proStory
| proStory | |
|---|---|
| Žánr | dokument |
| Námět | Lucie Králová Jakub Hejna |
| Scénář | Lucie Králová Bohdan Bláhovec Adam Oľha Karel Žalud |
| Výprava | Lucie Králová |
| Země původu |  Česko |
| Jazyk | čeština |
| Počet dílů | 16 |
| Obvyklá délka | 26 minut |
| Produkce a štáb | |
| Střih | Šimon Špidla |
| Premiérové vysílání | |
| Stanice | ČT2 |
| Vysíláno | 10. 9. 2011 – 27. 12. 2011 |
| Oficiální webové stránky proStory na ČSFD Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
proStory je dokumentární cyklus České televize z roku 2011 o současné české architektuře.
Obsah
Každý z šestnácti autorských dokumentů cyklu je portrétem jednoho českého architekta či architektonického studia, respektive jedné či více jeho realizací. Jeden z dílů pojednává například o nové budově Národní technické knihovny studia Projektil, další zas o Mariánském mostu v Ústí nad Labem od Romana Kouckého.
Snahou tvůrců bylo představit výjimečné české stavby posledních let (1993–2011), včetně jejich sociálních dopadů a kontroverzí.[1][2] Kromě toho, že se jedná o oceňované i nevzácně kontroverzní stavby, jde navíc o různorodé spektrum architektonických podob a funkcí – od mostu či rozhledny přes kostel, banku, knihovnu, galerii, bazén, tiskárnu až po klub, vilu, rodinný dům či stodolu a další.[3]
Produkce
Vedoucím projektu autorských dokumentů od známých i začínajících českých režisérů byla režisérka Lucie Králová. Hlavním dramaturgem byl Jan Gogola ml. a odbornými poradci Osamu Okamura, Rostislav Koryčánek a Adam Gebrian. Celý cyklus se připravoval čtyři roky.[1][3]
Na tvorbě jednotlivých dílů pracovali přední čeští dokumentární režiséři jako Jan Gogola ml., Vít Janeček, Vít Klusák, Lucie Králová, Filip Remunda, Radim Procházka, Martin Řezníček či Karel Žalud i představitelé nově nastupující tvůrčí generace: Lukáš Kokeš, Viera Čakányová, Bohdan Bláhovec, Adam Olha či Kamila Zlatušková.[3]
Seznam dílů
První díl byl Českou televizí premiérově odvysílán 10. září 2011 a dalšch 15 dílů následovalo do konce roku. Poslední díl měl premiéru 27. prosince 2011.[4]
| Pořadí | Název | Datum premiéry | Scénář a režie | Architekt / Ateliér | Archiv ČT |
|---|---|---|---|---|---|
| 1 | Život v konceptu | 10. září 2011 | Lucie Králová | HŠH | odkaz |
| 2 | Baráky jsou vážná věc | 17. září 2011 | Radim Procházka | Alena Šrámková | odkaz |
| 3 | Monitor venkova | 24. září 2011 | Adam Olha | Svatopluk Sládeček | odkaz |
| 4 | baZEN | 1. října 2011 | Lukáš Kokeš | DRNH | odkaz |
| 5 | Postavy domů | 8. října 2011 | Jan Gogola mladší | Ivan Kroupa | odkaz |
| 6 | Přidaná paměť domu | 15. října 2011 | Bohdan Bláhovec | Ladislav Lábus | odkaz |
| 7 | Sedlácká metoda | 22. října 2011 | Viera Čakányová | Stanislav Fiala | odkaz |
| 8 | Most nad Ústím nad Labem | 29. října 2011 | Karel Žalud | Roman Koucký | odkaz |
| 9 | Hrad pro všechny | 5. listopadu 2011 | Vít Klusák | A69 | odkaz |
| 10 | Huť architektury | 12. listopadu 2011 | Lucie Králová | Martin Rajniš | odkaz |
| 11 | V duchu betonu | 19. listopadu 2011 | Filip Remunda | Zdeněk Fránek | odkaz |
| 12 | Otevřený vesmír banky | 26. listopadu 2011 | Vít Klusák | Josef Pleskot | odkaz |
| 13 | Ekologika | 3. prosince 2011 | Kamila Zlatušková | Petr Suske | odkaz |
| 14 | Přikryl odkryl | 10. prosince 2011 | Martin Řezníček | Emil Přikryl | odkaz |
| 15 | Otevřený dům | 17. prosince 2011 | Vít Janeček | Projektil | odkaz |
| 16 | Načerno veřejně | 27. prosince 2011 | Lucie Králová Tereza Reichová | různí | odkaz |
Odkazy
Reference
- ↑ a b VENYŠOVÁ, Markéta. Poslechněte si: ProStory mapuje dopady staveb na lidi. Aktuálně.cz [online]. Economia, 2011-11-17 [cit. 2012-03-09]. Dostupné online.
- ↑ ŘEZNÍČKOVÁ, Alena. Zkuste postavit na venkově něco, co se vymyká zavedeným zvyklostem. iDNES.cz [online]. 2011-09-24 [cit. 2012-03-09]. Dostupné online.
- ↑ a b c proStory: O pořadu [online]. Česká televize. Dostupné online.
- ↑ proStory: Přehled dílů [online]. Česká televize. Dostupné online.
Externí odkazy
- proStory na stránkách České televize
- proStory v Česko-Slovenské filmové databázi
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“