Principát

Octavius Augustus s občanskou korunou

Jako principatus - principát se označovala forma státního útvaru za rané císařské vlády v antické římské říši od Octavia Augusta do Diokleciána (císařem v letech 284–305), který zavedl centralizovanější a více absolutistický dominát.

Principát byl sice již monarchií, ale zachovával řadu principů republikánského zřízení. Existoval senát, který byl formálně považován za rozhodující státní orgán, konzul, tribuni lidu a další římští úředníci, ale jejich pravomoce byly postupně oslabovány.

Rozhodující moc měl v rukou princeps, první muž ve státě – císař (princeps inter pares – první mezi rovnými), který převzal také úřad nejvyššího velekněze (pontifex maximus). Výkonnou moc postupně přebralo jeho úřednictvo. Zákonodárná a soudní moc příslušela v principátu senátu. Již v průběhu tohoto období se ale vyskytovali císaři, kteří svými absolutistickými sklony předjímali dominátní zřízení – Domitianus a Aurelianus se nechávali oficiálně titulovat jako dominus et deus (Pán a Bůh).

Císaři za principátu

Julsko-klaudijská dynastie

Rok čtyř císařů“ (68/69)

Flaviovská dynastie

Adoptivní císaři

Související články

Média použitá na této stránce

Augustus Bevilacqua Glyptothek Munich 317 (cropped).jpg
So called “Augustus Bevilacqua”. Bust of the emperor with the Civic Crown, period of his reign.