Profesní dům (Malá Strana)
Profesní dům | |
---|---|
Profesní dům, západní fasáda s kostelem sv. Mikuláše | |
Základní informace | |
Sloh | barokní architektura |
Poloha | |
Adresa | Malostranské náměstí 2/25, Malá Strana, Praha 1, Česko |
Ulice | Malostranské náměstí |
Souřadnice | 50°5′18,04″ s. š., 14°24′11,53″ v. d. |
Další informace | |
Kód památky | 38926/1-491 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD) (součást památky Kostel sv. Mikuláše s profesním jezuitským domem a zvonicí) |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Profesní dům je velká, raně barokní budova na Malostranském náměstí v Praze. Spolu s kostelem svatého Mikuláše a několika domy tvoří blok rozdělující náměstí na dolní a horní část.
Budova původně sloužila jako dům tzv. profesních bratrů Tovaryšstva Ježíšova (jezuitů), členů řádu, kteří složili slavné sliby.[1] Nejednalo se ovšem o kolej, jezuité zde vedli jen gymnázium v sousední budově. Dnes v budově sídlí Matematicko-fyzikální fakulta Univerzity Karlovy.
Historie
Do počátku 17. století se vedle původního, menšího gotického kostela sv. Mikuláše nacházela skupina domů, bývalá malostranská radnice (vyhořelá 1419) a románská rotunda svatého Václava. V roce 1625 získali jezuité kostel sv. Mikuláše spolu s farou a farní školou a již následujícího roku se do upravených prostor nastěhovali. V té době (1628) byla farnost převedena ke kostelíku sv. Václava a v následujících desetiletích jezuité získali další nemovitosti za pomoci Albrechta z Valdštejna, jezuity Václava Františka a Františka Karla Libštejnských z Kolovrat.[2]
Výstavbu profesního domu v letech 1674–1691 provázely dohady s městskými radními co se týče půdorysu, patronátního práva nad farním kostelem a kostelních věží, které sloužily pro ohlašování požárů. V průběhu výkopů základů došlo k poškození rotundy sv. Václava a bylo rozhodnuto o vybudování nového kostela začleněného do komplexu v severozápadním nároží.[2]
Po zrušení jezuitského řádu (1773) byl zrušen kostel sv. Václava a budova upravena pro administrativní účely. Po vzniku republiky byl dům využíván ministerstvem financí a v nádvoří byla vybudována dvorana pro Ústřední státní pokladnu.[2]
Popis
Jedná se o trojkřídlou budovu postavenou Giovannim Domenikem Orsim a Franceskem Luragem, který převzal stavbu po Orsiho smrti. Raně barokní fasády profesního domu na rozdíl od pražských jezuitských kolejí postrádají pilastrový vysoký řád. V severozápadním nároží je patrné odlišená hmota bývalého kostela sv. Václava a v patře nad ním umístěné jezuitské knihovny, zrušené a upravené na konci 18. století. Z té doby také pochází podoba pozdně barokního vstupního portálu na východní straně budovy a dostavba polopatra západního křídla do výšky přilehlé bývalé knihovny. V nádvoří se nachází dvorana prvorepublikové státní pokladny s půlkruhovým závěrem od Aloise Špalka z let 1922–1927.
Odkazy
Reference
- ↑ VLČEK, Pavel; SOMMER, Petr; FOLTÝN, Dušan. Encyklopedie českých klášterů. Praha: Libri, 1997. 782 s. ISBN 80-85983-17-6. S. 723.
- ↑ a b c VLČEK, Pavel, a kol. Umělecké památky Prahy. Malá Strana. Praha: Academia, 1999. 686 s. ISBN 80-200-0771-7. S. 126–130.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Profesní dům na Wikimedia Commons
Média použitá na této stránce
Vlajka České republiky. Podoba státní vlajky České republiky je definována zákonem České národní rady č. 3/1993 Sb., o státních symbolech České republiky, přijatým 17. prosince 1992 a který nabyl účinnosti 1. ledna 1993, kdy rozdělením České a Slovenské Federativní republiky vznikla samostatná Česká republika. Vlajka je popsána v § 4 takto: „Státní vlajka České republiky se skládá z horního pruhu bílého a dolního pruhu červeného, mezi něž je vsunut žerďový modrý klín do poloviny délky vlajky. Poměr šířky k její délce je 2 : 3.“
(c) Octopus moldavicus, CC BY-SA 3.0
Tento obrázek byl nahrán v rámci projektu Wiki miluje památky 2013.
Autor: Matěj Orlický, Licence: CC BY-SA 3.0
Předmětem tohoto obrázku je kulturní památka České republiky evidovaná
v Ústředním seznamu kulturních památek pod rejstříkovým číslem: