Program Explorer

Instalace prvního Exploreru na raketu Juno I

Program Explorer je kosmický program provozovaný americkým Národním úřadem pro letectví a kosmonautiku.[1] V rámci programu jsou vypouštěny a provozovány vědecké družice zaměřené na studium Země i vesmírných objektů. První družice Explorer se věnovaly výzkumu nabitých částic v okolí Země, přičemž byly objeveny Van Allenovy radiační pásy. Pozdější typy Explorerů měly různé úkoly a zabývaly se výzkumem magnetosféry, atmosféry, ionosféry, meziplanetárního prostoru, radiového šumu, slunečního větru, gama záření, rentgenového záření atd. Některé družice jsou zařazovány jak do programu Explorer, tak do dalších programů jakými byly IMP (Interplanetary Monitoring Platform) a RAE (Radio Astronomy Explorer), AE (Atmosphere Explorer) a další. Oběžné dráhy jednotlivých družic se lišili podle jejich účelu, některé obíhaly nízké oběžné dráhy některé byly (kvůli minimalizaci rušení ze Země) umisťovány na vysoké oběžné dráhy, blízko dráhy Měsíce. V době studené války byl tento program pevnou součástí prestižního kosmického závodu mezi velmocemi SSSR a USA. Sověti měli souběžně pro výzkum Měsíce program bezpilotních sond Luna a pro výzkum meziplanetárního prostoru zčásti i řadu Sputniků a Kosmosů. Zatím poslední družicí řady Explorer je IRIS, která odstartovala v červnu 2013.

Historie

Explorer 1 byl prvním americkým umělým tělesem na oběžné dráze Země. Podle plánu však mělo toto prvenství připadnout programu Vanguard amerického námořnictva, který byl v roce 1955 k tomuto účelu vybrán. Plán počítal s vypuštěním první umělé družice během Mezinárodního geofyzikálního roku mezi lety 1957-58. Explorer byl tehdy součástí armádního programu Orbiter, který byl řízen Wernherem von Braunem z Army Ballistic Missile Agency (ABMA) v Huntsville v Alabamě.

Když v roce 1957 Sovětský svaz vypustil svůj první satelit Sputnik 1, pokusilo se námořnictvo o totéž se svým Vanguardem. Ten však selhal a explodoval ještě na odpalovací rampě. Šanci tak dostal armádní program Orbiter a družice Explorer. Start prvního Exploreru proběhl 31. ledna 1958 a skončil úspěchem. Program Explorer byl poté převeden pod správu nově vzniklé agentury NASA, která v něm pokračovala a některé své družice a sondy takto označovala.

Podprogramy

SMEX

Družice SAMPEX, první ze série SMEX

Small Explorers je podprogram malých Explorerů, jejichž cena je maximálně 120 milionů dolarů. První z řady SMEX byla mise SAMPEX, která odstartovala v roce 1992. Hmotnost družic SMEX bývá maximálně 300 kg a bývají vynášeny raketami Pegasus.

MIDEX

Wilkinson Microwave Anisotropy Probe, zástupce řady MIDEX

Medium-class Explorers je podprogram v jehož rámci jsou vypouštěny středně velké vědecké družice, jejichž cena se pohybuje do 180 milionů dolarů. MIDEX mívají hmotnost 500 – 1500 kilogramů a na oběžnou dráhu jsou vynášeny raketami Delta II.

UNEX

University-class Explorers jsou malé univerzitní družice, na nichž se NASA podílí maximální finanční účastí do 15 milionů dolarů. Dopravu na oběžnou dráhu mají zajistit nejlevnější možné postupy. První družice SNOE byla vynesena raketou Pegasus XL a zatím poslední CHIPSat byl vynesen společně s jinou družicí na palubě rakety Delta II.

IMP

Družice řady Interplanetary Monitoring Platform

Interplanetary Monitoring Platform byla série Explorerů vypouštěná v letech 19631973. Cílem těchto družic bylo studium meziplanetárního plazmatu a meziplanetárních magnetických polí. Družice pracovaly v součinnosti s dalšími sondami NASA a v dobách programu Apollo fungovaly jako síť včasného varování před slunečními erupcemi, které by mohly ohrozit kosmické lodi s lidskou posádkou. Družice bývaly umisťovány na vysoké oběžné dráze Země ve výšce blízké oběžné dráze Měsíce.

RAE

Radio Astronomy Explorer byla série dvou Explorerů z let 1968 a 1973, jejichž úkolem byl nízkofrekvenční radioastronomický průzkum. Družice zkoumaly zdroje nízkofrekvenčních zdrojů radiových vln jako je naše Slunce, planety, hvězdy a ostatní galaxie. Sondy disponovaly rozvinutelnými dipólovými anténami o délce 36 metrů a dvěma anténami ve tvaru V o délce 230 metrů. Hmotnost družic byla přibližně 190 kilogramů a byly umístěny na střední oběžné dráze Země ve výšce 5800 kilometrů.

EPE

Příprava Exploreru 12, prvního z řady Energetic Particles Explorer

Energetic Particles Explorer byla série čtyř Explorerů určených ke studiu částic kosmického záření, protonů slunečního větru, meziplanetárních magnetických polí a zemské magnetosféry. Byly vypouštěny v letech 1961 až 1964 pomocí raket Delta, hmotnost se pohybovala od 38 do 46 kilogramů. Jejich oběžné dráhy byly silně eliptické s apogeem až 98 tisíc kilometrů (Explorer 14).

S-55

S-55 byla série Explorerů určená k výzkumu meteoroidů. Družice tvořil poslední stupeň rakety Scout, kolem nějž byly umístěny detekční panely. Celkem byly vypuštěny čtyři tyto družice, první roku 1961 a poslední 1964.

Explorery řady Air Density byly zaměřeny na studium hustoty horních vrstev atmosféry Země. Jednalo se o balóny vybavené vysílačem pro sledování jejich polohy ze Země. Balón byl při startu zabalen v pouzdru a po vynesení na oběžnou dráhu byl nafouknut dusíkem z tlakové lahve. Po nafouknutí měl balón 3,66 metru v průměru. Uvnitř byl rozdělen na samostatné poloviny pomocí hliníkové fólie, která zároveň sloužila jako anténa vysílače. K vynášení sloužily rakety Scout. První start se konal v roce 1960 a poslední v roce 1975.

SOLRAD

Družice Explorer 44, zástupce řady SOLRAD

SOLRAD byla řada družic pro průzkum sluneční radiace. Do programu Explorer byly zařazeny tři z nich, SOLRAD 8, SOLRAD 9, SOLRAD 10. Družice byly vybaveny fotometry pro studium ultrafialové a rentgenové části spektra. Starty se konaly v letech 1965 až 1971 a všechny družice byly vyneseny raketami Scout B.

SAS

Small Astronomy Satellite byla série tří astronomických sond vypuštěná v letech 1970 až 1975. Měly za úkol sledovat objekty v infračervené a ultrafialové části spektra a dále prováděly průzkum zdrojů rentgenového a gama záření. Družice byly vynášeny raketami Scout D a Scout F1.

AE

Atmosphere Explorer byla série tří Explorerů zaměřených na studium zemské termosféry a mechanismů v ní probíhajících jako jsou absorpce ultrafialového záření a další fotochemické procesy. Celkem byly vypuštěny tři družice, první v roce 1973 a poslední dvě v roce 1975. K vynesení byla použity rakety Delta (řady 1900 a 2910). Hmotnost družic byla 658 až 721 kilogramů a obíhaly na eliptických drahách s velmi nízkým perigeem ve výšce pouhých 150 kilometrů.

Přehled sond

1958–1959

ExplorerJménoObrázekDatum startuCOSPARNosný systémCíle
1[2]Explorer 1
1. února 19581958-001AJuno IStudium nabitých částic, objevil Van Allenovy radiační pásy.
2Explorer 2
5. března 1958Juno IMise selhala, když se nepodařilo dosáhnout oběžné dráhy. .
3[3]Explorer 3
26. března 19581958-003AJuno IStudium nabitých částic.
4[4]Explorer 4
26. června 19581958-005AJuno IStudium nabitých částic.
5Explorer 5
24. srpna 1958Juno IMise selhala, při separaci druhého stupně došlo ke kolizi a družice byla zničena.
7XS-1
16. července 1959Juno IIMise selhala, raketa byla z bezpečnostních důvodů zničena obsluhou odpalovací základny.
6[5]Explorer 6
7. srpna 19591959-004AThor Able 3Výzkum magnetosféry
7Explorer 7
13. října 1959Juno IIStudium nabitých částic.

1960–1969

ExplorerJménoObrázekDatum startuCOSPARNosný systémCíle
S-46
23. března 1960Juno IIMise selhala, nepodařilo se dosáhnout oběžné dráhy.
8[6]S-30
3. listopadu 19601960-014AJuno IIMěření a výzkum složení ionosféry.
S-56
4. prosince 1960Scout X-1Mise selhala, nepodařilo se dosáhnout oběžné dráhy.
9[7]S-56A
2. února 19611961-004AScout X-1Měření hustoty atmosféry
S-45
25. února 1961Juno IIVýzkum ionosféry, mise selhala při startu.
10[8]P-14
25. května 19611961-010ADelta-DM19Výzkum magnetických polí v blízkosti Země.
11[9]S-15
24. dubna 19611961-13AJuno IIMapování zdrojů gama záření.
S-45A
24. května 1961Juno IIVýzkum ionosféry, mise selhala při startu.
S-55
30. května 1961Scout X-1Výzkum meteoroidů, mise selhala při startu.
12[10]EPE-A
16. srpna 19611961-020ADelta-DM19Výzkum nabitých částic.
13[11]S-55A
25. srpna 19611961-022AScout X-1Výzkum meteoroidů. Mise byla částečně neúspěšná, protože se nepodařilo dosáhnout požadované oběžné dráhy a životnost družice tak byla zredukována na pouhé dva dny.
14[12]EPE-B
2. října 19621962-051ADelta-DM19Výzkum nabitých částic.
15[13]EPE-C
27. října 19621962-059ADelta-DM19Výzkum nabitých částic.
16[14]S-55B
16. prosince 19621962-070AScout X-3Výzkum meteoroidů.
17[15]AE-A
3. dubna 19631963-009ADelta BAtmosférický výzkum.
18[16]IMP-A
27. listopadu 19631963-046ADelta CVýzkum magnetosféry.
19[17]AD-A
19. prosince 19631963-053AScout X-4Měření hustoty atmosféry.
20[18]IE-A
25. srpna 19641964-051ADelta BVýzkum ionosféry.
21[19]IMP-B
4. října 19641964-060ADelta CVýzkum magnetosféry.
22[20]BE-B
10. října 19641964-064AScout X-4Výzkum ionosféry.
23[21]S-55C
6. listopadu 19641964-074AScout X-4Výzkum meteoroidů.
24[22]AD-B
21. listopadu 19641964-076AScout X-4Měření hustoty atmosféry.
25[23]IE-B
1964-076BVýzkum ionosféry.
26[24]EPE-D
21. prosince 19641964-086ADelta CVýzkum nabitých částic.
27[25]BE-B
29. dubna 19651965-032AScout X-4Výzkum magnetosféry.
28[26]IMP-C
29. května 19641965-042ADelta CVýzkum magnetosféry.
29[27]GEOS-1
6. listopadu 19641965-089ADelta EGeodetický průzkum Země.
30[28]SOLRAD-8
19. listopadu 19641965-093AScout X-4Sledování sluneční radiace.
31[29]DME-A
29. listopadu 19651965-098BThor-DM21 Agena-BVýzkum ionosféry.
32[30]AE-B
25. květnau 19661966-044ADelta C1Atmosférický výzkum.
33[31]IMP-D
1. července 19661966-058ADelta E1Výzkum magnetosféry.
34[32]IMP-F
24. května 19671967-051ADelta E1Výzkum magnetosféry.
35[33]IMP-E
19. července 19671967-070ADelta E1Výzkum magnetosféry.
36[34]GEOS-2
11. ledna 19681968-002ADelta EGeodetický průzkum Země.
37[35]SOLRAD-9
5. března 19681968-017AScout BSledování sluneční radiace.
38[36]RAE-A4. července 19681968-055ADelta ARadioastronomie.
39[37]AD-C
8. srpna 19681968-066AScout X-4Měření hustoty atmosféry.
40[23]IE-C
8. srpna 19681964-076BScout X-4Výzkum ionosféry.
41[38]IMP-G
21. června 19691969-053ADelta E1Výzkum magnetosféry.

1970–1979

ExplorerJménoObrázekDatum startuCOSPARNosný systémCíle
42[39]SAS-A
12. prosince 19701970-107AScout BRentgenová observatoř.
43[40]IMP-H
13. března 19711971-019ADelta M6Výzkum magnetosféry.
44[41]SOLRAD-10
8. července 19711971-058AScout BSledování sluneční radiace.
45[42]SSS-A
15. listopadu 19711971-096AScout BPrůzkum magnetosféry.
46[43]MTS-A
13. srpna 19721972-061AScout D1Průzkum meteoroidů.
47[44]IMP-I
23. září 19721972-073ADelta 1604Průzkum magnetosféry.
48[45]SAS-B
15. listopadu 19721972-091AScout D1Rentgenová observatoř.
49[46]RAE-B
10. června 19731973-039ADelta 1913Radioastronomie.
50[47]IMP-J
26. října 19731973-078ADelta 1604Výzkum magnetosféry.
51[48]AE-C
16. listopadu 19731973-101ADelta 1900Výzkum atmosféry.
52[49]Explorer 52
3. června 19741974-040ADelta 1900Výzkum atmosféry.
53[50]SAS-CB
7. května 19751975-037AScout F1Rentgenová observatoř.
54[51]AE-D
6. října 19751975-096ADelta 2914Výzkum magnetosféry.
55[51]AE-E
20. listopadu 19751975-096ADelta 2914Výzkum magnetosféry.
DADE-A
2. února 1961Scout F1DADE - Dual Air Density Explorer. Měření hustoty atmosféry
DADE-B2. února 1961
56[52]ISEE
22. října 19771977-102ADelta 2914Výzkum magnetosféry.
57[53]IUE-1
26. ledna 19781978-012ADelta 2914Ultrafialová observatoř.
58[54]HCMM
26. dubna 19781978-041AScout D1Termální mapování Země.
59[55]ISEE-3
8. prosince 19781978-079ADelta 2914Výzkum magnetosféry.
60[56]SAGE
18. února 19791979-013AScout D1Výzkum aerosolů a ozonu ve stratosféře.
61[57]MAGSAT
30. října 19791979-094AScout G1Mapování magnetického pole blízko zemského povrchu.

1980–1989

ExplorerJménoObrázekDatum startuCOSPARNosný systémCíle
62[58]DE-1
3. srpna 19811981-070ADelta 3913Výzkum magnetosféry.
63[59]DE-21981-070B
64[60]SME
6. října 19811981-100ADelta 2910Atmosférický průzkum.
65[61]CCE
16. srpna 19841984-088ADelta 3924Výzkum magnetosféry.
66[62]COBE
18. listopadu 19891989-089ADelta 3924Výzkum reliktního záření.

1990–1999

ExplorerJménoObrázekDatum startuCOSPARNosný systémCíle
67[63]EUVE
7. června 19921992-031ADelta-6920-10Ultrafialová observatoř.
68[64]SAMPEX
3. července 19921992-038AScout G1Výzkum magnetosféry.
69[65]RXTE
30. prosince 19951995-074ADelta-7920-10Rentgenová observatoř.
70[66]FAST
21. srpna 19961996-049APegasus-XLVýzkum polární záře a fyziky plazmatu.
71[67]ACE
25. srpna 19971997-045ADelta-7920-8Studium složení hmoty pocházející ze sluneční korony a složení hmoty v meziplanetárním a mezihvězdném prostoru.
72[68]SNOE
25. února 19981998-012APegasus-XLStudentská družice určená ke studiu oxidů dusíku v atmosféře a jejich závislosti na rentgenovém záření.
73[69]TRACE
1. dubna 19981998-020APegasus-XLSluneční observatoř.
74[70]SWAS
5. prosince 19981998-071APegasus-XLMikrovlnná observatoř.
75[71]WIRE
4. března 19991999-011APegasus-XLInfračervená observatoř.
76[72]TERRIERS
18. května 19991999-026APegasus-XLAtmosférický průzkum.
77[73]FUSE
24. června 19991999-035ADelta 7320-10Ultrafialová observatoř.

2000–2009

ExplorerJménoObrázekDatum startuCOSPARNosný systémCíle
78[74]IMAGE
23. března 20002000-017ADelta 7326Průzkum dějů v magnetosféře.
79[75]HETE
9. října 20002000-061APegasus-HStudium gama záblesků.
80[76]WMAP
30. června 20012001-027ADelta-7425-10CMapování reliktního záření.
81[77]RHESSI
5. února 20022002-004APegasus-XLStudium slunečních erupcí.
82[78]CHIPSat
13. ledna 20032003-002BDelta-7320-10CStudium plazmatu v mezihvězdném mediu.
83[79]GALEX
28. srpna 20032003-017APegasus-XLStudium vývoje galaxií.
84[80]SWIFT
20. listopadu 20042004-047ADelta-7320-10CStudium gama záblesků.
85[81]THEMIS
17. února 20072007-004ADelta-7925-10CVýzkum magnetosféry.
86[82]2007-004B
87[83]2007-004C
88[84]2007-004D
89[85]2007-004E
90[86]AIM
25. dubna 20072007-015APegasus-XLStudium polárních mezosférických oblaků.
91[87]IBEX
19. října 20082008-051APegasus-XLStudium hranic sluneční soustavy.
92WISE
14. prosince 20092009-071ADelta 7320-10CInfračervená observatoř s vysokou citlivostí.

Od roku 2010

ExplorerJménoObrázekDatum startuCOSPARNosný systémCíle
93NuSTAR
(Nuclear Spectroscopic Telescope Array)
13. červen 20122012-031APegasus-XLStudium rentgenového záření.
94IRIS
(Interface Region Imaging Spectrograph)
27. červen 20132013-033APegasus-XLStudium sluneční chromosféry.
95TESS
(Transiting Exoplanet Survey Satellite)
18. března 2018Falcon 9Hledání exoplanet tranzistní metodou.

Odkazy

Reference

  1. VÍTEK, Antonín; LÁLA, Petr. Malá encyklopedie kosmonautiky. Praha: Mladá fronta, 1982. Kapitola Americké sondy, s. 257. 
  2. NASA Master Catalog: 1958-001A
  3. NASA Master Catalog: 1958-003A
  4. NASA Master Catalog: 1958-005A
  5. NASA Master Catalog: 1958-004A
  6. NASA Master Catalog: 1960-014A
  7. NASA Master Catalog: 1961-004A
  8. NASA Master Catalog: 1961-010A
  9. NASA Master Catalog: 1961-013A
  10. NASA Master Catalog: 1961-020A
  11. NASA Master Catalog: 1961-022A
  12. NASA Master Catalog: 1962-051A
  13. NASA Master Catalog: 1962-059A
  14. NASA Master Catalog: 1962-070A
  15. NASA Master Catalog: 1963-009A
  16. NASA Master Catalog: 1963-046A
  17. NASA Master Catalog: 1963-053A
  18. NASA Master Catalog: 1964-051A
  19. NASA Master Catalog: 1964-060A
  20. NASA Master Catalog: 1964-064A
  21. NASA Master Catalog: 1964-074A
  22. NASA Master Catalog: 1964-076A
  23. a b NASA Master Catalog: 1964-076B
  24. NASA Master Catalog: 1964-086A
  25. NASA Master Catalog: 1965-032A
  26. NASA Master Catalog: 1965-042A
  27. NASA Master Catalog: 1965-089A
  28. NASA Master Catalog: 1965-093A
  29. NASA Master Catalog: 1965-098B
  30. NASA Master Catalog: 1966-044A
  31. NASA Master Catalog: 1966-058A
  32. NASA Master Catalog: 1967-051A
  33. NASA Master Catalog: 1967-070A
  34. NASA Master Catalog: 1968-002A
  35. NASA Master Catalog: 1968-017A
  36. NASA Master Catalog: 1968-055A
  37. NASA Master Catalog: 1968-066A
  38. NASA Master Catalog: 1969-053A
  39. NASA Master Catalog: 1970-107A
  40. NASA Master Catalog: 1971-019A
  41. NASA Master Catalog: 1971-058A
  42. NASA Master Catalog: 1971-096A
  43. NASA Master Catalog: 1972-061A
  44. NASA Master Catalog: 1972-073A
  45. NASA Master Catalog: 1972-091A
  46. NASA Master Catalog: 1973-039A
  47. NASA Master Catalog: 1973-078A
  48. NASA Master Catalog: 1973-101A
  49. NASA Master Catalog: 1974-040A
  50. NASA Master Catalog: 1975-037A
  51. a b NASA Master Catalog: 1975-096A
  52. NASA Master Catalog: 1977-102A
  53. NASA Master Catalog: 1978-012A
  54. NASA Master Catalog: 1978-041A
  55. NASA Master Catalog: 1978-079A
  56. NASA Master Catalog: 1979-013A
  57. NASA Master Catalog: 1979-094A
  58. NASA Master Catalog: 1981-070A
  59. NASA Master Catalog: 1981-070B
  60. NASA Master Catalog: 1981-100A
  61. NASA Master Catalog: 1984-088A
  62. NASA Master Catalog: 1989-089A
  63. NASA Master Catalog: 1992-031A
  64. NASA Master Catalog: 1992-038A
  65. NASA Master Catalog: 1995-074A
  66. NASA Master Catalog: 1996-049A
  67. NASA Master Catalog: 1997-045A
  68. NASA Master Catalog: 1998-012A
  69. NASA Master Catalog: 1998-020A
  70. NASA Master Catalog: 1998-071A
  71. NASA Master Catalog: 1999-011A
  72. NASA Master Catalog: 1999-026A
  73. NASA Master Catalog: 1999-035A
  74. NASA Master Catalog: 2000-017A
  75. NASA Master Catalog: 2000-061A
  76. NASA Master Catalog: 2001-027A
  77. NASA Master Catalog: 2002-004A
  78. NASA Master Catalog: 2003-002B
  79. NASA Master Catalog: 2003-017A
  80. NASA Master Catalog: 2004-047A
  81. NASA Master Catalog: 2007-004A
  82. NASA Master Catalog: 2007-004B
  83. NASA Master Catalog: 2007-004C
  84. NASA Master Catalog: 2007-004D
  85. NASA Master Catalog: 2007-004E
  86. NASA Master Catalog: 2007-015A
  87. NASA Master Catalog: 2008-051A

Externí odkazy

Média použitá na této stránce

SOLRAD 8.jpg
Solrad 8 or Explorer 30
IBEX spacecraft.jpg
Artist's concept of the Interstellar Boundary Explorer (IBEX) spacecraft
Explorer 31 (DME A).jpg
Explorer 31 (DME A)
S-45 1.jpg
Explorer S-45. Satellite failed to achieve orbit.
CHIPSAT 2.jpg
CHIPSAT satellite
SOLRAD 9.jpg
Explorer 37 or Solrad 9
Advanced Composition Explorer.jpg
Representation of the Advanced Composition Explorer space.
IMAGE (Explorer 78).jpg
This perspective view of the IMAGE observatory shows an octagonal shape spacecraft covered with arrays of dual-junction, high-efficiency gallium-arsenide solar cells. The spacecraft measures 2.25 meters (7.4 feet) in diameter and 1.52 meters (4.99 feet) in height. It weighs 494 kg (1087 pounds) (including instruments). The scientific instruments and subsystems require an orbit-averaged power of 250 Watts which power is generated by the solar cells.
SSS-A Explorer-45.jpg
Explorer 45 / S-Cubed A / SSS
NuStar.jpg
NuStar satellite
Explorer-18 IMP-A.jpg
Explorer-18 (IMP-A) satellite
Explorer-46 MTS-A.jpg
MTS-A (Meteoroid Test Satellite A) or Explorer-46
Dynamics Explorer.jpg
Dynamics Explorer (DE)
Explorer 32.jpg
Explorer 32 aeronomy satellite
SAGE.jpg
SAGE satellite
EUVE 1.jpg
EUVE (Extreme Ultra Violet Explorer)
Explorer 40.jpg
Explorer 40, Injun C, Injun 5, IE-C, Ionosphere Explorer-C
Explorer 50.gif
Explorer 50 also called IMP 8 (Interplanetary Monitoring Platform 8) in Orbit.
TERRIERS 2.jpg
TERRIERS satellite
SNOE.jpg
SNOE (Student Nitric Oxide Explorer) satellite
Explorer-34 IMP-F.jpg
Explorer-34 (IMP-F) satellite
Explorer-27.jpg
Explorer 27 (BE-C, Beacon Explorer C)
ISEE-3.gif
International Cometary Explorer (ICE), formally called International Sun Earth Explorer 3 (ISEE 3), appoaches Comet Giacobini-Zinner.
Explorer 33.jpg
Explorer 33, IMP-D (Interplanetary Monitoring Platform), AIMP-1 (Anchored Interplanetary Monitoring Platform)
CCE AMPTE-1.jpg
CCE (Charge Composition Explorer), AMPTE-1
WMAP spacecraft.jpg
NASA-created illustration of the Wilkinson Microwave Anisotropy Probe spacecraft
Explorer 57 IUE.jpg
Explorer 57, IUE (International Ultra-Violett Explorer, formerly SAS-D)
SAMPEX 2.jpg
SAMPEX satellite
Explorer 17.jpg
Weighing 405 lbs. (184 kg), this 35-inch (89-cm) pressurized stainless steel sphere measured the density, composition, pressure and temperature of Earth's atmosphere after its launch from Cape Canaveral on April 3, 1963. The mission was one of three that Goddard Space Flight Center specifically conducted to learn more about the atmosphere's physical properties?knowledge that they ultimately used for scientific and meteorological purposes. Explorer XVII carried two spectrometers, four vacuum pressure gauges and two electrostatic probes. Before it reached its intended orbit that ranged from 158 to 570 miles (254-917 km) above Earth, the satellite was spun up to about 90 rpm.
Explorer 61 MAGSAT.jpg
Explorer 61, Magsat, AEM 3
Explorer-51 AE-C.jpg
Explorer-51 (AE-C) satellite
ISEE-1.jpg
ISEE-1 satellite
RHESSI.jpg
RHESSI space telescope
THEMIS.jpg
This is an artist's concept of the THEMIS spacecraft as it might appear in orbit.
Explorer-13.jpg
Explorer-13 (S-55a) satellite
Explorer1.jpg
Explorer 1 satellite
WMAP spacecraft with background.jpg
NASA-created illustration of the WMAP spacecraft, with background
Explorer-44 Solrad-10.jpg
Explorer-44 (Solrad-10, SE-C) satellite
HCMM.png
Autor: GDK, Licence: CC BY-SA 3.0
HCMM (Heat Capacity Mapping Mission) satellite
Explorer-53 SAS-C.jpg
Explorer-53 (SAS-C) satellite
Explorer-47 IMP-I.jpg
Explorer-47 (IMP-I) satellite
Wide-field Infrared Survey Explorer (Artist's concept, cropped).jpg
Artist's concept of Wide-field Infrared Survey Explorer. The Wide-field Infrared Survey Explorer mission will survey the entire sky in a portion of the electromagnetic spectrum called the mid-infrared with far greater sensitivity than any previous mission or program ever has. The survey will consist of over a million images, from which hundreds of millions of astronomical objects will be catalogued, providing a vast storehouse of knowledge about the solar system, the Milky Way, and the universe. The mission is scheduled to launch no earlier than Dec. 9 from Vandenberg Air Force Base in California. JPL manages the Wide-field Infrared Survey Explorer for NASA's Science Mission Directorate.
IMP-E.jpg
Interplanetary Monitoring Platform-E (IMP-E) other Name Explorer 35
Explorer-20 IE-A.jpg
Explorer-20 (IE-A) satellite
SAS 2.gif
SAS-B was the second in the series of small spacecraft designed to extend the astronomical studies in the X-ray, gamma-ray, ultraviolet, visible, and infrared regions. The primary objective of the SAS-B was to measure the spatial and energy distribution of primary galactic and extragalactic gamma radiation with energies between 20 and 300 MeV. The instrumentation consisted principally of a guard scintillation detector, an upper and a lower spark chamber, and a charged particle telescope.
Solar Mesosphere Explorer.jpg
SME (Solar Mesosphere Explorer)
Aeronomy of Ice in the Mesosphere (AIM) artist's concept.jpg
Aeronomy of Ice in the Mesosphere (AIM) artist's concept
Rxte.jpg
RXTE - Rossi X-Ray Timing Explorer