Proces Zela a spol.

Proces Biskup Zela a společníci byl v pořadí druhý velký politický proticírkevní proces, nazývaný také proces proti vatikánským agentům v Československu (předcházel mu v roce 1950 proces Machalka a spol.). Vykonstruovaný proces s biskupem Zelou a osmi dalšími obviněnými probíhal od 27. listopadu 1950 do 2. prosince 1950 a všichni obvinění byli shledáni vinnými. Nejvyšší trest dostal Jan Opasek (doživotí), ostatní byli odsouzeni k 10 až 25 rokům vězení (dohromady 150 let těžkého žaláře). Dva z nich (Stanislav Jarolímek a Josef Čihák) trest nepřežili.

Po přezkumném řízení byl 18. června 1969 Městským soudem v Praze rozsudek v plném rozsahu zrušen.^[1][2]

Obžalované vybrala 25. září 1950 koordinační komise, složená ze zástupců Státního úřadu pro věci církevní, státní prokuratury a ministerstev spravedlnosti a národní obrany:

• ThDr. Stanislav Zela, * 12.7.1893, světící biskup a generální vikář arcidiecése olomoucké (obhájce dr. Josef Šlajs)
• Jan Opasek, * 20.4.1913, opat břevnovského kláštera benediktinů (obhájce dr. Jiří Vízek)
• ThDr. Stanislav Jarolímek, * 14.11.1900, opat premonstrátskéko kláštera na Strahově (obhájce dr. Jan Hrdlička)
• ThDr. Josef Čihák, * 11.9.1880, prelát arcijáhen metropolitní kapituly u sv. Víta (obhájce dr. František Vorel)
• ThDr. Otakar Švec, * 27.8.1888, papežský prelát a metropolitní kanovník u sv. Víta (obhájce dr. Jaroslav Tauš)
• ThDr. Jaroslav Kulač * 29.5.1887, kanovník u sv. Víta a ředitel misijního svazu duchovenstva (obhájce dr. Vladimír Martin)
• ThDr. Antonín Mandl, * 27.3.1913, ředitel (obhájce dr. Vladimír Čeřovský)
• ThDr. Jan Boukal, * 8.5.1906, první sekretář arcibiskupství (obhájce dr. Josef Pužman)
• Václav Mrtvý, * 1.10.1907, řeholní kněz kongregace salesiánů (obhájce dr. Václav Synek)

Celý proces byl podrobně připraven, byl vybrán spolehlivý senát i prokurátoři. Průběh byl denně hodnocen, o procesu byly vydávány tiskové zprávy a nechyběly ani rozhlasové relace.

Hlavní líčení před Státním soudem v Praze bylo zahájeno 27.11.1950. Předsedou pětičlenného senátu byl JUDr. Jaroslav Novák, přísedícími JUDr. Karel Bedrna a JUDr. Zdeněk Kaláb. Žalobu přednesl prokurátor JUDr. Karel Čížek. Všichni obvinění byli žalováni ze zločinů velezrady a vyzvědačství, a dále dr. Zela, dr. Kulač a dr. Boukal ze zločinu veřejného násilí zlomyslným konáním, dr. Zela a dr. Švec ze zločinu podvodu a dr. Zela ještě z účasti na zločinu podvodu.

Žaloba podrobně uváděla podíl jednotlivých obžalovaných zejména na následujících skutcích:^[3]

• rozšiřování protistátních letáků, rozšiřování pastýřských listů a textů kritických k režimu
• rozmnožování a rozšiřování náboženských textů, kritika režimu během kázání a při výuce náboženství
• styky s cizími diplomaty a novináři
• špionáž pro vatikánskou, francouzskou, belgickou a italskou rozvědku
• kontakty s nadřízenými v zahraničí a s emigranty
• pomoc k přechodu hranic
• materiální podpora perzekvovaným osobám
• ukrývání církevního majetku
• pomoc při zasílání zpráv do zahraničí

Po přednesení obžaloby proces pokračoval výslechy jednotlivých obviněných a předvolaných svědků. První den byli vyslechnuti dr. Zela a dr. Čihák. Druhý den proces pokračoval výslechy dr. Kulače, dr. Boukala, dr. Švece a dr. Mandla. Třetí den vypovídali Václav Mrtvý, dr. Jarolímek a Jan Opasek. Čtvrtý den byli předvoláni svědci, kterých bylo celkem 13. Pátý den pokračoval proces přednesením posudku znalce z oboru mezinárodního a církevního práva, kterým byl ustanoven univerzitní profesor dr. Antonín Hobza. Pak pronesli své závěrečné řeči prokurátoři JUDr. Ján Feješ a JUDr. Karel Čížek. Následovaly řeči obhájců a poslední slovo obviněných. Konečně 2.12.1950 byl vynesen rozsudek, proti němuž se obvinění vzdali opravných prostředků a museli okamžitě nastoupit trest.

Bezprostředně po skončení procesu o něm tehdejší Ministerstvo spravedlnosti v prosinci 1950 vydalo publikaci „Proces proti vatikánským agentům v Československu“.

Rozsudkem Státního soudu byli všichni obvinění shledáni vinnými v celém rozsahu obžaloby. Kromě trestů odnětí svobody jim byly uděleny i peněžní tresty (ve výši 10 až 150 tisíc Kčs), a také byla vyslovena konfiskace celého jmění a ztráta čestných práv občanských. Tresty odnětí svobody:

• Stanislav Zela – 25 roků (prošel pak věznicemi Leopoldov, Mírov, Valdice, Praha-věznice č. 2. V roce 1963 byl sice propuštěn, ale prakticky internován v charitním domově v Radvanově, kde v roce 1969 zemřel)^[4]
• Jan Opasek – doživotí (prokuraturou byl navrhován trest smrti. Prošel věznicemi Valdice, Leopoldov, Žilina-věznice č. 3 a Praha-věznice č. 2. V roce 1960 byl amnestován, po srpnu 1968 odešel do Bavorska, kde mj. spoluzaložil laické sdružení Opus bonum, v roce 1990 se vrátil do vlasti a ujal se znovu opatského úřadu. Zemřel v roce 1999)^[5]
• Stanislav Jarolímek – 20 roků (po procesu byl převezen do pankrácké vězeňské nemocnice, kde dva měsíce poté poslední lednový den roku 1951 zemřel)
• Josef Čihák – 10 roků (věznice Pankrác, Valdice a Leopoldov, kde v 1960 zemřel)^[6]
• Otakar Švec – 20 roků (věznice Leopoldov, v roce 1954 mu byl prominut zbytek trestu a byl podmínečně propuštěn jako těžce nemocný. Zemřel v roce 1958)^[7]
• Jaroslav Kulač – 17 roků (mj. věznice Leopoldov, propuštěn v roce 1960)
• Antonín Mandl – 25 roků (věznice Leopoldov, Praha-Ruzyně, Pardubice, Valdice. Propuštěn byl v únoru 1964, pracoval nejprve jako dělník, od roku 1968 vypomáhal v duchovní správě v Praze na Proseku. Zemřel r. 1972)^[8]
• Jan Boukal – 18 roků (mj. věznice Leopoldov; zemřel jako důchodce v roce 1982 v Praze)^[9]
• Václav Mrtvý – 15 roků (mj. věznice Valdice, odpykal si celých 15 let. Po propuštění žil v Praze, později byl duchovním správcem v ústavu Boromejek v Plavči u Znojma, kde v roce 1976 zemřel)^[10][11]

• Proces proti vatikánským agentům v Československu: biskup Zela a společníci. 1. vyd. Praha: Ministerstvo spravedlnosti – Orbis, 1950. 181 s. Dostupné online. 
• OPASEK, Anastáz. Dvanáct zastavení: vzpomínky opata břevnovského kláštera. 1. vyd. Praha: Torst, 1992. 322 s. ISBN 8090014984. 
• KAPLAN, Karel. Stát a církev v Československu v letech 1948–1953. 1. vyd. Brno: Doplněk, 1993. 440 s. ISBN 80-85270-22-6. 
• BULÍNOVÁ, Marie; JANIŠOVÁ, Milena; KAPLAN, Karel. Církevní komise ÚV KSČ 1949–1951. 1. vyd. Praha – Brno: Doplněk, 1994. 504 s. ISBN 80-85270-29-3. 
• KAPLAN, Karel; PALEČEK, Pavel. Komunistický režim a politické procesy v Československu. 1. vyd. Brno: Barrister & Principal, 2001. 254 s. ISBN 80-85947-75-7. 
• BALÍK, Stanislav; HANUŠ, Jiří. Katolická církev v Československu 1945–1989. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury - CDK, 2007. 400 s. ISBN 978-80-7325-130-7. 
• SOBOTKOVÁ, Aneta. Politické procesy v 50. letech v Československu. Brno: Právnická fakulta MU. Katedra dějin státu a práva, 2015/2016. 52 s. Dostupné online. Diplomová práce. 

• Perzekuce kněží pražské arcidiecéze
• Pronásledování katolické církve v Československu
• Katolická církev v komunistickém Československu

• Pastorace.cz: V leopoldovské pevnosti