Prořezávka

(c) Chris Court, CC BY-SA 2.0

smrková mlazina

rozčleňovací linka

Prořezávka je výchovný zásah v mlazinách, kterým se při pěstování lesa v určitém vývojovém stádiu upravuje počet jedinců ve vznikajícím lesním porostu. Někteří autoři používají pro tento výchovný zásah též. termín pročistka^[1]. Výška porostů se v době provádění prořezávek pohybuje mezi dvěma až osmi metry (jde tedy již o zajištěné mlaziny). Prořezávky jsou významným článkem v souboru výchovných zásahů a v rozhodující míře ovlivňují druhovou skladbu, zdravotní stav, kvalitu a odolnost porostu na dlouhá desetiletí^[2].

Technika prořezávek

Před vlastním prováděním prořezávek je vhodné porosty prostorově rozčlenit a stanovit pomocí přibližovacích a zpřístupňovacích linek (1,5–4 m širokých průseků)^[2], navazujících na stálé lesní cesty, kostru budoucího dopravně zpřístupňovacího systému. Vlastní zásah může být prováděn ve vzniklých pracovních polích individuální selekcí v tzv. "bioskupinách". Jednodušší a méně odborně i časově náročný je schematický zásah (například odstraňováním určených řad nebo každého xtého jedince). Případně se oba způsoby kombinují (např. se odstraní každá 4. řada a na zbylé ploše se provede individuální výběr)^[3]. Dle průměru kmínků se (kromě ručního nářadí) používají buď výkonné křovinořezy nebo lehké motorové pily. Pro tvorbu linek nebo schematické zásahy v rozsáhlých porostech mohou být použity rotační sekačky nesené traktory nebo štěpkovací hlavice na lehkých harvestorech.^[4] Při zásahu jsou odstraňovány nežádoucí dřeviny pokud škodí dřevinám cílovým, provádí se zdravotní výběr (odstraňují se nemocní nebo nepřirůstaví jedinci), reguluje se zápoj s cílem zlepšit stabilitu (zbylí jedinci využívají větší životní prostor zvýšením tloušťkového přírůstu) a konečně je porost redukován záporným výběrem – likvidací nekvalitních jedinců (košatí obrostlíci, dvojáky atp.) z horní a střední vrstvy^[2]. Pěstitel volí odpovídající intenzitu a interval zásahů s ohledem na stav porostu a zajištění jeho odolnosti. Platí že vyšší intenzita umožňuje prodloužit interval zásahu. Intenzivnější zásahy podporují stabilitu porostů na úkor budoucí kvality dříví (širší zápoj vytvořený silnými zásahy znamená logicky i více rozměrnějších suků, protože spodní větvě při něm usychají později). Úkolem lesního hospodáře je sladit v konkrétních přírodních a ekonomických podmínkách protichůdné požadavky na stabilitu a současně kvalitu porostu.

Související články

• Pěstování lesa
• Hospodářský les

Reference

Externí odkazy

• Obrázky, zvuky či videa k tématu prořezávka na Wikimedia Commons
• [1]Populární článek o pěstování lesa