Proboštství Česká Lípa
| Proboštství Česká Lípa | |
|---|---|
 | |
| Lokalita | |
| Stát |  Česko |
| Místo | Česká Lípa |
| Souřadnice | 50°40′58,08″ s. š., 14°32′9,96″ v. d. |
| Základní informace | |
| Řád | Cisterciáci |
| Založení | 1253 |
| Zrušení | 1786 |
| Mateřský klášter | Plasy |
| Odkazy | |
| Kód památky | 33485/5-2775 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Proboštství plaských cisterciáků v České Lípě existovalo v letech 1253–1786.
Historie
V roce 1253 založili na jižním předměstí České Lípy cisterciáci z Plas vedeni opatem Gerhartem[1] filiální dům svého kláštera – proboštství. Areál zahrnoval samotnou budovu a kostel sv. Máří Magdaleny. Existence proboštství se ukázala být poměrně problematickou, mimo jiné kvůli značné vzdálenosti od mateřského kláštera.
V roce 1345 byl při kostele a proboštství založen špitál, o který se starali cisterciáci z kláštera v Hradišti nad Jizerou. Za husitských válek byly proboštství i kostel vypáleny a pobořeny. Znovu obsazeno mnichy bylo až na konci 15. století. V roce 1518 byl kostel opraven (stavitel Benedikt Rejt, z této doby pochází pozoruhodná klenba v presbytáři), ale když roku 1580 vyhořel, musel být znovu opraven. Barokní úpravy následovaly pak roku 1697 a roku 1759.[1] Po obnově však už žádné významnější období rozkvětu nenastalo. Českolipští měšťané se navíc přiživovali na polích a loukách, jejichž výnosy byly původně určeny na vydržování proboštství a svatomagdalenského kostela. Z té doby také pochází dohoda cisterciáků s českolipskými augustiniány, aby tito ve stanovené dny v kostelíku sv. Máří Magdaleny konali bohoslužby.
Lze však říci, že i v této době určitá cisterciácká tradice v České Lípě existovala – českolipský rodák Josef Elbel v 18. století vstoupil do cisterciáckého kláštera v Oseku, a následně v letech 1776–1798 byl – jako Mauritius Elbel – jeho opatem. V Oseku působil také další cisterciák původem z České Lípy, Nivard Sommer. Jiný českolipský rodák – Konrad Proche, byl opatem cisterciáckého kláštera Neuzelle.
V roce 1756 nechal plaský opat Fortunát Hartmann budovu proboštství renovovat. V roce 1785 císař Josef II. však plaský klášter zrušil, a v následujícím roce zanikla i tato jeho českolipská filiálka. Proboštství bylo císařem Josefem II. zrušeno a kostel se stal filiálním k městské farnosti.[1] Kostelík koupil hrabě Michal Kounic, a budova proboštství pak až do poloviny 20. století sloužila jako byty. Změna nastala až v 60. letech 20. století, kdy do této budovy bylo přeneseno sídlo českolipské městské farnosti. Tomuto účelu slouží budova dodnes. V kostelíku sv. Máří Magdaleny jsou pravidelné bohoslužby.
Odkazy
Reference
- ↑ a b c MACEK, Jaroslav. 950 let litoměřické kapituly. Kostelní Vydří: Karmelitánské nakladatelství, 2007. 320 s. ISBN 978-80-7195-121-6. Kapitola VIII. Cisterciáci, s. 150.
Literatura
- PANÁČEK, Jaroslav, VOJTÍŠKOVÁ, Marie, SMEJKAL, Ladislav: Z dějin České Lípy, ISBN 80-238-4113-0, str. 79-81
Související články
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Proboštství Česká Lípa na Wikimedia Commons - hrady.cz
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
Autor: VitVit, Licence: CC BY-SA 4.0
Česká Lípa kostel sv. Máří Magdaleny