Primož Roglič

Primož Roglič
Roglič v roce 2019
Roglič v roce 2019
Osobní informace
PřezdívkaRogla
Datum narození29. října 1989 (34 let)
Místo narozeníTrbovlje, SR Slovinsko, Jugoslávie[1]
StátSlovinskoSlovinsko Slovinsko
Výška177 cm[1]
Hmotnost65 kg[1]
Webhttps://primozroglic.com
Týmové informace
Současný týmBora–Hansgrohe
Disciplínasilniční cyklistika
Rolejezdec
Typ jezdcevšestranný
Amatérské týmy
2012Radenska
Profesionální týmy
2013–2015
2016–2023
2024–		Adria Mobil
LottoNL–Jumbo[2]
Bora–Hansgrohe[3]
Úspěchy

Grand Tours

Tour de France
3 etapy (2017, 2018, 2020)
Giro d'Italia
Celkový vítěz (2023)
4 etapy (2016, 2019, 2023)
Vuelta a España
Celkový vítěz (2019, 2020, 2021)
Bodovací soutěž (2019, 2020)
13 etap (2019, 2020, 2021, 2022, 2023, 2024)
1 týmová časovka (2022)

Etapové závody

Tour de Romandie (2018, 2019)
Kolem Baskicka (2018, 2021)
Tirreno–Adriatico (2019, 2023)
UAE Tour (2019)
Paříž–Nice (2022)
Critérium du Dauphiné (2022)
Volta a Catalunya (2023)
Volta ao Algarve (2017)
Vuelta a Burgos (2023)

Jednodenní závody a klasiky

Časovka na olympijských hrách (2021)
Národní šampion v silničním závodu (2020)
Národní šampion v časovce (2016)
Lutych–Bastogne–Lutych (2020)
Giro dell'Emilia (2019, 2021, 2023)
Tre Valli Varesine (2019)
Milán–Turín (2021)

Další

UCI World Ranking (2019, 2020)
Vélo d'Or (2020)
UCI Europe Tour (2019, 2020)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Přehled medailí
Olympijské kruhy Cyklistika na LOH
vítěz2020 TokioČasovka
Mistrovství světa
stříbro2017 BergenČasovka

Primož Roglič (výslovnost [ˈpriːmɔʃ ˈɾoːglìːtʃ]; * 29. října 1989) je slovinský profesionální silniční cyklista jezdící za UCI WorldTeam Red Bull–Bora–Hansgrohe.[4] Svou sportovní kariéru zahájil jako skokan na lyžích, avšak několik let po nehodě na můstku v Planici se rozhodl začít se silniční cyklistikou.[5]

Na Tour de France 2017 se Roglič stal prvním slovinským vítězem etapy na tomto závodu. V září 2019 vyhrál celkové pořadí na Vueltě a España, čímž se stal prvním slovinským vítězem jedné ze 3 Grand Tours.[6] Také získal pódiová umístění na Giru d'Italia 2019 (třetí místo) a Tour de France 2020 (druhé místo), kde se stal prvním slovinským nositelem žlutého dresu v historii.[7] Ten však ke konci závodu ztratil ve prospěch krajana Tadeje Pogačara. V roce 2020 obhájil svůj titul na Vueltě a España. Na letních olympijských hrách v Tokiu konaných v roce 2021 vyhrál zlatou medaili v časovce mužů.[8] Krátce poté pak vyhrál Vueltu a España potřetí v řadě, čímž se stal třetím závodníkem v historii, jemuž se takovýto úspěch podařil.[9]

Mezi lety 2019 a 2021 strávil Roglič 75 týdnů na čele světového žebříčku UCI World Ranking, čímž stanovil v současnosti pokořený rekord. Také dokončil 2 roky jako jednička tohoto žebříčku.[10][11]

Kariéra

Skoky na lyžích

Roglič začal závodit ve skocích na lyžích v roce 2003 a v roce 2007 se stal juniorským mistrem světa v týmové soutěži.[12] Je držitelem dvou vítězství v Kontinentálním poháru, druhé úrovni mezinárodních soutěží ve skocích na lyžích. Své osobní maximum 185 m skočil v Planici. V roce 2011 se Roglič zúčastnil svého posledního mezinárodního závodu ve Szczyrku a svou kariéru oficiálně ukončil v létě roku 2012.[13] V roce 2007 měl Roglič nehodu jako předskokan při oficiálním tréninku před domácími fanoušky na Letalnici bratov Gorišek, mamutím můstku v Planici.[14]

Začátky v cyklistice

Roglič začal s cyklistikou v roce 2012 poté, co přestal se skoky na lyžích kvůli pocitu, že pro něj bylo příliš složité zůstat na nejvyšší úrovni v této disciplíně. Nejprve reprezentoval barvy rozvojového týmu spojeného se slovinským UCI Continental týmem Radenska, kde byl jeho trenérem Andrej Hauptman, jenž si všiml jeho výkonnosti a pomáhal mu rozvíjet jeho cyklistické schopnosti. Ve věku 22 let Roglič podstoupil testování ve sportovní laboratoři, kde mu byla naměřena hodnota VO2 max 80,2. Taková hodnota je velmi blízká těm, které mají nejlepší cyklisté světa. Roglič poté řekl, že práce, jíž podstoupil jako skokan na lyžích v oblasti budování stability, balancu, pružnosti a akrobatiky, mu pomohly v přechodu do cyklistiky.[5]

Adria Mobil (2013–2015)

Roglič se stal členem slovinského UCI Continental týmu Adria Mobil od sezóny 2013. Své první profesionální vítězství získal o rok později v druhé etapě Tour d'Azerbaïdjan poté, co v cíli ve sprintu porazil Willa Clarka.[5] V roce 2015 Roglič získal celková vítězství na etapových závodech Kolem Slovinska a Tour d'Azerbaïdjan.

LottoNL–Jumbo (2016–2023)

V říjnu 2015 bylo oznámeno, že Roglič podepsal dvouletý kontrakt s UCI WorldTeamem LottoNL–Jumbo od sezóny 2016.[15]

Sezóna 2016

Již ve své první sezóně na nejvyšší úrovni ve světě silniční cyklistiky Roglič ukázal svůj potenciál, když na etapovém závodu Volta ao Algarve obsadil páté místo v celkovém pořadí.[16] O měsíc později získal Roglič druhé místo v závěrečné etapě závodu Volta a Catalunya, kde ho ve finiši přesprintoval Alexej Catevič.[17] V květnu 2016 byl Roglič jmenován na startovní listině Gira d'Italia 2016.[18] V úvodní časovce, konané v nizozemském Apeldoornu, získal druhou příčku, pouhou setinu sekundy za vítězným Tomem Dumoulinem.[19] V průběhu závodu se mu podařilo zvítězit v deváté etapě, také individuální časovce, o délce 40,5 km, konané v regionu Chianti. Toto vítězství však bylo překvapující, neboť Roglič musel na trati použít své náhradní kolo, protože jeho běžný časovkářský speciál neodpovídal požadavkům UCI. Roglič si před startem nestihl přendat svůj cyklopočítač na náhradní kolo a z toho důvodu bylo pro něj těžké vědět, kolik kilometrů do cíle mu zbývá a jaká data produkuje.[20] Dva týdny po dojezdu Gira se Roglič stal mistrem Slovinska v časovce. Na letních olympijských hrách 2016 v brazilském Riu de Janeiru dojel desátý v individuální časovce mužů.[21]

Sezóna 2017

Roglič na cestě za vítězstvím v 17. etapě Tour de France 2017

Sezónu 2017 Roglič zahájil celkovým vítězstvím na únorovém etapovém závodu Volta ao Algarve.[22] O měsíc později získal celkové čtvrté místo na Tirrenu–Adriaticu. Na závodu Kolem Baskicka Roglič vyhrál čtvrtou a šestou etapu (individuální časovku) a v celkovém pořadí dojel na páté příčce.[23] Také se zúčastnil Tour de Romandie, kde na cestě ke třetímu místu v celkovém pořadí vyhrál pátou etapu, individuální časovku.[24] Na posledním přípravném závodu před Tour de France, ZLM Tour, dojel Roglič druhý celkově a vyhrál prolog.[25]

Na Tour de France Roglič vyhrál sedmnáctou etapu s cílem v lyžařském středisku Serre Chevalier, čímž se stal prvním slovinským vítězem etapy na Tour de France.[26] V průběhu závodu posbíral dostatek bodů k tomu, aby se ve vrchařské soutěži umístil na druhém místě. Na mistrovství světa v norském Bergenu Roglič cílil na úspěch v individuální časovce, jejíž závěr byl na stoupání Mount Floyen (3 km se sklonem 9%). Podařilo se mu vyhrát stříbrnou medaili, když byl poražen pouze Tomem Dumoulinem.[27]

Sezóna 2018

Roglič v 19. etapě Tour de France 2018

V roce 2018 Roglič ukázal svůj potenciál v etapových závodech a na Grand Tours. Podařilo se mu vyhrát celkové pořadí na závodech Kolem Baskicka, Tour de Romandie a Kolem Slovinska.[28] V úvodních etapách Tour de France se Roglič vyvaroval nehod a mechanických problémů, kvůli nimž mnoho dalších závodníků vypadlo z boje o celkové pořadí. To ho posunulo do pozice, z níž mohl konkurovat elitním závodníkům jako Geraint Thomas, Tom Dumoulin, Chris Froome, Nairo Quintana a Romain Bardet. Roglič se s favority držel i v horách a byl schopen odpovědět na většinu útoků. V devatenácté etapě zaútočil ve sjezdu a sólo si dojel pro druhý etapový triumf v kariéře na Tour de France. Po etapě se posunul na průběžné třetí místo v celkovém pořadí za Thomasem a Dumoulinem.[29] V závěrečné časovce se však před Rogliče znovu dostal Froome a Roglič tak Tour dokončil na celkovém čtvrtém místě.[30]

Sezóna 2019

Roglič (uprostřed) přebírá trofej pro vítěze Vuelty a España 2019

V rámci přípravy na Giro d'Italia vyhrál Roglič 3 etapové závody: UAE Tour na přelomu února a března,[31] Tirreno–Adriatico v březnu[32] a Tour de Romandie na začátku května.[33] Na Giru vyhrál Roglič úvodní časovku v Boloni a prvních 5 etap závodu nosil růžový trikot, ale později se propadl v celkovém pořadí a závod dojel na třetím místě v celkovém pořadí. V průběhu závodu vyhrál i devátou etapu, také individuální časovku.[34] V srpnu 2019 byl Roglič jmenován na startovní listině Vuelty a España 2019.[35] Do desáté etapy, individuální časovky, Roglič vstupoval na druhém místě v celkovém pořadí se ztrátou šesti sekund na lídra závodu Naira Quintanu. Na 36,2 km dlouhé trati zajel Roglič nejrychlejší čas ze všech účastníků; na druhého Patricka Bevina měl v cíli náskok 25 sekund a na nejbližší konkurenty v celkovém pořadí přes minutu a půl. Stal se tak 98. jezdcem v historii s etapovými triumfy na všech třech Grand Tours. Také se po etapě ujal vedení v celkovém pořadí i v bodovací soutěži.[36] Vedení v obou těchto klasifikacích si udržel až do cíle v Madridu, čímž se stal prvním slovinským vítězem Grand Tour v historii.[37] Úspěšnou sezónu završil dvěma vítězstvími na říjnových jednorázových závodech v Itálii, Giro dell'Emilia[38] a Tre Valli Varesine.[39]

Sezóna 2020

Kvůli pandemii covidu-19 svou sezónu 2020 Roglič odstartoval až 21. června na národním šampionátu v silničním závodu. Na závěrečném stoupání do vesnice Ambrož pod Krvavcem Roglič 2 km před cílem odpáral Tadeje Pogačara a poprvé v kariéře se stal mistrem Slovinska v silničním závodu.[40] Následující víkend porazil Pogačar o 8,5 sekund Rogliče na národním šampionátu.[41] V rámci přípravy na Tour de France Roglič vyhrál celkové pořadí a 2 etapy na Tour de l'Ain.[42] K celkovému pořadí měl po vítězství ve druhé etapě nakročeno i na Critériu du Dauphiné, ale po nehodě ve čtvrté etapě byl nucen ze závodu odstoupit.[43]

Roglič na trati 20. etapy Tour de France 2020

Roglič odstartoval Tour de France v dobré formě a podařilo se mu vyhrát čtvrtou etapu proti Pogačarovi.[44] V deváté etapě získal Roglič žlutý dres poté, co dojel druhý ve sprintu pětičlenné skupiny o vítězství v Larunsu, který vyhrál Pogačar.[45] Poté, co v patnácté etapě ztratil Egan Bernal 7 minut, byl Pogačar jediným závodníkem se ztrátou menší než 1 minutu na Rogliče.[46] V sedmnácté etapě s cílem na vrcholu Col de la Loze Roglič zvýšil svůj náskok na Pogačara z 40 na 57 sekund.[47] Tento náskok si Roglič udržel až do předposlední, dvacáté etapy, individuální časovky dlouhé 36,2 km s cílem na Planině krásných dívek. V této etapě se Rogličovi relativně dařilo, neboť zajel pátý nejlepší čas z celého startovního pole, ale Pogačar, vítěz této etapy, zajel čas o necelé 2 minuty lepší než Roglič, díky čemuž překonal svůj deficit 57 sekund a proměnil ho v náskok 59 sekund na Rogliče.[48] Ten si tak v následující závěrečné etapě v Paříži dojel pro druhé místo v celkovém pořadí za svým krajanem.[49]

Týden po dojezdu Tour si Roglič dojel pro šesté místo v silničním závodu na mistrovství světa ze stíhací skupiny bojující o druhé místo.[50] O další týden později, na začátku října, si Roglič dojel pro své první kariérní vítězství na monumentu, když na klasice Lutych–Bastogne–Lutych na cílové rovině těsně přesprintoval čerstvě korunovaného mistra světa Juliana Alaphilippa poté, co Alaphilippe zpomalil před cílovou páskou a začal slavit své domnělé vítězství.[51] Roglič se poté zúčastnil Vuelty a España jako obhájce vítězství. Po útoku kilometr před cílem si Roglič dojel pro vítězství v úvodní etapě závodu a oblékl si tak první červený dres pro lídra celkového pořadí.[52] O vedení závodu však přišel v šesté etapě poté, co ztratil čas kvůli problémům s oblékáním pláštěnky. Novým lídrem závodu se stal Richard Carapaz, Roglič se propadl až na čtvrté místo se ztrátou 43 sekund.[53] Roglič se však dostal zpět do boje o vítězství v osmé etapě s cílem na Alto de Moncavillo. Poté, co pokryl útoky Carapaze a Hugha Carthyho na nejprudších pasážích stoupání, Roglič sám zaútočil v závěrečném kilometru, čímž odpáral všechny konkurenty kromě Carapaze. I přesto, že se ho Carapaz pokusil odtrhnout, Roglič zaútočil znovu a cílovou pásku projel sólo jako vítěz etapy s náskokem 13 sekund na druhého Carapaze. Díky tomuto zisku a bonusovým sekundám nasbíraným v průběhu etapy Roglič vystoupal na průběžné druhé místo v celkovém pořadí s mankem 13 sekund na Carapaze.[54]

V desáté, rovinaté etapě Roglič pokryl nástup, který vyvolali Guillaume Martin a Andrea Bagioli v závěrečném kilometru. Rogličovi se podařilo je přesprintovat a dojet si pro vítězství s náskokem několika délek kola. Carapaz i přesto, že byl přítomen na předních pozicích závodu po většinu cílového kilometru, přejel cílovou pásku 3 sekundy za Rogličem a díky 10 sekundám, které Roglič získal za triumf v etapě, měli oba závodníci v celkovém pořadí identický čas. Díky nižší hodnotě součtu dosavadních etapových umístění v průběhu Vuelty se Roglič posunul do čela celkového pořadí a přebral tak červený dres po Carapazovi.[55] Před startem jedenácté etapy byl zorganizován protest závodníků vedený Chrisem Froomem, týmovým kolegou Carapaze. Důvodem bylo rozhodnutí komisařů v průběhu předchozí etapy změnit pravidlo třísekundové mezery na sekundovou.[56] Ačkoliv toto rozhodnutí bylo ve prospěch Rogliče, tak jeho týmový kolega George Bennett uvedl, že Roglič souhlasil s tímto protestem.[57] Ve dvanácté etapě měl Roglič potíže na nejprudších pasážích Alto de El Angliru. Cílovou pásku překřížil na pátém místě se ztrátou 26 sekund na vítězného Carthyho, jenž se posunul v celkovém pořadí na průběžné třetí místo. Na Carapaze ztratil 10 sekund, což stačilo k tomu, aby musel před jedinou individuální časovkou závodu předat červený dres zpět Ekvádorci.[58]

Roglič (v červeném dresu) v 17. etapě Vuelty a España 2020

Po dni volna Roglič vyhrál třináctou etapu, individuální časovku s cílem na prudkém stoupání Mirador de Ézaro, a připsal si tak čtvrté etapové vítězství v tomto ročníku Vuelty. Na trati získal 25 sekund na Carthyho a 49 na Carapaze a dostal se tak zpět do červeného dresu.[59] V šestnácté etapě si Roglič dojel pro dalších 6 bonusových vteřin poté, co si dosprintoval pro druhé místo v etapě za Magnusem Cortem. Před předposlední, sedmnáctou etapou, poslední horskou zkouškou závodu, si tak Roglič vybudoval náskok 45 sekund na Carapaze a 53 vteřin na Carthyho.[60] V sedmnácté etapě Roglič nebyl schopen pokrýt Carapazův nástup zhruba 4 kilometry před cílem na vrcholu stoupání La Covatilla. Ve finiši ztratil 21 sekund na Carapaze, ale i tak si udržel červený dres s náskokem 24 vteřin. Vzhledem k tomu, že už na závodníky čekala pouze závěrečná, ceremoniální rovinatá etapa do Madridu, si mohl Roglič být jistý svým vítězstvím.[61] Bez problémů dojel do cíle poslední etapy a stal se prvním úspěšným obhájcem vítězství na Vueltě od dob Roberta Herase, jenž Vueltu vyhrál v letech 2003 – 2005.[62] Kromě toho také Roglič vyhrál bodovací soutěž, na jejímž čele se nepřetržitě držel od první do poslední etapy. Stal se tak prvním závodníkem, jemuž se tento počin podařil na jedné ze tří Grand Tours, od Gira d'Italia 1997, kdy tohoto úspěchu dosáhl Mario Cipollini.[63]

Sezóna 2021

Roglič v cílovém prostoru klasiky Amstel Gold Race 2021

Svou sezónu 2021 Roglič zahájil na Paříž–Nice, kde vyhrál etapy 4, 6 a 7 a do závěrečné etapy vstupoval jako lídr celkového pořadí, ale po dvou nehodách ztratil přes 3 minuty a propadl se až na finální patnácté místo v celkovém pořadí. Díky svým 3 vítězstvím však zvítězil alespoň v bodovací soutěži.[64] Na dalším etapovém závodu, Kolem Baskicka, si Roglič celkové vítězství nenechal ujít; mimo to vyhrál i úvodní etapu, individuální časovku, bodovací i vrchařskou soutěž a jeho týmový kolega Jonas Vingegaard dojel druhý celkově a vyhrál soutěž mladých jezdců.[65][66] V druhé polovině dubna se Roglič poprvé v kariéře zúčastnil všech 3 ardenských klasik. Nejlepší výsledek získal na Valonském šípu, kde dojel druhý na cílovém stoupání Mur de Huy.[67] Na monumentu Lutych–Bastogne–Lutych, poslední ardenské klasice, Roglič obhajoval vítězství, avšak nebyl schopen následovat rozhodující nástup a dojel třináctý.[68] V červnu pak Roglič odstartoval Tour de France, kam přijel jako jeden z favoritů závodu.[69] V úvodních 2 etapách si Roglič dojel pro 2 třetí místa, ale ve třetí etapě měl 10 km před cílem těžkou nehodu a ztratil přes minutu v celkovém pořadí.[70] V páté etapě, individuální časovce, se sice Roglič posunul zpět mezi 10 průběžně nejlepších v celkovém pořadí,[71] ale v první alpské etapě závodu ztratil více než půl hodiny a před devátou etapou závodu se rozhodl z Tour odstoupit.[72] Do závodění se Roglič vrátil se slovinským národním týmem na konci července na odložených olympijských hrách v Tokiu. Poté, co Pogačarovi pomohl k bronzu v silničním závodu, si sám dojel pro zlatou olympijskou medaili v individuální časovce. Na trati dlouhé 44,2 km porazil druhého Toma Dumoulina z Nizozemska, jenž byl toho roku i týmovým kolegou Rogliče v Teamu Jumbo–Visma, o více než minutu.[8][73]

Roglič na startu 5. etapy Vuelty a España 2021

V srpnu Roglič odstartoval Vueltu a España jako obhájce z předchozích 2 let a hned v úvodní etapě, individuální časovce v Burgosu, zvítězil a oblékl si první červený dres pro lídra závodu.[74] Ten však musel odevzdat po dojezdu třetí etapy, první horské zkoušky závodu, neboť Rein Taaramäe získal z úniku dostatek času k tomu, aby se posunul do čela celkového pořadí.[75] Do vedení závodu se Roglič vrátil po šesté etapě, v níž dojel druhý na závěrečném stoupání dne za Magnusem Cortem.[76] V deváté etapě Roglič spolu s dalšími dvěma závodníky dojel na závěrečném stoupání dne Alto de Velefique únik, v němž byli Adam Yates a Miguel Ángel López. Později se mu podařilo všechny ostatní, až na Enrica Mase, odpárat, a dojel si pro druhé místo v etapě za sólo závodníkem na čele, jímž byl Damiano Caruso. Do dne volna tak Roglič vstoupil s náskokem 28 vteřin na Mase a minuty a 20 sekund na všechny ostatní.[77]

V desáté etapě se Roglič musel znovu vzdát červeného dresu poté, co únik čítající 31 jezdců včetně závodníků jako Odd Christian Eiking a Guillaume Martin dojel do cíle před pelotonem. Jak Eiking, tak Martin se posunuli v celkovém pořadí před Rogliče, jenž na ně nově ztrácel 2 minuty a 17 vteřin.[78] Roglič v této etapě zaútočil ve stoupání na Puerto de Almáchar, ale ve sjezdu z téhož kopce spadl a jeho útok byl neutralizován.[79] V následující jedenácté etapě Roglič znovu vyhrál, tentokrát na prudkém cílovém stoupání ve Valdepeñas de Jaén.[80] Své průběžné třetí místo si udržel po dalších 5 etap, avšak ve čtrnácté etapě získal 20 sekund na Eikinga.[81] V deštivé sedmnácté etapě Roglič následoval útok Egana Bernala ve sjezdu 61 km před cílem. S Bernalem spolupracoval a před závěrečným stoupáním k Lagos de Covadonga si drželi náskok okolo minuty a půl. 7,5 km před cílem Roglič odpáral Bernala a sólo si dojel pro etapové vítězství s náskokem minuty a 35 sekund na skupinu ostatních favoritů. Díky tomu se dostal zpět do čela celkového pořadí.[82] Svůj náskok na Mase Roglič navýšil v dalších dvou horských etapách a celý závod završil vítězstvím v závěrečné časovce v Santiagu de Compostela. Vyhrál tak třetí Vueltu v řadě,[9] s náskokem 4 minut a 42 sekund na druhého Mase. V cíli měl nejvyšší náskok na druhé místo od roku 1997, kdy podruhé v řadě vyhrál Alex Zülle.[83] Sezónu završil dvěma vítězstvími na říjnových jednorázových závodech v Itálii, Giro dell'Emilia[84] a Milán–Turín.[85]

Sezóna 2022

Roglič (ve žlutém dresu) na Paříž–Nice 2022

Svou sezónu 2022 Roglič zahájil ve Francii na jednorázových závodech Faun-Ardèche Classic a La Drôme Classic na konci února.[86] Dalším závodem bylo pro Rogliče Paříž–Nice. V úvodní etapě Rogličův tým v bočním větru roztrhal peloton. Na závěrečném okruhu kolem Mantes-la-Ville navýšil Christophe Laporte tempo natolik, že ho následoval jen Wout van Aert a Roglič. Trio týmových kolegů spolupracovalo a do cíle dojeli na prvních třech místech; Laporte první, Roglič druhý a van Aert třetí.[87] Ve čtvrté etapě, individuální časovce, si Roglič dojel pro další druhé místo[88] a o den později se stal novým lídrem závodu.[89] V sedmé etapě s cílem na Col de Turini si Roglič dojel pro etapové vítězství a upevnil tak své vedení v celkovém pořadí.[90] V poslední etapě po Nice a okolí dojel Roglič třetí, čímž si zajistil vítězství v celkovém pořadí s náskokem 29 sekund na druhého Simona Yatese.[91] Na etapový závod Kolem Baskicka přijel Roglič jako obhájce vítězství a povedlo se mu vyhrát úvodní etapu, individuální časovku,[92] ale v páté etapě ztratil vedení závodu poté, co byl odpárán ze skupiny favoritů. Důvodem byla bolest kolene, která se objevila těsně před startem závodu. Do cíle tak dojel na osmém místě v celkovém pořadí.[93] V červnu se Roglič v rámci přípravy na Tour de France zúčastnil Critéria du Dauphiné, kde si díky dvěma druhým místům ve dvou závěrečných horských etapách dojel pro celkové vítězství.[94][95]

Roglič v 11. etapě Tour de France 2022

Roglič odstartoval Tour de France osmým místem v úvodní časovce v Kodani. Na Tadeje Pogačara, největšího favorita závodu, ztratil 9 sekund, na spolulídra svého týmu Jonase Vingegaarda ztratil jednu vteřinu.[96] V páté etapě však Roglič ztratil více než 2 minuty na Pogačara poté, co narazil do balíku slámy, který byl vytlačen na silnici. V této nehodě si vykloubil rameno, které si musel sám zpět nahodit.[97] V sedmé etapě s cílem na Planině krásných dívek Roglič dojel třetí za Pogačarem a Vingegaardem.[98] V průběhu jedenácté etapy Roglič a Vingegaard několikrát zaútočili na Pogačara s cílem ho unavit a zmást. Vingegaard nakonec Pogačara odpáral na závěrečném stoupání dne, Col du Granon, a vystřídal ho v čele celkového pořadí.[99] V průběhu následujících etap pracoval Roglič jako domestik pro Vingegaarda, ale před patnáctou etapou ze závodu odstoupil.[100] Někteří novináři spekulovali, že Rogličovo rozhodnutí odstoupit bylo sobecké, neboť se chtěl místo pomáhání Vingegaardovi připravit na obhajobu vítězství na Vueltu a España.[101] Později však bylo odhaleno, že toto rozhodnutí učinilo vedení týmu.[102] Také bylo odhaleno, že rozsah Rogličových zranění byl větší, než se zdálo, a i přesto, že Roglič doufal ve svou účast na Vueltě, nebylo jisté, zda skutečně odstartuje.[103]

Roglič na trati 10. etapy Vuelty a España 2022

Několik dní před startem Vuelty a España bylo potvrzeno, že se Roglič zúčastní třetí Grand Tour sezóny a že se pokusí získat čtvrté vítězství v řadě.[104] Závod zahájil vítězstvím se svým týmem v úvodní týmové časovce v Utrechtu.[105] Po vítězství ve čtvrté etapě se Roglič posunul do čela celkového pořadí.[106] Červený dres však musel předat hned následující etapu, neboť Rudy Molard získal z úniku dostatek času k tomu, aby se posunul do čela celkového pořadí.[107] Šestá etapa s cílem na Pico Jano byla první horskou zkouškou závodu. Roglič nebyl schopen následovat nástup Remca Evenepoela a Enrica Mase a dojel pátý se ztrátou minuty a 20 sekund na Evenepoela, nového lídra závodu. V celkovém pořadí se nově držel na průběžném čtvrtém místě.[108] O 2 dny později, v osmé etapě, už se na závěrečném stoupání Colláu Fancuaya byl schopen držet jak Evenepoela, tak Mase, díky čemuž se posunul na průběžné třetí místo.[109] V deváté etapě s cílem na stoupání Les Praeres však Roglič znovu nebyl schopen následovat Evenepoela a jeho ztráta se prohloubila na necelé 2 minuty.[110] Po dni odpočinku se jela desátá etapa, individuální časovka, na trase dlouhé 30,9 km mezi městy Elche a Alicante. Roglič dojel druhý a získal čas na všechny konkurenty v celkovém pořadí kromě Evenepoela, vítěze etapy, jenž na Rogliče najel dalších 48 sekund.[111] Ve čtrnácté etapě s cílem na Sierra de La Pandera však Roglič za pomoci Miguela Ángela Lópeze odpáral Evenepoela a získal zpět necelou minutu.[112] V šestnácté etapě zaútočil Roglič znovu, tentokrát 3 km před cílem. Zatímco Evenepoel řešil defekt, Roglič jel s dalšími 4 závodníky na čele a nabíral sekundy na peloton. V cílové rovince se tato skupina ve sprintu utkala o vítězství, včetně Rogliče. Ten však narazil do Freda Wrighta a spadl.[113] I přesto, že se nově pohyboval v celkovém pořadí se ztrátou minuty a 26 vteřin na Evenepoela, bylo o den později oznámeno, že Roglič neodstartuje sedmnáctou etapu a že odstupuje ze závodu kvůli následkům této nehody.[114] Tím Roglič ukončil svou sezónu 2022. Později téhož roku pak podstoupil operaci ramene, aby do budoucna zabránil případnému dalšímu vykloubení ramene.[115]

Sezóna 2023

Před sezónou 2023 si Roglič za hlavní cíl sezóny stanovil Giro d'Italia. Podle původního plánu měl před Girem absolvovat pouze březnový etapový závod Volta a Catalunya,[116] ale později do svého závodního programu přidal Tirreno–Adriatico, závod, který již v roce 2019 vyhrál.[117]

Bora–Hansgrohe (2024–)

V říjnu 2023 bylo oznámeno, že Roglič podepsal dvouletý kontrakt s UCI WorldTeamem Bora–Hansgrohe od sezóny 2024.[3]

Hlavní výsledky

2014
vítěz Croatia–Slovenia
Tour d'Azerbaïdjan
vítěz 2. etapy
Sibiu Cycling Tour
3. místo celkově
vítěz vrchařské soutěže
Národní šampionát
4. místo silniční závod
Giro della Regione Friuli Venezia Giulia
7. místo celkově
Kolem Al Zubarahu
9. místo celkově
2015
Tour d'Azerbaïdjan
celkový vítěz
vítěz 2. etapy
Kolem Slovinska
celkový vítěz
vítěz 3. etapy
Settimana Internazionale di Coppi e Bartali
vítěz vrchařské soutěže
Kolem Chorvatska
2. místo celkově
2. místo GP Izola
Kolem jezera Čching-chaj
4. místo celkově
vítěz 5. etapy
Istrian Spring Trophy
5. místo celkově
2016
Národní šampionát
vítěz časovky
5. místo silniční závod
Giro d'Italia
vítěz 9. etapy (ITT)
Tour du Poitou Charentes
4. místo celkově
Volta ao Algarve
5. místo celkově
Mistrovství Evropy
7. místo časovka
Olympijské hry
10. místo časovka
2017
Volta ao Algarve
celkový vítěz
Tour de France
vítěz 17. etapy
Mistrovství světa
2. místo časovka
Ster ZLM Toer
2. místo celkově
vítěz prologu
Tour de Romandie
3. místo celkově
vítěz 5. etapy (ITT)
Tirreno–Adriatico
4. místo celkově
Národní šampionát
5. místo silniční závod
Kolem Baskicka
5. místo celkově
vítěz etap 4 a 6 (ITT)
2018
Kolem Baskicka
celkový vítěz
vítěz bodovací soutěže
vítěz 4. etapy (ITT)
Tour de Romandie
celkový vítěz
Kolem Slovinska
celkový vítěz
vítěz etap 4 a 5 (ITT)
Tirreno–Adriatico
vítěz 3. etapy
Tour of Britain
3. místo celkově
vítěz 5. etapy (TTT)
Tour de France
4. místo celkově
vítěz 19. etapy
Volta a la Comunitat Valenciana
6. místo celkově
7. místo Giro dell'Emilia
2019
Vuelta a España
celkový vítěz
vítěz bodovací soutěže
vítěz 10. etapy (ITT)
cena bojovnosti po 10. etapě
Tour de Romandie
celkový vítěz
vítěz bodovací soutěže
vítěz etap 1, 4 a 5 (ITT)
UAE Tour
celkový vítěz
vítěz etap 1 (TTT) a 6
Tirreno–Adriatico
celkový vítěz
vítěz Giro dell'Emilia
vítěz Tre Valli Varesine
Giro d'Italia
3. místo celkově
vítěz etap 1 (ITT) a 9 (ITT)
lídr po etapách 1 – 5
lídr po 1. etapě
3. místo Chrono des Nations
Národní šampionát
4. místo silniční závod
7. místo Il Lombardia
2020
Národní šampionát
vítěz silničního závodu
2. místo časovka
Vuelta a España
celkový vítěz
vítěz bodovací soutěže
vítěz etap 1, 8, 10 a 13 (ITT)
Tour de l'Ain
celkový vítěz
vítěz bodovací soutěže
vítěz etap 2 a 3
vítěz Lutych–Bastogne–Lutych
Critérium du Dauphiné
vítěz 2. etapy
Tour de France
2. místo celkově
vítěz 4. etapy
lídr po etapách 9 – 19
Mistrovství světa
6. místo silniční závod
2021
Olympijské hry
vítěz časovky
Vuelta a España
celkový vítěz
vítěz etap 1 (ITT) 11, 17 a 21 (ITT)
Kolem Baskicka
celkový vítěz
vítěz bodovací soutěže
vítěz vrchařské soutěže
vítěz 1. etapy (ITT)
vítěz Giro dell'Emilia
vítěz Milán–Turín
Paříž–Nice
vítěz bodovací soutěže
vítěz etap 4, 6 a 7
2. místo Valonský šíp
4. místo Il Lombardia
2022
Paříž–Nice
celkový vítěz
vítěz 7. etapy
Critérium du Dauphiné
celkový vítěz
Vuelta a España
vítěz etap 1 (TTT) a 4
lídr po 4. etapě
Kolem Baskicka
8. místo celkově
vítěz 1. etapy (ITT)
2023
Giro d'Italia
celkový vítěz
vítěz 20. etapy (ITT)
Tirreno–Adriatico
celkový vítěz
vítěz bodovací soutěže
vítěz vrchařské soutěže
vítěz etap 4, 5 a 6
Volta a Catalunya
celkový vítěz
vítěz bodovací soutěže
vítěz etap 1 a 5
Vuelta a Burgos
celkový vítěz
vítěz bodovací soutěže
vítěz etap 2 (TTT), 3 a 5
vítěz Giro dell'Emilia
Vuelta a España
3. místo celkově
vítěz etap 8 a 17
3. místo Il Lombardia
4. místo Tre Valli Varesine
2024
Critérium du Dauphiné
celkový vítěz
vítěz bodovací soutěže
vítěz etap 6 a 7
Kolem Baskicka
vítěz 1. etapy (ITT)
Paříž–Nice
10. místo celkově
Vuelta a España
vítěz 4. etapy
lídr po 4. etapě

Výsledky na etapových závodech

Výsledky na Grand Tours
Grand Tour201620172018201920202021202220232024
Giro d'Italia58——3———1—
Tour de France—384—2DNFDNF—DNF
Vuelta a España———111DNF3
Výsledky na etapových závodech
Závod201620172018201920202021202220232024
UAE TourNejelo se1————
Paříž–Nice—————151—10
Tirreno–Adriatico524291———1—
Volta a Catalunya44———NS——1—
Kolem Baskicka—41—18—DNF
Tour de Romandie—311————
Critérium du Dauphiné————DNF—1—1
Tour de Suisse————NS————

Výsledky na klasikách

Monument201620172018201920202021202220232024
Milán – San Remo—67————17——
Kolem Flander—————————
Paříž–Roubaix————NS————
Lutych–Bastogne–Lutych————113———
Giro di Lombardia—40177—4—3
Klasika201620172018201920202021202220232024
Strade Bianche743548——————
Amstel Gold Race————NS69———
Valonský šíp—————2———
Clásica de San Sebastián—21DNF—NS———
Giro dell'Emilia——71—1—1
Tre Valli Varesine——221NS——4
Milán–Turín—66———1———
Legenda
—Nezúčastnil se
DNFNedokončil
NSNejelo se
JSJede se

Ocenění

  • Slovinský silniční cyklista roku: 2016, 2017, 2018, 2019, 2020
  • Slovinský sportovec roku: 2019,[118] 2020[119]
  • Vélo d'Or: 2020[120]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Primož Roglič na anglické Wikipedii.

  1. ↑ a b c Primož Roglič » Jumbo-Visma [online]. procyclingstats.com [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  2. ↑ BONVILLE-GINN, Tim. Primož Roglič extends contract to 2025 with Jumbo-Visma in new kit launch [online]. cyclingweekly.com, 2021-12-22 [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  3. ↑ a b WEISLO, Laura; OSTANEK, Daniel. It's official – Primoz Roglic signs with Bora-Hansgrohe [online]. cyclingnews.com, 2023-10-06 [cit. 2023-10-06]. Dostupné online. (anglicky) 
  4. ↑ BORA - HANSGROHE [online]. UCI, 2024-01-01 [cit. 2024-01-01]. Dostupné v archivu pořízeném z originálu dne 2024-01-01. (anglicky) 
  5. ↑ a b c HOOD, Andrew. How Primož Roglič made the leap from ski jumper to grand tour winner [online]. velonews.com, 2020-01-27 [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  6. ↑ MACLEARY, John. Primoz Roglic makes history as Jumbo-Visma rider becomes first Slovenian to win grand tour at Vuelta a Espana [online]. telegraph.co.uk, 2019-09-15 [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  7. ↑ STAGE 9 TO POGACAR, LEAD TO ROGLIC: SLOVENIA TAKES IT ALL [online]. Tour de France, 2020-09-06 [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  8. ↑ a b BENSON, Daniel. Olympics: Primoz Roglic wins gold for Slovenia in men's time trial [online]. cyclingnews.com, 2021-07-28 [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  9. ↑ a b FLETCHER, Patrick. Primoz Roglic wins the Vuelta a España [online]. cyclingnews.com, 2021-09-05 [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  10. ↑ Roglic, Vos end year as WorldTour's world No.1 [online]. 2019-10-23 [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  11. ↑ 2020 UCI World Rankings honour Van der Breggen and Roglič [online]. UCI, 2020-11-11 [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  12. ↑ WOODPOWER, Zeb. Former ski jumper Primož Roglič on domestique duty at Tour Down Under [online]. cyclingnews.com, 2016-01-20 [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. (anglicky) 
  13. ↑ MOČNIK, Metod. Od letalnice do kolesarske elite profesionalcev [online]. dnevnik.si, 2013-03-26 [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. (sinhálsky) 
  14. ↑ LOPATIČ, Jaka. Padec v Planici, ki mu je spremenil tok dogodkov [online]. siol.net, 2017-04-09 [cit. 2023-03-13]. Dostupné online. (sinhálsky) 
  15. ↑ LottoNL-Jumbo signs talented Slovenian Roglic [online]. LottoNL–Jumbo, 2015-10-12 [cit. 2023-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  16. ↑ Volta ao Algarve: Thomas takes overall victory as Contador wins the final stage [online]. cyclingnews.com, 2016-02-21 [cit. 2023-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  17. ↑ FOTHERINGHAM, Alasdair. Quintana wins Volta a Catalunya [online]. cyclingnews.com, 2016-03-27 [cit. 2023-03-24]. Dostupné online. (anglicky) 
  18. ↑ 2016 » 99th Giro d'Italia (2.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  19. ↑ Giro d'Italia: Tom Dumoulin wins Apeldoorn time trial [online]. bbc.com, 2016-05-07 [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  20. ↑ FOTHERINGHAM, Alasdair. Roglic gets sporting revenge at Giro with Chianti time trial win [online]. cyclingnews.com, 2016-05-15 [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  21. ↑ 2016 » Olympic Games - ITT (Olympics) [online]. procyclingstats.com [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  22. ↑ Roglic seals Volta ao Algarve title as Amaro Antunes wins final stage [online]. cyclingnews.com, 2017-02-19 [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  23. ↑ Valverde wins the Vuelta al Pais Vasco [online]. cyclingnews.com, 2017-04-08 [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  24. ↑ Roglic bounces back with Romandie time trial win [online]. cyclingnews.com, 2017-05-01 [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  25. ↑ Ster ZLM Toer: Kittel claims final stage in Oss [online]. cyclingnews.com, 2017-06-18 [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  26. ↑ O'SHEA, Sadhbh. Tour de France: Roglic soars to victory in Serre Chevalier [online]. cyclingnews.com, 2017-07-19 [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  27. ↑ First Worlds medal for Roglic [online]. cyclingnews.com, 2017-09-21 [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. (anglicky) 
  28. ↑ Tour de France: Roglič 4th Overall, Best Ever Slovenian Result (Video Highlights) [online]. total-slovenia-news.com, 2018-07-30 [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  29. ↑ WEISLO, Laura. Tour de France: Roglic wins final mountain stage in Laruns [online]. cyclingnews.com, 2018-07-27 [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  30. ↑ RYAN, Barry. Roglic drops off podium at the end of 'crazy' Tour de France [online]. cyclingnews.com, 2018-07-28 [cit. 2023-03-26]. Dostupné online. (anglicky) 
  31. ↑ O'SHEA, Sadhbh. Sam Bennett wins final stage of UAE Tour [online]. cyclingnews.com, 2019-03-02 [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  32. ↑ WEISLO, Laura. Roglic wins Tirreno-Adriatico [online]. cyclingnews.com, 2018-03-19 [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  33. ↑ Roglic wins Tour de Romandie [online]. cyclingnews.com, 2019-05-05 [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  34. ↑ FARRAND, Stephen. Roglic keen to learn from his mistakes after securing Giro d'Italia podium spot [online]. cyclingnews.com, 2019-06-02 [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  35. ↑ 2016 » 74th La Vuelta ciclista a España (2.UWT) [online]. procyclingstats.com [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  36. ↑ OSTANEK, Daniel. Vuelta a España: Roglič wins Pau time trial [online]. cyclingnews.com, 2019-09-03 [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  37. ↑ Vuelta a España: Roglic clinches overall victory [online]. cyclingnews.com, 2019-09-15 [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  38. ↑ OSTANEK, Daniel. Roglic wins Giro dell'Emilia [online]. cyclingnews.com, 2019-10-05 [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  39. ↑ Roglic wins Tre Valli Varesine [online]. cyclingnews.com, 2019-10-08 [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  40. ↑ FRATTINI, Kirsten. Roglic gets the better of Pogacar to claim Slovenian National Championship [online]. cyclingnews.com, 2020-06-21 [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  41. ↑ FARRAND, Stephen. Tadej Pogacar beats Roglic to win Slovenian TT championship [online]. cyclingnews.com, 2020-06-28 [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  42. ↑ COSSINS, Peter. Tour de l'Ain: Roglic seals overall title with victory on Grand Colombier [online]. cyclingnews.com, 2020-08-09 [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  43. ↑ RYAN, Barry. Primoz Roglic abandons the Dauphine due to crash injuries [online]. cyclingnews.com, 2020-08-16 [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  44. ↑ FLETCHER, Patrick. Tour de France: Roglic claims first summit finale on stage 4 [online]. cyclingnews.com, 2020-09-02 [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  45. ↑ FARRAND, Stephen. Tour de France: Pogacar wins stage 9 [online]. cyclingnews.com, 2020-09-07 [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  46. ↑ FLETCHER, Patrick. Tour de France: Pogacar wins stage 15 atop Grand Colombier [online]. cyclingnews.com, 2020-09-13 [cit. 2023-04-19]. Dostupné online. (anglicky) 
  47. ↑ WEISLO, Laura. Tour de France: Miguel Angel Lopez wins stage 17 atop Col de la Loze [online]. cyclingnews.com, 2020-09-16 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  48. ↑ OSTANEK, Daniel. Pogacar storms to maillot jaune on stage 20 as Roglic's Tour de France bid collapses [online]. cyclingnews.com, 2020-09-19 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  49. ↑ FLETCHER, Patrick. Tadej Pogacar wins the 2020 Tour de France [online]. cyclingnews.com, 2020-09-20 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  50. ↑ FARRAND, Stephen. Pogacar and Roglic unite for Slovenia showing at World Championships [online]. cyclingnews.com, 2020-09-27 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  51. ↑ PUDDICOMBE, Stephen. Primoz Roglic wins Liège-Bastogne-Liège [online]. cyclingnews.com, 2020-10-04 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  52. ↑ OSTANEK, Daniel. Vuelta a España: Roglic claims opening stage on Alto de Arrate [online]. cyclingnews.com, 2020-10-20 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  53. ↑ PUDDICOMBE, Stephen. Vuelta a España: Ion Izagirre prevails on Formigal on stage 6 [online]. cyclingnews.com, 2020-10-25 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  54. ↑ FLETCHER, Patrick. Vuelta a España: Roglic rebounds to win stage 8 on Alto de Moncalvillo [online]. cyclingnews.com, 2020-10-28 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  55. ↑ FLETCHER, Patrick. Vuelta a España: Primoz Roglic wins stage 10 [online]. cyclingnews.com, 2020-10-30 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  56. ↑ Chris Froome organizes rider protest over disagreement on time gaps at Vuelta a España [online]. velonews.com, 2020-10-31 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  57. ↑ BENNETT, Tom. LA VUELTA 2020 - FROOME LEADS PROTESTS AS RIDERS THREATEN VUELTA REVOLT OVER 'UNFAIR' TIME GAPS [online]. eurosport.com, 2020-10-31 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  58. ↑ WEISLO, Laura; TYSON, Jackie. Vuelta a España: Hugh Carthy tames fearsome Angliru for stage 12 victory [online]. cyclingnews.com, 2020-11-01 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  59. ↑ OSTANEK, Daniel. Vuelta a España: Primoz Roglic wins stage 13 time trial [online]. cyclingnews.com, 2020-11-03 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  60. ↑ FARRAND, Stephen. Vuelta a España: Magnus Cort scores stage 16 victory [online]. cyclingnews.com, 2020-11-06 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  61. ↑ PUDDICOMBE, Stephen. Vuelta a España: Primoz Roglic loses time on stage 17 but maintains overall lead into Madrid [online]. cyclingnews.com, 2020-11-07 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  62. ↑ BENSON, Daniel. Primoz Roglic wins 2020 Vuelta a España [online]. cyclingnews.com, 2020-11-08 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  63. ↑ FOTHERINGHAM, Alasdair. Primoz Roglic celebrates second win in Vuelta a España [online]. cyclingnews.com, 2020-11-08 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  64. ↑ OSTANEK, Daniel. Primoz Roglic loses Paris-Nice after crashing twice on final stage [online]. cyclingnews.com, 2021-03-14 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  65. ↑ Primoz Roglic wins Itzulia Basque Country [online]. cyclingnews.com, 2021-04-10 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  66. ↑ STURNEY, Rob. Roglič proves the strongest at Itzulia Basque Country, winning second title [online]. cyclingmagazine.ca, 2021-04-10 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  67. ↑ Primoz Roglic attacks early but misses Fleche Wallonne victory [online]. cyclingnews.com, 2021-04-21 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  68. ↑ COSSINS, Peter. Pogacar denies Alaphilippe to win Liège-Bastogne-Liège [online]. cyclingnews.com, 2021-04-25 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  69. ↑ O'SHEA, Sadhbh. Tour de France 2021: Five favorites for the yellow jersey [online]. cyclingnews.com, 2021-06-22 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  70. ↑ BENSON, Daniel. Tour de France: Primoz Roglic crashes with team boss stating his leader was 'bumped and sent flying' [online]. cyclingnews.com, 2021-06-28 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  71. ↑ FARRAND, Stephen. Primoz Roglic: I will definitely keep fighting at the Tour de France [online]. cyclingnews.com, 2021-06-30 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  72. ↑ FOTHERINGHAM, Alasdair. Primoz Roglic abandons Tour de France [online]. cyclingnews.com, 2021-07-04 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  73. ↑ OSTANEK, Daniel. Roglic bounces back from Tour disappointment with dominant Tokyo Olympics time trial gold [online]. cyclingnews.com, 2021-07-28 [cit. 2023-04-22]. Dostupné online. (anglicky) 
  74. ↑ PUDDICOMBE, Stephen. Vuelta a España: Primoz Roglic wins opening time trial in Burgos [online]. cyclingnews.com, 2021-08-14 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  75. ↑ FARRAND, Stephen. Vuelta a España: Rein Taaramäe wins summit finish on stage 3 [online]. cyclingnews.com, 2021-08-16 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  76. ↑ FLETCHER, Patrick. Vuelta a España: Magnus Cort hangs on to narrow win on stage 6 [online]. cyclingnews.com, 2021-08-19 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  77. ↑ OSTANEK, Daniel. Vuelta a España: Caruso wins on Alto de Velefique [online]. cyclingnews.com, 2021-08-22 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  78. ↑ OSTANEK, Daniel. Vuelta a España: Michael Storer wins stage 10 as Primoz Roglic crashes on final descent [online]. cyclingnews.com, 2021-08-24 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  79. ↑ BENSON, Daniel. Primoz Roglic crashes while on the attack at Vuelta a España [online]. cyclingnews.com, 2021-08-24 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  80. ↑ FARRAND, Stephen. Vuelta a España: Roglic wins at Valdepeñas de Jaén [online]. cyclingnews.com, 2021-08-25 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  81. ↑ FARRAND, Stephen. Romain Bardet wins Vuelta a España stage to Pico Villuercas [online]. cyclingnews.com, 2021-08-28 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  82. ↑ RYAN, Barry. Vuelta a España: Roglic storms to victory on Lagos de Covadonga [online]. cyclingnews.com, 2021-09-01 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  83. ↑ Vuelta a Espana: Primoz Roglic wins third straight title [online]. bbc.com, 2021-09-05 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  84. ↑ Primož Roglič wins Giro dell'Emilia [online]. cyclingnews.com, 2021-10-02 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  85. ↑ Primoz Roglic claims victory at Milano-Torino [online]. cyclingnews.com, 2021-10-06 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  86. ↑ French one-day races season opener for Roglic and Vingegaard [online]. Team Jumbo–Visma, 2022-02-25 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  87. ↑ FLETCHER, Patrick. Paris-Nice: Laporte wins stage 1 as Jumbo-Visma claim 1-2-3 with Roglic and Van Aert [online]. cyclingnews.com, 2022-03-06 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  88. ↑ FLETCHER, Patrick. Van Aert moves into Paris-Nice lead with time trial victory [online]. cyclingnews.com, 2022-03-09 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  89. ↑ RYAN, Barry. Paris-Nice: McNulty makes up for lost time with stage 5 win [online]. cyclingnews.com, 2022-03-10 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  90. ↑ GODDARD, Ben. Paris-Nice: Roglic triumphs atop the Col de Turini [online]. cyclingnews.com, 2022-03-12 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  91. ↑ PUDDICOMBE, Stephen. Roglic holds on to win Paris-Nice overall as Simon Yates attacks [online]. cyclingnews.com, 2022-03-13 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  92. ↑ FOTHERINGHAM, Alasdair. Itzulia Basque Country: Primoz Roglic wins opening time trial [online]. cyclingnews.com, 2022-04-04 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  93. ↑ MARSHALL-BELL, Chris. Primož Roglič reveals he is struggling with a 'painful injury': 'I need to feel good on the bike' [online]. cyclingweekly.com, 2022-04-09 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  94. ↑ FRATTINI, Kirsten; FARRAND, Stephen. Critérium du Dauphiné: Verona holds off Roglic chase to take stage 7 victory in Vaujany [online]. cyclingnews.com, 2022-06-11 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  95. ↑ FARRAND, Stephen. Primoz Roglic wins Critérium du Dauphiné [online]. cyclingnews.com, 2022-06-12 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  96. ↑ FLETCHER, Patrick. 'No internal classification' as Tour de France TT separates Vingegaard and Roglic by one second [online]. cyclingnews.com, 2022-07-02 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  97. ↑ HEMINGWAY, Rob. TOUR DE FRANCE: PRIMOZ ROGLIC DISLOCATES - AND PUTS BACK IN - SHOULDER AFTER HITTING A HAY BALE ON STAGE 5 [online]. eurosport.com, 2022-07-07 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  98. ↑ FLETCHER, Patrick. Pogacar snuffs out Vingegaard's attack to win stage 7 of the 2022 Tour de France [online]. cyclingnews.com, 2022-07-08 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  99. ↑ PICKERING, Edward. TOUR DE FRANCE STAGE 11 DEBRIEF: JUMBO-VISMA CRACK POGAČAR [online]. rouleur.cc, 2022-07-13 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  100. ↑ PITT, Vern. Blow for Jonas Vingegaard as Primož Roglič pulls out of Tour de France with injury [online]. cyclingweekly.com, 2022-07-17 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  101. ↑ YORK, Philippa. Philippa York analysis: Roglic's bizarre abandon could cost Jumbo dearly [online]. cyclingnews.com, 2022-07-18 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  102. ↑ MUSTAPHA, Ibrahim. 'I FIND IT VERY STRANGE' - PRIMOZ ROGLIC'S DECISION TO ABANDON TOUR DE FRANCE AND TEAMMATE JONAS VINGEGAARD QUESTIONED [online]. eurosport.co.uk, 2022-07-07 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  103. ↑ MUSTAPHA, Ibrahim. TOUR DE FRANCE: JUMBO-VISMA'S FRANS MAASSEN REVEALS EXTENT OF PRIMOZ ROGLIC INJURY WHICH SAW SAW HIM ABANDON TOUR [online]. eurosport.com, 2022-07-17 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  104. ↑ FLETCHER, Patrick. Primoz Roglic will ride Vuelta a España [online]. cyclingnews.com, 2022-08-15 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  105. ↑ OSTANEK, Daniel. Jumbo-Visma win team time trial in Utrecht to put Gesink in first lead at Vuelta a España [online]. cyclingnews.com, 2022-08-19 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  106. ↑ FOTHERINGHAM, Alasdair. Primoz Roglic makes intentions clear with GC lead and 10th Vuelta stage win [online]. cyclingnews.com, 2022-08-23 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  107. ↑ RYAN, Barry. Primoz Roglic and Jumbo-Visma glad to concede red jersey at Vuelta a España [online]. cyclingnews.com, 2022-08-24 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  108. ↑ PUDDICOMBE, Stephen. Vine wins stage 6 atop Pico Jano summit, Evenepoel takes overall lead at Vuelta a España [online]. cyclingnews.com, 2022-08-26 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  109. ↑ OSTANEK, Daniel. Vine wins second mountaintop finish at Vuelta a España on stage 8 Colláu Fancuaya summit [online]. cyclingnews.com, 2022-08-27 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  110. ↑ OSTANEK, Daniel. Meintjes secures stage 9 win, Evenepoel gains more time atop Les Praeres at Vuelta a España [online]. cyclingnews.com, 2022-08-28 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  111. ↑ OSTANEK, Daniel. Evenepoel smashes stage 10 time trial to increase overall lead at Vuelta a España [online]. cyclingnews.com, 2022-08-30 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  112. ↑ FARRAND, Stephen. Evenepoel suffers as Roglic attacks and reopens Vuelta a España GC battle [online]. cyclingnews.com, 2022-09-03 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  113. ↑ RYAN, Barry. Mads Pedersen wins chaotic stage 16 in Vuelta a España [online]. cyclingnews.com, 2022-09-06 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  114. ↑ RYAN, Barry. Primoz Roglic out of Vuelta a Espana after stage 16 crash [online]. cyclingnews.com, 2022-09-07 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  115. ↑ COTTON, Jim. Primož Roglič ends season with shoulder injury [online]. velonews.com, 2022-10-10 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  116. ↑ OSTANEK, Daniel. Primoz Roglic will only race Volta a Catalunya in build-up to Giro d'Italia [online]. cyclingnews.com, 2023-02-18 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  117. ↑ RYAN, Barry. Primoz Roglic a surprise addition for Jumbo-Visma at Tirreno-Adriatico [online]. cyclingnews.com, 2023-03-03 [cit. 2023-04-23]. Dostupné online. (anglicky) 
  118. ↑ Primož Roglič, Janja Garnbret in odbojkarji športniki leta 2019 [online]. rtvslo.si, 2019-12-17 [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. (sinhálsky) 
  119. ↑ Športniki leta 2020 Roglič, Lampičeva in rokometaši [online]. rtvslo.si, 2020-12-16 [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. (sinhálsky) 
  120. ↑ Primoz Roglic et Julian Alaphilippe « Vélos d'or » 2020 [online]. lequipe.com, 2020-12-03 [cit. 2023-03-25]. Dostupné online. (francouzsky) 

Související články

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Slovenia Flag.svg
Autor: Professorsolo2015, Licence: CC BY-SA 4.0
Flag of Slovenia
Olympic rings.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Olympic rings without rims.svg
Olympic Rings without "rims" (gaps between the rings), As used, eg. in the logos of the 2008 and 2016 Olympics. The colour scheme applied here was specified in 2023 guidelines.
Jersey green.svg
Autor: Iivq - Tijmen Stam, Licence: CC BY-SA 3.0

Differenty colored cycling jerseys as used in different cycling contests green jersey. Used by:

Jersey blue.svg
Autor: Tijmen Stam (User:IIVQ), Licence: CC BY-SA 3.0

Differenty colored cycling jerseys as used in different cycling contests.

Jersey yellow.svg
Autor: Iivq - Tijmen Stam, Licence: CC BY-SA 3.0

Differenty colored cycling jerseys as used in different cycling contests yellow jersey. Used by:

Jersey greendots.svg
Autor: Original with red dots: Tijmen Stam Changed colors: EdgeNavidad, Licence: CC BY-SA 3.0
Green-dotted jersey, worn by the leader of the Mountains classification in the Vuelta a Colombia
Silver medal uci.svg
Autor: Repf72, Licence: CC BY-SA 4.0
Silver medal uci
Jersey red.svg
Autor: IIVQ - Tijmen Stam, Licence: CC BY-SA 3.0

Differenty colored cycling jerseys as used in different cycling contests

Jersey pink.svg
Autor: Iivq - Tijmen Stam, Licence: CC BY-SA 3.0

Differenty colored cycling jerseys as used in different cycling contests

pink jersey. Used by:

Jersey violet.svg
Autor: Tijmen Stam (User:IIVQ), Licence: CC BY-SA 3.0

Differenty colored cycling jerseys as used in different cycling contests.

Gold medal olympic.svg
Autor: maix¿?, Licence: CC BY-SA 2.5
A gold medal with the olympic rings inside
Jersey yellow-bluebar.svg
Autor: IIVQ - Tijmen Stam, Licence: CC BY-SA 3.0

Differenty colored cycling jerseys as used in different cycling contests

yellow jersey with blue bar. Used by:

Jersey green lines volta.svg
Autor: Repf72, Licence: CC BY-SA 4.0
Jersey green lines volta
Jersey blue lines volta.svg
Autor: Repf72, Licence: CC BY-SA 4.0
Jersey blue lines volta
Flag of Russia.svg
Old flag of Russia from the Tsarist era. This variant is still used today.
Flag of Belgium (civil).svg
The civil ensign and flag of Belgium. It is identical to Image:Flag of Belgium.svg except that it has a 2:3 ratio, instead of 13:15.
Flag of Belgium.svg

Belgická vlajka

This is the national flag of Belgium, according to the Official Guide to Belgian Protocol. It has a 13:15 aspect ratio, though it is rarely seen in this ratio.

Its colours are defined as Pantone black, Pantone yellow 115, and Pantone red 032; also given as CMYK 0,0,0,100; 0,8.5,79,0; and 0,94,87,0.
Flag of Ireland.svg
Zelený pruh má znázorňovat většinové katolické obyvatelsto Irska, oranžový pruh reprezentuje protestantskou menšinu a bílý pruh uprostřed znázorňuje mír a harmonii mezi nimi.
Flag of Canada (Pantone).svg
Flag of Canada introduced in 1965, using Pantone colors. This design replaced the Canadian Red Ensign design.
Flag of Australia (converted).svg

Flag of Australia, when congruence with this colour chart is required (i.e. when a "less bright" version is needed).

See Flag of Australia.svg for main file information.
Jersey yellow number.svg
Autor: IIVQ - Tijmen Stam, Licence: CC BY-SA 3.0
Differenty colored cycling jerseys as used in different cycling contests. In the Tour de France, the members of the leading team wear a number bar with a yellow background.
Paris-Nice 2022 - Col de Murs - Peloton 7 (cropped).jpg
Autor: Marianne Casamance, Licence: CC BY-SA 4.0
Paris-Nice 2022, Peloton dans le col de Murs
Vuelta espana 2022 CRI Elche Alicante-185 - 52325836623.jpg
Autor: Pedro Semitiel, Licence: CC BY 2.0
Vuelta espana 2022 CRI Elche Alicante-185
Jersey white dots on red.svg
(c) Shape based upon file:Jersey polkadot.svg by User:IIVQ, CC BY-SA 4.0
Maillot cycliste à pois blancs sur fond rouge
2021 AGR finish Primož Roglič4.jpg
Autor: Hoebele, Licence: CC BY-SA 4.0
Na de finish van de Amstel Gold Race in Berg en Terblijt op zondag 18 april 2021.
(Podio) Almeida entrega el primer premio de La Vuelta Ciclista a España 2019 03.jpg
Autor: Diario de Madrid, Licence: CC BY 4.0
Tras 21 etapas, Primoz Roglic se ha declarado vencedor de la 74ª edición de la vuelta

15/09/2019

El alcalde de Madrid, José Luis Martínez-Almeida, ha entregado el primer premio de La Vuelta Ciclista a España 2019 a Primoz Roglic, en el podio situado en Cibeles.
Jersey green 2.svg
Autor: Appaches, Licence: CC BY-SA 4.0
Maillot vert clair porté par le leader du classement général lors de la Semaine internationale Coppi et Bartali.
Primoz Roglic. Vuelta ciclista a Eapaña 2020. Alto de la Garganta de Baños de Montemayor. (50576911892).jpg
Autor: jesús iglesias from madrid, España, Licence: CC BY 2.0
Primoz Roglic. Vuelta ciclista a Eapaña 2020. Alto de la Garganta de Baños de Montemayor.
Primož Roglič (Team Jumbo-Visma, 2019).jpg
Autor: Petar Milošević, Licence: CC BY-SA 4.0
Primož Roglič (Team Jumbo-Visma, 2019), Giro d'Italia podium celebration in Slovenia day after the finish in Ljubljana.
TDF10059 roglic (52243449203).jpg
Autor: filip bossuyt from Kortrijk, Belgium, Licence: CC BY 2.0
TDF10059 roglic
Primož Roglič.ogg
Autor: Petar Milošević, Licence: CC BY-SA 4.0
Name spoken in Slovenian language for "Primož Roglič"
Tour de France 2017, roglic (36124022596).jpg
Autor: filip bossuyt from Kortrijk, Belgium, Licence: CC BY 2.0
19-7_1 roglic
Primoz Roglic abans de la sortida de la 5a etapa de La Vuelta 2021 a Tarancon.jpg
Autor: Pere Serafi, Licence: CC0
Primoz Roglic, before 5th stage of La Vuelta 2021 departing at Tarancon Edit this at Structured Data on Commons
MaillotEslovenia.PNG
Maillot de Eslovenia
TOU00111 roglic (50368734338).jpg
Autor: filip bossuyt from Kortrijk, Belgium, Licence: CC BY 2.0
TOU00111 roglic