Pravomil Raichl
plk. Pravomil Raichl | |
---|---|
Narození | 31. ledna 1921 Skůry, Československo |
Úmrtí | 25. února 2002 (ve věku 81 let) Plzeň, Česko |
Národnost | Češi |
Vojenská kariéra | |
Hodnost | plukovník |
Války | druhá světová válka, studená válka |
Bitvy | bitva o Kyjev |
Vyznamenání | Řád Bílého lva |
Pravomil Ladislav Raichl (31. ledna 1921 Skůry – 25. února 2002 Plzeň) byl český důstojník, protifašistický a protikomunistický bojovník. Mládí prožil v Beřovicích, kde jej připomíná pamětní deska.
Život
Po studiu lesnické školy v Písku se rozhodl v roce 1939 dostat k československé zahraniční armádě. Ve východní Evropě byl ale zadržen sovětskými pohraničníky za nedovolené překročení hranic a skončil v sibiřských lágrech. Po roce 1941 se mu podařilo z lágru dostat a přihlásil se do vznikající československé vojenské jednotky podplukovníka Ludvíka Svobody. Později byl přiřazen k 1. rotě npor. Otakara Jaroše. V roce 1943 byl nasazen k boji na frontě. Účastnil se i útoku na Kyjev, kde se jako jeden z prvních dostal dovnitř dobytého města. Během války byl několikrát zraněn, obdržel tři Československé válečné kříže a medaili Za chrabrost. V roce 1946 přešel ilegálně do západního pásma Německa. Když se v roce 1947 vrátil do Československa, byl zadržen a následně propuštěn.
Během téhož roku ho navštívili dva neznámí muži, které přivedl Raichlův kamarád. Představili se jako Eddy a Tonny z Ameriky. Chtěli se seznámit s dalšími protikomunisticky smýšlejícími lidmi a Raichl jim nabídl pomoc. Eddy a Tonny byli ale agenti provokatéři, Raichl byl ještě v listopadu 1947 zatčen. Prezident Beneš ale nepodepsal rozsudek smrti, byl mu tedy dán trest doživotí.
Na svobodu se dostal v roce 1952 při útěku z Leopoldova. Pomocí dalších lidí se mu podařilo uniknout do Západního Berlína.
Raichl emigroval do USA, žil v Chicagu, později v Portlandu, kde studoval politologii a vojenskou historii. V devadesátých letech se vrátil zpět do Česka. Během let v Česku se rozhodl spáchat atentát na komunistického prokurátora Karla Vaše, protože nechtěl, aby jeho činy zůstaly nepotrestány. Atentát měl naplánovaný na 25. února 2002, jenže ještě ten den zemřel na infarkt. Atentát tedy nikdy neuskutečnil. Příběh neuskutečněného atentátu inspiroval tvůrce filmu Staříci (2019).
Ocenění
V roce 2000 byl oceněn Řádem Bílého lva V. třídy.[1]
V roce 2007 byla po Pravomilu Raichlovi pojmenována ulice ve Slaném (bývalá kasárna) a v roce 2010 Praze 13 v katastrálním území Stodůlky.[2]
Odkazy
Reference
- ↑ Řád Bílého lva – seznam vyznamenaných
- ↑ Nově pojmenované ulice – MČ Praha 13. www.praha13.cz [online]. [cit. 2013-03-03]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-03-16.
Literatura
- ČVANČARA, Jaroslav. Pravomil Raichl - Život na hranici smrti. 1. vyd. Praha: Toužimský & Moravec, 2018. 600 s.
Externí odkazy
- Seznam děl v Souborném katalogu ČR, jejichž autorem nebo tématem je Pravomil Raichl
- Poslední akce, dokument České televize z cyklu Neznámí hrdinové – Pohnuté osudy (možnost on-line přehrání)
- Jan Gazdík: Starý válečný hrdina chtěl před sedmi lety zabít vraha generála Píky – iDNES.cz, 16. 2. 2009
- Karel Pacner: Bojovník, který prožil několik životů – iDNES.cz, 5. 3. 2002
- Pravomil Raichl – zrození legendy (archiv)
- Jak se pan plukovník Pravomil Ladislav Raichl stal mediální hvězdou třetího odboje Archivováno 16. 7. 2012 na Wayback Machine.
- Neuvěřitelný příběh českého Monte Christa. Cestu nástupu komunistů umetla akce opsaná od gestapa
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Stužka:
- Řád bílého lva IV. třídy – Česká republika (od roku 1994);
- Řád bílého lva IV. třídy – Česká a Slovenská Federativní Republika (1990-1992);
- Řád bílého lva IV. třídy – Československo (1922-1961).