Prezident Litvy
| Prezident Litevské republiky | |
|---|---|
.svg) Znak litevského prezidenta | |
 | |
| Úřadující Gitanas Nausėda od 12. července 2019 | |
| Sídlo | Prezidentský palác |
| Funkční období | 5 let |
| První ve funkci | Antanas Smetona |
| Vytvoření | 4. dubna 1919 |
| Webová stránka | Lrp.lt |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Prezident Litevské republiky (litevsky: Lietuvos Respublikos Prezidentas) je hlavou státu Litvy. Má poněkud větší výkonnou moc než jeho protějšky v sousedním Estonsku a Lotyšsku. Jeho postavení je podobné jako prezidenta Francie nebo Rumunska, takže lze hovořit o tom, že litevský politický systém je poloprezidentský. Největší autoritu má prezident v zahraničních záležitostech. Kromě obvyklých diplomatických pravomocí hlav států, jmenovitě přijímání pověřovacích listin zahraničních velvyslanců a podepisování mezinárodních smluv, určuje prezident základní směry zahraniční politiky Litvy.[1] Prezident je také vrchním velitelem litevských ozbrojených sil, a proto stojí v čele Rady obrany státu a má právo jmenovat náčelníka generálního štábu (byť musí mít souhlas Seimasu). Prezident má také významnou roli ve vnitřní politice, má právo předkládat Seimasu návrhy zákonů a vetovat zákony jím přijaté, jmenovat předsedu vlády a schvalovat jím sestavenou vládu a také má právo rozpustit Seimas a vyhlásit předčasné volby po úspěšném vyslovení nedůvěry, nebo pokud Seimas odmítne schválit vládní rozpočet do šedesáti dnů. Nicméně, nově zvolený Seimas může žádat dřívější prezidentské volby, čímž je chuť prezidenta rozpouštět parlament brzděna. Konečně prezident je odpovědný za jmenování jedné třetiny soudců Ústavního soudu a celého Nejvyššího soudu – kandidáty musí ovšem schválit Seimas. Prezident má také právo přímo jmenovat všechny ostatní soudce.
Podle litevské ústavy přijaté v roce 1992 je prezident volen přímou volbou občanů na pětileté funkční období v dvoukolovém systému. Pro zvolení již v prvním kole hlasování potřebuje buď nadpoloviční většinu hlasujících, nebo zisk hlasů aspoň třetiny registrovaných voličů.[2] Pokud nejsou splněny tyto podmínky, koná se za dva týdny druhé kolo hlasování, ve kterém se utkají dva soupeři s největším počtem hlasů z kola prvního. V něm stačí ke zvolení prostá většina. Při nástupu do funkce musí prezident pozastavit členství v politické straně. Pokud prezident zemře nebo se stane nezpůsobilým, ujímá se úřadu předseda Seimasu, dokud nebude moci být po nových volbách uveden do úřadu nový prezident. Prezident může být bezprostředně po uplynutí pětiletého mandátu maximálně jednou znovuzvolen.
Prezident sídlí v Prezidentském paláci ve Vilniusu.
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku President of Lithuania na anglické Wikipedii.
- ↑ Presidential Functions. Lrp.lt [online]. [cit. 2023-11-09]. Dostupné online.
- ↑ IFES Election Guide | Elections: Lithuania President (Round 1) 2019. www.electionguide.org [online]. [cit. 2023-11-09]. Dostupné online.
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu prezident Litvy na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Coat of arms of the President of Lithuania.
Autor: European Parliament, Licence: CC BY 2.0
Lithuania’s President Gitanas Nausėda urged the EU to continue supporting Ukraine in its fight for freedom and to keep its doors open to Moldova, Georgia and Ukraine.
Addressing MEPs in Strasbourg as part of the “This is Europe” debate series, Mr Nausėda shared his country’s experience towards independence and the long path to Europe, which in a way resembles Ukraine’s current fight for freedom. He highlighted Lithuania’s massive public support for Ukraine and that his country donates almost 1.5% of its GDP to Ukraine.
President Nausėda also thanked the European Parliament for its continued stand against Soviet occupation and its current active leadership in helping Ukraine. “I believe that today many European citizens understand that Ukraine's fight is also their fight”, he said. Russia’s crimes must be met with an appropriate response by setting up an international tribunal and frozen Russian assets must be used to rebuild Ukraine, he added.
“History shows that the most effective way to expand the area of peace, stability and prosperity in Europe has been and will be the enlargement of the EU”, said President Nausėda. He called on the EU to keep its doors open to Moldova, Georgia and Ukraine, and supported Parliament’s wish to start Ukraine’s accession negotiations already this year.
President Nausėda also commended the EU on managing to overcome Russia’s energy blackmail. “The winter came and finished without anyone freezing in Europe”, he said, stressing that there are still some lessons to be learned from high energy prices. He advocated for more investment in green energy and alternative sources and presented Lithuania as an example, which managed to gain independent from Russia’s gas, oil and electricity.
Reactions from MEPs
MEPs praised Lithuania for its leadership and exemplary support to Ukraine. For far too long politicians ignored alerts from their Baltic colleagues about Russia’s aggressive policy and now we have to pay the price, some MEPs said. They called for a strategy of sustainable peace that would see Putin’s Russia being defeated, European values expanded further east and Ukraine, Moldova and Georgia becoming part of EU by the end of this decade.
Some MEPs stressed the need to fight attacks on the rule of law and media freedom not only outside the EU, but also inside it. Commenting on EU energy independence, some MEPs asked for more use of renewable resources and to avoid jumping from one energy supply dictatorship to another one.
____
This photo is free to use under Creative Commons license CC-BY-4.0 and must be credited: "CC-BY-4.0: © European Union 2023– Source: EP". (creativecommons.org/licenses/by/4.0/) No model release form if applicable. For bigger HR files please contact: webcom-flickr(AT)europarl.europa.eu