Pravoslavný hřbitov (Olšany)

Pravoslavný hřbitov na Olšanech
Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice, Olšany
Lokalita
Stát	Česko Česko
Obec	Praha
Adresa	Praha 3-Žižkov
Zeměpisné souřadnice	50°4′53″ s. š., 14°28′33″ v. d.
Specifikace
Náboženství	křesťanství
Kostel	Chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice
Odkazy
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pravoslavná část Olšanských hřbitovů je pohřebiště určené pro zesnulé osoby pravoslavného vyznání v Praze.

Ústřední částí pravoslavného pozemku je nevelký chrám Zesnutí přesvaté Bohorodice postavený v ruském stylu ve 20. letech 20. století. Zde se mimo pravidelných nedělních bohoslužeb, kterých se účastní převážně rusky hovořící věřící, konají také pohřební obřady a vzpomínkové liturgie za zesnulé (panychidy).

V podzemní části chrámu se nachází krypta – kaple zasvěcená svaté Sofii, kde jsou uloženy ostatky zakladatelů chrámu a některých dalších významných osobností. Jsou zde pochováni například:

• Karel Kramář – předseda vlády ČSR
• Naděžda Nikolajevna Kramářová – manželka Karla Kramáře
• akademik Nikodim Pavlovič Kondakov – historik, znalec byzantského a staroruského umění,
• generál T. A. Semernikov, ředitel Donské kadetské školy
• gen. S. A. Voronin
• gen. Nikolaj Nikolajevič Šilling
• profesor S. S. Gruzděv
• prof. Fjodor Andrejevič Ščerbina – historik, kozácký politik, spisovatel
• ing. Nikolaj Nikolajevič Ipaťjev – ruský konstruktér, majitel Ipaťjevova domu v Jekatěrinburgu, kde bolševici zavraždili ruského cara Mikuláše II. s manželkou Alix, dětmi a několika věrnými služebnými.

Místo posledního odpočinku na Olšanském pravoslavném hřbitově okolo chrámu našlo mnoho významných osobností, které byly nuceny opustit svou vlast po bolševické revoluci v Rusku. V pravoslavné části Olšanských hřbitovů jsou pochovány tyto osobnosti:

• Vladyka Dorotej – metropolita pražský a archiepiskop Pravoslavné církve v českých zemích a na Slovensku, významný církevní činitel 20. století, jenž byl hlavou čs. církve od roku 1964. (Pochován 4. ledna 2000 v těsné blízkosti chrámu).
• akademik Nikolaj Ivanovič Andrusov – geolog, mineralog, paleontolog, přispěvatel encyklopedie Brockhaus-Efron, člen Ruské akademie věd, otec geologa prof. D. M. Andrusova. Jeho manželkou byla Naděžda Henrichovna Schliemannová, dcera objevitele Tróje, Heinricha Schliemanna
• Alexandr Andrejevič Archangelskij – ruský sbormistr a sborový skladatel duchovní hudby, na Olšanech byl pohřben v letech 1924-25, poté byly jeho ostatky převezeny do Petrohradu (Leningradu) a uloženy na Tichvinském hřbitově Alexandro-něvské lávry
• Nikolaj Ivanovič Astrov – politik a veřejný činitel, moskevský primátor
• Arkadij Timofejevič Averčenko – spisovatel, satirik
• gen. Nikolaj Valerianovič Bibikov – varšavský primátor, generál jezdectva, člen ruského šlechtického rodu Bibikovových
• Naděžda Brusilovová-Želichovová (1864–1938) – vdova po generálu Alexeji A. Brusilovovi, organizátorovi slavné Brusilovovy ofenzivy z roku 1916, pozdějším vrchním veliteli ruské armády (1917) a inspektoru ruského carského jezdectva.
• Spiridon Feodosijevič Čerkasenko – ukrajinský spisovatel
• gen. Viktor Vasiljevič Červanin – generálmajor, člen generálního štábu carské armády, bělogvardějec
• Alexandr Vasiljevič Čičerin – člen starého ruského šlechtického rodu Čičerinů, poručík carské armády, zemřel hrdinně v roce 1813 v bitvě u Chlumce, syn generála V. N. Čičerina
• Jevgenij Nikolajevič Čirikov– spisovatel, dramaturg
• gen. Vasilij Timofejevič Čumakov – generálmajor kozáckého Vojska donského
• Jurij Darahan – ukrajinský básník, člen tzv. pražské školy ukrajinských emigrantů
• Alexandr Alexejevič Děmjanov – právník, člen Státní dumy Ruského impéria, ředitel oddělení ruského ministerstva spravedlnosti, svobodný zednář
• Olga Dutková (1910-2004) – muzikoložka a sbormistryně
• akademik Vladimir Andrejevič Francev – filolog
• prof. Pavel Ivanovič Georgijevskij – ekonom, ruský senátor
• Nikolaj Alexandrovič Chodorovič – ruský generál, který byl jedním z těch, kdo se zasadil o vznik České družiny – předchůdkyně československých legií v Rusku.
• Jiří Mackevič (1887–1941) – ruský legionář a brigádní generál československé armády
• V. S. Iljin – biolog
• prof. N. V. Jastrebov – filolog
• kněžna Natalia Grigorjevna Jašvili – malířka a mecenáška
• prof. Michail Mefodijevič Katkov – právník, profesor Kyjevské univerzity, příbuzný redaktora a kritika M. N. Katkova
• Alexandr Alexandrovič Kiesewetter – historik, politik^[1]
• gen. Vasilij Fadějevič Kirej – ruský vojenský činitel, bělogvardějec
• Pjotr Antonovič Krečevskij – spisovatel, politik, historik
• Ivan Ivanovič Lapšin – historik, filosof
• Levickij – pěvec
• prof. Jevgenij Alexandrovič Ljackij – filolog^[2]
• ing. Alexej Stěpanovič Lomšakov – člen carské Státní dumy
• N. V. Lvov – generál
• Viktor Malcev – baletní mistr, choreograf, pedagog a kritik
• E. F. Maximovič – historik
• Dmitrij Ivanovič Mejsner – politik, právník, novinář
• Benedikt Alexandrovič Mjakotin – historik, spisovatel, politik a veřejný činitel
• V. J. Naletov – atman vojska donského
• Vasilij Ivanovič Němirovič-Dančenko – spisovatel, bratr režiséra a dramatika Vladimíra Ivanoviče Němiroviče-Dančenka, patron básníka D. M. Ratgauze
• prof. Pavel Ivanovič Novgorodcev – právník a filosof
• G. Palčikov – admirál
• Ivan Iljič Petrunkevič – politik a veřejný činitel, člen carské státní dumy
• S. P. Postnikov – historik
• Daniil Maximovič Ratgauz – básník, jeho patronem byl V. I. Němirovič-Dančenko
• T. N. Rodzjanková (roz. Jašviliová).
• N. I. Sadovskij – filosof
• Nikolaj Petrovič Savickij – štábní kapitán carského dělostřelectva, člen Státní rady Ruského impéria, předseda carských dvořanů
• Pjotr Nikolajevič Savickij – sociolog a geograf, básník a publicista
• dr. Nikolaj Ananjevič Stachovskij – lékař, politik a diplomat
• gen. Terentij Michajlovič Starikov – generálmajor carského Vojska donského a Ozbrojených sil Jižního Ruska, bělogvardějec
• prof. Vsevolod Viktorovič Stratonov – astrofyzik, děkan matematicko-fyzikální fakulty Moskevské univerzity
• Hryhorij Mykytovyč Sydorenko - ukrajinský politik a diplomat
• gen. Sergej Arefjevič Ščepichin – ukrajinský kozák, generálmajor, člen carského generálního štábu
• Josef Antonovič Šebor – klasický filolog, slavista, latinista
• Ivan Stěpanovič Šlepeckij – politik, strýc Andreje Stěpanoviče Šlepeckého
• akademik Jevgenij Francevič Šmurlo – historik, přispěvatel Brockhaus-Efronovy encyklopedie
• Ludmila V. Šrutová
• hraběnka S. N. Tolstá
• Sergej Alexandrovič Trailin – generál a hudební skladatel
• dr. Boris Turkiňák – řeckokatolický duchovní u sv. Klimenta
• Lev Nikolajevič Urvancov (1865–1929) – dramaturg
• Augustin Vološin (1874–1945) – první prezident Karpatské Ukrajiny
• Michail Ivanovič Zabejda-Sumickij – běloruský operní pěvec, hudební pedagog
• Vasilij Ivanovič Zacharka – běloruský politik a pedagog, předseda Běloruské národní rady a prezident Běloruské lidové republiky v emigraci
• matka a sestra spisovatele V. V. Nabokova

Na čestném vojenském pohřebišti je pochováno také mnoho padlých ruských a sovětských, podobně jako bulharských a dalších vojáků pravoslavných národů z první i druhé světové války.

• gen. Maxim Jevsejevič Kozyr – † 1945, generál Rudé armády, hrdina SSSR^[3]
• major Alexej Michajlovič Vatagin – † 1945, důstojník Rudé armády, hrdina SSSR^[4]
• Mažit Džunusov – † 1945, důstojník Rudé armády, hrdina SSSR^[5]
• Nikolaj Pavlovič Dmitrijev – † 1945, sovětský letec, hrdina SSSR^[6]

• Olšany, nekropole ruské emigrace : [průvodce. Příprava vydání Dobuševa, Marina a Krymova, Viktorija; překlad Taťjana Podhájecká. Vyd. 1. vyd. Praha: Ruská tradice, 2013. 276 s. ISBN 978-80-905145-3-9. 
• HLAVÁČEK, Petr; FESENKO, Mychajlo. Rusové v Praze : ruští intelektuálové v meziválečném Československu. první. vyd. Praha: Univerzita Karlova, Filozofická fakulta, 2017. 155 s. ISBN 978-80-7308-748-7. 

• Olšanské hřbitovy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Pravoslavný hřbitov na Olšanech na Wikimedia Commons
• Dějiny pravoslavné části Olšan na pravoslavie.cz