Princ a Večernice

Princ a Večernice
Původní názevPrinc a Vecernice
Země původuČeskoslovenskoČeskoslovensko Československo
Jazykčeština
Délka86 minut
ŽánrPohádka
Námět a scénářJiří Brdečka
RežieVáclav Vorlíček
Obsazení a filmový štáb
Hlavní roleJuraj Ďurdiak
Libuše Šafránková
Radoslav Brzobohatý
Vladimír Menšík
František Filipovský
ProdukceFilmové studio Barrandov
HudbaSvatopluk Havelka
KameraJosef Illík
StřihMiroslav Hájek
Výroba a distribuce
Premiéra1. října 1979
DistribuceÚstřední půjčovna filmů
Princ a Večernice na FPČSFDKinoboxuIMDb
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Princ a Večernice je česká filmová pohádka režiséra Václava Vorlíčka z roku 1978, která měla premiéru 1. října 1979. Scénář napsal Jiří Brdečka na motivy pohádky Boženy Němcové O slunečníku, měsíčníku a větrníku. Exteriéry se natáčely na zámku Ploskovice, na zámku Hrádek u Nechanic, na hradě Krakovec a v adršpašských skalách. Úvodní píseň s textem Pavla Kopty a hudbou Svatopluka Havelky nazpíval jeho syn Ondřej Havelka. Kostýmy navrhl Theodor Pištěk.

Příběh

Princ Velen během noci, kdy mu jeho královský otec svěří péči o království, provdá své tři sestry. Nápadníky mu sešle Večernice, do které se princ zamiluje. Princeznu Helenku dá za manželku Větrníkovi, vládci všech větrů a vánků, princeznu Elenku Měsíčníkovi, vládci Měsíce, a princeznu Lenku Slunečníkovi, vládci Slunce. Všichni nápadníci si své nevěsty ihned odvedou s sebou. Starý král po svém návratu princi nezvyklé vdavky vyčte a princ se vydá do světa, aby sestry a svoji lásku Večernici našel.

Na své cestě potká zlého čaroděje Mrakomora, pána všeho nečasu, který ho varuje, že Večernice je zaslíbena jemu. Během svého putování princ Velen ztrácí svoji mladickou naivitu a ukazuje se, že pod zhýčkanou slupkou se skrývá odvaha, vytrvalost a další dobré vlastnosti. Po zdolání všech úskalí najde Večernici a odvážně se postaví Mrakomorovi, který před ním ustoupí, neboť vidí, že by Velenovi v boji pomohli Větrník, Měsíčník a Slunečník. Velen však své švagry při této konfrontaci nevidí a domnívá se, že se Mrakomor zalekl pouze jeho samotného. Větrník, Měsíčník a Slunečník čaroděje přemůžou a uvězní ho ve sklepení domu Večernice, která po princi žádá, aby s ní byl po celou následující noc a nevzdálil se od ní ani na krok. Velen se přes daný slib v průběhu noci jde podívat do sklepení, kde objeví uvězněného čaroděje. Mrakomor uprchne a unese Večernici na svůj hrad.

Větrník, Měsíčník a Slunečník princi vyčtou, že v poslední zkoušce zklamal. Princi, který chce Večernici osvobodit, však dají ještě jednu šanci. Poradí mu, kde ji Mrakomor vězní a že se na čarodějův hrad může ve zdraví dostat pouze když se cestou ani jednou neohlédne, neuhne stranou ani o krok a nezastaví se, ani kdyby měl duši na jazyku. Velen se po strastiplné cestě dostane na hrad, kde s pomocí svých švagrů osvobodí Večernici z moci Mrakomora, kterého v souboji zabije. Poté se princ probouzí na rodném zámku, kde se šťastně shledává se starým králem, sestrami, jejich manželi i Večernicí. Dozvídá se, že zkoušky, kterými během svého putování procházel, mu připravili jeho švagři a že Večernice je sestrou Větrníka, Měsíčníka a Slunečníka.

Obsazení

Vladimír Menšíkkrál
Juraj Ďurdiak (mluví Petr Svojtka)princ Velen
Libuše ŠafránkováVečernice
Radoslav Brzobohatýčaroděj Mrakomor
František Filipovskýšašek Kacafírek
Julie Jurištováprincezna Helenka
Zlata Adamovskáprincezna Elenka
Ivana Andrlováprincezna Lenka
Oldřich Táborský (mluví Miroslav Moravec)Větrník
Alexej Okuněv (mluví Miroslav Masopust)Měsíčník
Petr SvobodaSlunečník
Čestmír Řandahostinský
Vladimír Krškaměšťan Dobromil
Rudolf Jelínekrytíř Čestmír
Václav Lohniskývysloužilec
Jiří Líržebrák
Karel Augustažebrák
Ladislav Trojančeledín
Viktor Maurerčeledín
Ladislav Brothánekrole neurčena
Miloš Vavruškarole neurčena

Citáty

„Práce, ty to slovo znáš?“ – král pokládá ironickou otázku svému synovi
„Jsem čaroděj Mrakomor, král všeho nečasu!“

Literatura

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

Flag of the Czech Republic.svg
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“