Procompsognathus
Procompsognathus Stratigrafický výskyt: Svrchní trias | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | plazi (Sauropsida) |
Nadřád | dinosauři (Dinosauria) |
Řád | plazopánví (Saurischia) |
Podřád | Theropoda |
Čeleď | Coelophysidae |
Rod | Procompsognathus |
Binomické jméno | |
Procompsognathus triassicus Fraas, 1913 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Procompsognathus ("Předek rodu Compsognathus") byl rod malého, poměrně vývojově primitivního teropodního dinosaura, žijícího v období pozdního triasu (asi před 220 až 210 miliony let) na území dnešního Německa.
Popis
Tento malý po dvou se pohybující dravec měřil jen asi 1,1 metru na délku[1] a vážil kolem 1 kilogramu.[2][3][4] Pravděpodobně se živil hmyzem a drobnými obratlovci. Fosilie tohoto druhu jsou velmi špatně zachované. Někteří vědci proto pochybují, že tento druh byl dinosaurem, považují ho za spíše za vývojově odvozeného archosaura, s dinosaury pouze blízce příbuzného.
Mezi nejbližší vývojové příbuzné tohoto teropoda mohl patřit severoamerický rod Segisaurus, spadající do čeledi Coelophysidae.
V populární kultuře
P. triassicus se objevuje i v populární kultuře, a to především v knižní novele Jurský park (1990) spisovatele Michaela Crichtona. Je v něm zobrazen jako pojídač výkalů jiných dinosaurů a také příležitostný saprofág, přiživující se na zdechlinách. Místy je tento teropod v ději zaměňován za později žijící nepříbuzný rod Compsognathus.[5] V rámci filmu se však tento druh poprvé objevil až ve druhém díle Ztracený svět: Jurský park z roku 1997.
Dvojice těchto dinosaurů se objevuje rovněž v povídce "Poslední cesta" v knize prof. Josefa Augusty "Ztracený svět" (Praha 1960 - Mladá Fronta, knihu ilustroval Zdeněk Burian), kdy se jeden z nich stane obětí velkého haltikosaura.
Reference
- ↑ Holtz, Thomas R., Jr.; Rey, Luis V. (2007). Dinosaurs: The Most Complete, Up-to-Date Encyclopedia for Dinosaur Lovers of All Ages (Aktualizovaný internetový dodatek). New York: Random House. ISBN 978-0-375-82419-7.
- ↑ Paul, G. S. (2010). The Princeton Field Guide to Dinosaurs. Princeton University Press, str. 72 (anglicky)
- ↑ Benson, R. B., Hunt, G. , Carrano, M. T., Campione, N. and Mannion, P. (2018). Cope's rule and the adaptive landscape of dinosaur body size evolution. Palaeontology, 61: 13-48. doi:10.1111/pala.12329
- ↑ Benson, R. B. J., Campione, N. E., Carrano, M. T., Mannion, P. D., Sullivan, C., Upchurch, P., & Evans, D. C. (2014). Rates of Dinosaur Body Mass Evolution Indicate 170 Million Years of Sustained Ecological Innovation on the Avian Stem Lineage. PLoS Biology, 12(5), e1001853. http://doi.org/10.1371/journal.pbio.1001853
- ↑ Socha, V. (2020). Pravěcí vládci Evropy. Kazda, Brno. ISBN 978-80-88316-75-6. (str. 176)
Literatura
- Fraas, E., (1913). "Die neuesten Dinosaurierfunde in der schwäbischen Trias", Naturwissenschaften 1(45): 1097-1100.
- Allen (2004). "The phylogenetic status of Procompsognathus revisited." Journal of Vertebrate Paleontology, 24(3).
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Procompsognathus na Wikimedia Commons
- Informace na webu Prehistoric Wildlife (anglicky)
- Informace na webu DinoData (německy)
- Informace na webu DinoChecker (anglicky)
- Profil na databázi Fossilworks Archivováno 5. 3. 2016 na Wayback Machine. (anglicky)
Média použitá na této stránce
Autor:
- Information-silk.png: Mark James
- derivative work: KSiOM(Talk)
A tiny blue 'i' information icon converted from the Silk icon set at famfamfam.com
Autor: FunkMonk (Michael B. H.), Licence: CC BY-SA 3.0
Restoration of Procompsognathus triassicus based on images of known remains and related genera.