Proces s velezrádci a špiony z Jilemnicka

Proces s velezrádci a špiony z Jilemnicka (Pavel Kašťák a spol.) proběhl ve dnech 15. a 16. října 1952 ve velkém sále podniku Technolen v Jilemnici v rámci výjezdního zasedání Státního soudu Praha jako součást řady vykonstruovaných politických procesů proti odpůrcům komunistického režimu. Státní prokuratura jej vedla jako trestní řízení proti Pavlu Kašťákovi a spol.^[1] Obžalováno a následně odsouzeno bylo celkem 11 lidí, převážně představitelů podkrkonošské podnikatelské elity. Žaloba je vinila, že se "...spojili s agentem západních imperialistů Josefem Zemanem proti lidově demokratické republice". Obviněni a odsouzeni byli například Augustin Kubát, hoteliér z Benecka, Bohumil Rychtr, písmák a restauratér z Benecka či správce nemocnice Josef Ševčík z Vysokého nad Jizerou. Část odsouzených byla významnými představiteli Československé strany národně socialistické, která ve volbách do ústavodárného Národního shromáždění roku 1946 získala v podkrkonošském regionu (zejména v tehdejších správních okresech 64 Jilemnice a 68 Semily volebního kraje Liberec) významný podíl hlasů.^[2] Josef Ševčík byl předsedou okresního výboru strany, Bohumil Rychtr vykonával úřad beneckého starosty.

Vyšetřování bylo vedeno Krajskou správou SNB a útvary MV v Severočeském kraji.^[3][4] Obžalovaní byli zatýkáni již od února roku 1952. Ve vyšetřovací vazbě na služebně StB v Liberci na ně byl činěn silný psychický i fyzický nátlak – své výpovědi před senátem Státního soudu se museli naučit slovo od slova zpaměti. Všech 11 obžalovaných bylo odsouzeno pro trestný čin velezrady dle §78 odst. 2) písm. a), a odst. 1), písm. c) trestního zákona z roku 1950 k trestům odnětí svobody od 10 do 20 roků, propadnutí celého jmění, ztrátě čestných práv občanských a propadnutí věcí. Rozsudek je veden pod značkou 3 Ts I 70/52.^[5] Trest odnětí svobody vykonávali odsouzení v nápravných zařízeních ve Valdicích, Leopoldově a Iľavě, případně v táborech nucených prací.^[6]

Proces byl vyšetřovateli i prokuraturou připravován komplexně, v soudním spisu^[5] je založena korespondence s redakcemi celostátního i regionálního tisku o podmínkách přípravy reportáže ze soudního jednání. Na obžalované probíhalo rozsáhlé dotazování v místě bydliště i pracoviště, podrobně byly zjišťovány jejich majetkové poměry, včetně rozsahu movitého majetku.

Procesu byla poskytována rozsáhlá publicita, podrobnou reportáž z něj přinesl například týdeník ONV v Jilemnici Nová horská ves. Redakce měsíčníku Náš kraj, vycházejícího v Liberci, zveřejnění reportáže odmítla.

Většina z odsouzených byla propuštěna v rámci presidentské amnestie z 9. května 1960 (Rozhodnutí presidenta republiky a vlády 54/1960 Sb.)^[7] podle článku I. K výmazu trestu v rámci amnestie nedošlo a odsouzení žádali o výmaz individuálně později v průběhu 70. let 20. století. Konečná rehabilitace odsouzených proběhla až v letech 1990 a 1991 dle § 2 odst. 1 písm. c) a § 2 odst. 2 zákona o soudní rehabilitaci 119/1990 Sb.^[8]

Senát tvořili:^[1]

• předseda senátu: JUDr. Karel Valenta
• odborní přísedící: Karel Bautz, vojenský soudce JUDr. mjr. Antonín Srp
• soudcové z lidu: vstržm. František Holub, Adolf Šír
• státní prokurátoři: Václav Nepomucký, JUDr. Pavel Barbaš
• zapisovatelky: Miroslava Fenyková, Marie Spěšná

• JUDr. Rostislav Zástěra (plná moc za obviněné Jiránka, Čecha a Kubáta)
• JUDr. Karel Votruba (ex offo)
• JUDr. František Zoulík (ex offo)

• Pavel Kašťák
• Rudolf Kodejš
• František Jiránek
• Václav Petrák
• JUDr. František Čech
• Miloslav Štěpánek
• Augustin Kubát
• Bohumil Rychtr (ve vyšetřovacím spisu veden jako Rychter)
• Josef Ševčík
• Rudolf Stránský
• Miroslav Kochánek

Státní soud v Praze 3 TsI 70/52[2]
Jménem republiky
Státní soud v Praze uznal po hlavním líčení, konaném ve dnech 15.–16. října 1952 v Jilemnici takto právem:

Obvinění:

1./ Pavel Kašťák,
nar. 24.1.1888 ve Sklenařicích, okres Jilemnice, rolník, bytem Sklenařice čp. 19, okres Jilemnice

2./ Rudolf Kodejš,
nar. 10.3.1913 v Jesenném, okres Semily, člen SNB, posl. bytem v Jablonci n.J. č. 200, okres Jilemnice

3./ František Jiránek,
nar. 28.12.1913 v Nakolicích, okr. Nový Bydžov, rolník, posl. bytem Dolní Branné č. 30, okres Vrchlabí

4./ Václav Petrák,
nar. 7.8.1920 v Dolních Štěpanicích, okr. Jilemnice, nástrojař, posl. bytem Dolní Štěpanice čp. 36, okres Jilemnice

5./ Dr. František Čech,
nar. 1.6.1913 v Praze, úředník KNV, posl. bytem Liberec I, Zborovská ul. č. 15

6. Miloslav Štěpánek,
nar. 15.5.1908 v Pasekách n. J. okres Jilemnice, techm. úředník, posl. bytem Paseky n. Jizerou, č. 262, okres Jilemnice

7./ Augustin Kubát,
nar. 21.11.1892 v Benecku, okres Jilemnice, vedoucí prodejny a bývalý majitel hotelu, posl. bytem ve Lhotě Štěpanické č.p. 70, okres Jilemnice,

8./ Bohumil Rychtr,
nar. 19.4.1893 v Benecku, okres Jilemnice, majitel hotelu, posl. bytem v Benecku čp. 74, okres Jilemnice

9./ Josef Ševčík,
nar. 20.1.1904 v Řepníkách, okres Jilemnice, správce nemocnice, posl. bytem ve Vysoké nad Jizerou, č. 301, okres Jilemnice

10./ Rudolf Stránský,
nar. 23.6.1889 v Rejdicích, okres Jablonec n. Nisou, bývalý podnikatel, nyní úředník, posl. bytem v Jilemnici čp. 4

11./ Miloslav Kochánek,
nar. 12.10.1899 ve Lhotce, okres Jilemnice, krejčí-živnostník, bývalý tajemník strany nár. socialistické, posl. bytem ve Lhotce čp. 2, okres Jilemnice

jsou v i n n i, že
v letech 1948-1952 v Praze a na různých místech libereckého kraje

I./ Pavel Kašťák, Rudolf Kodejš,František Jiránek, Václav Petrák, Dr. František Čech, Miloslav Štěpánek, Augustin Kubát, Bohumil Rychtr, Josef Ševčík
spolčili se mezi sebou a s dalšími osobami k tomu, aby se pokusili zničit nebo rozvrátit lidově demokratické zřízení a společenský řád republiky, zaručené ústavou

1./ Pavel Kašťák
dohodou s Josefem Zemanem a Miloslavem Kašťákem o provedení illegálního převodu Josefa Zemana do nepřátelského zahraničí, získáváním dalších osob nepřátelsky zaměřených vůči republice k odchodu do zahraničí, zprostředkováním illegálního styku Marie Zemanové s Josefem Zemanem za účasti Miloše Kašťáka, předáním peněž. a jiných prostředků Josefu Zemanovi do nepřátelského zahraničí k podpoře jeho zrádné činnosti, dohodou s Milošem Kašťákem o převodu určitých osob státu nepřátelských do nepřátelského zahraničí, dohodou o útěku Miloše Kašťáka a držením pistole ráže 6,35 mm s náboji bez povolení;

2./ Rudolf Kodejš
illegálními schůzkami s Marií Zemanovou a schůzkou s Josefem Zemanem po jeho illegálním návratu do republiky ze západního Německa, zprostředkováním illegálních zpráv mezi Marií Zemanovou a Josefem Zemanem, chováním bez povolení vojenské pušky a automatické pistole ráže 6,35 mm a 30 nábojí a 19 nábojů ráže 7,65 mm,

3./ František Jiránek
dohodou o účasti na illegální schůzce s Josefem zemanem a vyplacením 5000 Kčs na činnost protistátní organisace,

4./ Václav Petrák
dohodou s Bohuslavem Šírem o účasti na protistátní činnosti s osobami, dlícími v nepřátelském zahraničí, předáváním žádosti o instrukce k protistátní činnosti Bohuslavu Šírovi, účastí na illegální schůzce s Bohuslavem Šírem a dalšími členy protistátní organisace,

5./ Dr. František Čech
doporučením, daným Gustavu Šrámkovi pro Jana Šrámka na Dr. Sch. k podpoře protistátní činnosti Jana Šrámka v nepřátelském zahraničí

6./ Miloslav Štěpánek
poskytnutím prostředků Jaroslavu Dlabolovi, Oldřichu Vodseďálkovi a Bohuslavu Šírovi k účasti na illegální schůzce s Josefem Zemanem, zprostředkováním dodání illegální zprávy od Josefa Zemana Plecháčovi,

7./ Augustin Kubát
převzetím jedné pistole od Josefa Plecháče a dvou pistolí od jistého S. a opatřením úkrytu pro tyto zbraně, účastí na illegální schůzce s Plecháčem, Vodseďálkem a Rychtrem a ujednáním další schůzky mezi Plecháčem a Matouškem,

8./ Bohumil Rychtr
jednáním s Josefem Plecháčem, Oldřichem Vodseďálkem a Augustinem Kubátem o protistátním puči, převzetím jedné pistole od Augustina Kubáta a opatřením úkrytu pro tuto zbraň,

9./ Josef Ševčík
zprostředkováním illegální schůzky Marie Zemanové s Josefem Plecháčem a konáním funkce spojky pro illegální organizaci

všichni vědouce o tom, že Josef Zeman po illegálním útěku z republiky založil a řídil v libereckém kraji protistátní organisaci a že se svou činností do této organisace začlenili, při čemž Rudolf Kodejš se činu dopustil jako člen SNB, tedy za zvláště přitěžujících okolností

...

tím s p á ch a l i

I./ Rudolf Kodejš
trestný čin velezrady podle §u 78 odst. 2 písm a/ odst. 1 písm. c, odst. 3 písm. f/ tr.z.^[9],
trestný čin vyzvědačství podle §u 89 odst. 2 písm. a/, odst. 1, odst. 3 písm. f tr.z.^[10]

II./ Pavel Kašťák a František Jiránek
trestný čin velezrady podle §u 78 odst. 2 písm a/ odst. 1 písm. c, tr.z.,
trestný čin vyzvědačství podle §u 89 odst. 2 písm. a/, odst. 1, tr.z.

III./ Václav Petrák, Dr. František Čech a Augustin Kubát
trestný čin velezrady podle §u 78 odst. 2 písm a/ odst. 1 písm. c, tr.z.,
trestný čin vyzvědačství podle §u 89 odst. 2 písm. a/, odst. 1, tr.z.

IV./ Miloslav Štěpánek, Bohumil Rychtr a Josef Ševčík
trestný čin velezrady podle §u 78 odst. 2 písm a/ odst. 1 písm. c, tr.z.,

V./ Rudolf Stránský a Miloslav Kochánek
trestný čin vyzvědačství podle §u 89 odst. 2 písm. a/, odst. 1, tr.z.

a o d s u z u j í se

všichni obvinění až na Rudolfa Kodejše, Miloslava Štěpánka, Bohumila Rychtra, a Josefa Ševčíka podle §u 89 odst. 1 tr.z., Miloslav Štěpánek, Bohumil Rychtr a Josef Ševčík podle §u 78 odst. 1 tr.z. Rudolf Kodejš podle §u 86 odst. 3 tr.z., obvinění Pavel Kašťák, Rudolf Kodejš, František Jiránek, Václav Petrák, Dr. František Čech a Augustin Kubát za použití ust. §u 22 odst. 1 tr.z. a Rudolf Kodejš též za použ. §u 29 odst. 2 tr.z. a Miloslav Kochánek za použ. §u 30 tr.z. k těmto trestům odnětí svobody:

Pavel Kašťák - na doživotí
Rudolf Kodejš - na 25 roků
František Jiránek - na 18 roků
Václav Petrák - na 17 roků
Dr. František Čech - na 18 roků
Miloslav Štěpánek - na 14 roků
Augustin Kubát - na 18 roků
Bohumil Rychtr - na 14 roků
Josef Ševčík - na 16 roků
Rudolf Stránský - na 10 roků
Miloslav Kochánek - na 8 roků

Podle §u 86 odst. 4 a přihlížením k §u 47 tr.z. vyslovuje se u všech obviněných propadnutí celého jejich jmění.^[11]
Podle §u 42 tr.z. vyslovuje se u všech obviněných ztráta čest. práv občanských, přičemž způsobilost k nabytí těchto práv, uvedených v §u 44 odst. 2 tr.z. se stanoví u všech obviněných kromě Pavla Kašťáka na 10 roků, u obviněného Pavla Ksšťáka se vyslovuje ztráta čest. práv navždy.^[12]
Podle §u 59 odst. 1 tr.z. vyslovuje se propadnutí věcí, které byly u jednotlivých obviněných nalezeny a zabaveny^[13]
Podle §u 54 tr.z. soud vyslovuje, že tento rozsudek se uveřejní^[14]
Podle §u 45 tr.z. se vyslovuje u Rudolfa Kodejše vyloučení z vojska^[15]
Všem obviněným se započítává podle §u 23 tr.z. do trestu doba, kterou obvinění pro týž skutek strávili ve vazbě.^[16]

• VYŠANSKÝ, Roman. Politický proces "Pavel Kašťák a spol." na Jilemnicku v roce 1952. Hradec Králové, 2023. 42 s. Bakalářská práce. Filozofická fakulta Univerzity Hradec Králové. Vedoucí práce Jindřich Kolda. Dostupné online.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Proces s velezrádci a špiony z Jilemnicka na Wikimedia Commons
• Článek ve zpravodaji MÚ ve Vysokém nad Jizerou Větrník z roku 1991 Archivováno 20. 6. 2020 na Wayback Machine.