Predjamský hrad
Predjamský hrad | |
---|---|
Predjamský hrad | |
Základní informace | |
Sloh | gotika, renesance |
Výstavba | 12. století |
Přestavba | 1570 |
Materiál | kámen |
Současný majitel | Republika Slovinsko |
Poloha | |
Adresa | Občina Postojna, Slovinsko |
Souřadnice | 45°48′54,71″ s. š., 14°7′39,32″ v. d. |
Další informace | |
multimediální obsah na Commons | |
galerie na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Predjamský hrad (slovinsky Grad Predjama, německy Höhlenburg Predjama) se nachází v jihozápadní části Slovinska v obci Predjama, 9 km severozápadně od města Postojna a 40 km jihozápadně od Lublani, poblíž dálnice A1.
Popis
Hrad byl postaven na konci údolí, kde se potok Lokva noří pod 123 m vysokou skálu. Stojí pod velkým převisem této skály u vstupu do jeskynního systému a tato poloha mu dala také jméno (jama – jeskyně, tedy hrad před jeskyní). Jeskynní systém (Predjamski Jamski sistem) je druhý nejrozsáhlejší ve Slovinsku a doposud bylo prozkoumáno 13 km.[1] Archeologické nálezy z 50. let 20. století ukazují na obydlenost jeskyně v paleolitu.
Skládá se ze dvou částí. Vnější část hradu se nachází v tzv. předjeskynní oblasti. Druhá část je vytesána do skály. Tyto dva objekty jsou jen odděleny jakousi kulisou, za níž se nachází hradní dvůr, jehož návštěva v každém ještě více umocní pocit majestátnosti. Na hradě je kromě expozice vstupní věž s palácem, jež je s již zmíněným dvorem spojena pouze systémem mostů a lávek. Dále se zde nachází nově vzniklé muzeum s rozsáhlou expozicí, hradní kaple a tzv. Jama pod gradom (jeskyni pod hradem), která se nachází mezi hradem a propadáním řeky Lokve. V jeskyni s krápníkovou výzdobou je několik nápisů z konce 16. století. Jeskynní systém je tvořen většinou úzkými chodbami propojenými žebříky a lávkami. 700 m je zpřístupněno turistům.
Historie
První písemná zmínka o gotickém hradu, tehdy nazvaném Luegg, pochází z roku 1274 a byl ve skále vybudován ve 12. století z popudu aquilejského patriarchy. Poloha hradu jej činila téměř nedobytným. Až v 15. století byl dobyt loupežným rytířem Erasmem Jamským, spojencem Matyáše Korvína.[2] Název hradu se změnil na Predjamski grad. Roku 1484 byl po více než ročním obléhání Erasmus zabit a hrad se stal majetkem rodů Oberrugů. V roce 1511, za majitelů rodu Purgstallů byla vnější část hradu poničena zemětřesením.
V roce 1567 arcivévoda Karel II. Štýrský hrad pronajal baronu Hansu Cobenzlovi, který si jej o 20 let později odkoupil. Roku 1570 prošel rozsáhlou renesanční přestavbou, kdy byl přistavěn vnější palác a tato podoba se z větší části dochovala do současnosti. V roce 1810 stavbu zdědil hrabě Michael Coronini-Cronberg a v letech 1846–1945 patřil hrad do vlastnictví rodu Windischgrätz. Po druhé světové válce byl znárodněn a ve vlastnictví státu je dodnes.
Odkazy
Reference
- ↑ Potupná smrt rytíře na Predjamském hradě [online]. Svetadily.cz [cit. 2014-10-29]. Dostupné online.
- ↑ Na největší jeskynní hrad světa to Češi nemají vůbec daleko. Novinky.cz [online]. Borgis [cit. 2022-01-24]. Dostupné online.
Literatura
- Predjamský hrad [online]. Turistika.cz [cit. 2014-10-29]. Dostupné online.
- HLADKÝ, Ladislav. Slovinsko – Stručná historie států. [s.l.]: Libri, 2010. 192 s. ISBN 9788072774630.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Predjamský hrad na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Autor: Erik from Laagri, Estonia, Licence: CC BY 2.0
Predjama castle