Homo. Paleolitičtí lidé používali nástroje vyrobené z kamene. Některé byly využívány k drcení ulit nebo lebek zvířat či k mletí obilí na jiném kameni. Jiné byly uštípnuty od skály, aby měly ostré hrany, a mohly být použity jako hrot kopí nebo šípu. Některé kamenné nástroje byly pečlivě „vločkovité“ na okrajích, aby byly ostré, a měly symetrický tvar. Lidé v paleolitu používali také nástroje vyrobené ze dřeva a kostí a pravděpodobně i kožené nebo zeleninové filamenty, ty se ale nedochovaly. Lidé tehdy také věděli, jak rozdělat oheň. Sloužil jim nejen k tomu, aby se zahřáli, ale také k vaření a k ochraně před dravou zvěří.

Neolit a eneolit

Podrobnější informace naleznete v článcích Neolit, Neolitická revoluce a Eneolit.

V neolitu (mladší době kamenné) došlo – v souvislosti se změnou klimatu v důsledku konce poslední doby ledové – k přechodu přisvojovacího hospodářství v hospodářství výrobní, produktivní. S tím souvisí velké změny ve společnosti. Lidé začínali žít usedlým způsobem života, rozvinulo se zemědělství, pastevectví a domestikace zvířat, jako byl pes, koza nebo vepř. Mluví se o tzv. první dělbě práce. Díky ní se zvýšila životní úroveň. Vyrostly nové osady s domy, které se stavěly z cihel ze sušené hlíny. V těchto osadách se upevnilo matriarchální rodové zřízení a rostl počet obyvatel, tak vznikly první větší vesnice – neolitická sídliště. Změnila se i strava lidí, lidé začínali mít přebytky a tak je vyměňovali za jiné zboží. Převážně pěstovali obiloviny a zeleninu.

Odkazy

Stonehenge, Anglie, 3. tisíciletí př. n. l.
(c) José-Manuel Benito Álvarez, CC BY-SA 2.5
Zvoncovitý pohár (Španělsko, 2. tisíciletí př. n. l.)

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Three-age system na anglické Wikipedii.

  1. Viz např. J. Pečírková a kol., Dějepis 6: Pravěk a starověk. Praha: Scientia 2001.
  2. Middle and Upper Paleolithic Hunter-Gatherers The Emergence of Modern Humans, The Mesolithic [online]. Indiana.edu, 2009-04-18. Dostupné online. 
  3. Map of Earth during the late Upper Paleolithic By Christopher scotese [online]. Scotese.com, 2009-04-18. Dostupné online. 

Literatura

  • Bouzek, J. Pravěk českých zemí v evropském kontextu. Praha: Triton, 2005 – 168 s. 17 cm ISBN 80-7254-685-6
  • Buchvaldek, M. et al. Archeologický atlas pravěké Evropy. Praha: Karolinum, 2007 – xxv, 721 s. ISBN 978-80-246-0774-0
  • Buchvaldek, M. et al. Dějiny pravěké Evropy. Praha: SPN, 1985 – 279 s.
  • Filip, J. Umělecké řemeslo v pravěku. Brno: „Zvláštní vydání...“, 1997 – 131 s., XVI s. ISBN 80-85436-58-2
  • POPELKA, Miroslav; VÁLKOVÁ, Veronika. Dějepis pro gymnázia a střední školy 1: Pravěk a starověk. Redakce Miroslav Buchvaldek, Václav Marek, Vratislav Hanzlík; ilustrace Václav Hanuš (grafická úprava), Josef Spurný (mapy). 1. vyd. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 2004. 144 s. ISBN 80-7235-145-1. Kapitola Pravěk, s. 18, 22, 27, 30, 34, 36, 37. 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Vaso Campaniforme Ciempozuelos.jpg
(c) José-Manuel Benito Álvarez, CC BY-SA 2.5
Replica of this Prehistoric earthenware vessel, which is part of a beaker-culture pottery group from Ciempozuelos (Community of Madrid, Spain) at the National Archaeological Museum of Spain. It was made of black clay between 1970 and 1470 BC (Bronze Age), and found in 1894 as a part of a funerary equipment.
Prehistoric man.jpg
The world: historical and actual. What has been and what is. Our globe in its relations to other worlds, and before man. Ancient nations in the order of their antiquity. The middle ages and their darkness. The present peoples of the earth in their gradual emergence from barbarism into the sunlight of to-day, and as they now stand upon the plane of civilization ..

by Gilbert, Frank

Published 1882 Topics History (General) SHOW MORE

Publisher St. Louis : R.S. Peale & Co. Pages 732 Language English Call number 909 G37W1882A Digitizing sponsor University of Illinois Urbana-Champaign Alternates Book contributor University of Illinois Urbana-Champaign

Collection university_of_illinois_urbana-champaign; americana
JomonPottery.JPG
Incipient Jomon pottery from Hinamiyama site. At Yokohama-shi, Kanagawa. Lent by Yokohama City Board of Education. Kanagawa
Stonehenge.jpg
Autor: No machine-readable author provided. Wigulf~commonswiki assumed (based on copyright claims)., Licence: CC BY 2.5
Bãi đá cổ Stonehenge Edit this at Structured Data on Commons
Protobifaz-Guelmim-Es Semara.jpg
Protobifaz paleolítico procedente de la región del Sáhara atlántico Guelmim-Es Semara (Museo Arqueológico Nacional de Madrid)