Program Čchang-e

Program Čchang-e
Základní popis
Stát	Čína
Organizace	CNSA
Cíl	Výzkum Měsíce
Historie
Trvání	od 2003
První start	24. října 2007
Poslední start	23. listopadu 2020
Součásti	Čchang-e 4 Čchang-e 1 Čchang-e 2 Čchang-e 3 Čchang-e 5-T1 Čchang-e 5 Čchang-e 6 Chang'e 7
Kosmodrom	Kosmodrom Si-čchang
Dopravní prostředky
Nosná raketa	Dlouhý pochod
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Program Čchang-e (čínsky v českém přepisu Čchang-e kung-čcheng, pchin-jinem Cháng'é gōngchéng, znaky 嫦娥工程), oficiálně Čínský program výzkumu Měsíce (čínsky v českém přepisu Čung-kuo tchan-jüe kung-čcheng, pchin-jinem Zhōngguó tànyuè gōngchéng, znaky tradiční 中國探月), je kosmický program čínské agentury CNSA zaměřený na průzkum Měsíce pomocí kosmických sond. Je prvním vesmírným programem Číny zaměřeným na vědecký výzkum za oběžnou drahou Země.

Program je nazván podle postavy čínské mytologie, bohyně Čchang-e žijící na Měsíci.

Program má zatím čtyři etapy:

1. etapa: pozorování a fotografování Měsíce z jeho oběžné dráhy sondami Čchang-e 1 a Čchang-e 2 vyslanými k Měsíci roku 2007 a 2010.^[1]
2. etapa původně zahrnovala měkké přistání sond Čchang-e 3 (2013) a Čchang-e 4 na povrchu Měsíce, průzkum Měsíce pomocí robotických vozítek (vozítko Čchang-e 3 bylo nazváno Jü-tchu, Nefritový králík).^[1][2] Vzhledem k úspěchu sondy Čchang-e 3, která splnila všechny cíle druhé fáze programu, rozhodli Číňané o úpravě sondy Čchang-e 4, když jejím úkolem bylo ověření technologií použitých v následujícím páru sond.^[3] Sonda v roce 2019 úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce a vypustila vozítko Jü-tchu-2. Se Zemí sonda komunikovala prostřednictvím satelitu Čchüe-čchiao 1 v bodě L2, vypuštěného v roce 2018.
3. etapa - sonda s dopravou vzorků na Zem:^[2] sonda Čchang-e 5 v listopadu 2020 úspěšně přistála v oblasti Mons Rümker, odebrala vzorky hornin z povrchu a dopravila 1,7 kilogramu vzorků zpět na Zem.^[4] Po Spojených státech a Sovětském svazu se tak Čína stala třetí zemí, které se toto podařilo.
4. etapa - příprava robotické výzkumné stanice: etapu zahájilo v březnu 2024 vypuštění družice Čchüe-čchiao 2 na excentrickou oběžnou dráhu Měsíce, umožňující komunikaci z odvrácené strany Měsíce i jeho oblasti jižního pólu. Následovala sonda Čchang-e 6, která v červnu 2024 úspěšně přistála na odvrácené straně Měsíce v oblasti South Pole-Aitken, kde by měla budoucí stanice stát. Sonda mimo jiné odebrala vzorky hornin z povrchu, které jsou na cestě zpět na Zem.^[5]
5. Sonda Čchang-e 7 (plánovaný start v roce 2026) by měla pokračovat v průzkumu v oblasti Jižního pólu a to i za pomoci robotického vozítka a létajícího detektoru.^[6] Sonda Čchang-e 8 (plánovaný start 2028) by pak měla mimo jiné prověřit koncept ISRU a ve stejné oblasti z místních zdrojů vytvořit testovací strukturu za pomoci 3D tisku z místních zdrojů.^[6]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Program Čchang-e na Wikimedia Commons
• ČTK, vse. Číňané chtějí na Měsíc. Sonda poletí už letos, člověk do roku 2020. Technet.cz [online]. 2013-8-28 [cit. 2013-12-3]. Dostupné online. 
• CCTV. Lunar Mission [online]. CCTV (China Central Television) [cit. 2013-12-16]. Čínský lunární program na webu čínské televize CCTV. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-15. (anglicky) 
• Xinhua. China launches Lunar Probe Chang'e-3 [online]. Xinhua, 2013-12 [cit. 2013-12-16]. Téma Čchang-e 3 na webu čínské agentury Sin-chua. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-15. (anglicky) 
• BLAU, Patrick. Chang'e 3 - Mission Overview [online]. [cit. 2013-12-03]. Podrobný popis mise Čchang-e 3. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-03. (anglicky)