Prešov

Prešov
Letecký pohled na střed města s konkatedrálou Sv. Mikuláše
znak vlajka
Poloha
Souřadnice	48°59′51″ s. š., 21°14′25″ v. d.
Nadmořská výška	250 m n. m.
Stát	Slovensko Slovensko
Kraj	Prešovský
Okres	Prešov
Tradiční region	Šariš
Administrativní dělení	6 místních částí
Prešov
Rozloha a obyvatelstvo
Rozloha	70,4 km²
Počet obyvatel	84 824 (2021)[1]
Hustota zalidnění	1 204,4 obyv./km²
Správa
Status	město
Starosta	Ing. František Oľha (za SaS, PS a SPOLU) [2]
Vznik	1247
Oficiální web	www.presov.sk
E-mail	primator.radnica@presov.sk
Adresa obecního úřadu	Mestský úrad Hlavná 73 080 66 Prešov
Telefonní předvolba	051
PSČ	080 01
Označení vozidel (do r. 2022)	PO
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Prešov (maďarsky Eperjes, německy Eperies a 1938–1945 i Preschau, polsky Preszów, rusínsky a ukrajinsky Пряшів (Prjašiv), rusky Пряшев (Prjašev), latinsky Fragopolis nebo Eperiessinum, romsky Perješis,^[3] přezdívaný také jako Atény nad Torysou^[4]) je krajské a okresní město na Slovensku. Se svými přibližně 85 tisíci^[1] obyvateli je tak po Bratislavě a Košicích třetím největším slovenským městem. Město má čtyři katastrální části: Prešov, Šalgovík, Solivar a Nižná Šebastová. Je sídlem archeparchy prešovského, hlavy Slovenské řeckokatolické církve a patří do Košicko-prešovské aglomerace.

Poloha

Prešov leží ve východní části Slovenska na soutoku řek Torysa a Sekčov, v Košické kotlině, 30 km severně od Košic. Obklopují ho Slanské vrchy z východu a Šarišská vrchovina ze západu. Je centrem regionu Šariš.

Historie

Oblast dnešního Prešova byla osídlena v dávnověku. V době Římské říše tu existovalo sídliště. Po stěhování národů v 6. století sem migrovali Slované. První písemná zmínka o městě je z roku 1247^[5], od roku 1347 je Prešov svobodným královským městem. V tomto období zde kvetla řemesla a kultura, křížily se zde obchodní cesty.

V říjnu 1604 sedmihradský kníže Štěpán Bočkaj dobyl Prešov a získal zde spojence pro své povstání proti Habsburkům. Jeho tažení ukončil roku 1606 Vídeňský mír. Náboženské ani politické poměry se tím však neurovnaly.

Na zasedání hornouherských protestantských stavů v roce 1665 bylo rozhodnuto o založení prešovského evangelického kolegia; v roce 1667 v něm začala výuka.

Prešovská jatka byla nazvána hromadná poprava 20 prešovských měšťanů a zemanů, kterou roku 1687 po vykonstruovaném procesu za protihabsburský odboj a kalvínskou či evangelickou víru nařídil generál Antonio Caraffa.

V roce 1862 zde byla za podpory Jozefa Gagance, řeckokatolického biskupa prešovské eparchie, založena rusínská literární společnost s názvem Obščestvo sv. Joana Krestiteľa. Předsedou společnosti byl zvolen Adolf Ivanovič Dobriansky-Sačurov.^[6]

Pod označením Prešovská vzpoura vešla do dějin poprava 40 vzbouřených slovenských vojáků z roku 1918, která zde předznamenala rozpad Rakousko-uherské monarchie. V roce 1919 byla v Prešově vyhlášena Slovenská republika rad.^[5]

Po vzniku Československa nastal rozvoj města. Na konci druhé světové války, 19. ledna 1945, Prešov osvobodila Rudá armáda. Po zde byly budovány průmyslové podniky. V 80. letech 20. století byl Prešov spojen s Košicemi dálnicí D1. Po rozpadu federace a obnovení krajů na Slovensku se stal krajským městem.

Prešovští Židé

Do konce 18. století Židé bydleli pouze v okolních obcích, protože pobyt jim byl v tehdejším svobodném královském městě zapovězen. V 80. letech 18. století se v důsledku politických událostí v okolních zemích, zejména v Polsku, zvýšil počet židovských přistěhovalců, kteří se zpočátku usazovali v okolí města. Přistěhovalci začali usilovat o zrušení těchto zákonů, které omezovaly jejich přítomnost a hospodářskou činnost. Toho se částečně dočkali za vlády Josefa II. na základě patentu Systematica Gentis Judaicae Regulatio v roce 1783.

Podle tradice byl prvním usazeným Židem bohatý obchodník Marcus Holländer, který nechal na prešovském náměstí postavit sochu Neptuna a zasadil se o vznik židovské obce ve městě. Zrovnoprávnění židovských obyvatel bylo dosaženo po rakousko-uherském vyrovnání. Před druhou světovou válkou bylo v Prešově pět synagog a židovské obyvatelstvo tvořilo téměř 25 % všech obyvatel města. V letech 1942–1945 se asi 6 400 Židů z Prešova a okolí stalo obětí holokaustu a zničena byla i většina židovských sakrálních staveb. Zachována zůstala jen jedna ortodoxní synagoga, v jejíž horní části jsou umístěny expozice židovského muzea.^[7]

Pamětihodnosti

• Konkatedrála svatého Mikuláše
• Řeckokatolický katedrální chrám svatého Jana Křtitele
• Pravoslavný katedrální chrám sv. Alexandra Něvského
• kostel svatého Josefa s klášterem františkánů
• Evangelické kolegium u kostela sv. Trojice
• bývalá Caraffova věznice, dnes galerie
• Bosákova banka, pozdně secesní budova architekta Viliama Glasze z let 1923–1924; pro bankéře rusínsko-amerického původu Michala Bosáka
• Ortodoxní synagoga – expozice židovského muzea
• Reformovaná synagoga
• Kumšt – původně bastion městského opevnění přebudovaný v 15. století na vodárna, dnes expozice muzea
• Krajské muzeum v Rákócziho paláci
• Šarišská galerie
• Kalvárie, barokní křížovou cestu s šestnácti výklenkovými kaplemi a kostelem sv. Kříže vybudovali jezuité v letech 1721–1756.
• Národní kulturní památka Solivar, komplex technických památek ze 17. století připomínající někdejší těžbu soli
• Župní dům, palác z roku 1770^[8]

Skulptury na veřejných prostranstvích

• Immaculata na Hlavní ulici, barokní sousoší nechali v roce 1751 postavit jezuité na památku obětem morových epidemií.
• Neptunova fontána
• Sousoší svatého Rocha na Františkánském náměstí nechali v roce 1730 postavit františkáni.
• Socha papeže Jana Pavla II.
• Socha Alexandra Duchnoviče
• Petöfiho památník na Wilec hôrke^[9]

Vzdělávání

Od roku 1996 ve městě působí Prešovská univerzita, která vznikla rozdělením starší Univerzity Pavla Jozefa Šafárika.

Obyvatelstvo

Z obyvatel je^[kdy?] 94,7 % Slováků, 1,4 % Rusínů a Ukrajinců, 1,2 % Romů, 1 % Čechů, 0,2 % Maďarů a 0,5 % ostatních. V roce 2011 se 55,35 % obyvatel přihlásilo k Římskokatolické církvi, 8,15 % k Řeckokatolické církvi, 4,05 % k Evangelické církvi augsburského vyznání, 1,51 % k Pravoslavné církvi a 0,06 % k židovské obci. Ateistů bylo 12,44 % a 17,16 % se k náboženské příslušnosti nevyjádřilo.

Osobnosti

Rodáci

• Jakob Bogdani, barokní malíř
• Ladislav Ignác Berčéni, francouzský maršál
• Ján Borodáč, herec a publicista
• Kyla Cole, modelka a světoznámá erotická herečka
• Vojtech Gejza Danielovič, generál československé armády, politický vězeň
• Fero Fenič, režisér
• Ján Samuel Gertinger, farmaceut a cukrovarník
• Ivana Christová, Miss Československa, modelka
• Ladislav Kaboš, režisér
• Katarína Knechtová, zpěvačka
• Juraj Kukura, herec
• Peter Lipa, hudebník
• Vladimír Ossif, malíŕ
• Ladislav Pavlovič, fotbalista
• Emil Perko, československý generálmajor, osobnost Slovenského národního povstání
• Andrej Stankovič, básník, knihovník, editor a filmový kritik
• Tina, zpěvačka a moderátorka
• Ivan Tásler, zpěvák, kytarista, skladatel
• Peter Nagy, zpěvák, skladatel, textař a producent

Ostatní osobnosti

• Anton Beskid, právník, politik a guvernér Podkarpatské Rusi
• Alexander Duchnovič, rusínský národní buditel, spisovatel, pedagog, řeckokatolický kněz
• Jozef Gaganec, řeckokatolický biskup prešovské eparchie
• Vasiľ Hopko, řeckokatolický pomocný biskup
• Gabriela Marcinková, herečka
• Mikuláš Moyzes, hudební skladatel, varhaník a pedagog
• Gejza Šimanský, fotbalista

Studovali zde

• Štefan Marko Daxner, politik, právník, ekonom, publicista a slovenský národní buditel
• Ján Francisci-Rimavský, spisovatel a státník
• Michal Miloslav Hodža, kněz, básník, jazykovědec a slovenský národní buditel
• Pavol Országh Hviezdoslav, básník, spisovatel-prozaik, dramatik a překladatel
• Ferenc Kazinczy, spisovatel a jazykovědec
• Lajos Kossuth, politik, spisovatel a revolucionář
• Jonáš Záborský, kněz, spisovatel a historik

Partnerská města

• Brugherio, Itálie
• Keratsini, Řecko
• La Courneuve, Francie
• Nyíregyháza, Maďarsko
• Nowy Sącz, Polsko
• Mukačevo, Ukrajina
• Pittsburgh, USA
• Praha, Česko
• Remscheid, Německo
• Rišon le-Cijon, Izrael
• Vamberk, Česko

Panorama Prešova z vrchu Kalvárie. Vlevo Šarišská vrchovina s Šarišským vrchem a Šarišským hradem, uprostřed centrum a věž sv. Mikuláše, za níž je slabě patrný Kapušanský hrad, vpravo v popředí areály Prešovské univerzity, sídliště Sekčov a Slanské vrchy.

Odkazy

Reference

Související články

• Trolejbusová doprava v Prešově
• Prešovská jatka
• Prešovská vzpoura
• Letecká základna Prešov
• 1. FC Tatran Prešov

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Prešov na Wikimedia Commons
• Oficiální stránky
• Krátká prezentace města a brožura ve formátu PDF
• Slovenský článek o Prešově
• (anglicky) Židovská komunita Prešov