Program Gemini
| Program Gemini | |
|---|---|
 Logo | |
 | |
| Základní popis | |
| Stát | Spojené státy americké |
| Organizace | NASA |
| Cíle | Setkání orbital spaceflight výstup do vesmíru |
| Historie | |
| Trvání | 1961 – 1966 |
| První start | 8. dubna 1964 |
| Poslední start | 11. listopadu 1966 |
| Úspěšné starty | 10 |
| Součásti | Gemini 1 Gemini 2 Gemini 3 Gemini 4 Gemini 5 Gemini 7 Gemini 6A Gemini 8 Gemini 9 Gemini 10 Gemini 11 Gemini 12 |
| Kosmodrom | Cape Canaveral Space Force Station |
| Dopravní prostředky | |
| Nosná raketa | Atlas-Agena Titan 2 GLV |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
| Kosmická loď Gemini | ||
|---|---|---|
 Kosmická loď Gemini 6 | ||
| Popis | ||
| Výrobce: | McDonnell Aircraft Company, St. Louis, Missouri | |
| Úloha: | Orbitální pilotovaný let | |
| Posádka: | 2 astronauté | |
| Rozměry | ||
| Výška: | 5,67 m | |
| Max. Průměr: | 3,05 m | |
| Objem kabiny: | 2,55 m3 | |
| Hmotnosti | ||
| Návratový modul: | 1 983 kg | |
| Brzdný modul: | 591 kg | |
| Přístrojový modul: | 1 277 kg | |
| Loď celkem: | 3 851 kg | |
| Raketové motory | ||
| Návratový (pevné palivo) x 4 | 11,12 kN | |
| Oddělovací (pevné palivo) x 3 | 1,8 kN | |
| RCS trysky (N2O4/MMH) x 16 | 111 N | |
| Manévrovací OAMS trysky (rotace) (N2O4/MMH) x 2 | 378 N | |
| Manévrovací OAMS trysky (posuv) (N2O4/MMH) x 6 | 445 N | |
| Manévrovací OAMS trysky (pozice) (N2O4/MMH) x 8 | 111 N | |
| Výkony | ||
| Výdrž: | 14 dní (206 oběhů) | |
| Apogeum: | 402 km | |
| Perigeum: | 160 km | |
| Manévrovací schopnost: | 222 m/s | |
| Řez lodí Gemini | ||
 | ||
Program Gemini (sonda Gemini) byl druhý americký pilotovaný kosmický projekt organizace NASA. Probíhal v letech 1962 až 1966, byl tedy zasazen mezi programy Mercury a Apollo.[1] Protože kosmická loď byla určena pro lety dvou astronautů, byl název programu i lodi odvozen z třetího znamení zvěrokruhu – Blíženci (lat. Gemini).
Jednalo se o prozatím jediný americký pilotovaný program který splnil veškeré cíle, které měl vytyčeny a to v rekordně krátké době při velice příznivých nákladech. Celkové náklady programu Gemini dosahovaly hodnoty $5,4 mld. Za ně bylo dosaženo hned několika významných prvenství – první americký výstup do vesmíru, první setkání a spojení dvou těles na oběžné dráze, dlouhodobý let dvoučlenné posádky, manévrování na oběžné dráze atd.
Cíle programu
- Ověřit zda je možné úspěšně dokončit dlouhodobý, až čtrnáctidenní let lodi a posádky.
- Provést setkání dvou kosmických těles na oběžné dráze s jejich následným spojením. Vyzkoušet manévrování spojených těles s využitím pohonného systému cílového tělesa.
- Zlepšit metody vstupu do zemské atmosféry a přistání tak, aby bylo dosaženo přistání v předem vybrané oblasti na mořské hladině.
Kosmická loď
Kosmická loď Gemini měla podobně jako loď Mercury tvar komolého kužele, byla však celkově větší, neboť musela poskytnout dostatek prostoru pro usazení dvou astronautů a umístění dodatečného vybavení pro uskutečnění dlouhodobého orbitálního letu.
Loď o celkové délce 5,67 m byla rozdělena na 2 základní části, na návratovou kabinu o délce 3,35 m a maximálním průměru 2,32 m a adaptér o maximálním průměru 3,05 m a délce 2,32 m. Návratová kabina byla vyrobena stejnou technologií a ze stejných materiálů jako kabina lodi Mercury. Měla dvojité stěny mezi nimiž byla umístěna většina přístrojového vybavení jako jsou navigační a komunikační zařízení, počítač, zařízení pro zajištění životních podmínek apod. Díky tomu mohl být vlastní interiér kabiny velice přehledně zařízen. Přesto však v kabině bylo jen 1,6 m3 volného prostoru, tedy prostoru srovnatelného s přední částí osobního automobilu.
Adaptér se dělil na dva hlavní bloky. Jednak blok se 4 návratovými raketami na tuhé palivo (délka 92 cm), zabezpečujícími snížení oběžné rychlosti pro zahájení návratu na Zemi a dále na blok nesoucí zásoby pohonných látek a raketové trysky pro orbitální manévry (délka 140 cm). V adaptéru byl rovněž umístěn hlavní energetický zdroj lodi. Pro krátkodobé lety se jednalo o stříbrozinkové články. Pro dlouhodobé lety pak o dvojici kyslíko-vodíkových palivových článků. Průměrná elektrická spotřeba činila 2,16 kW při celkové kapacitě energetického systému 151 kWh.
Na špici návratové kabiny byl dále umístěn radiolokátor a aktivní spojovací uzel, využívaný pro připojování lodi k pasivnímu spojovacímu tělesu Agena.
Při startu, přistání a většině orbitálních činností měli astronauté oblečeny skafandry. V těch byla, podobně jako v návratové kabině, čistě kyslíková atmosféra o tlaku 0,35 atmosféry a teplotě 18 °C. Ve skafandrech bylo možné vystoupit z kabiny přímo do kosmického prostoru. K tomuto účelu byla kabina vybavena dvojicí širokých vstupních dveří. Ty byly hlavním a jediným vstupem do kabiny a v případě havárie nosné rakety by sloužily jako otvor pro katapultáž astronautů s využitím katapultovacích křesel. U lodi Gemini totiž nebylo využito záchranného raketového systému, jaký byl u lodí Mercury a Apollo.
Na Zemi se vracela pouze kabina s kosmonauty. Ta byla na svém tupém dně chráněna tepelným štítem z fenolové pryskyřice a během sestupu atmosférou využívala aerodynamického vztlaku. Bylo tak možné v určitých mezích ovlivňovat místo přistání. Počítalo se pouze s měkkým přistáním na vodu. To zabezpečoval přistávací padákový systém složený ze stabilizačního padáku o průměru 5,5 m a z hlavního padáku o průměru 25,6 m. Maximální rychlost přistání mohla být až 9 m/s.
Mise programu Gemini
V rámci programu Gemini bylo vykonáno celkem 12 misí. První dvě byly nepilotovanými lety sloužícími k ověření technologií a vlastností lodi, následujících 10 pilotovaných bylo zaměřeno na plnění základních bodů programu. Všechny lodě vynesla nosná raketa Titan 2 GLV z Mysu Canaveral na Floridě.[1]
Nepilotované lety
| Označení mise | Sériové označení | Datum mise | Čas startu | Doba letu | Poznámky |
|---|---|---|---|---|---|
| Gemini 1 | GLV-1 12556 | 8. – 12. dubna 1964 | 16:01 UTC | 3d 23h | První testovací let lodi Gemini |
| Gemini 2 | GLV-2 12557 | 19. ledna 1965 | 14:03 UTC | 18m 16s | Suborbitální let pro ověření tepelného štítu |
Pilotované lety
| Označení mise | Sériové označení | Kapitán | Pilot | Datum mise | Čas startu | Doba letu | |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| Gemini 3 | GLV-3 12558 | Grissom | Young | 23. března 1965 | 14:24 UTC | 4h 52m 31s | |
| První pilotovaný let, 3 oběhy. | |||||||
| Gemini 4 | GLV-4 12559 | McDivitt | White | 3.–7. června 1965 | 15:15 UTC | 4d 1h 56m 12s | |
| První americký výstup do kosmického prostoru (White) v celkové době trvání 22 minut. | |||||||
| Gemini 5 | GLV-5 12560 | Cooper | Conrad | 21.–29. srpna 1965 | 13:59 UTC | 7d 22h 55m 14s | |
| První dlouhodobý kosmický let (týden, 120 oběhů). První mise využívající palivové články pro dodávku elektrické energie. Ověření navigačního systému pro budoucí spojení na oběžné dráze. | |||||||
| Gemini 7 | GLV-7 12562 | Borman | Lovell | 4.–18. prosince 1965 | 19:30 UTC | 13d 18h 35m 01s | |
| Dlouhodobý let (14 dní) pro ověření schopností lidského organismu přežití ve stavu beztíže. Protože došlo k závadě na bezpilotním raketovém stupni Agena, posloužila loď jako pasivní cíl pro spojení s kosmickou lodí Gemini 6A. | |||||||
| Gemini 6A | GLV-6 12561 | Schirra | Stafford | 15.–16. prosince 1965 | 13:37 UTC | 1d 1h 51m 24s | |
| První setkání dvou kosmických těles na oběžné dráze s lodí Gemini 7. S tou byl po dobu 5 hodin ve společném letu ve formaci. Vzdálenost 0,3–90 m. | |||||||
| Gemini 8 | GLV-8 12563 | Armstrong | Scott | 16. března 1966 | 16:41 UTC | 10h 41m 26s | |
| První spojení dvou kosmických těles na oběžné dráze s bezpilotním raketovým stupněm Agena. V důsledku závady na orbitálním orientačním systému lodi Gemini (zaseknutý ventil trysky č.8) došlo k nekontrolovatelnému roztočení obou těles. Po odpojení lodi od stupně Agena došlo k nouzovému přistání, prvnímu v americké historii kosmických letů. | |||||||
| Gemini 9 | GLV-9 12564 | Stafford | Cernan | 3.–6. června 1966 | 13:39 UTC | 3d 0h 21m 50s | |
| Pro poruchu na pasivním cílovém tělesu Agena byly provedeny celkem 3 různé přibližovací manévry bez konečného spojení. V průběhu letu byl proveden dvouhodinový výstup do kosmického prostoru. | |||||||
| Gemini 10 | GLV-10 12565 | Young | Collins | 18.–21. července 1966 | 22:20 UTC | 2d 22h 46m 39s | |
| Po spojení lodi Gemini s cílovým tělesem Agena byl využit motor Ageny pro zvýšení oběžné dráhy komplexu. V průběhu letu byl na dobu 49 minut otevřen průlez kosmické lodi, čehož Collins využil k vykonání 39minutového experimentu na povrchu tělesa Agena, tedy ve volném kosmickém prostoru. | |||||||
| Gemini 11 | GLV-11 12566 | Conrad | Gordon | 12.–15. září 1966 | 14:42 UTC | 2d 23h 17m 08s | |
| Po spojení s cílovým tělesem Agena byl využit motor Ageny pro zvýšení oběžné dráhy komplexu na rekordní výšku 1189 km. V rámci 2hodinového otevření průlezu kosmické lodi provedl Gordon 33-minutový výstup do volného kosmického prostoru. | |||||||
| Gemini 12 | GLV-12 12567 | Lovell | Aldrin | 11.–15. listopadu 1966 | 20:46 UTC | 3d 22h 34m 31s | |
| Závěrečný let programu. Po spojení s cílovým tělesem Agena vykonal Aldrin rekordní výstup do kosmického prostoru v trvání 5 hodin. | |||||||
Odkazy
Reference
Externí odkazy
Obrázky, zvuky či videa k tématu Program Gemini na Wikimedia Commons - Galerie Program Gemini na Wikimedia Commons
- (anglicky) John F. Kennedy Space Center - Program Gemini
- (anglicky) NASA - stránka věnovaná Programu Gemini Archivováno 4. 6. 2011 na Wayback Machine.
- (česky) Program Gemini v Malé encyklopedii kosmonautiky
Média použitá na této stránce
Gemini 7 as seen from Gemini 6 during their rendezvous in space
Diagram kosmické lodi Gemini
This photograph of the Gemini 7 spacecraft was taken from Gemini 6 during rendezvous and station keeping maneuvers at an altitude of approximately 160 miles above the Earth. Gemini 6 and Gemini 7 launched on December 15, 1965 and December 4, 1965, respectively. Walter M. Schirra, Jr. and Thomas P. Stafford on Gemini 6 and Frank Borman and James A. Lovell on Gemini 7 practiced rendezvous and station keeping together for one day in orbit.
The Gemini VI, scheduled as a two-day mission, was launched December 15, 1965, from Pad 19, carrying astronauts Walter M. Schirra Jr., Command Pilot, and Thomas P. Stafford, Pilot. Gemini VI rendezvoused with Gemini VII, already orbiting the Earth.