Premiér Francie

Předseda vlády Francie
Premier ministre de la République française
Státní znak Francie

Úřadující
Gabriel Attal

od 9. ledna 2024

SídloHôtel Matignon
Jmenujeprezident Francie
Funkční obdobíbez omezení
První ve funkciCharles Maurice de Talleyrand-Périgord
Vytvoření9. července 1815
Webová stránkaGouvernement.fr

Seznam předsedů vlády
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Předseda vlády Francie (oficiálně francouzsky: Premier ministre de la République française) je hlava vlády Francouzské republiky. Sídlí v Hôtel Matignon v Paříži.

Předseda vlády je ve francouzském poloprezidentském systému druhým nejvyšším úřadem po francouzském prezidentovi. Prezident předsedu vlády jmenuje, ale nemůže odvolat, může jen požádat o jeho rezignaci. Premiéra, i celou vládu, může odvolat Národní shromáždění (dolní komora francouzského parlamentu). Předseda vlády při jmenování navrhne prezidentovi seznam ministrů. Premiér rozhoduje o rozpočtu. Poměr toho, co rozhoduje předseda vlády a co prezident, často závisí na tom, zda jsou ze stejné politické strany. Pokud ano, prezident může působit jako faktická hlava vlády, zatímco předseda vlády je jeho zástupcem. V opačném případě dává ústavní konvence premiérovi primát ve vnitřních záležitostech, zatímco prezident dominuje v zahraničních záležitostech.

Prezident si teoreticky může na post premiéra vybrat, koho chce. V praxi, protože Národní shromáždění má pravomoc vynutit si demisi vlády přijetím návrhu na vyslovení nedůvěry, musí volba předsedy vlády odrážet vůli většiny v Národním shromáždění. Proto například bezprostředně po parlamentních volbách v roce 1986 musel prezident François Mitterrand jmenovat Jacquese Chiraca předsedou vlády, ačkoli Chirac byl členem Sdružení pro republiku, a tudíž politickým oponentem Mitterranda. Mitterrandova Socialistická strana byla sice největší stranou v Národním shromáždění, neměla ale většinu, kterou si dohodla Chiracova strana s Unií pro francouzskou demokracii. Je pravdou, že jmenovaný premiér nemusí v Národním shromáždění žádat o vyslovení důvěry, ale zvyklost je taková, že to udělá. Taková situace, kdy je prezident nucen spolupracovat s premiérem, který je politickým protivníkem, se nazývá kohabitace (soužití).[1][2] Premiéři jsou obvykle vybíráni z řad poslanců Národního shromáždění, ve vzácných případech prezident vybral neposlance kvůli jeho zkušenostem v byrokracii, v zahraniční službě nebo kvůli jejich úspěchu v obchodu – tak například Dominique de Villepin (předseda vlády v letech 2005 až 2007) nikdy nezastával volený úřad.

Premiér je jediným členem vlády, který je oprávněn předkládat legislativu v parlamentu. V minulosti mělo Národní shromáždění značné možnosti, jak premiéra a vládu sesadit, to změnila ústava z roku 1958, která založila tzv. pátou republiku. Ta pozici premiéra sice oslabila vůči prezidentovi, ale posílila vůči parlamentu, takže během existence páté republiky padl premiér pouze jednou, v roce 1962.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Prime Minister of France na anglické Wikipedii.

  1. GEOFFROY, Romain. Cohabitation in France: is the risk of political paralysis real?. Le Monde.fr. 2022-05-09. Dostupné online [cit. 2023-10-26]. (anglicky) 
  2. Cohabitation | Britannica. www.britannica.com [online]. [cit. 2023-10-26]. Dostupné online. (anglicky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Armoiries république française.svg
Autor: Dessiné par Jérôme BLUM le 5 septembre 2007. Készítette: Jérôme BLUM 2007., Licence: CC BY-SA 2.0 fr
unofficial armorial bearings of the French republic, created from France coa.png. (The only official emblem of France is its tricolour flag).
Gabriel Attal 2023 (cropped).jpg
WASHINGTON (February 28, 2023) DHS Deputy Secretary John Tien conducts a bilateral meeting with French Minister of Public Action and Accounts, Gabriel Attal, and others at DHS Headquarters in Washington, DC. (DHS photo by Sydney Phoenix)